Zoznam príspevkov do diskusie

 
Staré hry :: DJ OldGames
Klohan

Klohan

Klohan

 »
Klohan je na OldGames.sk od: 22.08.2016
naposledy prihlásený: 26.02.2024

Príspevky v Diskusii od užívateľa Klohan

Zoznam príspevkov (99)
Zoradené podľa
výsledkov: 30 [ 1-30/99 ]   «predchádzajúce 0123 nasledujúce»
Kdo se bude pohybovat v okolí Vsetína, tak možná bude stát za návštěvu: http://www.muzeumvalassko.cz/akce-a-vystavy/retrogaming
Tak je to tady! Trilogie dokončena! Velká gratulace! Je vidět, že s každým dílem, série postupně utahuje šrouby a každý čtvereček je více zaslouženější. Ale vrcholu to jistě dozná až v příštím díle, jehož deníčku se už nemůžu dočkat. Dodatečně upřímnou soustrast za všechny padlé hrdiny.
Původně jsem myslel, jak se pochlubím první mapkou a zkušenostmi z průzkumu města Tangramayne, ale stalo se něco naprosto nečekaného. Hned jak jsme vyšli ze dveří gildy, tak jsme se objevili na nějakém nádvoří. Bylo to divné, protože dle získané mapky se mělo jednat jen o úzkou uličku. Mávli jsme nad tím rukou a šli do Garthova obchodu schrastit nějaké vybavení. Obchod byl přesně tam, kde měl být a tak jsme si zanadávali na tvůrce té proklaté mapy. V obchodě jsme nakoupili alespoň základní zbraň pro každého bojovníka, bardovi loutnu a zbylo i na nějaké lehké brnění. První pochybnosti přišly s prvním soubojem. Napadl nás pouze jeden zlý obr, ale i po několika kolech jsme mu nebili schopni způsobit jediné škrábnutí, naštěstí se nám povedlo utéct. Další průzkum města byl naprosto zmatený, vůbec nic neodpovídalo podle mapy. A potom nám to došlo, nejsme v Tangramayne, ale jsme ve městě Philppi! Vlastně nám to celou dobu svítilo před očima, protože jsme se pohybovali neustále ve stejnojmenné ulici. Bylo nám jasné, že takto začít nemůžeme, to by byla jasná sebevražda. Proto jsme se rozhodli vyrazit za hradby města a najít v divočině Tangramayne. Východ z města je hned naproti gildě. O divočině toho zatím moc nevíme. Utíkali jsme nejkratší cestou a tak jediné co jsme zpozorovali, byly všudypřítomné stromy a občas nějaká chatrč, do které jsme se neodvažovali vstoupit. Směr jsme tušili a skutečně se město nacházelo severozápadním směrem. Cestou jsme nepodstoupili jediný souboj, takže jsme navečer vyčerpaní dorazili konečně do toho správného města. A jak se to celé vlastně stalo? Netuším, přikládám to nějaké mocné magii. Ale jestli nás to mělo odradit, tak to zapůsobilo přesně naopak. Teď máme teprve tu správnou bojovnou náladu postavit se osudu a zachránit celý svět.
Před prvním krůčkem z gildy jsme si ještě všichni sedli do kruhu, jak jinak, a dali dohromady veškeré vybavení a znalosti, které máme k dispozici. Jako první jsme dali dohromady naše úspory. Každý měl v kapse něco přes sto zlaťáků. Když jsme to sečetli, tak z toho vyšlo přesně 863 zlatých. Všechny jsme svěřili bardovi Porevitovi, který se tak stal neoficiálním bankéřem. Není toho mnoho, zvláště pokud vezmu v úvahu, že nikdo z nás nemá vůbec žádné vybavení. Tomu říkám začít od píky. A taky je jasné kam budou směřovat naše první krůčky, koupit nebo získat nějakou zbraň pro naše bojovníky. A hlavně sehnat nějaký hudební nástroj pro barda, aby nás podpořil svými magickými melodiemi. Alespoň jsme v gildě získali jakýsi rukopis, v zasvěcených kruzích ho nazývají manuálem, který obsahuje různé informace napříč celou zemí. Hlavně mágové se zaradovali z kompletního seznamu kouzel. Určitě pro začátek využijeme jednoduchou mapku města Tangramayne, ale stejně si budeme vytvářet vlastní. Teď už hurá do víru velkoměsta. Jak vycházíme ze dveří, tak mi hlavou bleskne zajímavá myšlenka a sám sebe se v duchu ptám, kde jsou nějaké ženy? V gildě a vlastně ani nikde jinde jsem žádnou nepotkal.
Pořád sedím v gildě a uvědomuji si, že jsem se vlastně ještě ani nepředstavil. Jmenuji se Arkham a jsem synem slavného … bla bla bla. Mého otce už necháme raději na pokoji. No, ne tak úplně. Nebudu tak arogantní, abych se ho občas rád nezeptal na nějakou radu ze svých nepřeberných zkušeností. Sice se mnohé z jeho časů změnilo, ale určité věci se přece nemění. Takže ještě jednou, jmenuji se Arkham a mimo vše ostatní se budu snažit zaznamenat vše z našich výprav, Jsem jen obyčejný člověk, přesněji jsem paladin po svém otci, ale právě proto chci něco zajímavého zažít. No v gildě jsem strávil pár dní, je tady teplo, útulno a hlavně bezpečno. Ale vraťme se k naší skupině. Nakonec se nás dalo dohromady šest. Nejdříve jsem narazil na tajemného gnóma, který si říká Simargl. Vládne nějakými magickými dovednostmi a prostě, beze slova, na moji nabídku kývl. Na nic jsem se ho nevyptával. Pak, ale dlouho nikdo nepřicházel. Přemýšlel jsem, jak to zvládneme jenom ve dvou, ale v tom se objevili tři bratři. Jmenovitě Rugevit, Porenut a Porevit. A přesně takovéto trio jsem potřeboval. Jeden krásný a půvabný, druhý rozený bojovník a poslední zachmuřeně tajemný. Pak se nakonec objevil Finest, výborný lovec a stopař. Konečně jsme mohli vyrazit za dobrodružstvím. Jenom pro pořádek zaznamenám v jakém pořadí a s jakými dovednostmi jsme začínali: [img]/discussion/att/2018/02/Klohan_BT2_Zaciname.png[/img] [i]Začínáme[/i] No řekněte, nejsme skvělá parta? Jenom pro pořádek vysvětlím sedmé místo, které zůstalo neobsazené. Předpokládám, že v budoucnu potkáme nějakého dobrodruha, který se k nám dočasně přidá. Případně mágové, až budou dostatečně schopní, přivolají na pomoc nějakou potvoru, která toto místo obsadí.
