Jé díky, jo tohle byl megalomanský projekt. Jsem sice rád, že jsem to tehdy dotáhl do konce, občas se do toho začtu a vzpomínky začnou vyskakovat, ale už bych do takovýho deníku nikdy nešel. :D

A jak se říká, štěstí přeje připraveným. Velká gratulace a díky za výborný deníček, o čemž svědčí to, že při jeho čtení mě svrběly prsty a měl jsem chuť se do toho také pustit. :)

Čtvrtým??? No panečku, ty se o tu herní populaci pěkně staráš. :D Tak tedy gratuluji dodatečně jak k životnímu jubileu tak i k čtvrtému potomkovi.

Já mám pocit, že v TES sérii obecně se ručně daly umlátit všechny postavy, které měly nějakou odolnost na určitý typ zbraně. Samozřejmě pokud si "karate" skill měl na dostatečné výši. :)

Sakra to jsem vůbec nevěděl, že při konverzaci poznám podle pozadí portrétu,jak s postavou mluvit, jsem to vždycky nějak tipoval. :)

Tak to se taky přidávám, vše nej nej.

Je to na GOGu.

Udělat ze mě a Mároše PR agenty Steamu, to si značně přestřelil. Myslím, že si oba velmi dobře uvědomujeme jeho nevýhody, ale i ty výhody, právě protože ho dlouhodobě používáme. A vedle takových majstrštiků jako je zaplaťpánbůh umírající Game for Windows Live, nebo Origin od EA popř Uplay od Ubisoftu, je Steam pořád slušně fungující služba. Zpět k tvému problému, oba ti tu tvrdíme, že nás Steamguard nespamuje, tzn. že problém je někde jinde. Buď to dělá nějaká třetí aplikace jak tvrdí Mároš a nebo mě napadlo že taky někdo může disponovat tvými přihlašovacími údaji ke Steamu a čas od času to zkouší, jestli už sis Steamguard vypnul. A vzhledem k tomu, že si tak podle svého posledního příspěvku učinil, tak bych si radši na Steamu rychle změnil heslo, pokud se na účet stále ještě dostaneš. ;-)

Nechodíš na Steam přes web a nepoužíváš u toho nějaký anonymní režim? Protože Raptr používám několik let a rozhodně mi zasílání Steamguard kódů nezpůsobuje. U webu se mi to zřídka stává, že mě Steam jakoby zapomene. Ale rozhodně teda nemám takovou záplavu emailů, pes je zakopán někde jinde.

Jojo vím, řešili jsme to už na DH, takže jsem zvědavý, a i celkem psychicky připraven, že to třeba i kvůli tomu vzdám. Ale rozhodně to chci zkusit, začátek zatím dobrý, i když drobné kolísání rychlosti tam je znát už teď.

Sakra co se to tu děje? Kouknu do diskuzí a vidím Legend of Grimrock 2, Alien Isolation, Dragon Age: Origins... kde je kurňa to retro??? Jdu vám to kazit, rozehrál jsem Wing Commandera! ;-)

Že mají bratři Robert a Norman Sirotkové, zakladatelé Sir-Techu, české kořeny, to jsem věděl. <a href="http://youtu.be/BHXz7oSI564?t=1m11s">Ale že nebýt českého Kinoautomatu, možná by žádný Sir-Tech nevznikl, to jsem netušil.</a>

Narazil jsem na <a href="http://www.oldgames.sk/mag/excalibur-48/page/22/">tento článek</a>, který je propojený se hrou Pinball Dreams, což je v pořádku, ale jedná se o kompilaci Pinball Dreams a Pinball Fantasies (slovo Fantasy v názvu je chyba, viz text článku). A Pinball Fantasies tu na stránkách taky je, takže by ten článek chtěl propojit i s touhle hrou. Jak to děláme, musíme vytvořit do databáze ten článek po druhé? Zkoušel jsem připojit k článku další hru, ale to nejde, jde jen jedna, tak se radši ptám, abych v tom neudělal zbytečně bordel.

Já ti dám nekamenujte mě, naopak miřte všichni pokud možno přesně mezi oči, třeba ho ještě zachráníme!!! ;-)

No to si na tom Games.cz <a href="http://games.tiscali.cz/video/retro-gamesplay-zaznam-z-hrani-obtizne-klasiky-another-world-237524">snad dělají legraci</a> ne?! Jako mám jejich web docela rád, považuji ho za to lepší, co na českým internetu o hrách je, ale fakt jim to nepřijde blbý?

Já jsem Heart of the Alien hrál asi před 3 roky po dohrání Another World a taky jsem čekal průšvih, který se překvapivě až tak úplně nedostavil. Je to podle mě celkem slušná hra, kterou nejspíš vydatně srazilo i "očekávání" bomby jakožto pokračování Another World. Nicméně jestli jsem si u Another World vystačil s metodou pokus omyl, tak tady už jsem párkrát musel jít do návodu, jinak bych se asi dál nedostal. No a pak po tý příběhový stránce je to trochu ždímání jedničky. Takže zájemce bych úplně neodrazoval, klidně a´t to zkusí, ale jako další Retro Let's Play by to asi bylo zbytečné, protože moc nového oproti Another World tam neuvidíme a nostalgiků taky nebude moc, takže bude asi lepší zalovit zase v jiných vodách.

Není to sice stará hra (no vlastně už je), ale třeba někdo bude mít zájem. Mám navíc jeden Steam klíč na akční hru Enclave a nějak ho nemůžu udat. Na DH jsem ho nabízel už asi třikrát a na službách jako Steamgifts není Enclave povoleno (před časem se někde rozdávaly klíče zdarma, a tyhle portály byly zahlceny). Tenhle jsem získal v balíčku her na Groupees, kde dodatečně přidali klíč na Steam, ale já už hru na Steamu mám. Takže kdyby měl někdo zájem, tak se ozvěte, samozřejmě za to nic nechci. ;-)

No já už to právě tehdy nesledoval, proto jsem se teď v tom trochu hrabal, abych zjistil, co se o tom dá dneska najít. Samozřejmě všechny ty články beru z rezervou, zvláště ty osobní vyjádření jednotlivých aktérů, ale jedna věc mi z toho jako fakt vychází a to že v roce 2000 Score skutečně problémy mělo: jedno číslo nevyšlo, pak slíbili dvojčíslo, to taky nevyšlo vyšlo jen normální, prej ještě na nějakým hrozným papíře, výrazný pád prodejů a hlavně došlo k odkupu časopisu společností Omega Publishing, která ho vydává dodnes. Jestli to mělo souvislost s tím vytunelováním Art Consulting Elfmarkem, jak tvrdil Andrew, nebo se nic takového nestalo, to nemám tušení. Ale že by nic nenaznačovalo, že Score tehdy nebylo v problémech, to bych si tedy vzhledem k těmto skutečnostem nedovolil tvrdit.

Trošku jsem zalovil v hlubinách internetu, teda konkrétně Bonuswebu a vylovil tohle, kdyby to někoho zajímalo: <a href="http://bonusweb.idnes.cz/andrej-anastasov-o-odchodu-ze-score-duy-/Magazin.aspx?c=A000131_andrewscore_bw">Andrej o odchodu ze Score - 06/1999</a> <a href="http://bonusweb.idnes.cz/slavomir-pavlicek-bleskove-o-score-kauze-fpa-/Magazin.aspx?c=A000131_slavomirpavlicekscore_bw">Slavomír Pavlíček bleskově o Score kauze - 06/1999</a> <a href="http://bonusweb.idnes.cz/otevreny-dopis-andreje-anastasova-d5h-/Magazin.aspx?c=A000915_ananasotvdopis_bw">Otevřený dopis A. Anastasova - 09/2000</a> <a href="http://bonusweb.idnes.cz/lez-andreje-anastasova-07c-/Magazin.aspx?c=A000917_jindrichrohlik000917_bw">Reakce J. Rohlíka na Andrejův otevřený dopis - 09/2000</a> <a href="http://bonusweb.idnes.cz/objevi-se-score-jeste-nekdy-na-stancich-dyu-/Magazin.aspx?c=A001029_scoreproblemy_bw">Následné problémy s vycházením Score - 10/2000</a> <a href="http://bonusweb.idnes.cz/odpovedi-na-otazky-tykajici-se-score-dvr-/Magazin.aspx?c=A001107_scorevychazeni_bw">Další info k problémům Score - 11/2000</a> <a href="http://bonusweb.idnes.cz/andrej-anastasov-porad-parim-bejbata-dvm-/Magazin.aspx?c=A010313_andrejanastasov010314_bw">Chat s Andrejem - 03/2001</a>

Taky jsem se zájmem koukal, ale na druhou stranu by možná pánové měli zůstat u toho vzpomínání, tam by se určitě dalo vydolovat víc zajímavých historek než pokec o jejich hraní Dark Souls, které mě moc nezaujalo. Spíš mě zaujala Červova neznalost hry FEZ, což na Indie scéně považuji za pojem a dost známou hru i mimojiné díky "učinkování" v Indie The Movie, potom mě překvapilo vychválení hry Limbo a to právě v kontrastu, kdy furt mluví o hardcore hrách. Přitom Limbo podle mě hardcore není ani omylem a naopak působí hlavně tím vizuálem, spíš to byla taková procházka zajímavým černobílým prostředím, kde snad jen na dvou místech jsem se na chvilku zasekl, než jsem přišel na řešení. Naopak mi tedy v této sestavě chybí takový Super Meat Boy, který nabízí přesně to o čem Andrew mluvil, "chcípání každou chvíli a plánování každého kroku"...

Aha, tak to jsem tu strategii hrubě podcenil.

