To jako vážně? Já se léta užírám tím, že jsem přišel o savy z MM4, do kterého jsem chtěl napojit pětku (tehdy když jsem MM4 dohrál, jsem ještě pětku neměl). V MM4 totiž byly lokace, kde nešlo vejít a měly se zpřístupnit až po napojení pětky. Taky dle všeho je po spojení obou dílu ve hře plno bonusů, nové příšery, které údajně nejsou v samostatných dílech. Tak teď jste mi teda nasadili brouka do hlavy. Mám teda MM5 rozjet samostatný a neřešit to, že to nedohraju v kompletu jako World of Xeen?

konverzí bylo uděláno na tuhle hru už tolik, že konverze na PC je nepravděpodobná (PS1, GBA, PSP, Android), na co by ji dělali? Kdo by to na PC hrál? Dneska si to každý zahraje na mobilu.

MAROS S: ale ten Dungeon of Avalon byl aspoň zábavný, i když final fight nešel dát, což je ozíl oproti dnešním hrám, které mě z 99% přestanou bavit po hodině:-)

Richmond: mě ten neporazitelný boss tak nasral, že jsem import nezkoušel a dvojka se mi ani nechtěla rozehrávat. Savy z konce hry už bohužel nemám.

DJ: mám takový dotaz, dohrál jsi Shadowlands úplně do konce? Já jsem si to teď rozehrál (po druhé s odstupem asi 16 let, kdy jsem to tehdy nedojel), že si to budu hrát po nocích o dovolené, chtěl jsem něco takového textově nenáročného a něco co nebudu mapovat, budu navíc offline, mimo internet a nejdříve jsem si teda udělal svou partu, pak jsem zjistil, že je to pitomost, že i kdyby nevím co, nikdy nedosáhnu toho, aby měla nějaká postava zároveň sílu i HP na hodnotě 20, jako to je u předvolené party při quickstartu. Měl jsi svoje vygenerované charaktery nebo sis nechal ty předvolené? Dle videa bych řekl, že předvolené, ale taky jsi jim mohl takto nechat jen ty jména, tak nevím.

Richmond: kdybych neposlouchal hudbu z CD doma při hraní her (nepočítám poslech z MP3 v práci, autě a pod.), tak bych je prakticky neměl kdy poslouchat:-)

Richmond: to já bych musel do popelnice vyhodit všech svých snad 300 Cd co jsem si ponakupoval, kdybych neměl u hraní poslouhcat nic. Poslech hudby je pro mě číslo jedna, hry jsou hned v závěsu, ale o ten půlstupínek asi přeci jen níže a to se o něj dělí ještě s četbou, které bohužel poslední léta prakticky nevěnuji čas, co mě stračně štve. Nicméně, první co udělám je, že si pustím hudbu a pak přemýšlím, přečtu si k tomu něco nebo si něco zahraji. Samozřejmě jsou hry, kde ta hudba vytěsní poslech hudby z CD, protože je natolik famózní, že se vyplatí poslouchat ji, třeba ve Final Fantasy 4, 5, 6, 7 a pod. Na druhou stranu už i u japončíkáren kolikrát poslouchám radši CD, protože do těch pozdějších začaly cpát orchestrálky, které mě moc neberou.

U her, které nemají hudbu, která by za něco stála, případně má třeba pěkné tóny, které se ale opakují celou hru, tak si je naposlouchám, užiji si jich do sytosti a pak obvykle poslouchám svou oblíbenou hudbu. Času je fakt málo, dělit jej na hraní a pak poslech hudby zvlášť a nic u toho nedělat, na to ten čas fakt nemám, to bych musel prostě oželet buď jedno nebo druhé.

Birthdeath: já jsem kdysi nadšeně rozjel Ultimu IV a po x hodinách jsem měl pořád pocit, že jsem se nikam nehnul, akorát jsem fest vyleveloval postavu, našel pár věcí dle hintu, ale jinak jsem pořád tak nějak stagnoval, tak jsem to odložil na neurčito, asi půjdu do U5 ještě před dohráním U4

Birthdeath: na tuhle hru se strašně těším, až se k ní dostanu, zvláštním způsobem mě fascinuje ta minimalistická DOS grafika plná detailů:-) Dá se to hrát bez návodu nebo jsou tam nějaké brutál vychytávky, které třeba pokazí celou hru, aniž by se to hráč pořádně dozvěděl?

