Sourcery (Terry Pratchett), Recenzia

Když začínám psát tuto recenzi, mám ještě v živé paměti (nemám žádnou mrtvou paměť, tak to musím mít v živé) diskusi s Bedlou o tom, zdali má vůbec cenu tento článek psát a do jaké skupiny ho zařadit. Jedná se samozřejmě o knihu, na tom jsme se po kratší výměně názorů, postřehů a zkušeností kupodivu shodli. A pak nastaly problémy. Pátý díl věhlasné Prachettovské ságy Discworld (sága proto, že má _HROZNĚ_ moc dílů, které navíc pořád přibývají) totiž ještě v češtině nevyšel a vyjde pravděpodobně až po tomto čísle Pařeniště, kterýžto fakt závisí na tom, kdy Bedla toto Pařeniště vydá. Čím dříve, tím lépe, takže: Bedlóoó!!!
(Chacháá, právě vyšlo!...Bedla)
Mně se do rukou dostala shodou náhod tato kniha v originále již před několika týdny a ještě nyní všem těm náhodám a náhodičkám, které utvořily shodu (v tenise je to 40:40) děkuji (těm náhodám, kdyby někdo náhodou ztratil přehled).
Zdají-li se vám mé myšlenkové konstrukce příliš komplikované, klidně tuto recenzi přeskočte, v Prachettovi jsou ještě mnohem, mnohem horší.
Abych nechodil dlouho kolem horké kaše, než se ucho utrhne, přešel bych rovnou k Sourcery. Tak se totiž ona útlá knížečka, čítající bratru tři stovky stran, jmenuje v originále. Inu, zajímalo by mě, jak si s tímto slovem poradí překladatelé. Nebyl by to Prachett, kdyby už do názvu nevmontoval nějakou tu slovní hříčku. (Vzpomeňme při této příležitosti Čaroprávnost (originálně to bylo Equal Rites). I Sourcery není slovo jen tak obyčejné. Je odvozeno, skládá se, či ještě lépe je sbastleno ze slov source (znamena jící zdroj, pramen, původ, příčina) a sorcerer (čaroděj, kouzelník). Inu nezbývá, že se překladu ujme opět pan Kantůrek a přeloží to se stejnou bravurou jako všechny předchozí díly. Pro znalce tu mám jeden bonbónek, který napíšu v originále a raději ani nebudu komentovat

...looking for any signs of intelligence in intelligence reports...

Dosti však již bylo slovních hříček, však si jich v knize užijete co hrdlo, oko, mozek (nehodící se škrtněte), či jiný smyslový orgán ráčí. O co tedy v kostce jde? O co jde v kostce, krychli, nebo snad jiném prapodivném troj, či vícedimenzionálním prostoru nevím, zato jsem vám doufám schopen stručně přiblížit obsah knihy, na kterou je tato recenze zaměřena.
Jak všichni dobře víme (a ti kdo to neví si to v následující chvíli přečtou čímž se zařadí mezi ty, kteří ví, ale stejně si to v následující chvíli přečtou)... tedy jak všichni dobře víme, narodí-li se osmý syn osmého syna, stane se nevyhnutelně čarodějem. Co se stane narodí-li se osmému synovi dcera víme také. Ti kdo to neví si to povinně přečtou v knize Čaroprávnost. Budeme se nyní tedy zabývat případem, kdy se osmému synovi narodil osmý syn a stal se mocným čarodějem. Co však Osud nechtěl. Náš osmý čaroděj si našel přítelkyni, zamiloval se do ní, oženil se s ní, za což byl vyloučen z Neviditelné univerzity, hlavního to sídla všech čarodějů. Historické prameny mlčí o tom v jakém pořadí proběhly mnou zmiňované události, zda byl onen čaroděj nejprve vyloučen, či se nejprve zamiloval, nebo se dokonce nejdřív oženil, ale to pro další vývoj knihy není vůbec důležité. Co je však důležité je, že se mu narodilo sedm synů, jeden větší čaroděj než druhý. A již je na cestě osmé dítě. A je to opět syn. Běda. Armaggedon se blíží. Osmý syn osmého syna osmého syna je na světě. Problémem však je to, že tento se již nestane normálním čarodějem. Je to SOURCERER. Nejvyšší stádium, čaroděj, proti němuž je veškerá Zeměplošská magie jako samotný foton proti doběla rozžhavené třistawattové halogenové lampě. On tvoří cestu, kterou proudí na Zeměplochu veškerá magie, kontroluje přírodní živly, zesměšňuje fyzikální zákony a potupuje Bohy. Naděje, že svět nebude zničen je téměř nulová. Pravděpodobnost funguje všude stejně, všude stejně dobře. Až na jedinou výjimku. A tou je Mrakoplaš. Je to právě Mrakoplaš, kdo spolu s překrásnou barbarskou kadeřnicí Coninou a Nijelem, barbarským "hrdinou" stoji mezi ním a zkázou světa.
Naprosto dokonale napsaná kniha, každý, kdo ji otevře ji musí dočíst až do konce. Pokud samozřejmě umí číst. Do Prachettovsky zamotaného konce, který překvapí nejednoho znalce fantasy, ohromí neznalce a učaruje všem. Konečně kniha, jejíž konec se dá předpokládat jen velmi nepřesně a která opravdu stojí za přečtení.

Dolphine