12.02.2018, 20:33 
Velká gratulace k dokončení této raritky! Pěkně si to rozjel a příspěvky se valily jak palba z kulometu. A hlavně, dobře se to četlo. Nakonec jsem to prožíval se sirem Žaludem a bylo mi líto chudáka Čáryfuka. Přeci jen odvedl kus dobré práce v tom zatraceném hradu a teď tam někde hnije. I když podle outra, "Naši [b]dva[/b] přátelé si oddychli", možná Čáryfuk nakonec vyvázl ... A co ten závěrečný drak? Stál za to? Nebo to byl jenom otravný hmyz?
Sám jsem překvapen jak to dobře ohodnotil. Když jsem to celé přelouskal, tak mi z toho vyšly ještě tyto poznatky: Vyřešen problém s tajemnými zprávami (v příspěvku "Záhadné zprávy" jsem je vypsal). Řešení je číst zprávu po písmenech z každého slova, takže první písmeno prvního slova, pak první písmeno druhého slova až do vyčerpání všech písmen a slov. Nalezená zpráva: TKTPEOA AEOL!MR KYMAS EAYC NN AD RG IO M ' S Rozluštěná zpráva: TAKE NARIM'S KEY AND GO TO MY PLACE! SOMAR Rowena má na svých šatech pás z run, které jsou používány k sestavování kouzel. Obrázek je hned ve druhém příspěvku "Mooncity #1". Pěkný smysl pro detail. A když už si budete prohlížet Rowenu, tak si všimněte bílé kočky u jejich nohou. Ona totiž úplně stejná kočka je i na obrázku hlavního padoucha, který je vždy zobrazen při zabití celé skupiny, viz příspěvek "Brataya #1". Jasná známka toho, že to Rowena měla hned na začátku už za sebou.
Celý život žiji ve stínu svého otce Macleoda. Ano je to ten slavný hrdina, o kterém všichni Bardové pějí písně. Ten, který se zúčastnil slavného tažení proti Mangarovi a zbavil město Skara Brae jeho teroru. Jenomže všichni jednou zestárnou a nejinak je to i s mým otcem. A tak když ho vyhledal čaroděj Saradon, chopil jsem se příležitosti a rozhodl se podniknout stejný ne-li větší skutek pro naši zemi. Že neznáte Saradona? Netrapte se tím, také jsem o něm nikdy neslyšel. To on mě hledal, teda vlastně mého otce, protože jedině tak chrabrá družina, která dokázala osvobodit Skara Brae je hodna takového úkolu. Pche, to se ještě uvidí. Otec souhlasil a tak jsem vyrazil do hlavního města Tangramayne poohlídnout se po věrných druzích, kteří budou ochotni položit své životy za naši věc. Vlastně jsem se ještě nezmínil, co tak hrozného trápí tu naši krásnou zemi. Nemám to ze své hlavy, ale takto nějak mi to vyprávěl Saradon: [i]Chlapče, záchrana Skara Brae byl velký čin, ale nyní se na nás valí zlo mnohem větší. Zlo, které neohrožuje pouze jedno město, ale celou existenci našeho království, všech měst a jejich obyvatel. Zavzpomínej na své dětství, na příběh o Turinovi, který skul hůl osudu v hlubinách svaté hory Krontor. Hůl zajišťovala mír a prosperitu celého království po více než 700 let. Ale podívej se nyní kolem sebe. Námezdní žoldáci a různá stvoření se potulují krajem, dokonce i tady v hlavním městě! Ale já vím, co za tím vězí. Toto je práce zlého arcimága Lagotha Zanty. Ačkoliv se snažil překazit všechny mé pokusy zjistit více, tak přeci jen jsem nebyl úplně neúspěšný. Jsem si naprosto jist, že hůl byla rozlomena na sedm částí. Jestli tedy ještě pochybuješ o svém poslání, tak věz, že musíš porazit Zantu a získat všechny části hole, která musí být znovu skuta. Toto je jediná možnost jak zachránit celé království.[/i] Nějak mám pocit, že vlastně vůbec nemám ponětí, o čem to ten senilní čaroděj blábolil, ale už sedím v gildě a vyhlížím prvního vhodného adepta.
Chvíli jsem se proháněl v prvotině od Atticu Lords of Doom a hned mě cvrnkly do nosu zvolené postavy. Ten chlápek je Carl Weathers (asi nejznámnější jako Apollo Creed z Rockyho), ale kdo je ta tajemná ženština? Alf uprostřed je takový malý bonus :-).
Tak to si s chutí přečtu, ten nával kritiky, až se do toho pustí :-).
Díky! Taky jsem si s tím dal načas. Ale nakonec jsem se dokopal k tomu to dotáhnout :-).
Taky mě to štve a mimoto několik zpráv, které jsem taky někde v deníku uvedl, které jsou pro mě jen změtí písmen, ale jsem přesvědčený, že z nich jdou udělat nějaké srozumitelné věty. S tím skillem je to fakt dobrá myšlenka a hodně si mě nahlodal. Postava si může zapnout jen jeden aktivní skill, ale kdykoliv ho může přepínat mezi těmi co zná. I s těmi jazyky je to podivné. Zbytečně jich je tolik, když stačí jen jeden, garthianština. Jsou to asi nějaké nedodělky. Jedině mě ještě napadá, že by s těmi texty mohla souviset nedotaženost anglické verze. Ale jinak můžu s klidem prohlásit, že jsem žádné problémy s dohráním anglické verze nezaznamenal. A vlastně ještě k jedné věci jsem se pořád vracel. Byla to gilda zlodějů. Vždycky mě jenom trapně vyhodili, ale pořád jsem čekal nějaký úkol.
