The Elder Scrolls - ArenaDeník čaroděje Morbihana ( 2.časť )
Autor: Crash (12/2011)
Jednotlivé časti denníka:
1. Jitřenky roku 390, 3. Éry – Reich GradkeepDo města jsem dorazil před půlnocí. V noci není ani v městských hradbách bezpečno, než jsem se dostal do hostince, napadli mě dva Orkové a dva Mínotauři. Alespoň jsem měl možnost vyzkoušet svou Katanu. Ubytoval jsem se v hospodě U královnina albatrosa, už jsem tu byl minule. Tak nový rok a oslavy Festivalu nového života strávím v Reich Gradkeep. Ráno jsem prošel všechny obchody, ale nic zajímavého tu nemají.
To v Magické gildě to bylo jiné. Místní kouzelník se ukázal jako velký znalec magických předmětů a měl jich na skladě neuvěřitelné množství. Zvláště dva pásky byly velmi zajímavé, Opasek síly vůle a Opasek rychlosti. Pak ale vytáhl opravdový skvost Amulet síly vůle za neuvěřitelných 35500 zlaťáků. Musím si toto místo pamatovat, až budu mít více peněz.
5. Jitřenky roku 390, 3. Éry – GlenpointNoční cestování mě jednou bude stát život. Tentokrát mě naštěstí napadl jen jeden Ještěrčí muž, a s tím jsem neměl problém. Ubytování jsem našel v hospodě U brunátného námořníka. Ráno jsem vyrazil po obchodech. Našel jsem pár zajímavých věciček. V jednom obchodě mě zaujalo adamantiové válečné kladivo. U Dunyvala byl na prodej dvouruční šaršoun nabitý kouzlem Životazloděj a také jsem nalezl překrásný Paralyzující dlouhý luk, ale ta cena 10020 zlatých! A to jsem ještě netušil, že u Wyrma najdu Ebenový dlouhý luk! A navíc kouzelník v magické gildě nabízel Ebenový nákrčník za neuvěřitelných 25000 zlatých. Nakonec jsem se vydal do paláce zjistit, zda by pro mě neměli nějakou práci. Ale cestou mě zastihla noc a ze tmy se na mě vyřítil Mínotaur. Na útěku před ním, jsem nakonec opustil Glenpoint a vydal se dál na sever.
10. Jitřenky roku 390, 3. Éry – Illesen HillsPo několika měsících jsem se vrátil do Illesen Hills. Tady si chvilku odpočinu. Do města jsem dorazil v půlnoci, ale vcelku bez problémů jsem došel k hostinci U zlatého orla, který jsem si pamatoval od minula. Tady jsem přečkal zbytek noci.
Ráno jsem vyrazil do Magické Gildy, zdejší kouzelníci moc předmětů k prodeji neměli ale Prsten výboje a Prsten vytrvalosti vypadaly docela zajímavě. V obchodech nic zajímavého nebylo a místní baron pro mě práci taky neměl.
Vydal jsem se tedy za město. Prozkoumal jsem několik hrobek a dvě opuštěné tvrze. Nalezl jsem spoustu zlata a několik magických předmětů. Do města jsem se vrátil až druhý den ráno. Kořist jsem zpeněžil asi za 9000 zlatých. Pak jsem se zase vydal na cestu
15. Jitřenky roku 390, 3. Éry – Ebon WastesČasně ráno jsem dorazil do Ebon Wastes. Cílem je Magická Gilda. Ale musím počkat, než se gilda otevře. Ubytoval jsem se ve svém oblíbeném hostimci U královnina džina. U baru ke mně přistoupila jakási žena, Lady Carolyan a když zjistila, že se ráno chystám do Magické gildy, požádala mě, zda bych jí nepřinesl svazek vlasů z ghůla, které kouzelníkům zapůjčila. Inu proč ne, alespoň si vydělám pár drobných.
Kouzelníci měli na prodej pár zajímavých předmětů jako třeba Ebenový amulet nebo Ebenový nákrčník, ale nic jsem nekoupil. Cestou nazpět do hostince jsem se ještě stavil v chrámu Společenství střídmosti. Bylo tam spousta lidí kvůli svátku Modlitby jižního větru, kdy v místním chrámu léčí zadarmo. Jaká škoda že nejsem zrovna zraněný. No nic, vydal jsem se na další cestu.