Vracel jsem se do Balmory, kde jsem si nejprve schrupnul a zdál se mi další děsivý sen, a zároveň jsem zvýšil level postavy na 25. Caisu Cosades si ode mě vzal zprávu s informacemi, které jsem získal ve Vivecu a knihu Progress of Truth. Po jejich prostudování se rozhodl, že potřebujeme informace přímo od Ashlanderů, což nebude tak jednoduché. Ale v Ald'Ruhnu se prý nachází chlapík jménem Hassour Zainsubani, který opustil pustiny, aby se stal bohatým obchodníkem a tak by mohl být ochotný nám něco sdělit. Caius mi dal 100 zlatek, protože Ashlandeři se rádi obdarovávají, musím tedy zjistit, jaký dárek by mu udělal radost a pak ho sehnat. Potom mi snad Hassour něco sdělí jako o Ashlanderech tak i o Nerevarinově kultu. Ald'Ruhn se nacházel severně od Balmory. Vzal jsem to pěšky, protože tyhle končiny jsem zatím neměl moc prozkoumány. Cesta vedla přes město Caldera. Kousek před hradbami jsem potkal seveřanku Aetu Wawe-Breaker, kterou okradla nějaká tlupa zlodějů vedená khajiitem Dro'Zhirrem a mimo jiné ji ukradli nějaké rodinné šperky. Slíbil jsem, že se po té bandě podívám. V Caldeře jsem se od jednoho bosmera dozvěděl, že Dro'Zhirova banda se skrývá v nějaké jeskyni na východ od města. Asi největší zajímavostí tohoto města je dům Ghorak Manor obývaný bandou Orků, ve kterém se překvapivě nachází scamp Creeper. Na rozdíl od ostatních všiváků stejného původu, tento není nepřátelský, naopak je velmi užitečný protože je ochoten koupit skoro vše a navíc disponuje částkou 5000 zlatých, což je zdaleka nejvíc, než jsem zatím u jakéhokoliv obchodníka viděl. A ke všemu ještě vykupuje předměty za plnou cenu. Mimochodem Creeper je vlastně takový Easter Egg, kterého vytvořil Mark Nelson na základě svého přítele, bubeníka, který přišel v té době o zaměstnání. Při průzkumu Caldery jsem se dozvěděl o jednom chvástavci, který se prý v hospodě opil a pak vychloubal, kolik mají u nich v jeskyni nakradených pokladů a pak odkráčel západním směrem, takže to vypadá, že někde na západě je bohatý úkryt. Taky jsem narazil na kolegyni z Blades, pohlednou ženu a také kouzelnici Surane Leoriane, takže jsme spolu potrénovali pár kouzel z různých magických škol. Navštívil jsem i místní hrádek, kde jsem se setkal (na popud Crassia Curia) s místním šlechticem Odralem Hlelvim a nabídl mu své služby. Odral mě požádal, abych doručil Tenisi Lladri zapečetěné rozkazy do Vivecu do pokladnice Hlaalu. Hlavně mi kladl na srdce, abych je v žádném případě nedával šéfovi pokladnice Barenu Alenovi. To bylo dost podezřelé, takže jsem se rozhodl, že s tím radši zajdu za Crassiem. Do Vivecu jsem se ale ještě nechystal, nejprve jsem se vydal na obhlídku okolí Caldery. Prozkoumal jsme důl Abaelun a jeskyni Shushishi, kde jsem také narazil na Dro'Zhirrovu bandu. Ale přece jen to byl khajiit, tak jsem se s ním pokusil nějak domluvit. Kupodivu byl nakonec ochotný přistoupit na dohodu, a vydal mi Aetiny šperky za slib, že mu dám polovinu odměny, kterou za nález dostanu. Netušil, že se sem rozhodně nehodlám vracet. Obrázky: 1) Aeta Wawe-Breaker 2) Caldera 3) Obchodník Creeper v Caldeře 4) Vůdce zlodějské bandy Dro'Zhirr

Tenhle mezistav jsem měl taky poměrně dlouho, kdy jsem považoval komunismus za nejvýhodnější řešení a demokracii jsem nedokázal hrát, jenže ty ekonomický výhody demokracie jsou prostě proti komunismu dost výrazný, a problém s vyhlášením války se dal řešit plánovanou anarchii, následným vyhlášením války a obnovením demokracie. Sice to občas přineslo nějaký oběti, ale většinou to nebylo nic podstatného. Pokud byl soupeř mnohem slabší tak se stejně ani v období anarchie na nic nezmohl, a pokud byl silný tak variantou bylo i vyčkávání na to, že vyhlásí on válku mě.

Průzkum Vivecu pokračoval kantonem obývaným dalším Dunmerským domem Telvanni. Cestou jsem přijal nějaký podřadný quest na likvidaci krys, ale zajímavější bylo setkání v jedné hospodě. Zde jsem potkal Norda Enbjofa, kterými za žejdlík piva svěřil tajemství o tajném hrobu nordského hrdiny Olmgerda the Outlaw, syna Haralda Hands-Free krále Skyrimu ještě z dob Prvního Věku, a s ním je prý pohřbena také legendární sekera Stormkiss. Hrob by měl být v nějaké pradávné Dunmerské hrobce na ostrově mezi svatyní Zaintiraris a Tel Branorou. Z Telvanni kantonu jsem pokračoval do St. Olms, kde na náměstí jsem sedal do řeči s dunmerkou Ginadurou Andrethi, která mi vyprávěla o ubohé krčmářce Moroni Uvelas, která se strachuje o svého manžela. Daran Uvelas se již několik dní nevrátil domů, jenže není to žádný svatoušek, je závislý na Skoomě prý se často s kamarádíčky ukrývají v kanálech. Zašel jsem za ní do krčmy a slíbil, že se po jejím manželovi podívám. Při průzkumu kantonu jsem v jednom opuštěném bytě našel zvláštní věcičku Marandus Propylon index. Jak mi dříve vysvětlil Crazy-Legs Arantamo měl by to být klíč k transportnímu systému ve starých dunmerských pevnostech. Později jsem našel ještě jeden, už ani nevím kde, ovšem netušil jsem, že nestačí mít jen jeden propylon index, ale že každý propylon index umožňuje transport jen do jedné konkrétní pevnosti stejného názvu. Takže jsem naprosto chybně ho nechal bez povšimnutí ležet. Ale zas taková tragedie to nebyla. Při hledání Danara Uvelase v kanálech St.Olms jsem narazil na mnohem zajímavější osobu: khajiitku Adhirranirr, za kterou mě poslal Caius Cosades. Adhiranirr byla ovšem k smrti vyděšená, protože po ní pátral nějaký agent z císařského daňového úřadu. Jedinou možností, jak od ní získat potřebné informace bylo to, že se pokusím zbavit toho agenta. Duvianosovi Platoriusovi (tak se agent jmenoval) jsem tedy nakukal, že Adhirranirr odjela z Vvardenfellu na pevninu, a poslal ho tak po špatné stopě. Adhirranirr mi samozřejmě byla vděčná a ochotná mi říct vše, co ví o kultu Šestého domu. O Nerevarinovi nevěděla nic, respektive tvrdila, že to proroctví je úplný nesmysl. O Šestém domě ovšem měla zajímavou informaci, prý je nyní spousta pašeráků vytížena novým zákazníkem, kterým jeprávě Šestý Dům a platí prý velmi dobře. Adhirranirr ovšem nevěděla, co je předmětem tak velkého pašování, pašeráci jsou prý strašně tajemní, což je ovšem zarážející, protože normálně to jsou pěkní chvastouni. Ve zbylé části kanálů jsem narazil na tajnou daedrickou svatyni a taky překvapivě na monstrum trpící nevyléčitelnou nemocí Corprus. Obával jsem se že půjde o nebohého Darana Uvelase, což se později potvrdilo, když jsem jeho ženě předal prsten, který jsem u té zrůdy našel. Pak už jsem spěchal do Síní moudrosti, kde jsem měl najít Mehru Milo, ale jak mi kladl Caius na srdce, nesměl jsem se naní vyptávat, abych neprozradil že je ve spojení s cizinci. Mehru se mi podařilo najít v chrámové knihovně. Po získání důvěry se Mehra rozpovídala o Odpadlích kněžích, kteří pochybují o doktríně hlásané Chrámem a jsou také kvůli tomu pronásledováni a potíráni ze strany Ordinátorů, chrámových bojovníků. Odpadlíci napadají čistotu a božství Tribunálu a hlásají, že jejich moc je čarovného původu a ne božského, a dokonce že je stejného původu jako moc Dagoth Ura. Chrám se samozřejmě bojí oslabování své víry a proto Odpadlíky nemilosrdně pronásleduje. Pokud se Caius zajímá o učení odpadlíků, měl bych mu sehnat knihu Progress of Truth, kde jsou sepsány všechny pochyby Odpadlíků o pravé víře. Kniha je ovšem zakázaná, jeden výtisk mají sice zde v knihovně, ale Mehra mi ho odmítla půjčit, doporučila mi, ať se porozhlédnu v některých knihkupectvích, sem tam se dá pod rukou sehnat. Knihu se mi podařilo sehnat hned na první pokus v knihkupectví u Jobashy ve Vivecu. Kniha skutečně pokládala zajímavé otázky a naznačovala, že božská síla Tribunálu a Dagoth Ura pochází z prokletých kozelných předmětů, které vytvořil dwemerský čaroděj Kagrenac pro stavbu svého Numidia (poslušného ale děsivého sluhy a nejmocnější zbraně). Odpadlíci tvrdí, že Chrám měl vždy dvě tváře, tu veřejnou vyzařující jistotu a sílu, a pak tu skrytou, kde se ukazovaly pochyby, nejistoty, nekonzistentnosti víry a osobní záměry povýšené nad záměry celku. Podle Odpadlíků navíc Chrám urputně tají skutečnost, že Tribunál ztrácí svou sílu a nebude věčně schopen odolávat a ubránit Dunmerský lid před zkázou Dagotha Ura. Knihapak dále rozebírá další podivnosti a vynáší další otázky ohledně jednání a chování jak samotného božského Tribunálu tak i chrámových kněží a řádu Ordinátorů. Obrázky: 1) Telvanni kanton ve Vivecu 2) Adhirranirr v kanálech St. Olms 3) Mehra Milo v chrámové knihovně Síní moudrosti

Teda ještě že jsem na to koukal ze záznamu, u online bych se asi na četu neudržel. :D Ale každopádně skvělý let's play, ne že by to Tomáš zahrál nějak dokonale, ale výborně se mu povedlo ukázat několik průšvihů, kterými jsme si u Civky asi všichni prošli. Chytal jsem se za hlavu, jak se rozhodl s tou naloženou bárkou zaútočit na tu nepřátelskou loď a řval jsem na monitor "Vylož je, nejdřív je vylož!!!" :D A každopádně teda alespoň pro mě originální (a trochu šílená) strategie, takhle mě to teda nikdy nenapadlo hrát. Každopádně, aby tahle strategie byla úspěšná, musíš co nejrychleji ty ostatní civilizace zlikvidovat, protože jinak tě musí v pozdějším věku převálcovat, právě kvůli chybějícím stavbám. Dlouho jsem například kroutil hlavou nad výrokem, že Velká zeď je k ničemu, pro mě to byl jeden z klíčových divů světa, protože postavení Velké zdi má v celé říši stejný efekt jako městské hradby v každém městě, tzn. zdvojnásobení obrany města, což mi vždy obrovsky uvolnilo ruce, protože hradby byly skoro vždy to první co jsem ve městě postavil. Na Prince obtížnost jsem to hrál nejčastěji a v pohodě se to dá hrát jak na vesmírné závody tak na zničení všech civilizací. Akorát musí mít člověk už dopředu poměrně slušně vymyšlený postup výzkumu a ne to tam střílet od boku. Normálně jsem měl rozkreslený stromy jak na sebe technologie navazují, a stanovený klíčový technologie, který musím do kdy nejpozději dosáhnout, abych byl furt napřed. To mě v podstatě na Civilizaci nejvíc bavilo, vytváření tohohle postupu, protože to samozřejmě znamenalo spoustu neúspěšných pokusů, než na to člověk přišel, pak už to byla rutina. Horší je ta vyšší obtížnost a tu nejvyšší jsem snad nikdy nehrál...