Díky! Mám zálusk na Shadowlands, protože mě tato hra nějak úplně minula, i když jsem o ní určitě musel svého času číst v Excaliburu. A teď jsem na ni znova narazil a mám velkou chuť se s ní poprat. Dalším kandidátem je druhý díl Bard's Tale, protože jsem si dal osobní závazek dohrát celou trilogii :-). Přímo takový skill tady není. Nový skill může postava získat jedině při přechodu na vyšší úroveň. Mrknul jsem i do manuálu na seznam všech dostupných skillů, ale ani tam není o takovém zmínka. Postava se může pouze naučit maximálně šest jazyků. Ale ani to na hieroglyfy nestačí. Beru to jako vtípek od autorů, který se povedl. Knihu jsem koupil skoro jako první věc ve hře a vláčel se s ní až do konce bez jakéhokoliv využití. Ale stejně ve mně zůstal stín pochybnosti a myslím si, že je tam zapsána nějaká důležitá nebo zajímavá informace.
Po dlouhých útrapách jsem konečně stanul před Tibukem pln odhodlání skoncovat se vším tím šílenstvím. Ale předtím ještě bylo potřeba vykonat několik věcí, než jsem Tibuka vyhledal. Nejprve jsem uposlechl Gothaura a zavřel portál spojující světy Garth a Lamarge. Na tom nebylo nic světoborného. Stačilo se vrátit do světa Lamarge a před portálem jsem prostě mocně zadul na získaný magický roh. Tím se brána definitivně uzavřela. Pak jsem trošku váhal co dál. Stál jsem opuštěn v pustině, obklopen horami nevěda kam se vydat. Pak mě napadlo, když nevíš co dál, tak navštiv vševědoucího Yakku Deepshava z Mooncity. Vyrazil jsem tedy na jih nejkratší cestou k městu, ale skrz nehostinnou poušť. První známkou, že jsem zvolil správně, byly souboje. Dříve mě najednou napadla jedna skupina nepřátel no možná maximálně dvě, ale teď hned čtyři! Takhle zamořeno kolem Mooncity nebývalo. Nakonec jsem dorazil do města ve večerních hodinách a hned navštívil Yakku. Spí vůbec někdy? Ať ho navštívím v kteroukoliv hodinu, tak mě vždycky přivítá plný síly. Ale předtím jsem absolvoval ještě jedno krátké setkání se starým známým Corbrynem, který mě zastavil na ulici. Ano to je ten, který mi kdysi prodal knihu plnou hieroglyfů. A úplně suverénně se mě zeptal, jestli jsem knihu četl a ať mám na srdci, že se dočtu pouze pravdu, žádné lži. Když jsem se začal rozčilovat, že neumím hieroglyfy číst, tak se na mě obořil, že je to moje chyba. Raději jsem ho nechal být a šel jsem si po svých. Vraťme se k Yakkovi. Byl skutečně rád, že mě vidí a hned mi vyzradil, že Tibuk je vlastně Rowena. A pak mi pogratuloval k jeho zabití, ale na oslavy je ještě trochu brzy. Vydal jsem se do místního kláštera navštívit Rowenu, teda vlastně hlavního padoucha Tibuka. Ten na mě začal řvát, že mě najal, abych selhal ve svém poslání, ale když jsem se dostal takto daleko, tak mě teda zabije sám. Souboj trval krátce, ale ještě jsem si nemohl vychutnat sladké vítězství. Zabil jsem jen tělesnou schránku, zatímco Tibuk se proměnil v mlhu a kamsi zmizel škvírou ve zdi. Po chvíli pátrání jsem objevil tajné dveře vedoucí do podzemního úkrytu. [img]/discussion/att/2017/08/Klohan_0073_soa_coffin.png[/img] [i]Tibukova rakev[/i] Tam jsem objevil rakev a dvě paralyzovaná těla, z nichž jedno patřilo nebohé Roweně. Z rakve povstal Tibuk a teď již nebylo na co čekat. Podruhé jsem mocně zadul na magický roh získaný od Gothaura. Tibuk začal nelidsky ječet. Nakonec se proměnil do své pravé podoby. [img]/discussion/att/2017/08/Klohan_0074_soa_Tibuk.png[/img] [i]Tibuk osobně[/i] Bez zbytečných řečí se na mě vrhl. Až teď jsem si s hrůzou uvědomil, že jsem nenavštívil ranhojiče. Teď už je stejně pozdě. Vrhl jsem všechny síly do posledního souboje. Jedno prvenství musím Tibukovi přiznat, měl bezkonkurenčně nejvíce života ze všech nepřátel, které jsem zabil. Souboj trval mnoho kol, ale samotný Tibuk nevytáhl nic nečekaného, pouze běžně útočil a v drtivé většině mě nedokázal ani zasáhnout. Po jeho zabití se ještě zjevil Gothaur a pogratuloval mi k úspěšnému splnění zadaného úkolu a pak navždy zmizel. [b]Ještě nekončíme?[/b] Ne nebojte už je opravdu konec. Jen poslední obrazovka nechává otevřená vrátka pro další pokračování. Nevím, jestli se mám těšit nebo brečet. Ale dneska již vím, že žádné pokračování ze světa Lamarge nevyšlo a tak se můžu jen záludně pousmát. [img]/discussion/att/2017/08/Klohan_0075_soa_LastPicture.png[/img] [i]Opravdu, ale opravdu úplně poslední[/i] A vlastně teď již můžu odpovědět na otázku, s kterou jsem se pouštěl do tohoto dobrodružství: [i]Ano svět Lamarge může být zachráněn a nejen to dokonce může být zachráněn i svět Garth a s těmito světy i všichni jejich obyvatelé.[/i] Pokud se tedy najdou další odvážlivci, tak směle do toho, ale připravte si opravdu, ale opravdu hodně trpělivosti.