17. Jitřenky roku 390, 3. Éry – CamlornRáno jsem dorazil do města Camlorn. Pár dní se tu hodlám zdržet. Nejprve jsem zašel do Magické gildy, ale nenašel jsem tam nic zajímavého a ani obchody na tom nebyly o mnoho lépe. Odpoledne jsem se tedy vypravil na audienci ke králi Edwardovi. Tady jsem měl více štěstí, protože král právě sháněl někoho, kdo by doprovodil jeho syna Dunistyra Woodforda do Illesen Hills. Je to sice cesta zpět, ale odměna byla královská a já vlastně nikam nespěchal. Král si mě pak vzal stranou a varoval mě. Má prý informace, že magická gilda z Illesen Hills se pravděpodobně pokusí nás zastavit, ale důvody mi již nesdělil. Vydali jsme se hned na cestu.
21. Jitřenky roku 390, 3. Éry – Illesen HillsDo Illesen Hills jsme dorazili po půlnoci a skutečně magická gilda na nás byla připravena. Cestou do hostince U žíznivého vlka nás přepadli, dva mágové. Ale jaksi nepočítali s tím, že proti sobě budou mít čaroděje. Akorát se jim před smrtí podařilo zesílit mé magické schopnosti. Pak už jsme v klidu dorazili k Žíznivému vlkovi, já obdržel svou odměnu 1000 zlatých a ihned jsem se vydal nazpět.
24. Jitřenky roku 390, 3. Éry – CamlornDo Camlornu jsem se vrátil v noci. Ubytoval jsem se v hostinci U špinavého džbánu. U baru mě oslovil jakýsi člověk jménem Ysausa se zraněnou rukou, s žádostí, zda bych nedoprovodil jeho starší dceru Barbyane Ashford do chrámu Bratrstva války. Souhlasil jsem a ráno krásnou dámu doprovodil na místo určení. Pak jsem vyrazil do paláce v domnění, že Král Edward by pro mě mohl mít nějakou práci, ale potázal jsem se s nepořízenou. Král mi doporučil, ať se porozhlédnu v divočině za městem, že se tam dají najít různé poklady. Inu dobrý nápad.
Na západ od městské brány jsem nalezl vstup do podzemí. První podlaží jsem prohledal celé a skutečně král Edward měl dobrý nápad. Nalezl jsem několik kouzelných předmětů a zbraní. Ale setkání s Trolem nebylo nic příjemného, ještě že už vím jak na něj. Z druhého podlaží jsem se musel vrátit. Víc věcí už totiž neunesu. Ani jsem si nevšiml, že už je noc. Do města jsem se vrátil až ve čtyři hodiny ráno. Zbytek noci jsem přečkal v hostinci U špinavého džbánu.
25. Jitřenky roku 390, 3. Éry – CamlornRáno jsem zašel do Magické gildy, aby se místní kouzelník podíval na předměty, které jsem v noci našel. Nad většinou věcí ohrnoval nos, dokud jsem nevytáhl jeden dlouhý meč. Moc dobře jsem viděl, jak mu zajiskřily oči. Dělal drahoty, ale nakonec za pořádný balík peněz prozradil, že se jedná o Paralyzující meč. Naproti v obchodě jsem ho nakonec prodal za skoro 10000 zlaťáků! Rovnou jsem si tam v opravě nechal svojí katanu.
Rozhodl jsem se novou zbraň vyzkoušet a vrátil jsem se do podzemí. Tento nápad jsem ale draze zaplatil. Jeden z kouzelníků na mě seslal záhadné oslabovací kouzlo. Tak tak jsem se z podzemí vypotácel ven. Zatímco kováři dokončovali práce na mé kataně navštívil jsem Krále Edwarda. Král byl velmi nešťastný, protože jeho milovaná dcera princezna Barbolda Mastersly zmizela, prý je za to zodpovědné Temné bratrstvo. Princezna by se měla nacházet v katakombách Bedyn. Král mi nabídl 3000 zlaťáků za záchranu dcery. Tady se nedalo odmítnout.