Ringo: No mouchy to je trochu na delší povídání, ale dovedu si představit, že bys s tím už dávno seknul, jak jsem tě tu pozoroval u hraní Areny nebo Daggerfallu. Souhrnně to nazvu "stereotypem", furt ty samé hrobky, jeskyně, svatyně, zříceniny než člověk objeví něco nového řekněme unikátního. V podstatě zásadně řeším, jestli dál věnovat i nějaký čas prozkoumávání světa, což mě v Aréně a Daggerfallu vůbec netrápilo, protože tam to byla nesplnitelná mise, kdežto tady je to sice náročný, ale dosažitelný cíl, který mě sice láká, nicméně čím dál méně uspokojuje. Stejně tak questy, tedy ta hlavní linie mě docela baví, vzhledem k tomu, že odhaluji zase nějaké dějové pozadí související s historií světa, ale ty sady questů pro různé guildy a spolky jsou dost bída. Připadám si jak loutka, jdi tam a tam udělej to a to (přines, zabij, doruč, ukradni, promluv si) pak se vrať, výborně tady máš tisíc zlatých a povýšení. Povýšení je víceméně k ničemu, jestli se nepletu, tak v Daggerfallu mi to v magické gildě postupně zpřístupňovalo alchymii, enchanting, vyvolávání daedry = artefaktové questy, atd. Tady akorát zpřístupní služby některých členů což se omezuje na pouhý prodej a výcvik, o které většinou ani nemám zájem. Nějaké logické hádanky tahle hra nezná, se smutkem na tváři vzpomínám na jeden z prvních sidequestů, kdy jsem pátral po vrahovi výběrčího daní, to byl snad nejzajímavější quest ve hře, od té doby jsem spíš poslíček. Škoda. Ekonomika je katastrofická, ještě tak na začátku to trochu fungovalo, ale poměrně záhy jsem se dostal do fáze, že jsem nevěděl co s penězma, jedinou nákladnou věcí zůstal enchanting, ale teď už jsem ve fázi, že si můžu dovolit i ten a docela suverénně si nechávám okouzlit kde co konstantnímy efekty. Nevěda co s penězi, začal jsem využívat veškeré trenéry co kde potkám, takže z akrobata je teď "Skillus Maximus" co si může dovolit vše. Tím pádem nemám problém s žádnou potvorou nebo nepřítelem a podám si jednoznačně každého na pár ran, takže výzva nulová, navíc soubojový systém je dost hrozný, což mě mrzí, to švenkování myší v Aréně a Daggerfallu mě bavilo. Zní to tedy dost negativně, a tím pádem se vracím k tomu, co jsem napsal v předchozím příspěvku, člověk musí být trochu magor, aby v tomhle pokračoval, ale zatím mě ještě pořád táhne ten hlavní příběh, který jsem ze začátku spíš šolíchal a odkládal na později a taky přeci jen ta zvědavost z co je v těch neodkrytých částech světa a vlastně tak i trochu očekávám, že ještě zažiju nějaký zajímavý quest, i když moc nedoufám. Takže asi tak.

[i]Pánové mi nenápadně připomínají, že se s deníkem flákám, takže pokračujeme v krasojízdě. Jen znovu upozorňuji, že to bude ještě hodně dlouhý! Trochu jsem se utopil ve vedlejších questech. Už párkrát jsem si říkal, že na to kašlu a dojedu čistě main quest a finito, a nakonec zas neodolám a zase lezu tuhle někoho zabít ve jménu Morag Tong, támhle něco čmajznout pro Zlodějskou gildu, a ani ostatní gildy nezůstávají zkrátka. Sice mě to zatím pořád docela baví (nahráno přes 230 hodin), ale velmi dobře rozumím i negativním ohlasům na tuto hru, na tohle prostě musí mít člověk trochu náturu, být trochu megaloman a taky trochu magor... [/i] --- Vrátil jsem se na skok do Balmory prodat některé předměty, něco schovat do své skrýše a hlavně nahlásit Nileno Dorvayne splnění úkolu. Rolasa Oren bude nakupovat guaří kůže od Hlaalu. Další úkol mě měl zavést do Ald'Ruhnu, kam Nileno potřebovala doručit nové příkazy pro obchodnici s oblečením Bivale Teneran, která zároveň funguje jako očko Domu Hlaalu. Nicméně jsem se vrátil znovu do Vivecu, měl jsem tam ještě nějakou práci, ale hlavně jsem potřeboval přesvědčit Crassia Curia aby se stal mým sponzorem. Cílem tedy byl kanton Hlaalu. Na náměstí jsem potkal orka Nar gro-Shagrampha, který mi poměrně ochotně předal prsten pro Lorbumola z Bojovnické gildy. Pak už jsem spěchal do Curiova sídla. Proutník Crassius ani tentokrát nezklamal, byl celkem potěšen mojí žádostí, aby se stal mým sponzorem, ovšem pod jednou podmínkou, že se kompletně svléknu. Po této trapné záležitosti jsem se ovšem mohl pyšnit titulem "Kinsman" v Domě Hlaalu, co by khajiit neudělal pro kariéru. Po zábavě ovšem následovala práce, a tak mi Crassius uložil, vydat se do Caldery a promluvit si s Odralem Hervim. Mám se najmout do jeho služeb, ale pokud by mi přišel jakýkoliv úkol podivný, mám to přijít konzultovat s Crassiem. Jo jo interní politika v Domě Hlaalu... Konečně jsem se taky dostal k návštěvě Edryno Arethi, pro kterou jsem měl 800 zlatých od Murundiuse z Hla-Oadu. Edryno mi byla sice moc vděčná, ale to jí nebránilo, aby po mě chtěla další službu. Mám doprovodit jakéhosi chlápka z Vivecu do Pelagiadu. No co se dalo dělat, ale nakonec i v Pelagiadu jsem měl nějakou prácičku. Cestou nás zastavil nějaký bandita a chtěl za volný průchod peníze, ale dostal mečem mezi žebra. Tarvyna jsem odvedl do hostince v Pelagiadu a rozloučil se. Bylo potřeba osvobodit kolegu z místního vězení, o což mě před časem požádala Habassi. Nejprve jsem tedy ukradl nějaký dwemerský předmět v Mebestienově obchodě a s ním jsem šel obvinit orkskou strážkyni Shadbag gra-Burbug v Pelagiadské pevnosti z korupce a krytí nezákonných obchodů s dwemerskými předměty. Shadbag na lest skočila a slíbila že zařídí propuštění New-Shoes Bragora, když si tu záležitost nechám pro sebe. Vrátil jsem se do Balmory nahlásit úspěšnou misi a hned jsem dostal další. Habassi chtěla abych našel jakéhosi altmerského mistra zámků a pastí, který prý žije zde v Balmoře ale Habassi nezná jeho jméno, prý by ho ráda najala na zlepšení zabezpečení South Wall Clubu. Dole v klubu jsem se od khajiiťanky Chirrannir dozvěděl o každém Altmerovi, žijícím v Balmoře, takže je stačilo oběhnout a zjistit, že dotyčným mistrem je noblesní muž jménem Hecerinde, který celkem ochotně souhlasil se spoluprací. Čímž jsem si ve zlodějské gildě vysloužil povýšení do hodnosti Operative a také vyčerpal zásobu questů, které pro mě Habassi měla. O další si můžu říct v Ald'Ruhnu nebo v Sadrith Mora. Znovu jsme se vrátil do Vivecu dokončit průzkum jednotlivých kantonů. Pokračoval jsem tedy průzkumem Redoranské čtvrti, kde jsem nenarazil celkem na nic zajímavého. Snad jedině hrobka redoranských předků skýtala překvapení v podobě setkání s "Corprus Stalkerem". Zajímavější byl sousední kanton tzv. Aréna. Nejsem si vědom, že by některý z předchozích dílů (včetně TES Arena) obsahoval jakýkoli odkaz na původní koncept prvního dílu, tedy akční hru, kde parta válečníků měla cestovat z města do města a utkávat se v arénách s místními bojovníky, takže jsem docela překvapen, že najednou zde taková Aréna skutečně je a to se vším všudy. Aréna navíc skrývala ještě další překvapení, protože v podzemí jsem nalezl tajný úkryt popravčí organizace Morag Tong. Už jsem dříve naznačil, že pokud najdu její sídlo, tak asi do ní vstoupím, a tak se také stalo. Guildmaster Eno Hlaalu si mě ale nejprve chtěl vyzkoušet, abych tedy mohl získat plné členství, musím nejprve zabít Felulena Orana z Hlaalu kantonu. Obrázky: 1) Krásná noční obloha na cestě do Vivecu 2) Úplatná strážkyně Shadbag gra-Burbug v pevnosti Pelagiad 3) Corprus Stalker v Redoranské hrobce 4) Eno Hlaalu guildmaster Morag Tong