Nevím to přesně, ale asi je nutné naučit ve městě Elfrad některou postavu jazyk garthianů, jinak by byla Gothaurova garthianština nesrozumitelná. Preventivně jsem už dávno před návštěvou světa Garth raději Bluda naučil všechny jazyky, takže jsem žádný jazykový problém neměl. O tom, že toto podzemí je vlastně celé propletené schodišti s různě velkými prostory a pár slepými chodbami nemusíte vůbec pochybovat. Vlastně celé podzemí je úplně prázdné. Jen občasné souboje narušují klid. A tak veškerá práce je pečlivě prohledávat zdi a hledat ty tajné – průchozí. Těch je tady dostatek a většinou je jejich vyhledání nezbytné pro další pokračování. Jinak vůbec nikde nic. Jediným cílem je tedy jenom vyhledat Gothaura a získat od něj magický roh. Žádný zajímavý souboj, žádná odměna, žádná nalezená věc. Absolutně nic. Přiložené mapy jsem musel roztrhat na různě velké útržky, protože schodiště prostorově neodpovídají.
Moc rozličné složení obyvatelstva tady nemají. Guldrony jsem vám již představil a mimo ně jsem už potkal jen Garthiany. Tady vám představuji hned toho nejdůležitějšího. [img]/discussion/att/2017/08/Klohan_0071_Gothaur.png[/img] [i]Já jsem zákon[/i] Prosekat se ke Gothaurovi nebylo zas tak obtížné. Garthiaňané málokdy způsobují fyzická zranění, jdou totiž výhradně po psychice a útočí mentální silou. Nejvíc tak trpí bojovníci v předních řadách, kteří jsou nejméně odolní, ale Diva svými uzdravovacími kouzly udržuje skupinu v kondici. Úroveň soubojů je v celém komplexu stejná. Žádné extrémy se nekonají. Akorát jedna tajná stěna se definitivně po průchodu uzavře a je tak nutné celý zbytek projít na jeden zátah, bez možnosti návratu na povrch. Rozhovor s Gothaurem se nesl v přátelském duchu i když jsem se nemohl zbavit pocitu jakési povýšenosti. I jeho svět zaplavuje drogové šílenství a ani on neví, co s tím má dělat. Vlastně tento rozhovor byl asi nejdelším, co jsem zatím zažil, i když to bylo jen pár vět. Dobře zná Tibuka, který ho zradil. Abych ho zastavil a tím i skoncoval s přísunem drog, tak musím zničit portál, kterým jsem vstoupil do světa Garth. K tomuto mi poslouží jedna skvělá věcička, kterou mi Gothaur daroval – magický roh. Jednak jeho moc umí definitivně zavřít dimenzionální bránu, jednak mi ukáže pravou podobu jinak neporazitelného Tibuka. Ještě mi Gothaur kladl na srdce, ať hlavně nejdříve ze všeho uzavřu portál, protože z něj pramení Tibukova moc a síla. Potom zmizel a zase jsem zůstal úplně sám. Naštěstí hned za ním je další tajná zeď a za ní schodiště (jak překvapivé), které leží kousek od východu a tak úprk z tohoto nehostinného místa proběhl snadno a rychle.
Gratulace k dokončení druhého dílu Wizardry. Mělo to pěkný spád a deníček za měsíc u konce, za což tleskám. A co legendární rytíř? Našel jsi o něm nějaké bližší informace v katakombách?
Stojím před portálem a chvíli váhám. Pak vstupuji a bez viditelné změny jsem přenesen do jiného světa, do světa Garth. Ale portál není otevřen pro každého. Takto jednoduše může cestovat mezi světem Garth a Lamarge jen ten kdo vlastní démoní lebku. Jinak zůstane portál navždy uzavřen. Já jednu mám od Olbrechta z Elfradu za nalezení a odevzdání šestice runových prstenů. Kam přesně mě portál odnesl? Odlišné prostředí a nezvyklý zápach nedává pochyb, jsem na zcela jiné planetě. A hned v podzemí. První místnost mě nenechává na pochybách, že jsem tady správně. Nacházím pytle naplněné opitarem. Droga je připravena k expedici do našeho světa. Tomu říkám mezikontinentální pašeráctví. Ale nejde pouze o náš svět, ale taky o tento cizí. V další místnosti nacházím robik. Připomíná mokvající, zapáchající tekutinu, ale pro místní je to droga. Něco podobného, jak pro nás opitar. Problém s drogami je tedy ještě ve větším měřítku než jsem předpokládal. Jak mám zastavit přísun drog skrze portál? A kdo vlastně tyto drogy distribuuje? Z rozjímání mě vyrušila skupina guldronů. Ne, že by se mi nějak líbili, ale jsou z masa a kostí a tak se dají zabít. [img]/discussion/att/2017/07/Klohan_0070_soa_Guldron.png[/img] [i]První cizák[/i] Už teda o mě vědí. Nesmím ztrácet čas a všechno tady pečlivě prozkoumat. Z nějakého důvodu jsem se sem musel dostat. Objevil jsem dvě tajné zdi a stejný počet schodišť. Ty v jihozápadním rohu vedou do dalšího patra, ale do slepé chodby. Zato ty v severozápadním rohu vedou taky do dalšího patra, ale už ne do slepé chodby. Tímto se spustilo nekonečné procházení různě velkých prostor propletených schodišti. Nejdříve jsem myslel, že jsou pouze dvě patra a pořád mezi jimi procházím nahoru a dolů, ale nakonec jsem byl zrazen mapou a tak některá schodiště musí vést ještě do jiných pater. Trochu to komplikuje celé mapování a rozbíjí se to na spousty malých útržků. Navíc to způsobilo celé přepracování již vytvořených map, což mě doslova naštvalo. Každé schodiště jsem radši označil písmenem, aby bylo jasné, která k sobě patří. Chodby jsou propletené tajnými průchody. Je důležité pečlivě prozkoumat každou zeď. Nakonec jsem stanul před Gothaurem, …