6. Slunomraku roku 390, 3. Éry – Katakomby BedynDorazil jsem do katakomb. Tak tady by se měla nacházet princezna. Musel jsem pospíchat, za 20 dní se má konat její svatba. V katakombách jsem narazil na dva troly. Větší překvapení ale na mě čekalo dále, když jsem narazil na pekelného psa. Tyto stvůry jsou většinou přivolány ze záhrobí někým mocnějším, aby vykonali službu. Často je to hlídání nějakých pokladů. Kromě silných čelistí, často útočí i pomocí ohnivého dechu, kterým se snaží svou oběť uškvařit zaživa. Tím mocným, kdo pekelného psa přivolal, byl pravděpodobně přízrak, kterého se mi po velkém boji podařilo zahnat. Přízrak je duch mrtvého kouzelníka. Jeho duše zůstala uvězněna v této podobě většinou díky zvláštním okolnostem jeho smrti. Také může být přízrak přivolán mocným čarodějem. Je známo, že přízrak má magické schopnosti a nebojí se jich použít na ty, co se dostanou do jejich blízkosti. Prý dokonce vidí i neviditelné. Důležité ale bylo to, že se mi nástrahy katakomb podařilo překonat a hlavně nalézt princeznu a s ní katakomby bezpečně opustit.
17. Slunomraku roku 390, 3. Éry – CamlornPo deseti dnech cesty jsme dorazili do Camlornu. Princezna měla ještě dalších deset dní do její svatby, tak doufám, že stihla všechny přípravy. Král byl neskonale šťastný a na odměně nešetřil. Navíc mi hned nabídl další práci. Musím získat jeho korouhev, kterou má v držení vévodkyně Barbara z Farrunu. Když se mi to povede, král mi nabídl 6000 zlaťáků jako odměnu.
15. Prvosetí roku 390, 3. Éry – FarrunPo měsící cesty jsem dorazil do Farrunu., byl už večer, navíc sněžilo. Hned za branou mě přepadli dva kouzelnící ale podařilo se mi ubránit. Nakonec jsem noc přečkal v hostinci U kvílícího džbánu. Ráno jsem vyrazil rovnou do magické gildy, kde mi tajný spojenec předal korouhev. Neváhal jsem a vydal se honem zpět na cestu do Camlornu.
13. Deštivce roku 390, 3. Éry – CamlornVrátil jsem se konečně do Camlornu. Ačkoliv jsem přijel pod rouškou tmy, i zde hned za branou mě čekalo přepadení, stejně tak jako ve Farrunu na mě čekali dva kouzelníci. Ale od představy teplé postele v hospodě U špinavého džbánu mě tihle dva nemohli odradit. Ráno jsem vyrazil s korouhví do paláce. Král byl nadšený. Vyplatil mi slíbenou odměnu. Nabídl mi zas nějakou práci, ale když jsem zjistil podmínky, tak jsem omluvně odmítl. Měl bych si trochu odpočinout a taky se asi vydat dál na cestu. Nesmím na sebe moc upoutat pozornost Jagara Tharna. A tady začínám být už trochu celebritou.
15. Deštivce roku 390, 3. Éry – CamlornVyrazil jsem za město do několika opuštěných tvrzí. Našel jsem tam dost kouzelných předmětů, ale taky potkal několik Trolů. Ale nejhorší je, že jsem zlomil svou Dai-Katanu i dlouhý luk. Jakmile jsem se vrátil do města, naložil jsem kořist na koně a vyrazil dál na sever do Moonguardu.
18. Deštivce roku 390, 3. Éry – MoonguardDo vsi jsem dorazil v noci a ubytoval jsem se v nejbližším hostinci. Ráno jsem nejprve našel kováře, aby mi opravil zbraně. Zaplatil jsem mu horentní sumu za to, že budou druhý den hotové. Potom jsem navštívil Lorda Tristarda pána z Moonguardu. Lord mě vlídně přijal, ale práci pro mě neměl. Zkusím to ještě zítra. Pomohl jsem pár lidem v místních hostincích a vydělal si pár zlaťáků, ale odpoledne jsem si zaplatil císařské apartmá v hostinci U modrého obra a užíval si pohodlí až do dalšího rána. Císařské apartmá učinilo své, konečně jsem ze sebe shodil slabost, kterou jsem trpěl od nešťastného prokletí v podzemí u Camlornu.