Pokračoval jsem v průzkumu cizinecké čtvrti Vivecu, zastavil jsem se znovu u alchymistky Aurarne Frernis a obdržel další úkol. Tentokrát mám sehnat nějakou vzácnou květinu Roland's Tear, která roste jen v daedrických ruinách Ald Sotha severovýchodně od Vivecu, ale to zatím počká. Mnohem důležitější bylo setkání v klubu Black Shalk, kde jsem potkal argoniana Huleeyu. Ten se ovšem zrovna zapletl do nějakého konfliktu se třemi místními dunmery a pokud jsem chtěl z něj dostat informace o Nerevarinově kultu, musel jsem mu pomoci, což se nakonec neobešlo bez násilí. Po likvidaci dunmerů jsme se s Huleeyou přesunuli k jeho příteli knihkupci Jobashovi, kde jsme měli klid na rozhovor. Abych porozuměl Nerevarinovu kultu, musím porozumět historii Ashlanderů. Nerevar totiž pro ně znamená něco jiného, než co znamená pro dunmerské Velké Domy. V První Éře tamrielského kalendáře byli kočovní Ashlandeři a usazení Dunmeři rovnoprávní obyvatelé Morrowindu, teprve po Prvním Koncilu a ustavení Velkých Domů, začali být Ashlandeři postupně vytěsňováni do těch nejchudších oblastí Morrowindu, většina právě do Vvardenfellských pustin. Ashlandeři věří, že znovuzrozený Nerevar jim navrátí jejich právoplatné místo v dunmerské společnosti. Další spor mezi Ashlandery a Velkými Domy je v náboženské rovině. Ashlandeři prohlašují, že po vítězné válce u Rudé Hory to byli mocichtiví chánové Velkých Domů (nynější představitelé Tribunálu - Vivec, Sotha Sil a Almalexia), kteří zradili a v tajnosti zabili Nerevara a prohlásili se za bohy. Ale Ashladeři věří, že Nerevar se vrátí a silou svého prstenu sesadí falešné bohy a navrátí skutečnou víru v duchy předků a potlačí falešné uctívání Tribunálu. Chrám Tribunálu samozřejmě prohlásil uctívání Nereverinova kultu za kacířství, a snaží se kacíře tvrdě postihovat, vězením dokonce i popravami. V minulosti se již několik osob prohlásilo za znovuzrozeného Nerevara, nejznámějším je jakýsi Peakstar, mystická osoba, zjevující se čas od času v Pustině během posledních 30 let. Ačkoliv jsou tito lidé samotnými Ashlandary označování za neúspěšné ztělesnění Nerevara, přesto je považují za důkaz pravdivosti Nerevarinova proroctví. To bylo asi vše co mi Huleeya o Nerevarionovi pověděl, o kultu Šestého domu nevěděl nic. Pokračoval jsem v průzkumu cizinecké čtvrti Vivecu a v podzemních kanálech jsem narazil na úkryt samotného guildmastera Zlodějské gildy, Getlemena Jima Staceyho. Jim mi vyprávěl pověst o legendárním zloději Bal Molagmerovi, který svého zlodějského umění využíval ve prospěch páchání dobra a spravedlnosti. Bal Molagmer zmizel na začátku Třetí éry a od té doby nebyl spatřen. Jim si myslí, že je čas na znovuzrození Bal Molagmera, aby nám pomohl v boji proti Camonna Tong a získaní důvěry dunmerského lidu ve Zlodějskou gildu a ukázat tak, že naše umění může být prospěšné i obyčejným lidem. Jim si k tomuto úkolu vybral mě a dal mi rukavice Bal Molagmera, které mám nosit při plnění úkolů jako jeho odkaz. Hned jsem dostal svůj první úkol. Mám najít rodinnou památeční brož chudého horníka Braynase Hlervu, který jí musel dát výběrčímu daní, aby mohl daně zaplatit. Brož bych měl najít ve Venimově sídle v Ald'Ruhnu. Kromě Jima se v úkrytu nacházel ještě Crazy-Legs Arantamo, který mi prozradil, že dunmeři mají ve svých pevnostech jakýsi magický transportní systém. K tomu abych ho mohl použít, potřebuji ovšem "propylon index" což by měl být jakýsi klíč. Bohužel je velmi těžko sehnatelný, ale Arantamo má informaci, že prý jeden z držitelů tohoto klíče měl namířeno do daedrické svatyně Maelkashishi a nikdy se odsud nevrátil. Možná, že tam bych mohl klíč najít. Nejdřív jsem ale chtěl dokončit průzkum Vivecu. V nejspodnější části cizinecké čtvrti jsem narazil na tajnou daedrickou svatyni Ibishammus, kterou bránili orkští bojovníci, takže mě čekali těžké souboje ale odměnou byl zisk orkského brnění a daedrického šaršounu, takže to stálo za to. Obrázek 1) Huleeya 2) Gentleman Jim Stacey 3) Svatyně Ibishammus 4) Daedric Claymore

Po úspěšné likvidaci balmorských členů Camonna Tong jsem pelášil do pevnosti Moonmoth, zvěstovat Larriusovi Varrovi úspěch při plnění jeho úkolu. Larrius byl potěšen i tím, že vše se obešlo bez nějakých problémů se zákonem a obdaroval mě prstenem s kouzlem Chameleon v ceně 12 tisíc a knihou Biography of Wolf Queen. Z Moonmoth jsem se vydal celkem náhodně na průzkum okolí Pelagiadu, navštívil jsem tak dvě jeskyně Adanumuran a Punammu. Ta druhá byla zajímavá svým nalezištěm diamantů a také se mi podařilo už zvýšit postavu na 20. level. S plným inventářem jsem se teleportoval do Balmory, prodal co se dalo, z ingrediencí namíchal nějaké lektvary a díky tomu jsem udělal významný pokrok v Alchemii. Tento skill se mi totiž podařilo zvýšit na 30, což mi zpřístupnilo druhý (do této chvíle pro mě neznámý) efekt u každé ingredience. Tím se mi samozřejmě zvedl počet mísitelných ingrediencí. Nicméně tu byl zase problém, a už jsem se o tom zmiňoval, ten interface tomu výběru správných ingrediencí prostě vůbec nepomáhá. A tak zjistit, jestli k jedné ingredienci máte v inventáři něco co se s tím dá míchat, je dost opruz a já jsem nakonec skončil jen u několika vybraných lektvarů (Restore Health, Restore Magicka, Restore Fatigue, Levitation, Feather,...) jejichž ingredience jsem si postupně zapamatoval a ty jsem míchal stále dokola. Již po několikáté jsem se vydal na průzkum Vivecu, který jsem zatím nedokončil, tentokrát jsem chtěl prolézt i kanály uvnitř každé čtvrti. Začal jsem ovšem úplně na druhé straně na vrcholu čtvrti nazývané Plazza. Konkrétně v cizinecké čtvrti jsem narazil na redguardského zbrojíře Allusarona, který měl problémy se svou konkurencí. Kovář Ralen Tilvur prý získává všechny velké objednávky, a tak Allusaron vymyslel, takovou malou lest. Potřeboval, abych Ralenovi ukradl poslední objednávku, co dostal. On jí tak nebude schopen splnit a zatím si Allusaron zajistí všechno potřebné zboží, a tím mu kšeft vyfoukne. Takovou levárnu, jsem samozřejmě nemohl odmítnout, a hned jsem se pustil do práce. Pro zkušeného zloděje to nebyl žádný problém. Další "zajímavou" osobou, kterou jsem zde potkal byla khajiiťanka Tsrazami. Vyklubala se z ní totiž členka Dark Brotherhood, ale daleko, jsme se nedostali. Označila mě za agenta Morag Tong a prohlásila, že kvůli mě bratrstvo nezradí, čímž zajímavá konverzace skončila. Zvláštní je, že ovšem členem Morag Tong nejsem, ale když už mě za něj považují, tak jsem si řekl, že bych tedy mohl být, kdybych ovšem věděl, kde najdu jejich guildmastera. Od jedné dunmerky jsem se nakonec ale dozvěděl zajímavější informaci, související s Morag Tong. Členem Morag Tong je totiž argonian Huleeya, jeden ze tří osob, s nimiž se mám setkat, a najdu ho prý v klubu Black Shalk a nebo u knihkupce Jobashy. Na náměstí měly také sídlo dvě gildy, magická a bojovníků. U bojovníků mi orkský velitel Lorbumol gro-Aglah uložil abych vyzvedl nějaký prsten od nějakého muže z Hlaalu čtvrti, nic moc obtížného. V magické gildě jsem sice dosáhl dalšího povýšení, tentokrát do hodnosti Evoker, pak jsem ovšem od guildmastera obdržel šílený úkol. Mám prostě jen zjistit, co se stalo s Dwemery. Prostě mám jen tak vlézt do nějakých dwmerských zřícenin, rozhlídnout se a vyřešit jednu z největších tamrielských záhad?! Brzy jsem ovšem pochopil, že guildmaster Trebonnius Artorius to nemá v hlavě úplně v pořádku, a členové gildy ho neberou moc vážně. Přesunul jsem se o patro níž a zde dokončil úkol přemluvit Rolasu Oren aby nakupovala guaří kůže jen od domu Hlaalu, stačilo trochu vyhrožování a Rolasa ochotně souhlasila. Z argonianského obchodníka Miun-Gei, kterému jsem kdysi pomáhal odehnat žebrajícího herce, jsem se dozvěděl, že Tsrazami je skutečně spojkou na Dark Brotherhood, prý jí mám říct, že mě posílá on. V in-game žurnálu se mi pak navíc objevila informace, že bych to měl nahlásit Guildmasterovi, ale vůbec nevím jakému. Zdá se, že jsem zde naskočil doprostřed plnění nějakého questu, jehož zadání jsem ovšem neobdržel... Obrázky: 1) Naleziště diamantů v jeskyni Punnami 2) Objednávka na dodávku zbraní 3) Poblázněný guildmaster Magické gildy chce zjistit, co se stalo s Dwemery. 4) Zvláštní zápis v deníku ohledně Tsrazami, agenta Dark Brotherhhod.

Tak moc toho v noci neuteklo, vzhledem k tomu, že tam Deus Ex vydržel viset 6,5 hodiny.