Vrátil jsem se do Elfradu nabrat síly a hlavně identifikovat nalezený předmět. Vyklubala se z něj Seganova hůl. Když ji použiji, tak musím vybrat nějakého člena skupiny. Čekal jsem nějaké totální uzdravení, ale nestane se nic. Možná umí oživit mrtvého … Ještě vyzkouším, až někdo umře, což zase nebude trvat tak dlouho. Ale jinak mě souboje dost překvapily. Teda jejich obtížnost, která je na přijatelné úrovni. Ale žádné nové typy nepřátel jsem nepotkal. Naštval mě uzdravovací prsten, který jsem nalezl v Rialdově hradu. Nejde vůbec použít vůbec a ani jsem nezpozoroval žádné prospěšné účinky na jeho nositeli. Možná se tyto věci ještě budou hodit k nějakému úkolu, tak je radši budu s sebou vláčet až do konce. Když už jsem byl v Elfradu, tak jsem nakoupil i kouzla. Konkrétně dvě velmi užitečná kouzla. První léčí tělo a druhé mysl. Naprosto skvělé! Proč jsem si je nekoupil už dávno? Radost kalí fakt, že tato kouzla neumí sesílat mágové, ale pouze víla Diva. Chybí navštívit poslední neprozkoumané místo na mapě, portál do jiné dimenze …
Líbí se mi kompaktnost celého světa. Přijde mi, že zbytečně někde nebloudím. A i když vlastně celou dobu mi hra nedává moc indicií co dělat nebo kam jít, tak to nějak vyplývá ze situací a je jasné jak dále postupovat. Souboje se už taky umoudřily a začínám mít navrch, ale je to spíše tím, že používám hromadné kouzlo z ohnivých kopí a tak bych možná překopal celé složení skupiny :-). Jediné co pořád nemám jsou zlaťáky. Vím že se dají rychle získat ze soubojů s trpaslíky a zloději, ale je to otravné a dělám to krajně nerad. Ubíjející a frustrující je prázdnota, ať už ve městech nebo v dungeonech. S poslední Seganovou věží se to trochu zlepšilo, ale celkově je až moc hluchých míst. Ve městech je jen pár chatrčí obydlených a i tak se kolikrát moc nedozvím. V dungeonech je zase příliš mnoho čtverečků jen pro okrasu. A s tím souvisí i odměňování nebo jak bych to nazval. Prostě je hrozně málo úkolů a hrozně málo šancí něco získat. Po soubojích nezůstává prakticky nic nebo bezcenné cetky a žádné tajné poklady taky nikde. V podstatě všichni mají věci zakoupené v obchodech, čest výjimkám. Překlenul jsem jakousi metu a vím, že to dohraji :-). Ale pokud se mě někdo zeptá jestli bych to doporučil, tak bez váhání odpovím NE.
Teleportován do nové části třetího patra spěchám s odhalením tajemství tohoto magického místa. Zatím jsem nic hodnotného nenašel, ale nechce se mi věřit, že odejdu s prázdnou. Nezbývá než pokračovat hlouběji, výše, do věže. Ale ještě musím uvést na pravou míru informace kolem teleportu, který mě přenesl z předchozí části. Totiž není jednosměrný, ale dá se přes něj normálně vrátit na původní místo a zase kdykoliv zpět. Koneckonců mi to zachránilo krk. Jinak by to byl asi poslední zápis. [b]3. patro – 2. část[/b] Kousek východně se nachází nepříjemná místnost s pastí, která nemilosrdně všechny otráví. Otrava je hodně nepříjemná, postupně všem ukrajuje životní sílu, až nastane smrt. Proto jsem okamžitě vyrazil ven z věže, za ranhojičem. Po návratu jsem pokračoval na jih a potom opět na východ, kde byla chodba zakončena jinou místností, ve které jsem objevil mrtvého dobrodruha. Velmi smutná chvíle, ale na druhou stranu, dostal se daleko. Určitě ho udolala otrava. Prohledal jsem ho. Vím, nesluší se to, ale on už nic potřebovat nebude a mě to může hrozně pomoct. Našel jsem 500 zlatých a nějaký neidentifikovatelný předmět. Zaradoval jsem se, než Radoch prohlásil, že je to obyčejný meč. Nakonec jsem v západní místnosti objevil zprávu "Kámen není kámen" a naproti byl tajný průchod a za ním schodiště do dalšího patra … Ještě se vrátím k tomu vyléčení z otravy. Utíkal jsem rychle do města Brataya. Místní ranhojič, ale neumí otravu léčit! Tak honem do Elfradu, tam už to nebyl problém, ale za každého člena chtěl 810 zlatých! A k tomu další zlaťáky za normální vyléčení. Jsem zase úplně švorc. [b]4. patro[/b] Uvědomil jsem si jednu věc. Už dlouho jsem nenašel žádnou runu. Důvod je asi ten, že mám run plný inventář. Další teda není kam schraňovat. Ale kašlu na to, stejně je magie celkem neúčinná. No, možná nějaké runy odhodím, co kdybych nějaké to kouzlo nakonec potřeboval. Celé patro je kolem dokola lemováno vnější chodbou, která má na každé straně přesně uprostřed průchod. Vstoupením do kteréhokoliv z nich je nutné podstoupit povinný souboj se čtyřmi troly, dvěma duchy a jedním drakem. Hlavně duchové jsou nepříjemní. Přestal jsem syslit a vytáhl na ně Rialdovu hůl a bylo po problému. Tento souboj se opakuje u všech průchodů. Vnitřní chodba opět lemuje celé patro dokola, ale na severní straně jsou jedny jediné dveře. Jsou zamčené. Nejdříve jsem zabil potvory u všech čtyř průchodů, ale to s dveřmi nepohnulo. Začal jsem se potulovat po věži, ale moc daleko jsem se nedostal, protože tajný průchod z třetího patra je zpět neprůchozí (a tentokrát jsem si jistojistý). Potom jsem objevil jednu zprávu. Objevil jsem ji teda dávno, protože je vyryta ve zdi v prvním patře. Ta říká, že není vždy zbabělé udělat krok zpět. Vrátil jsem se ke dveřím a "nacouval" do nich. Dostal jsem se do obdélníkové místnosti, ve které zase nic nebylo. Pečlivým prohledáváním jsem objevil tlačítko, které odstranilo část zdi a dostal se tak do poslední místnosti této věže. To už jsem měl hodně na kahánku. Zase byli všichni otráveni. Poslední past je ve formě teleportů, které jsou celkem tři a přenesou skupinu do jídelny ve druhém patře. Nezbývá než znovu dojít zpátky. Konečně jsem stanul před tím podivným hlasem, který mě celou dobu provázel. Ten mi sdělil svá poslední slova - "Prokázal si svou cenu. Mé poklady jsou tvé.". Každý dostal 2500 zkušenostních bodů a k tomu celá parta ještě obdržela 5000 zlatých. Navíc jsem získal ohnivé kopí, čtyři svitky s kouzly a jeden neidentifikovatelný předmět.