19. Deštivce roku 390, 3. Éry – MoonguardRáno jsem vyzvedl své zbraně. A vydal se znovu k Lordu Tristardovi. Lord měl očividně starosti a to se svou sestrou Carolynou Greensmith. Měl podezření, že se ho sestra ve spolupráci Lordem Bedoryanem snaží připravit o trůn. Proto se rozhodl jí vyšachovat z politických her a požádal mě, zda bych jí eskortoval do magické gildy v Markwasten Moor. Nabídl mi slušnou odměnu a tak jsem souhlasil.
30. Deštivce roku 390, 3. Éry – Markwasten MoorVečer jsme dorazili do Markwasten Moor. V temných uličkách nás sice napadl hůl, ale pak už jsme v pořádku nalezli cestu do hostince U nepokojného hradu, kde jsme strávili noc. Princezně Carolyně se sice moc nezamlouvalo, že má strávit noc s nějakým čarodějem na pokoji, ale když jsem zaplatil císařské apartmá tak přestala protestovat.
Ráno zase sněžilo, tak jsme se nikde nezdržovali a rychle našli cestu do magické gildy. Zde již na Carolynu čekali a vyplatili mi slíbenou odměnu. Navíc se mi tu podařilo koupit Náramek síly, kouzelný předmět, bez nějž se neobejde žádný bojovník. Svůj úkol jsem splnil, tak jsem se vydal zpátky do Moonguardu podat zprávu Lordu Tristardovi.
16. Druhosetí roku 390, 3. Éry – MoonguardV noci jsem se vrátil do Moonguardu. Cestou mě napadl jeden ghůl a pak nějaký lupič. Nic co by stálo za řeč. Navíc s pomocí nového Náramku síly, se mi souboje zdají mnohem lehčí. Ubytoval jsem se v hostinci U žíznivého draka. Ráno jsem vyrazil k Lordu Tristardovi, abych mu podal zprávu o tom, že Carolyna byla v pořádku eskortována do Markwasten Moor. Lord měl radost a hned mi nabídl další práci. Měl jsem doprovodit jeho sestru Belladoldu Herthing na její cestě do Jehanny. Ale do Jehanny to je dva měsíce cesty a to si nemohu dovolit. Tak jsem se Lordu omluvil a jeho žádost odmítl. Rozhodl jsem se prozkoumat okolí města.
Vyrazil jsem na západ, kde jsem objevil opuštěnou tvrz. Při prohlídce tvrze ale na mě zaútočil zvláštní okřídlený tvor... Homonkulus! Byl to boj na život a na smrt, ale nakonec s pomocí svých štítových a léčebných kouzel jsem ho udolal. Zmizel jako pára nad hrncem. Homonkulové jsou zvláštní okřídlení tvorové, vytvoření mocnými kouzelníky s použitím částí démona. Jejich úkolem je často strážit tajemná místa. Mají magické schopnosti a dokážou svého protivníka udolat záplavou blesků. V boji jsou velmi silní a nebezpeční. Doufám, že se už neobjeví a že jich tu není víc. Taky bych odsud nemusel vyváznout živý.
Našlo se tu dost zlata a magických předmětů. V okolí Moonguardu jsem nalezl ještě další 3 opuštěné tvrz, takže kořist byla veliká. Víc jsem toho už nepobral. Do vesnice jsem se vrátil až pozdě v noci. Ubytoval jsem se v hostinci U královy lebky a slastně usnul.
17. Druhosetí roku 390, 3. Éry – MoonguardRáno jsem vyrazil do Magické gildy identifikovat nalezené předměty. Mágové mi moc radosti neudělali, byly to většinou jen takové cetky se slabými magickými účinky. Nechal jsem si jen Náhrdelník světla a všechno ostatní jsem v nejbližším obchodě prodal dohromady asi za 5000 zlaťáků. Byl čas opustit Moonguard.