Pokud vím tak není. Tyhle akce jsou samozřejmě kontroverzní, někdo je nemá rád, přesně z těch důvodů co píše Laco Wolf, a někdo je zase miluje a bere to jako takovou hru. Mě to celkem nevadí, vzhledem k tomu, že mají nějaký slevy každý víkend, tak když dají jednou za čas takvouhle netradiční akci, tak to je zase něco jiného a člověk je i docela zvědavý, co se tam za hry vystřídá. Akorát je potřeba se hodit do klidu a nenadávat, že jsem něco prošvihl... :D

Po dokončení mého vzdušného výletu okolo Vivecu jsem pokračoval trochu neorganizovaným průzkumem tohoto města, konkrétně Redoranské čtvrti a pak Hall of Wisdome pod hlavním chrámem. V podstatě jsem zde na nic významného nenarazil kromě několika knihoven s hromadou knížek. Čtením knih se mi podařilo nakonec zvýšit level postavy již na hodnotu 18 a s využitím bonusových bodů se hodnota vlastnosti Agility již blíží svému maximu. Nakonec mě průzkum Vivecu omrzel natolik, že jsem se vydal zpět do Balmory. Měl jsem samozřejmě namířeno do magické gildy k Sharn gra-Muzgob, abych jí předal Andranovu lebku. Sharn byla spokojená a na oplátku mi předala poznámky pro Cosada ohledně Nerevarinova kultu. Z nich jsem se dočetl, že se jedná o náboženský kult Ashlanderů věřících v proroctví předpovídající znovuzrození dávného hrdiny Nerevera, který zničí falešné bohy Tribunálu a obnoví dávnou víru předků a vyžene cizáky z Morrowindu. Tribunál i Císařství postavili kult mimo zákon, nicméně Ashlanderům jsou císařské zákony ukradené a i přes represe je u nich tato víra stále pevná, nicméně z toho důvodu je kult provozován v utajení a je těžko odhadnutelné, kolik má mezi Ashlandery skutečně věrných stoupenců. Zajímavé je, že i Tribunál uctívá svatého Nerevara jakožto velkého dunmerského generála, sjednotitele dunmerských klanů a potlačitele zlých Dwemerů a zrádného Dagoth Ura. Zdá se že největší rozpor mezi učením chrámu a vírou Ashlanderů je v příčině smrti Nerevara a roli Dagotha Ura při válce s Dwemery. Ale moc toho o tom zatím nevím. Poslední část Sharnina textu se týkala jakýchsi ztracených proroctví o Nerevarinově návratu, které se do dnešních dob nedochovaly... Dříve než jsem informaci doručil Cosadovi, zjistil jsem při procházení svých poznámek, že jsem ještě nenavštívil balmorské trenéry patřící k Blades, o kterých mi Cosades řekl. Rozhodl jsem se to napravit, jednalo se o argoniana Nine-Toes , altmera Tyermaillina a redguardku Rethleen. Všichni samozřejmě nabízeli výcvik různých schopností, ovšem za poplatek. Něco málo jsem u nich potrénoval, ale jinak se nic zajímavého nedozvěděl. Nic mě tedy už nezdržovalo od cesty ke Cosadovi. Caius Cosades byl potěšen splněním úkolu a povýšil mě do hodnosti učedníka (apprentice). Vzal si nějaký čas na prostudování zprávy a poté mě požádal abych zjistil ještě více o Šestém domě a Nerevarinově proroctví. Doporučil mi, abych si promluvil s Addhiranirrem, khajitem ze Zlodějské gildy, s Huleeyaem argonianem patřícím do organizace Morag Tong a konečně chrámovou kněžkou Mehrou Milo. Všechny bych měl najít ve Vivecu, Adhiranirra bude těžké najít, ale mám to zkusit ve čtvrti St.Olms. Huleeyae bych mohl potkat v cizinecké čtvrti v klubu Black Shalk a Mehra Milo je kněžka pracující v knihovně Hall of Wisdome. Caius mi hlavně kladl na srdce, ať se na kněžku nevyptávám a neobracím na ní pozornost tím, že mluví s cizincem. Je to prý jeho důvěrná přítelkyně a nechce jí způsobit problémy. Dříve než jsem se vydal na další výpravu, potloukal jsem se chvíli po městě, abych jako správný špión zjistil, co se mezi lidmi šušká. Od žebravé argonianky Hul jsem se tak dozvěděl, že tím tajemným radním, který chrání korupci v Balmoře, je jistý Nolus Atrius, který má ovšem za sebou velmi vlivnou podporu. Velitel císařské legie Larrius Varro sice složil přísahu, že vymýtí odsud korupci, ale Hul si dost dobře nedokáže představit, co může dělat. Za to já to vím naprosto přesně, kdo si místo něj má ušpinit prsty. Zajímavá byla také informace od khajita Ra'Virra. Odpor k císařství je prý podle něj zakořeněn u dunmerů velmi hluboko, a skutečnou moc v dunmerské společnosti nedrží dům Hlaalu ale Orvas Dren a Camonna Tong. Prý podle Ra'Virra stačí, aby Císařství potřebovalo stáhnout své vojsko do nějaké jiné provincie a Orvas Dren se určitě pokusí cizince z Morrowindu otevřeně vyhnat. Došel jsem až do sídla Hlaalu a promluvil si s Nileno Dorvayn. Dostalo se mi povýšení do hodnosti "strážce" (lawman), ačkoliv jsem zatím ještě nestihl splnit svůj poslední úkol, tedy přesvědčit kupce Rolasa Orena, aby kupoval guarové kůže jen od Hlaalu. Také jsem se ovšem dozvěděl, že pokud bych chtěl dále postupovat v hierarchii domu Hlaalu, potřebuji tzv. sponzora, někoho kdo se za mě zaručí. A protože jsem cizinec tak prý jediným, kdo přichází v úvahu, je radní Crassius Curio. Také mě Nilena požádala abych jí okamžitě informoval, kdybych zjistil, kdo je vrahem Ralena Hlaalo, jehož mrtvolu jsem našel. Popřípadě mám právo ho okamžitě zabít. Při toulkách po Balmoře jsem si uvědomil, že snad posledním domem, který jsem ještě nenavštívil je sídlo organizace Morag Tong. Morag Tong je starodávná organizace zabijáků, jejímž zvláštním specifikem je fakt, že se nejedná o tajnou organizaci, ale schválenou a respektovanou gildu s povolením popravovat viníky na základě oficiálních soudních příkazů. Nicméně samozřejmě existuje podezření, že se Morag Tong podílí i na vraždách na objednávku. Pokud bych chtěl vstoupit do Morag Tong, musím oslovit guildmastera Eno Hlaalu, ale kde ho najdu, jsem se nedozvěděl. Jinak jsem zaslechl informaci o jakési Brilnose Llarys, která zmizela neznámo kam a přitom ji hledá polovina stráží Vvardenfellu. V balmorském chrámu jsem se pak dozvěděl další drb, týkající se Ranise Athryse z balmorské magické gildy. Ranis je prý vysazený na čaroděje mimo magickou gildu, prý to snad souvisí s tím, že jeho rodiče zavraždil nějaký starý telvannský arcimág. A konečně podobně jako v Pelagiadu mě i v Balmoře zastavovali dřívější "spáči" a děkovali mi, že jsem je zachránil z toho děsivého snu, který v poslední době prožívali. Popravdě moc jsem netušil důvody těchto díkuvzdání, a až později jsem se dozvěděl, že likvidací tajné svatyně Šestého domu v jeskyni Hassour, jsem zlomil moc tohoto kultu nad jejich ovečkami v této oblasti. V Balmoře mě čekaly i nějaké úkoly, tak jsem se je pokusil splnit. Vzhledem k výraznému zvýšení levelu postavy jsem se znovu odvážil do Council klubu, sídla místní smetánky Camonna Tong. Předchozí vyšetřování vraždy Ralena Hlaalo totiž vedlo k jednomu z jejich členů, kováři Thanelenovi Velasovi. Thanelen se tentokrát nechal dobře vyprovokovat, nejprve potvrdil Ra'Virrovu domněnku, že Dům Hlaalu není loutkou Císařství, jak by se na první pohled zdálo, ale v pozadí za nitky tahá Orvas Dren prostřednictvím Camonna Tong. Pak už stačilo jen pár urážek, a Thanelen tasil svou sekeru, což se mu stalo osudným. Vražda Ralena Hlaalo tak byla pomstěna. S vraždou se ovšem pojil ještě jeden úkol, tentokrát pro zlodějskou gildu. Měl jsem totiž z domu ukrást láhev Vintage Brandy. Vzhledem k tomu, že pán domu byl kaput, nebyl to problém a za chvíli už jsem s flaškou prastaré brandy mazal k Habassi. Vysloužil jsem si tak slušnou odměnu tisíc zlaťáků a povýšení do hodnosti Straky. [i](Trochu pro mě překladatelský oříšek, neboť blackcap je podle slovníku pták "pěnice", zvolil jsem tedy straku jakožto ptáka považovaného v našich krajích za "zloděje", nicméně je možné, že označení blackcap má nějaký jiný význam a původ v tomto kontextu. Když tak se rád nechám poučit...)[/i] Habassi pro mě měla další práci. Jeden z členů gildy New-Shoes Bragor byl zatčen a uvězněn v pevnosti Pelagiad. Nicméně podle jejích informací pelagiadský obchodník Mebastian Ence pašuje dwemerské artefakty a aby měl ze strany místní posádky klid uplácí orkskou strážkyni Shadbag gra-Burbug. Mám tedy Encovi ukrást nějaký dwemerský artefakt a s ním konfrontovat Shadbag a donutit jí propustit našeho přítele, jinak její korupční jednání bude nahlášeno na příslušná místa. Celkem odvážný plán. Zatím jsme ale stále zůstal v Balmoře. Nileno Dorvayn jsem oznámil dopadení a zabití vraha, za což jsem si vysloužil odměnu tisíc zlatých. Vzhledem k tomu, že záležitost s Thanelenem proběhla celkem hladce, dodal jsem si odvahy a rozhodl se dotáhnout úkol s likvidací členů Camonna Tong do konce. V Council klubu jsem tak pořádně otestoval svůj skill Speechcraft, kdy jsem jednotlivé členy potřeboval vyprovokovat k tomu, aby zaútočili první a já je tak mohl zabít v sebeobraně, aniž bych byl obviněn z úkladné vraždy. Problémem v tomto případě je to, že i při neúspěšném pokusu o urážku se snižuje u NPC [i]disposition [/i]a pokud spadne k nule, postava se s vámi dál nebaví. Je tedy nutné kombinovat provokování s uplácením, kterým si zase [i]disposition[/i] zvýším a získám tak prostor pro další provokace. Je potřeba tedy mít v zásobě dostatečné finance, nicméně pozitivní na tom je, že o ně člověk nepřijde, protože po zabití dotyčné postavy si všechny peníze seberete zase zpět. Obrázek: 1) Socha nedaleko chrámu High Fane ve Vivecu 2) Rithleen, redguardská trenérka Blades v Balmoře 3) Souboj s Thanelenm Velasem 4) Vyprovokování Marasy Aren z Camonna Tong