Tak tomu říkám progres. Na jeden zátah zmáknout 1/6 hry :-). Přeji hodně štěstí, ať to takto odsýpá i v dalších patrech!
Po prvním letmém nakouknutí je nyní prioritou tuto věž důkladně prozkoumat a získat všechny ukryté poklady. První co mě překvapilo, jsou souboje. Jejich obtížnost je velmi, velmi příjemná. Do cesty se staví skupinky nepřátel, které není problém zabít během pár kol a i jejich množství je menší. Je to úplně neporovnatelné proti Rialdově hradu. Asi bylo moudřejší se dříve vypravit sem. Teď už to je, ale jedno. Celá věž je rozdělena na několik pater, vzájemně propojených schodišti a teleporty. Jednotlivá patra jsou malinká a tak průzkum jde pěkně od ruky. Akorát musím trošku předběhnout a zmínit se o třetím patře, zatraceném třetím patře. Jsem natvrdo zakyslý. Bloudím na malém prostoru a ne se pohnout. Určitě to musí vést někam dále. [b]1. patro[/b] Jednoduché patro na rozjezd. Jedině v jihovýchodním rohu je pět kójí a v každé z nich je uvězněna skupina nepřátel. Někdo dříve vyryl do zdi varování, ať se nikdy nikdo neodvažuje otevřít kteroukoliv z nich. Se strachem v očích otvírám první z nich. Jenom pět pavouků? V dalších se situace opakovala, akorát pokaždé se objevily jiné potvory. Po těchto "jednoduchých" bitkách zůstalo pět písmen. Vždycky na konci to písmenko hrozně rychle probliklo, čehož jsem si všiml, ale už jsem ho nestihl přečíst. Je nutné se sem vrátit a pak se dá zpráva v poklidu přečíst. Takto jsem postupně získal těchto pět písmen GMIAC. Při druhém pohledu je jasné jaké slovo z toho vyplývá. Chvíli zapřemýšlejte a doufám, že jste došli ke stejnému závěru [spoil]MAGIC[/spoil]. Teď už jen rychle najít schodiště do druhého patra … [b]2. patro[/b] Uvítala mě dlouhá chodba vedoucí na sever. Na jejím sedmém kroku mě uvítala stará známá točna, která funguje na stejném principu jak v Rialdově hradu, takže otočí skupinu jednou doprava. Po zahnutí doprava jsem objevil prostornou jídelnu. Zase v ní byla uprostřed točna, jinak prázdno. Nakonec jsem se dostal ke dveřím s hádankou. Odpověď je jediná možná, a to slovo složené z písmen objevených v předchozím patře. Pak už následovalo jen objevení schodiště do dalšího patra. [b]3. patro – 1. část[/b] Zase nic zajímavého. Jedině souboje začaly být otravnější. Toto patro je doslova zamořeno čarodějnicemi a ohnivými duchy. Ti svými hromadnými kouzly nepříjemně zatápějí celé skupině. Průšvih se konal na konci poslední chodby. Najednou nebylo kam jít. Přece to takhle nemůže skončit. Jednak chci od dutého hlasu zpátky runu, jednak chci nějaký poklad. Tento první skutečně vážný zákys jsem rozdělil na tři fáze. Nejdříve jsem se rozhodl prohledat všechny zdi kolem. Ani ne tak prohledat, jak do nich bezhlavě narážet. Tady jsem byl úspěšný poměrně rychle a objevil tajnou místnost a za ní hned další průchozí stěnu do již známého místa. Jenže to bylo všechno. Sice nalezení tajného průchodu způsobilo nadšení, ale to hned vychladlo, protože teď byl problém ještě větší. Marně jsem si lámal hlavu jak dál. Ze zoufalství jsem si pročítal deníček a v něm jsem najednou našel odpověď! Vždyť ono se dá každé políčko prohledávat. Používám to často na divných místech, ale tady mi to úplně vypadlo z hlavy. A právě prohledání tajné místnosti vedlo k nalezení malinkatého tlačítka. Hned jsem ho zmáčkl, ale zase se nic nestalo. Jenomže ono se stalo. Na jiném místě totiž tlačítko aktivovalo teleport do jiné části. Nevím, jestli do jiné části tohoto patra nebo do dalšího patra. Každopádně teleport je pouze jednosměrný, takže nezbývá než rychle najít poklad a zmizet.
Zrovna sérii Wizardry bych chtěl celou projít pěkně popořadě. Nechám se inspirovat tvými deníčky. Snad rozjedu jedničku dříve než dojedeš osmičku. Ale chci zkusit verze pro Apple II. No plánovat se musí :-).
Ještě jedna věc mi hodně vrtá hlavou. Jsou to zprávy, které jsem objevil v Bratayi a Elfradu. Nevím, jestli jsou nějak kódované, nějaká přesmyčka nebo jde o nějaký cizí jazyk. V Elfradu jsem už nechal Bluda naučit se všech možných pět jazyků, které vyučuje Golar. Stejně ale nedokáže ničemu porozumět. Pro budoucí generace nebo znalce těchto jazyků zprávy uvedu: Radnice (Brataya): [i]"TKTPEOA AEOL!MR KYMAS EAYC NN AD RG IO M ' S"[/i] Somarovo sídlo (Brataya): [i]"BNEYNEN REWODRG EFAUAI ARL'R KOLLU AMALN STNF THDI O"[/i] Pastinovo sídlo (Elfrad): [i]"R!ECMA UGSOO NISUL EVAN MEGT ATEE SHTS TIOS ES RM"[/i] Tipiman (Elfrad): [i]"A STONE WAS ANA SES TW O"[/i] A k tomu pořád vláčím knihu psanou v hieroglyfech, kterou jsem koupil hned na začátku od pomateného Corbryna v Mooncity. Stála mě, tehdá neskutečných, 500 zlatých. Ale i na tu je Blud se všemi jazykovými znalostmi krátký. Prostě jsou věci, které zůstanou navždy utajeny …
Gratulace. Jaký další životní herní cíl tě čeká? Tipuji, že dohrát všechny Wizardry :-)!