22. Druhosetí roku 390, 3. Éry – Kings GuardPo čtyřech dnech cesty jsem dorazil do města Kings Guard barona Rodoryana. Hned za městskou bránou se nacházel hostinec Vřeštící orel, a protože byl večer, tak jsem se tu ubytoval. Dal jsem si na baru pivo a šel spát.
Ráno jsem nalezl magickou gildu a prohlédl si jejich kouzelné předměty. Pak jsem se potuloval po obchodech, v jednom jsem si koupil Adamantiový dlouhý luk. Před polednem jsem navštívil Barona Rodoryana, ale neměl o mé služby zájem. Po obědě jsem tedy začal zkoumat okolí města.
Prošel jsem spousty hrobek a tvrzí za městem a nasbíral hromadu kořisti. Většina toho nestála za zmínku, i když prodat se mi podařilo vše. Nejzajímavějším úlovkem byl Paralyzující široký meč, který se mi podařilo prodat za devět a půl tisíce zlaťáků. Poté jsem ještě před odjezdem navštívil Barona Rodoryana, a ten měl pro mě nabídku. Když doručím zvláštní svitek zástupci Magické gildy do hostince U modrého meče v Portdun Creek vyplatí mi skoro tři tisíce zlatých. Inu do Portdun Creek to není zase tak daleko a tak jsem souhlasil.
3. Pololetí roku 390, 3. Éry – Portdun CreekDorazil jsem do Portdun Creek vyhledal hostinec U modrého meče a předal svitek. Obdržel jsem své peníze a vydal se zpátky.
10. Pololetí roku 390, 3. Éry – Eagle BrookDo Kings Guard jsem už nedorazil. Nakonec nic mě tam už netáhne. Zastavil jsem v městečku Eagle Brook severně od Kings Guard. Jako obvykle mé první kroky vedly do magické gildy, ale tady mi neměli co nabídnout. V obchodech mě také nic nezaujalo a místní vládce Lord Theodyne se mnou utržil jen pár společenských průpovídek a byl rád, když jsem ho opustil. Za městem jsem našel pár opuštěných tvrzí. Jejich prozkoumávání mi zabralo celý den.
S kořistí z opuštěných hradů jsem se vrátil do Eagle Brook. Ubytoval jsem se v hospodě U létající stráže. Moje katana potřebovala opravu tak jsem zašel k nejbližšímu kováři. Zde jsem taky prodal většinu ze své kořisti. Oprava katany bude trvat do zítřka. Zbytek dne jsem strávil v hostinci u dobrého piva.
12. Pololetí roku 390, 3. Éry – Eagle BrookRáno jsem si vyzvedl svou katanu a vydal se na audienci k Lordu Theodynovi. Lord měl očividně starosti. Prý se na jeho území usadil ohnivý démon Lithular a pustoší jeho zemi. Lord mě požádal, zda bych se ho nepokusil zabít. Odměnu sice nenabídl kdoví jak vysokou ale třeba mi bude zavázán a to se může hodit při mém hlavním poslání. Tak jsem souhlasil. Démonovo doupě je někde na západ od Eagle Brook.
1. Slunorůstu roku 390, 3. Éry – Lithularovo doupěDoupě jsem hledal 3 týdny, ale nakonec se mi to podařilo. Díky levitačnímu kouzlu jsem se poměrně snadno dostal i přes rozlehlé podzemní jezero a za ním jsem našel schody do dalšího podlaží. Démon je asi nablízku, protože najednou ustal veškerý život. Zmizely i všudypřítomné krysy. Za to se tu ale povalovalo dost magických předmětů a zbroje. Asi pozůstatky těch, co se pokoušeli démona zabít přede mnou. Moc klidu mi to nepřidalo. Už jsem prozkoumal skoro celé podzemí, ale zdálo se, že tu démon není. Pak jsem ale v jedné rokli zahlédl slabé světlo. Byl to on, Lithular. Pomocí ochranného prstenu jsem od sebe na chvíli odvedl pozornost. Nebylo to nadlouho, ale stačilo to, abych se protáhl kolem démona roklí a vylezl na protějším břehu. Pak mě spatřil. Rychle jsem stačil vykouzlit štít a hned na to jsem se ocitl v ohromném žáru. Jediné na co jsem pomyslel, byl led. Ano můj ledový šíp, vykouzlil jsem tedy pár ledových šípů a vyslal je na démona. Očividně byl překvapený, ale cítil jsem, jak můj štít povoluje. Rychle jsem ho posílil a zopakoval své ledové šípy. Démon zesílil intenzitu svých ohnivých střel, ale ledová obrana dělala žár snesitelnější. Sebral jsem veškerou svou sílu a zasypal démona ledovými šípy. A najednou bylo po něm. Zmizel, roztál, nezbylo po něm vůbec nic!