V Pelagiadu jsem se ještě stavil v hostinci, hlavně kvůli Ahnassi, zda se od ní nedozvím něco nového, ale protože jsem zatím stále nepohnul s tou záležitostí zabití vůdce Camonna Tong v Gnaar Moku, tak mi nic nového neřekla. Novinkami ovšem oplýval Yakum Harshashishi, ashlander, kterému jsem při minulé návštěvě nevěnoval moc pozornosti. Ashlandeřané jsou lidé pustiny žijící dle zákonů a tradic svých předků. Nestaví si domy, ale žijí kočovný život ve stanech. Yakum ale takhle žít nechtěl, proto odešel, navíc divočinu teď souží jakási nemoc duší a zkázonosné bouře. Yakum tvrdil, že je v tom temná magie z Rudé hory. Bouře přinášejí ničivý prach, po němž tráva umírá a zvířata zdivočí. Dagoth Ur prý v bouřích sesílá zlé sny, lidé nemohou spát a chovají se šíleně - nemoc duší vždy přichází prý společně s bouří. Jižně od Pelagiadu se nacházela hrobka rodiny Andrano. Sem mě pro lebku jednoho z pohřbených poslala Sharn-gra-Muzgob z magické gildy, poté mi prý dá informace o Nerevarinově proroctví. Hrobka byla obývána duchy, bonewalkery a skeletony, nicméně nic s čím bych si při troše opatrnosti neporadil. Výjimečná byla pro mě hrobka tím, že se mi poprvé podařilo chytit duši do kamene duší. Takto chycená duše se dá použít k okouzlení různých předmětů (oblečení, brnění, zbraní), ale ze začátku to není úplně snadné. V první řadě na to v průběhu souboje nesmíte zapomenout, což se mi mnohokrát stalo. Musíte totiž na váš cíl seslat kouzlo Soultrap dřív než ho zabijete, ale ne zase moc brzo, protože kouzlo má omezenou dobu trvání (většinou 60s) a než vyprchá je potřeba potvůrku zabít. Zároveň je potřeba mít v inventáři prázdný kámen duší, a aby to nebylo tak jednoduché tak je potřeba mít tu správnou velikost kamene (pokud se nepletu je jich 6 velikostí). A když toto všechno splníte a máte taky kousek štěstí, tak se duše zabitého podaří chytit. Samozřejmě pokročilejší postavy s tím už takový problém nemají. O ënchantingu a využití kamenů duší se zmínim zas někdy příště... Zkusil jsem použít kouzlo Almsivi Intervention, které přenáší k nejbližšímu chrámu a doufal jsem, že se tak rychle vrátím do Balmory, ale chrám ve Vivecu byl blíž, takže jsem se ocitl tam. Využil jsem tedy příležitosti k průzkumu chrámu, který obsahoval spoustu oltářů, kde se dalo získat rozmanité požehnání a tím zvýšit dost vlastností a skillů postavy, samozřejmě jen dočasně. Zároveň se mi podařilo splnit další část poutníkovy cesty, protože právě zde, mezi chrámem a palácem se nacházely další dvě svatyně, které jsem měl v rámci této pouti navštívit. Jedním z efektů, který jsem takto získal byla relativně dlouhotrvající levitace, takže jsem se vydal na oblet paláce. Za palácem v moři jsem zahlédl vrak lodi, nezaváhal jsem a doletěl až k němu, ale při průzkumu jsem zde nic zajímavého neobjevil. Vrátil jsem se zpět k paláci a využil stáletrvající levitaci k průzkumu vznášející se skály blízko chrámu High Fane. Skála měla balkóny, na jednom z nich jsem přistál, ale dovnitř mě stráže nepustily. Jedná se o jakési Ministerstvo pravdy, ale k čemu slouží zatím netuším. Obrázky:Fsharn 1) Zkázonosná bouře, o kterých mi vyprávěl Yakum 2) Hrobka rodiny Andrano - na klekátku u pohřebiště leží hledaná lebka 3) Oltáře v chrámu High Fane ve Vivecu 4) Chrám High Fane se vznášejícím se Ministerstvem pravdy

Z Hla Oadu jsem se vydal na sever podél pobřeží. Po chvíli jsem dorazil ke zřícenině nějaké daedrické svatyně, ale hlídkující Atronach byl nad mé síly, tak jsem se radši nepřibližoval. Kousek odsud mě v podstatě přepadl nějaký seveřan jménem Fjol a chtěl po mě 100 zlatých za bezpečný průchod. Už ale nikoho obtěžovat nebude. Vrátil jsem se do Balmory ale na ulici mě zastavil nějaký fanatik oslavující Dagoth Ura jako jediného pravého boha, spícího pod Rudou horou. Až se vzbudí, dunmeři se prý také probudí ze svého snu a vyženou cizince ze své země. A Šestý dům, dům Lorda Dagotha je prý tou pravou a jedinou rodinou Dunmerů. V zápětí mě oslovil další muž, Rararyn Radarys a a představil se jako Spáč, prý má pro mě zprávu. Dagoth Ur mě volá a já nesmím odmítnout svého Pána. Asi se něco děje. Zkoušel jsem se vyptávat dalších obyvatel Balmory, ale nic víc jsem se v této věci nedozvěděl. Ale díky tomu jsem se od Dralosy Athren dozvěděl jinou zajímavou informaci, a to, že popis vraha Ralena Hlaalo sedí na Thanelena Velase, našeho známého z Camonna Tong. Nicméně jdou po Balmoře fámy, že Ralena zabil Nine-Toes, ten ale patří k Blades a vzhledem k tomu, že je to Argonian, tak popis se na něj vůbec nehodí. Prodal jsem tedy nějakou kořist Ra'Virrovi a pak utíkal do South Wall klubu předat Habassi dwemerské artefakty z Hla Oadu. Na povýšení to ale bylo zatím málo. Habassi mě překvapivě poslala zpět do domu zabitého Ralena Hlaalo, ze kterého jsem měl ukrást láhev Vintage Brandy. Radši jsem vyrazil vyřešit problém s "vaječnými" pytláky do dolu Shulk, kam mě před časem poslala Eydis Fire-Eye z Fighters Guild. Pytláci se ukrývali uvnitř dolu, ale nebylo velkým problémem je nalézt a potrestat. Vrátil jsem se zpět k Eydis nahlásit splnění úkolu. Hned jsem dostal další práci, která mi ovšem moc nevoněla. Měl jsem totiž zabít 4 telvannské agenty, kteří působili problémy v Calderských ebenových dolech. Problém ovšem byl v tom, že ti agenti patřili ke zlodějské gildě. Eydis ale pro mě neměla slitování, prý to se Zlodějskou gildou nemá nic společného. Ale pokud se gilda dozví,že jsem zabil její členy, budu vyloučen, takže si mám dát bacha, aby se to nedozvěděli. Když už jsem byl zde, zastavil jsem se u svého známého Hasphata Antabolise a ten mi nabídl, abych se vydal do dwemerských zřícenin Nchuleftingh, kde prý vede nějakou expedici za rozluštěním dwemerského jazyka jeho známý Senilias Cadiusus, dokonce mi pro něj dal doporučující dopis. Nicméně zříceniny jsou dost daleko na východ od Balmory a zatím mám spoustu práce zde. Navíc mě to táhlo na průzkum města Vivecu. Vypravil jsem se tedy na jih ale cestou, kterou jsem ještě nešel. Záhy jsem se dostal k jeskyni Hassour, vydal jsem se tedy na její průzkum. Od začátku bylo ale jasné, že se nejedná jen o obyčejnou jeskyni. Její obyvatelé moc přátelští nebyli a záhy jsem pochopil, že jde o jednu z tajných svatyní přívrženců Šestého domu. Sice se mi podařilo zlikvidovat místní obyvatele, ale chytil jsem při tom nějakou nepěknou nemoc a tak jsem změnil směr cesty do nedalekého Pelagiadu, využít místní léčitelské služby. Na ulici v Pelagiadu jsem se dal do řeči s jedním chlapíkem, který mi vyprávěl o zvláštním stavu ze kterého se nedávno probudil, jakoby snil hrozný sen. Řekl jsem mu tedy o nedaleké svatyni Šestého domu a jejích okultistech, pravděpodobně byl pod jejich kletbou. Moc mi děkoval, že jsem ho té kletby zbavil, prý to každému řekne, že jsem mu zachránil život... Obrázky: 1) Rozhovor se spáčem 2) Souboj s "vaječnými" pytláky 3) Dagothova svatyně v jeskyni Hassour 4) Léčení u císařského oltáře

Ale Mafia digitální byla, mám jí pořád na Steamu a není to zas tak dlouho co zmizela z katalogu, odhadem tak rok a půl max. dva roky, ale důvod neznám.