U téhle hry jsem nějak nedával souboje, ale asi za to může to, že jsem nevlastnil manuál a vše dělal stylem pokus omyl:-)

Hraji to myší, joystick nemám, ono je třeba dost přesně zaměřovat a myší mi to přijde ideální. Zkoušel jsem o nahodit na gamepad a páčka byla na to moc citlivá. Příliš prudce to dělalo obraty při jemném pohnutí páčkou, nebylo možno zaměřit cíl. Joystick se možná chová jinak, ale mě to tou myší plně vyhovuje. Joystick si spíše někdy v budoucnu koupím na Wing commandery a X-Wingy, jestli se do nich někdy pořádně dokopu. Zatím jsem je vždycky po hoďce zahodil s tím, že takovou zběsilou vřavu nezvládám:-)

Zvláštní je jedna věc, místo abych šel obdivovat až fotograficky realistickou grafiku vesmíru v X3, tak já si létám nízko nad povrchy planet ve Frontierovi a obdivuji vektorovou grafiku jako tehdy, když to vyšlo. Mě to v tom Frontierovi totiž přijde fakt vyloženě umělecky pojato. Je až zarážející, na kolik planet se můžete podívat a proletět se nad nimi. Jasné, mnohé objekty se opakují, to ne že ne, ale vždycky si najdu nějaký detail, který mě zaujme. Stylově se mi líbí, jak jsou nakresleny kopce. Pěkně se kouká na domy se svitícími okny, když se člověk proletí hodně nízko. Fakt si umím představit galerii plnou obrazů s takovýmito scenériemi ve vektorové grafice. Supermoderní grafika by vedle toho byla jen nudnou sbírkou fotek:-)

Když jsem měl se svým Tiger Traderem naškudleno kolem 1 600 000, tak jsem koupil Puma Clipper loď, která uveze 2x tolik nákladu, díky této lodi jsem párkrát převezl zboží mezi dvěma systémy a naškudlil další mega a půl a koupil jsem si nejtěžší loď ve hře Panther Clipper, 2000 tunového obra, na který jsem naskládal tu nejlepší výzbroj a byl jsem happy. Spousta nákladního prostoru mi umožnilo naškudlit další dva mega pár převozy zboží. Kámen úrazu u těchto těžkých lodí je nižší hyperprostorový dolet. Jak už má člověk peněz dost a má nejlepší loď vybavenou tolika štíty, že je takřka nezranitelný, tak si řekne, jdu plnit armádní mise, jenže jak, když z tímhle těžkopádným strojem nikam moc nedoletím a když už, tak pomalu, že nestihnu termín. Tak jsem se vrátil k lehkému Tiger Traderu, delší dolet, menší spotřeba a místa dost na to, abych tam mohl mít místa i pro 25 pasažéru na převoz mezi planetami. Místo pro zboží už nezbylo, ale vozit zboží už nepotřebuji, 4 mega na kontě mi zaručí, že budu mít na výplaty pro posádku a na palivo na X let, navíc nějaké drobné se vždycky přisunou po převozu osob, už beru jen kšefty nad litr. Za dvě stovky už nevozím:-) Tak, to jen takový krátký report, co zažívám u stařičkého Frontiera za dobrodružství, které mi nedokázala nabídnout na této úrovni žádná moderní hra. Bohužel nebo bohu dík, těžko říct. Jsem vlastně rád, že tahle klasika je stále nesmrtelná a že má smysl sek ní vracet. Krabicová verze s třemi manuály a galaktickou mapou už je na cestě ke mě domů:-) Bude to další navrátilec, kterého jsem kdysi neuváženě prodal, měl jsem tehdy CD verzi v krabici, ale manuál tam byl jen jeden, všechny ostatní dokumenty byly na placce, takže teď jsem rád, že budu mít disketovku se všemi tištěnými dokumenty.

Frontier II je do cela zabugovaný, doporučil bych zdejší soubor nahradit tímto z těchto stránek http://www.sharoma.com/frontierverse/game.htm. Hra je freeware a ten odkaz druhý odspodu na těchto stránkách by měl být bug free. Takový příklad. Zdejší zabugovaná verze, přiletím do systému Ross 128 a můj rank se z Above Average změní na ELite, což je skok o nějakých 1 520 000 bodů a přeskočení 4 ranků. Nevím, za co bych měl dostat takový přísun bodů, akorát mě místní policie upozorní, že jsme nežádaný a chce po mně 4 000 zaplatit. Kdysi jsem tu odkrágloval nějakého týpka. Zdejší verze taky často mrzne, hlavně když jsem ve stanici a chci kounout na mapu, tak se to sekne a můžu to vypnout a zapnout znova.

Tak jsem pátral, hledal, informoval se a už mám jasno. Frontier: Elite II a jedině ten:-) a mám to už i rozehrané a docela se mi daří. A konečně jsem se naučil bojovat, jak jsem to měl kdysi před 18 lety rozehrané, tak mi bojování vůbec nešlo.