19. Slunorůstu roku 390, 3. Éry – Eagle BrookVrátil jsem se do Eagle Brook zvěstovat Lordovi tu dobrou zprávu a taky si vyzvednout slíbenou odměnu. Do města jsem přijel časně ráno. Tak jsem se na chvíli ubytoval v půvabném hostinci U vřeštítcí helmy na ostrově. Ráno jsem nejprve vyrazil do magické gildy, aby mi pomohli s určením magických předmětů z démonova doupěte. Ty jsem všechny pak prodal u nejbližšího zbrojíře. Poté jsem vyrazil k Lordu Theodynovi. Šeptanda ale byla rychlejší. Lord mě radostně přivítal a slíbil, že v Eagle Brook mám dveře kdykoliv otevřené. A mimo jiné mi vyplatil slíbenou odměnu. Loučilo se mi těžce, ale musím dál. Mé poslání je mnohem těžší, než likvidace jednoho démona.
21. Slunorůstu roku 390, 3. Éry – Meir DarguardDo města jsem přijel v podvečer svátku Slunečního odpočinku. Všechny obchody měly samozřejmě zavřeno, protože obchodní gilda vybírá krvavé poplatky tam, kde v tento den zůstane obchod otevřen. Ubytoval jsem se tak v hostinci U strašidelného obra a počkal do rána.
Ráno jsem prošel místní obchody. V jednom jsem narazil na překrásnou Ebenovou katanu vytrvalosti, tak jsem si udělal radost a pořídil novou zbraň. Zároveň jsem prodal svou Stříbrnou Dai-Katanu. Nový meč bylo potřeba vyzkoušet, ale pro jistotu jsem ještě zašel za místním mágem, poptat se, co za potvory se v okolí nachází. Když jsem mu vyprávěl o svém souboji s ohnivým démonem, podivil se, že ještě neumím kouzla odolávající různým elementům. Obdaroval jsem tedy mága menším obnosem a on se se mnou o svou znalost podělil. Odpoledne jsem vyrazil za město a západně jsem našel vchod do podzemí! Prošel jsem podzemí, našel pár pokladů a vrátil se do města.
22. Slunorůstu roku 390, 3. Éry – Meir DarguardRáno jsem prodal svou kořist a vydal se na audienci k baronovi Andoryanovi. Baron mě vlídně přijal a nabídl mi práci. Potřebuje eskortovat svého mladšího syna Theodoryana Greentona do Black Wastes. Jeho syn se patrně spolčil se zlodějskou gildou a snaží se ho připravit o trůn. Baron tak chce předejít problémům a odstranit svého syna z politického života. Nabídku jsem nakonec přijal.
2. Sklizníku roku 390, 3. Éry – Black WastesDo Black Wastes jsme dorazili na večer. Cesta byla kupodivu bez jakýchkoliv problémů. Ubytovali jsme se v hostinci U neklidného poháru. Ráno nás ovšem v pokoji přepadl nějaký zloděj v rytířském brnění. Sice se mi ho nepodařilo paralyzovat kouzlem, ale nakonec jsem ho udolal. Dnes už nemůže člověk být v bezpečí ani v posteli! Rovnou jsem se vydal do Magické gildy, kde si Theodoryana převzal místní Andoryanův spojenec.
Pak jsem prošel místní obchody a vydal se za město. Jižně od města jsem nalezl opuštěnou tvrz. Našel jsem tu pár drobností, ty jsem po návratu do města prodal. V podvečer jsem se vypravil na návštěvu Lorda Perora. Lord mě požádal, zda bych nemohl získat zpět jeho zástavu ze spárů Magické gildy. Nějaký spojenec by mi ji měl předat v hostinci Zelený hrad v Norvulk Hills. Odměna přes 4000 zlatých byla lákavá, tak jsem souhlasil. Navíc v Norvulk Hills jsem ještě nebyl.