Vrátil jsem se zpátky do Balmory, abych informoval Nilenu Dorvayn o splněném úkolu a dosáhl tak povýšení v klanu Hlaalu. Trochu jsem s Nileno potrénoval skill Security a dostal další úkol. Tentokrát mám přesvědčit alchymistu Roalasa Orena ve Vivecu, aby kupoval guarové kůže pouze od Hlaalu a ne od Redoranů. Pak jsem se přesunul k prodejci Meldorovi, kde jsem prodal nějakou tu získanou kořist. A protože jsem měl za sebou první ůkol z Cesty poutníků, přihlásil jsem se v místním chrámu do řádu Tribunálu. Právě vykonání kompletní Cesty poutníků (tedy návštěva a získání požehnání ze všech sedmi svatyní) je totiž zasvěcovacím úkolem pro přijetí do řádu. Při prohlídce mapy Balmory jsem si uvědomil, že jsem ještě nenavštívil sídlo rodiny Hlaalo. Ono totiž bylo zamčené, tak jsem se dovnitř vloupal. Uvnitř jsem ke svému překvapení nalezl mrtvolu Ralena Hlaalo a o patro výše vyděšenou služku Urine Nirith, která mi popsala jak vypadal vrah. Nicméně na jeho vypátrání to zatím nestačilo. Vydal jsem se tedy do magické gildy, kde mě kupodivu Ranis Athrys požádal o práci. Mám vybrat poplatky od nějaké čarodějky Manwe, která už několik let gildě nezaplatila. A pokud nezaplatí ani teď mám ji zabít. Najdu ji prý v Punabi u Sulipundu, ale vůbec nevím kde to je. Vydal jsem se nakonec někam úplně jinam. Vrátil jsem se totiž do trpasličích zřícenin Arkngthand zjistit, k čemu je ten klíč, který mi Hasphat sestavil podle té tajemné kostky. Upřímně řečeno byla to zbytečná cesta. Když jsem totiž celé zříceniny prolezl několikrát a nic nenašel, zjistil jsem v návodu, že klíč slouží k otevření dveří do zadní části dungeonu, které jsem ovšem otevřel šperhákem již při své první návštěvě. Vrátil jsem se tedy znovu do Balmory, uklidil svůj inventář do vybraných beden a vyrazil za novým dobrodružstvím, tentokrát do osady Hla Oad. Sem mě totiž poslala Sugar-Lips Habassi ze zlodějské gildy. Měl jsem tam najít nějakého Ra'Zhida, který ukradl z gildy dwemerské artefakty. Cestou jsem potkal nějakou poutnici Nevrasu Dralor, která měla namířeno k Fields of Kummu a zabloudila. Prosila mě zda bych jí nedoprovodil, ale bylo to úplně na druhou stranu mé cesty, a taky dost daleko, takže jsem odmítl. Kousek odsud jsem objevil vchod do hrobky rodiny Lleran. Pozvánku na průzkum hrobky jsem už neodmítl. Kromě skeletonů a bonelordů jsem zde ovšem nic zajímavého neobjevil, akorát se mi podařilo zvýšit level na číslo 14. Pak už jsem se objevil ve vesnici Hla Oad. V podstatě z prvního vesničana, na kterého jsem narazil, jsem vytáhl informaci, že Ra'Zhida najdu v místním skladišti. Toho jsem tam skutečně našel ještě s jedním parťákem, ale o vrácení dwemerských artefaktů, se se mnou nehodlal bavit. Tušil jsem že budou ukryty v zamčené truhle, ale nedařilo se mi jí nepozorovaně vykrást, Ra'Zhid jí měl pořád na očích. Nakonec se mi to přece jen povedlo. Při hledání ideálního místa, odkud bych mohl bednu vykrást jsem nalezl padací dveře někam do podzemí. Brzy jsem zjistil, že se jedná o nějaký tajný úkryt Camonna Tong, ale radši jsem odsud vypadl. Ve Hla Oadu jsem měl ale ještě jeden úkol, tentokrát pro Edryno Arethi z Vivecu. Měl jsem totiž vymoct dluh 800 zlatých od Murudiuse Flaeuse. Murudius se se mnou ze začátku taky nechtěl bavit, tvrdil, že žádné peníze nemá, ale když jsem využil svých přesvědčovacích schopností a dopomohl si taky trochu pár výhrůžkami, nakonec Murudius kápl božskou. Truhla s penězi byla ukryta pod sousedovou chatrčí. Obrázky: 1) Mrtvola Ralena Hlaalo v jeho domě. 2) Souboj s Bonelordem v hrobce Lleran 3) Zloděj Ra'Zhid v Hla Oadu 4) Ukázka přesvědčování, podplácení a vyhrožování aplikovaná na Murudiusovi v Hla Oadu.

Hledání Svatyně pokory mi dalo chvilku zabrat, zase jsem trošku po okolí bloudil a svedl pár soubojů s místní faunou. Novým zvířátkem, které jsem potkal byl jakýsi dvounohý nosorožec Kagouti, ale celkem jsem neměl problém se s ním vypořádat. Jak jsem se blížil k místu, kde se měla nacházet hledaná svatyně, narazil jsem na bosmera Thoronora. Ten byl nešťastný, protože cestoval společně se svým přítelem Edrasem Orilem, který ovšem vyrazil zjistit co vydává nějaké zvláštní zvuky a už se nevrátil. Slíbil jsem mu, že se po jeho příteli podívám. Kousek odsud se nacházela hrobka rodiny Serano, tak jsem se jí rozhodl prozkoumat, jestli se Edras Oril neztratil uvnitř. Edrase jsem tam nenašel, za to jsem kromě standardních skeletonů potkal nechutnou a nebezpečnou "hladovou" potvoru s názvem Hunger. Hunger patří mezi tzv. nižší daedry a je služebníkem daedrického prince Boethiaha. Pokud se nepletu, tak se v TES sérii tato potvůrka vyskytuje poprvé, nepamatuji se, že bych se s ním někdy dříve setkal. Bylo to tedy mé první setkání s daedrou v Morrowindu. Druhou zajímavostí této hrobky byl nález Saranovy ebenové helmy, jejíž cenu hra vyčíslila na 15 tisíc zlatých. To bylo slušné, akorát jsem zatím neviděl jediného obchodníka, který by měl v pokladně obnos alespoň přibližující se této částce... Opustil jsem tedy hrobku a vydal se pátrat do okolí. Po chvíli jsem vyrušil pářící se páreček Kagoutiů, který na mě samozřejmě zaútočil. Poté co jsem se jich zbavil, našel jsem zápisky Edrase Orileho týkající se právě pářících Kagoutiů. Ti totiž vydávali ty zvláštní zvuky, které se Edras vydal zkoumat. Autora zápisků jsem našel za dalším kopečkem, kde se skrýval, aby ho ty potvory nenapadly. Doprovodil jsem ho tedy zpět k jeho příteli Thoronorovi. Edras byl tak rozrušený, že si ode mě ani nechtěl vzít své vlastní zápisky. Thoronor byl naopak potěšen, že vidí svého přítele a věnoval mi za odměnu Amulet of Slowfalling. Ten by se mohl někdy hodit, o čemž mě přesvědčil například padající kouzelník Tarhiel na začátku hry... O kousek dále jsem konečně nalezl hledanou Svatyni pokory. Z knihy The Pilgrim's Path jsem věděl, že abych získal požehnání, je potřeba věnovat na svatyni jako obětní dar "hnůj" (muck). V tomto případě se nejedná o obyčejný zvířecí hnůj, ale ingredienci získávanou ze zvláštních houbových útvarů. Právě k této nevábné věci se váže pověst spojená se Svatyní pokory. Když tudy totiž kdysi projížděl Lord Vivec, potkal zde chudého farmáře, kterému zahynul jeho guar a on nemohl dokončit těžbu hnoje. Lord Vivec neváhal, odložil svůj noblesní šat, vykasal si rukávy a farmáři pomohl dokončit jeho špinavou práci. Později zde byla na počest Lorda Viveca postavena svatyně a poutníci sem putují z celého Vvardenfellu, aby se modlili za stejnou pokoru a skromnost, jakou Lord Vivec prokázal. Za jejich projevenou úctu je jim uděleno požehnání v podobě dlouhotrvajícího kouzelného efektu "Feather" - zvýšení nosnosti postavy. Problém samozřejmě byl vtom, kde najít dotyčný hnůj. Nakonec jsem si všiml zvláštního ostrůvku v nedalekém jezeře, kde se nacházely zmiňované houbové útvary. První úkol z Poutníkovy cesty tak byl splněn. Obrázky: 1) Hunger, služebník Boethiaha 2) Edras Oril 3) Svatyně pokory 4) Ostrůvek s "hnojoplodnými" houbovými útvary

Mým úkolem v Suranu, bylo zabití kwama královny v Innaniusově dole. Důl patřil redoranskému obchodníkovi Avon Oranovi, a jeho obchod s kwama vejci přímo konkuroval obchodu Nileno Dorvayn. Tak se Nileno rozhodla konkurenci vyřešit tím, že Avonovi zlikviduje zdroj jeho příjmů a zařídit jsem to měl já. Inaniusův důl se nacházel někde na jih od města. Ale nejprve jsem si samozřejmě prohlédl město. U místní zastavárnice jsem se zásobil sadou šperháků a šípů jak do luku tak do kuše. S placením jsem se samozřejmě neobtěžoval. V Seyda Neen mi kdosi doporučil navštívit House of Earthy Delights v Suranu. Trošku jsem valil khajitské oči, do jakého podniku jsem se to vlastně dostal, u jedné stěny se vlnily tři spoře oblečené tanečnice a i místní osazenstvo bylo trochu zvláštní. Například jsem zde potkal Darica Bieleho lovce odměn, který mě nakonec ukecal, abych mu pomohl najít uprchlého otroka Haj-Ei. Dunmeři často na těžké práce využívají otroků a většina otroků jsou Argoniani a Khajiti. Takže jsem se do hledání otroka nijak zvlášť nehrnul, akorát jsme si na základě jednoho doporučení promluvil s místním obchodníkem s otroky Daranem Sarathramem, ale nic kloudného jsem se od něj nedozvěděl. Jinak všude kam jsem přišel, jsem pečlivě otvíral všechny knihy, které jsem zde nalezl a tím zvyšoval i rozmanité skilly, které jsem jinak moc nepoužíval. Výhoda knih je ta, že je nemusím kupovat, ani krást, prostě si jí vypůjčím otevřu a přečtu, a pak zase bez jakéhokoliv postihu vrátím zpět. Zároveň se mi podařilo tak zvednout level postavy na hodnotu 11. Využil jsem tedy sídla jednoho "příbuzného" z rodiny Hlaalu a v klidu se u něj vyspal. V Suranu jsem jinak nic zajímavého neobjevil, vydal jsem se tedy na jih hledat kwama důl. V dole to byla poměrně rychlá práce, za použití luku jsem se snadno vypořádal s Kwama Warriory a žádné jiné překvapení mě tu nečekalo. Na konci dolu trůnila bezbranná královna, tak jsem jí zabil a bylo hotovo. Plížení, boj, běh a skákání způsobily další velmi rychlé zvýšení levelu tedy již dvanáctého. Když jsem se vrátil zpátky do Suranu, napadla mě pěkná lumpárna. Zašel jsem za majitelem dolu Avonem Oranem a drze mu oznámil, že mám zabít kwama královnu v jeho dole. Oran mi nabídl 1000 zlatých, když to neudělám. Samozřejmě jsem prachy shrábl, a radši se dekoval pryč, než ten chudáček přijde na to, že ta jeho dojná kráva, je už dávno mrtvá. (Když jsem to pak později v Balmoře vyprávěl Nileno Dorvayn, mohla se potrhat smíchy.) Do Balmory jsem ovšem ještě namířeno neměl. Západně odsud by měla někde být oblast nazývaná Fields of Kumma a tam se měla nacházet jedna ze sedmi svatyní, které musím navštívit na své Poutníkově cestě, abych se mohl stát členem chrámu Tribunálu. Takže jsem se vydal na západ na průzkum a při tom jsem narazil na jednoho ztraceného argonianského uprchlého otroka jménem Tul. Ten mě požádal o pomoc. Snažil se najít farmu nějakého Redguarda, který prý pomáhá uprchlým otrokům. Stačilo se vyptat několika místních dunmerů a dozvěděl jsem se, že jediným Redguardem v okolí je Sterdecan, který má farmu severozápadně odsud. Vydali jsme se tedy společně s Tulem udaným směrem a ani nám to netrvalo moc dlouho. Na místě mě ovšem čekalo velké překvapení, místo poděkování totiž Tul vytáhl zbraň s výkřikem, že je tu z pověření Camonna Tong a že už jim ten Redguard dlouho pije krev. Varoval mě ať se do toho nemíchám. Ze mě ale nikdo vola dělat nebude, a už vůbec ne hajzlík z Camonna Tong. Společnými silami jsme Tula zlikvidovali, i když úplně snadný soupeř to nebyl. Sterdecan mi poděkoval, že jsem se ho zastal a za odměnu jsem dostal kouzelný prsten se štítovým kouzlem, příjemná věcička. Obrázky: 1) Copak mají hezkého v Suranu ke čmajznutí? 2) House of Earthy Delights 3) Kwama Warrior v Inaniusově dole 4) Sterdecan