Dostal jsem chuť na nějakou obchodní vesmírnou simulaci. Elite Dangerous mně nebere, když je jen online, takže jsem si jej nepořídil. Nabízela se mi kdysi hodně dávno na zkoušku rozehraná X3, která mně vizuálně nadchla tak, že jsem si koupil Reunion i Terrany. Ale když si chci prostě jen tka zahrát jako osamělý vesmírný vlk, tak se mi X3 zdá přeci jen tak nějak svázané od samého začátku a musím tam něco plnit. Nemůžu se jen tak z kraje sebrat, nakoupit na první planetě žrádlo a v jiné soustavě jej prodat na nějaké těžební planetě zvlášť. Ekonomický model se mi tam zdá přeplácaný, i když bude asi zajímavý. A tak jsem o víkendu sáhnul po Elite 2, jako za starých čsů a rozjel to, nakupuji, prodávám, nakopal jsem zadky už několika pirátům. Ale hlodá ve mně myšlenka, není lepší rozjet opatchovaný First Encounter? Není v něčem třeba o dost lepší a zajímavější? Já jsem na něj kdysi pohlížel jako na nepovedené pokračování, o které není důvod se zajímat. Ale někteří toho First Encountera preferují, když je opatchovaný, tak by mně zajímalo proč. Máte někdo zkušenosti s oběmi hrami a je nějaký důvod přecházet od Frontiera: Elite 2 k Fisrt Encounters?

já měl rozhozenou grafiku jen na té poslední základně na Marsu. Ale naštěstí se to dalo vyhrát a nenastaly tam nějaké situace typu skřípnutý voják ve stěně a pod.

přiznám se, že i když se považuji za fanouška handheldů, tak pod Gameboy Advanced to nedávám. Já až od GBA, přes NDS, 3DS, PSP:-) Tady v tomhlew moc staromilec nejsem, i když GBA jevlastně na dnešní poměry taky stařešina. ale na těch handheldech hraji opět jen RPG, případně tahové strategie. Mario mi nikdy nešel. Na čem ujíždím festovně jsou Pokémoni, parádní RPGčka a pak Castlevanie, když nepočítám remaky Final Fantasy her a Dragon Questů, kvůli kterým jsem si původně handheldy kupoval:-)

Ačkoliv jsem byl v nějakém tom 92. roce zatvrzelý PCčkář, protože jsem měl PC, tak s odstupem času musím uznat, že do roku 92 vládla Amiga, ale už s příchodem 256 VGA a Sound Blasterem podle mně začala Amiga ztrácet a Amigisti opěvovali ten svůj stroj více méně pak z nostalgie, vzpomínek a taky odporem k PC, které měli zafixované jako příšerný prastroj neumějící grafiku ani hudbu, což platilo pro PC stoprocentně v těch časech CGA a EGA grafiky a speakru, kdy Amiga předváděla takové luxusní věci jako byl např. Ambermoon. Ovšem s příchodem Beholdera se na Amigu spousta vývojářů vykváklo a udělali z ní pak to, co platilo kdysi pro PC. Třeba takový Beholder 1 a 2 hodili na Amize v méně barvách než na PC, Dungeon Mastera 2 rovněž, stejně tak pokračování Gold Boxů Pool of Darkness, Dark Queen of Krynn a Treasures of the Savage Frontier. Jakoby si Amiga a PC prohodily role a Amiga předváděla hnusný 16ti barev, zatímco PC se chlubilo 256 barvami. Přitom předchozí staré Gold Boxy vypadaly na Amize jako ty PCčkovské později ve VGA. Posledním záchvěvem se to Amiga snažila zachránit AGA grafikou, v které byl např. nádherný Ishar 3, který byl graficky na obou platformách stejný, stejně tak jako předchůdci Ishar 1 a 2, asi to bylo tím, že se na to nevykašlali Silmarils. Jenže AGA grafika už nezachránila situaci, když se na PC už dávno před tím objevila Ultima Underworld 1. Tam se PC fakt vytáhlo. I když oto 3D vůbec nejde, tak byly dost naznačeny možnosti obou strojů a je jasné, který měl už tehdy našlápnuto na vítězství v tom souboji Amiga vs PC. Já osobně zpětně vnímám Amigu jako legendu a WinUAE je u mně stálá neodmyslitelně nainstalovaná aplikace a rád si kupuji dungeony v amigáckých verzích krabic.