Jak píše DJ, dokázal bys to! Protože zrovna tato je překreslovaná. V původní verzi jsem se seknul o jeden čtvereček, což jsem zjistil až dost pozdě, když to nesedělo. A než bych to celé gumoval (moc dobře to ani s těmi pastelkami nejde), tak jsem to vzal z gruntu. Ale když se zadaří, tak nepřekresluji. Ale pravdou je, že velký problém je trefit velikost mapky. Ve městech si letmo proběhnu pár čtverečků, abych zjistil rozlohu a pak se vrátím a mapuji hned načisto, dokud něco nepo... :-). Už trochu ztrácím soudnost s tou krutostí. V Rialdově hradu je obtížnost soubojů přestřelená. Mám pocit, že jsem se měl vypravit do zdejších končin mnohem později. Zase na druhou stranu jsem tento hrad objevil hned na začátku. A ty nalezené předměty jsou nečekaně dobré. Vzhledem k tomu, že jsem doposud snad nenašel nic užitečného, tak je to celkem šokující. Jenže ty věci se určitě časem vybijí a potom budou k ničemu. A jsme u největšího problému, který nazývám "syslení". Tak dlouho budu ty věci syslit (co kdyby bylo hůř), že je nakonec nikdy nepoužiji :-).
Co říct, tedy vlastně napsat. První dungeon za moc nestál, Vlastně všem, kteří se sem vypraví, doporučuji rychle sebrat mapu pokladu, najít poklad a rychle vypadnout. A přitom vzývat všechny spřízněné bohy, aby se nevyrojila neporazitelná skupina nepřátel. A věřte, že ten poklad stojí za trochu krve. Kromě všech věcí, které už jsem zmínil, jsem našel i tři neidentifikovatelné. To je poprvé, kdy mám takové předměty v rukách. Naštěstí každý obchodník je tak zkušený, že umí rozpoznat pravou podstatu věcí. Samozřejmě za peníze. Čím lepší je daná věc, tím bude chtít více zlaťáků. Vzal jsem to od nejlevnějšího a z něho se vyklubalo ledové kopí. Fajn to jsem chtěl stejně koupit a vyzkoušet. Napjatě jsem zaplatil za identifikaci druhého, dražšího předmětu. První prsten. Teda ne první, těch runových jsem měl předtím dost, ale nedaly se k ničemu použít. Tento má uzdravovací účinky a hodně mi pomůže v dalším podzemí. A posledním, bezkonkurenčně nejdražším byla Rialdova hůl. Při použití v boji tato hůl uvolní smrtící mrak, který je tak účinný, že bezpečně usmrtí jakoukoliv potvoru, i draka. Asi byl pán hradu nějaký černokněžník. Jenom škoda, že kouzlo nefunguje plošně na celou skupinu nepřátel. Ale to by už byla ultimátní zbraň. Strašně rád jsem měl souboje s koboldy. Většinou mě napadl jen jeden? Snažil se kouzlit, což v hradu nemá žádné účinky a nechal po sobě klidně i 400 zlatých. Na druhou stranu úplně nesnáším souboje s iluzemi. Neplatí na ně fyzický útok a po psychické stránce mají slušnou výdrž. Navíc metají hnusnými kouzly.
Jídla je opravdu málo. Extrémní zima je hrozně vyčerpávající a zásoby pomalu dochází. Musím si pospíšit, jinak mě čeká vyhladovění v nekonečných chodbách tohoto zatraceného hradu. Do jižní části jsem vstoupil dlouhou chodbou a první na co jsem narazil, byla hromada odporných shnilých koster. Asi nějací dobrodruhové, kteří neměli štěstí. Snad mi ten poklad někdo nevyfoukl. Celé tohle pachtění by pak nemělo smysl. Bivoj se začal svým kladivem v hromadě prohrabovat. Šířil se neskutečný puch, ale nakonec našel nějaký útržek s poznámkou. Byla to hádanka. Spíš jakási nápověda. Cesta k pokladu se rozjasní, pokud vyřeším záhadu barevných kamenů. Tu už jsem snad vyřešil, teď zbývá už jen najít poklad. Po přečtení se najednou shnilé kosti zhmotnily a objevilo se deset lichů! Vrhli se na mě bez varování. Chvíli se ozývalo křupání jejich chabých tělesných schránek. Potom následovalo opět nekonečné ticho a všude přítomný chlad. [img]/discussion/att/2017/06/Klohan_0067_soa_10lichs.png[/img] [i]Ty jsi ale fešák[/i] Nakonec jsem objevil zvláštní zeď. Díky nalezené mapě jsem zjistil, že to není zeď, ale pouze iluze. To musí být ta chodba vedoucí k pokladu. A mimochodem tato zeď je směrem na jih, takže teď je jasné, jakým že to směrem jsem vlastně otočený. Naštěstí se nic nemění a do hradu jsem opravdu vstoupil od jihu, takže vše perfektně sedí. Žádné další překvapení se nekonalo. Čekal na mě úkryt banditů plný cenných věcí. Našel jsem 2000 zlaťáků, nějaké nové runy, mitrilový štít, velkou obouruční sekeru (Bivoj má z ní obrovskou radost, asi tak stejně velkou jako je ona sekera) a nějaké blíže neidentifikovatelné předměty. Až se vrátím do města, tak hned navštívím nějakého obchodníka, který mi rád prozradí, co jsem to vlastně všechno našel. Jo a ještě jsem našel 500 balíčků s jídlem. Ty se budou v té odporné zimě zatraceně hodit, snad nebudou zkažené a moc zmrzlé. Opatrnými krůčky se vracím k točně a psychicky se připravuji na východní křídlo hradního sklepení. Nevím, co ještě můžu očekávat, ale teď si nedělám žádné starosti. Euforie z nalezeného pokladu mi dodává sílu a naději. Obrovsky nabuzen se řítím východní chodbou. Ale zhola nic. Prázdnota. Jen ledové zdi. Tíživé ticho občas přerušila nějaká příšera svým smrtonosným chroptěním. Zpátky k točně a rychle ven z tohoto prokletého místa. Opět vidím slunce a spěchám do Mooncity …