Sharn gra-Muzgob mi samozřejmě informaci neposkytla zadarmo. Chtěla po mě lebku Llevuleho Andrana, kterou jsem měl přinést z jejich hrobky, měla by mít na sobě nějaké rituální znaky,jinak prý Lllevule byl jen obyčejný kouzelník. Jen tak mimochodem mě Sharn upozornila na dunmerskou averzi vůči nekromancii, tak si mám prý dávat pozor a nevzbudit zbytečný rozruch. Když jsem ovšem nadhodil, zda by mě nenaučila nějaká nekromantská kouzla, Sharn se začala dušovat, že ona rozhodně nekromantem není. Pak jsem se ještě stavil za Hasphatem, který mi dal klíč vyrobený podle té dwemerské kostky, ale nevěděl k čemu slouží. Prý se můžu vrátit do Arkngthandu a pokusit se to zjistit. Dříve než se ale vydám za dalším dobrodružstvím, rozhodl jsem se vrátit do Vivecu, ze kterého jsem utekl po krádeži receptů, a dokončit zde načatou práci. Prozkoumal jsem tedy kanton patřící rodině Hlaalu a našel zmiňovaného mecenáše Crassiuse Curia a ten skutečně zrovna sháněl herce pro svou novou hru Lusty Argonian Maid, což by mi mohlo pomoct v úkolu, jak se zbavit Marcela Maurarda v cizinecké čtvrti. Mick už mě tu v minulém příspěvku upozorňoval, že s Crassiem si užiju ještě hodně legrace, zatím to ještě nebylo tak horké, i když úryvek z jeho hry mluví za vše (pokud by text ze zmenšeného obrázku nebyl k přečtení tak <a href="http://www.imperial-library.info/content/lusty-argonian-maid">zde je originál</a> a <a href="http://forum.bonusweb.cz/elderscrolls/viewtopic.php?p=211305#p211305">zde český překlad.</a> Pak jsem ještě ve stejném kantonu navštívil Edryno Arethi, ke které mě poslala Nileno Dorvayn z Balmory. Edryno po mě chtěla doručit zapečetěnou zprávu Brenovi Alenovi do Hlaalu pokladnice. Obratem jsem tedy splnil další úkol. Cvičně jsem si zkusil zprávu rozpečetit, ale nic zajímavého jsem se z ní nedozvěděl, protože byla zakódovaná. Zajímavé ovšem bylo, že mi pak hra nabídla možnost, pokusit se pečeť opravit, což se ovšem nepovedlo, a Baren Alen nebyl zrovna moc spokojený. Poté jsem dostal od Edryno ještě jeden úkol a to vybrat dluh 800 zlatých, které Hlaalu dluží Murudius Flaeus z rybářské osady Hla Oad. Pak jsem se vrátil do cizinecké čtvrti, abych Marcelu Maurardovi oznámil, že by ho jako herce mohl zaměstnat Crassius Curio. Maurard se sice dále potuloval po této části Vivecu, ale když jsem si znovu promluvil s argonianem Miun-Gei, tak byl s mojí prací spokojen, i když jako odměnu jsem dostal nějaký sice kouzelný, ale nic moc meč, který jsem vzápětí prodal. Pro tuto chvíli byla moje práce ve Vivecu hotová. Další úkol mě čekal v okolí města Suran. Vzhledem k tomu, že jsem pořádně nevěděl, kde to je, využil jsem místního dopravního prostředku tedy bahenního chodce. Obrázek: 1) Crassius Curio 2) Úryvek ze hry Lusty Argonian Maid 3) Edryno Arethi 4) Noční pohled na Suran

Průzkum zřícenin Arkngthand mi přinesl zvýšení už na 9. level, a protože to levelování šlo takhle rychle za sebou, tak jsem si konečně všiml toho, že se ty multiplikátory vlastností mění. Haleluja! Jinak samozřejmě nastalo rozprodávání kořisti ze zřícenin. Musím říct, že prodat nějaký dražší předmět je v Morrowindu docela problém. Dwemerský věci z Arkngthandu jsem ještě tak nějak udal. Ale když zase předběhnu deník, tak musím říct, že mám už několik daedrických nebo ebenových zbraní v ceně několika desítek tisíc a zatím nejmajetnějším obchodníkem, kterého jsem našel, je jeden všivák ukrytý v orkském domě v Caldeře, který má na kontě 5000 zlata. Doufám, že najdu ještě někoho majetnějšího, ale začínám o tom pochybovat. Prolezl jsem už skoro celý Vivec, kde jsem doufal, že někoho takového najdu a nic. Zatím mám ty drahý věci ukrytý v bednách v Balmoře, ale obávám se že je nakonec asi začnu prodávat za těch 5 táců tedy těžce pod cenou. Ono na druhou stranu toho zase ke koupi u obchodníků moc není, alespoň zatím, akorát enchanting je naprosto nehorázně drahý, na ten by se mi ty prachy sakra hodily, protože sám toho moc neokouzlím. Mimochodem při prodeji kořisti jsem narazil na jeden zajímavý bug. Prvním questem zlodějské gildy bylo ukradení diamantů alchymistce Nalcaryi. Tyto diamanty samozřejmě už dávno nemám, ale ze zřícenin jsem přitáhl jiné a samozřejmě jsem se pokusil je Nalcaryi prodat. Ta ovšem prohlásila, že jsou to její diamanty a následovalo okamžité zatčení. Takže diamanty jsem nakonec musel prodat jinde. Po rozprodání kořisti došlo na to nejdůležitější, tedy doručení té tajemné dwemerské kostky Hasphatovi do Fighters Guild. Hasphat mi následně předal informace o Šestém domě. Šestým domem je nazývaný Dagothův dům, jeden ze sedmi starodávných dunmerských Velkých domů, který ovšem během války Prvního Koncilu v První éře zradil ostatní Velké domy a za svou zradu byl zničen. Temple tvrdí, že to starodávné zlo sídlící pod Rudou horou v oblasti Dagoth Ur, jsou právě duše těchto zrádných vůdců, přivedené zpět nějakým mocným kouzlem. Nějaké další podrobnosti se můžu dozvědět v knihách, jejichž seznam mi Hasphat poskytl. O Nerevarinovi toho Hasphat moc nevěděl, ale mám Cosadesovi vyřídit, ať se obrátí na Sharn gra-Muzgob, ta prý toho bude vědět víc. Jo a až budu mít čas, tak se mám prý stavit. Podle té dwemerské kostky se totiž dá sestavit nějaký klíč. Promluvil jsem si s Hasphatem i o současných problémech Morrowindu a není jich málo. Mezi třemi Velkými domy (Hlaalu, Redoran, Telvanni) panuje značná nevraživost. Temple zase svádí boj s nějakými odpadlými kněžími. A Ashlandeři, nomádi žijící v nehostinných pustinách severu, napadají vlastně kohokoliv. Navíc se zde objevil nějaký tajný kult, likvidující císařské obyvatele. Tím největším problémem je ovšem zkáza, monstra a nemoci šířící se z nitra Rudé hory. Navíc ta intenzita té zkázy neustále vzrůstá. Žádné příjemné zprávy... Příjemnější záležitostí bylo mé povýšení u Fighterů do hodnosti Apprentice. Pro další povýšení jsem si došel k Mágům, tentokrát se jednalo o hodnost Journeyman. Taky došlo na další levelování, takže jsem využil noclehárnu v Magické gildě. Místo ale standardního zvýšení levelu jsem si přečetl, že se mi zdál nepříjemný sen, z něhož jsem si pamatoval jen jedinou pasáž, ve které mě vysoká postava se zlatou maskou vedla mezi mrtvými, tak jakoby se jednalo o svatební obřad. Slyšel jsem mnoho hlasů, ale žádné rty se nepohnuly, usilovně jsem lapal po dechu, ale ani můj hrudník se nepohnul. Ta vysoká osoba se s každým dala do řeči a smála se a žertovala, jakoby byli živí, ale oni nereagovali. Chtěl jsem křičet, ale nešlo to. Musím říct, že jsem se trochu vyděsil. Ne že by to bylo způsobeno sugestivním popisem toho snu, ale vzpomněl jsem si na podobný sen v Daggerfallu, který předznamenal nákazu vampýrismem. Daggerfall jsem sice za upíra dohrál, ale ke konci to už začínalo být problematické, a tady jsem byl přeci jen na začátku. Pro jistotu jsem tedy nahlédl do návodu, abych se uklidnil, že se jedná o standardní součást hlavní linie příběhu. Předal jsem tedy získané informace Cosadesovi a ten mě obratem poslal zpět do magické gildy, neboť právě zde byla alchymistkou Sharn gra-Muzgob, kterou nám Hasphat doporučil jako odbornici přes Nerevarinovo proroctví. Byla to velmi chytrá orkyně se zálibou v temných silách. Caius tvrdil, že má strach, aby jí Temple nakonec neupálil jako čarodějnici, a prý je to obava docela oprávněná. Bůhví co se z ní ještě vyklube. Obrázky: 1) Alchymistka Nalcarya 2) Povýšení v magické gildě 3) Nepříjemný sen 4) Sharn gra-Muzgob