DJ: otázkou je, jestli savestat kapku nenaruší hratelnost. Vzpomínám si, jak jsem vesele hrál SNESovky a PS1 hry pod emulátory a ukládal jsem, kde se dalo a někteří mi vyčítali, že defakto cheatuji. Já jsem ty argumenty nebral, jen jsem se prostě savestatem vyhýbal nutnosti jet některé pasáže zbytečně několikrát, dokud nepřijdu na správné řešení boje v určitém místě. Nicméně jak se mi dostaly do rukou NDS, PSP, hry na reálnou PS2, kde mohu ukládat jen v savepointech, tak jsem si uvědomil, že to ukládání jen někde mělo něco do sebe, že tam je kapku více adrenalinu a je to prostě jiné hraní. Na druhou stranu některé ty RPG už měly i možnost ukládat úplně všude a kdykoliv kromě souboje, tak si pak člověk říká, v čem je sakra rozdíl? :-) U Wiz 1 - 5 a Bards Tale 1 - 3 bych asi taky ten savestat používal. Ale třeba u MM 1 a 2 určitě ne.

Řešením je ukládání celého adresáře s hrou (případně vybraného souboru, kde se ukládá pozice, někam do zálohy. Chystám se tohodle využívat při hraní Wizardry I, protože když jsem to nedávno zkoušel, po složitém vybrání party a přemýšlení co koupit, nekoupit, jsem vlezl do dungeonu, zmapoval asi 20 čtverců a najednou první fight, celá ta parta hned mrtvá, návrat do města a měl bych pokračovat tak, že hodiny zase budu tvořit novou partu, aby mi tam zase někde zdechla, tohle bylo na mně příliš. Být to jediná hra na světě, tak si tak možná hrát můžu, ale se stovkami titulů připravených na zahrání se takhle zdržovat nemůžu.

Ono je právě třeba si s těmi cykly pohrát, nepřehnat to, aby hra drhla, ale zase aby nefičela jak z praku když to tak nemá být. Prostě najít zlatý střed. Jinak postava nemá běhat, jako když jezdíte na počítači s formulí a řežete zatáčky, to se pak není co divit, že se nepřátelé pohybují stejně a nejde je stíhat:-)

MickTheMage: já mám nejradši tu Arenu, měla nej atmošku a klasický levelovací systém. Přemýšlet v dalších dílech, kdy mám kde čím ještě kolikrát účelově seknout, abych postoupil na úrovni, to mně vyloženě frustrovalo.

Jeremien: sniž si cykly v Dosboxu. CTRL + (teď nevím jestli F11?)

nebudou to chybět levely, zalevelovat jde i v příběhových dungeonech. A navíc mi ta obtížnost přišla docela stavěna na to, aby to takhle šlo zvládnout, v subquestových levelech jsou kolikrát dříve těžší potvory než potkáš ty v těch příběhových postupně.

Já jsem hru před rokem a půl dohrál a pro mně je to jednoznačně nejlepší Elder Scrolls hra. Ty ostatní jsem nebyl schopen nějak výrazně déle hrát, Daggerfallu jsem věnoval asi 10 hodin, Morrowindu půl hodiny, Oblivionu asi 5 hodin a nic pro mně tyhle další hry. ale Arena, ta je prostě skvělá, i přes mnohé chyby. Pokud si ji chce člověk užít fakt jako dungeon, je třeba jít čistě po příběhu, random questům a random dungeonúm se vyhýbat velkým obloukem. Prostě projít jen ty příběhové levely. Nemá ani smysl projít každé město, a už vůbec ne projít každé město a vlézt do každého obchodu.

Birthdeath: Chaos má pěkné intro, jestli má outro nevím, ale myslím že jo. CSBwin podle mně intro asi mít nebude a outro taky ne. V čem se to liší, jestli se nepletu, jsou čísla. Třeba počet úderů pro další level, možná hit pointy některých potvor. Kdysi jsem o tom četl ,že to tyhle jisté odlišností má a já jsem puntičkář na zasahování do pravidel hry, pokud bych chtěl hrát a dohrát Chaos Strike Back, tak bych jej chtěl dohrát takového, jaký byl stvořen, ne takového, jak ho někdo předělal.

Birthdeath: jednoznačně WinUAE. Remaky Chaose nejsou úplně tak 1:1 s originálem.

Tak tahle hra je hard core, po prokecání všech v prvním hradě a pak v prvním městě jsem se dostal do mrtvého bodu. Spousta věcí jsem si vyzkoušel, ale spousta z nich byla kontraproduktivních. Co je hlavní problém je to, že ve hře ubíhá čas, nejlehčí obtížnost 1000 dní, střední 800 a nejtěžší 600. Vzhledem k tomu, že jsem promrhal spoustu času zkoušením, jak se vlastně bojuje, kde koho prokecnout, co kde nakupit, jak zaměstnat kterou postavu ve městě a podobně, tak hru rozjedu zítra znovu a dám prostě nejlehčí obtížnost. Chci mít těch 200 dní navíc. Děsím se toho, že se s tím budu půl roku pachtit a nakonec zjistím, že jem propásl časový limit. Hra má jinak spoustu velmi zajímavých nápadů, které se dnes už nevidí, takže si to velice užívám. No až teda na ten časový limit, ten mně frustruje.