Teď nebo nikdy. To je heslo, které budu mít v hlavě po celou dobu bloudění v hradu. Buď vyřeším záhadu tohoto místa, nebo ho s ostudou nechám na pospas zdejším zlým silám. Ale pohádkové bohatství mě láká. Všem, kteří se vypraví zkoumat tajemný hrad, doporučuji vzít s sebou dostatek jídla. Je tady extrémní zima a jediný způsob jak ji zahnat je s plným žaludkem. Dost často se musí skupinka zastavit a najíst. Samozřejmě vezměte s sebou to nejlepší vybavení, co seženete nebo zaplatíte, ideálně vezměte i nějaké uzdravující lektvary. Na magii ani speciální dovednosti vašich hrdinů nespoléhejte, Ty tady vlivem nějakých tajemných sil nefungují. A vůbec sem nechoďte, jestli nejste v naprosto skvělé fyzické i duševní kondici. Ale pokud máte sebevražedné úmysly, tak na výše uvedená doporučení vůbec nedbejte a okamžitě sem vyražte. Samozřejmě dělejte co největší randál, ať přilákáte co nejvíce krvelačných bestií. Já se raději budu uvedenými radami řídit a opatrnými krůčky směřovat k vysněnému pokladu. Hned první křižovatka mě pěkně potrápila. V jejím středu je magická točna, která má ale jednoduché řešení. Po vstupu do ní je skupina otočena jednou doprava. Takto to vypadá jednoduše, ale bez možnosti použít kompas to hodnou chvíli vypadalo dost neřešitelně. Vlastně když jsem u toho kompasu, tak po pravdě ani netuším, kde je sever. Prostě jsem si ho určil sám, protože předpokládám, že jsem vstoupil do hradu od jihu. Alespoň u předchozích měst se vždycky vstupovalo jižní branou. [img]/discussion/att/2017/06/Klohan_0066_soa_BlueStone.png[/img] [i]Krásný modrý kámen zazděný v podlaze[/i] Uvítací chodba k točně postupně zahýbá, až směřuje úplně na jih, takže po vynuceném otočení skupina zírala na západ. Stejně nevím, kterým směrem se vydat, tak se nechám unášet osudem a nejdříve prozkoumám tuto západní část. Únavné procházení prázdných chodeb dlouho opuštěného hradu stojí mnoho sil. Jediným zpestřením jsou vyčerpávající souboje, které dokáží i v nepříjemné zimě krásně zahřát. Přeci jen jsem narazil na krásně barevné kameny zazděné v podlaze. Pěkně vedle sebe jsem postupně přešel po zeleném, modrém a červeném. Ale to bylo všechno. Nezbývalo než se vrátit a prozkoumat jinou část hradu. Jenomže západní chodba, kterou jsem vešel, byla kompletně zazděná. Přeci tady neshniji navěky. Začal jsem usilovně přemýšlet a jediné vodítko jsou ty barevné kameny. Vrátil jsem se k nim a znovu je prošel ve stejném pořadí. Alespoň myslím, že to tak bylo. V tom zoufalství jsem po nich prostě nějak přeskákal. Vrátil jsem se k zazděnému místu a zeď povolila. Oddechl jsem si. Hned mě napadlo, že mohlo dojít i k nějaké změně v již prozkoumaných částech. Znovu jsem se vrhl na průzkum již probádané západní části a na samém konci poslední chodby mě přepadlo sedm banditů. Zvláštní, co dělají zrovna tady v hradu. Vyjednávat nechtěli a utíkat jsem nehodlal. To by spíš měli oni. Byl to nerovný souboj, ale už jsem se naučil nemít žádné slitování. Ze zvyku jsem prohledal všechny mrtvé bandity a jeden z nich skrýval mapu pokladu! Rozbušilo se mi srdce. Konečně možnost získat něco cenného. Jenže mapa se nedala přečíst a tak jsem ji dal Bludovi, ať ji zatím střeží. Vyrazil jsem zpátky k točně, která mě obrátila na jih.
výsledkov: 30 [ 1-30/99 ]   «predchádzajúce 0123 nasledujúce»


Retrogaming merch - HV 1701.cz
 možnosti podpory
🍺 Buy me a beer
 hľadaj v časopisoch
 hľadaj všade
 posledne pridané hry
Tomb Raider II, 22.02.2024
Joust, 24.11.2023
Fortress of Dr. Radiaki, The, 01.10.2023
Rampage, 23.09.2023
Lost Vikings 2: Norse by Norsewest, 03.07.2023
Falcon, 03.05.2023
Metal Gear, 18.10.2022
Clock Tower, 26.09.2022
RoboCop 2, 09.05.2022
Ztracený ostrov, 01.05.2022
[ viac ]
 diskmagy
 Narsil
 Pařeniště
 KLAN
 PC Engine
 Bonus
 follow / sharing
 štatistiky
 Hry :: 1271
 Prílohy :: 8235
 Komentáre :: 7766
[ viac ]
Copyright © 2018 DJ, design & code by DJ
| OldGames | Online Hry | Časopisy | Diskmagy | Zberateľstvo | Diskusné fórum | Galérie obrázkov | Prílohy | PC hry | Mapa stránok | Odkazy | Kontakty |
| RSS-všetko | RSS-hry | RSS České hry | RSS-komentáre | RSS-diskusia | RSS-časopisy | RSS-prílohy | Facebook | Twitter |
 | Divinity: Original Sin | The Bard's Tale | Might & Magic X: Legacy | Legend of Grimrock II | King's Bounty: The Legend | Dune 2000 | Fix-It Felix Jr. online | DOSBox