7. Sklizníku roku 390, 3. Éry – Norvulk HillsDo města jsem přijel po půlnoci. Po chvilce bloudění jsem nalezl hostinec U zlaté přilby. Zde jsem přečkal zbytek noci. Ráno jsem vyrazil rovnou do Zeleného hradu a vyzvedl zástavu. Zatím šlo vše hladce. Času na návrat jsem měl dostatek tak jsem se tu trochu porozhlédl. Navštívil jsem magickou gildu a udělal jsem dobře. Koupil jsem u nich výborný Ebenový náramek za cenu, kterou se mi podařilo usmlouvat na něco kolem 18000 zlatých. V místních obchodech jsem nic zajímavého nenašel. Nicméně jsem vyrazil navštívit panovnici Lady Chrystoryu. Lady mi nabídla práci. Chtěla přivést jakéhosi barda Alabistyra Woodslye, který se skrývá v bludišti Alabis. Ale nabídla mi prachmizerných 420 zlaťáků. A to jsem tedy odmítl.
12. Sklizníku roku 390, 3. Éry – Black WastesVrátil jsem se v pořádku do Black Wastes. Za branou mě sice přepadl nějaký černokněžník, ale zvládl jsem ho celkem bez problémů. Rychle jsem se ubytoval v hostinci U neklidného poháru a počkal do rána. Ráno jsem bez okolků zamířil do paláce předat Lordovi jeho zástavu. Lord byl nadšený a hned měl na mě další žádost. Když jsem ale zjistil, že se mám vrátit do Markwasten Moor tak jsem odmítl. Musím na východ do provincie Hammerfell.
14. Sklizníku roku 390, 3. Éry – EvermoreDalším městem na cestě na východ byl Evermore. Stavil jsem se v Magické gildě, měli tu spoustu zajímavých předmětů. Ale nejvíc se mi asi líbil Ebenový opasek. Zatím jsem ho nekoupil, rozmyslím si to do rána. V obchodech jsem našel taky pár zajímavých kousků, ale nic po čem bych extrémně toužil. Navíc mě zastihl večer a tak jsem se ubytoval v hostinci U tančícího golema.
15. Sklizníku roku 390, 3. Éry – EvermoreRáno jsem prošel ostatní obchody a vyrazil za město. Severně od města se nacházel ostrov a na něm byl ukryt vstup do podzemí. Neodolal jsem. Dole bylo spousta magických předmětů, skoro jsem to nemohl unést. Sice je hlídalo pár potvor, ale vyvázl jsem celkem bez úhony. Z podzemí jsem vylezl až večer. Vrátil jsem se do města a přenocoval v hostinci U žíznivého netopýra.
16. Sklizníku roku 390, 3. Éry – EvermoreVyrazil jsem do Magické gildy. Ukázal jsem jim svou kořist a zjistil jsem, že jsem získal vzácný Ebenový náramek a Ebenový amulet. Zbytek kořisti jsem prodal. Pak jsem navštívil místního krále Tristynaka. Ten ale na mě neměl čas. Takže jsem opustil palác i město. Za poslední dobu jsem získal dost zlaťáků na to, abych si mohl koupit pár pěkných kousků, co jsem na cestách po provincii viděl v Magických gildách. Snad je ještě neprodali.
19. Sklizníku roku 390, 3. Éry – Black WastesDo města jsem přijel po půlnoci, tak jsem rovnou zamířil do mého oblíbeného hostince U neklidného poháru. Ráno jsem vyrazil do magické gildy. Minule jsem tu viděl zajímavý Opasek štěstí. Trocha štěstěny by se mi v mém budoucím poslání hodila. Naštěstí byl ještě k mání. Cenu jsem usmlouval na necelých 12000 zlatých. Poté jsem navštívil svého starého známého Lorda Perora. Očividně byl rád, že mě vidí. Potřeboval doprovod pro svého syna Alabora Greensmitha, který se chystal na cestu do Normar Heights. Je to sice pro mě zajížďka, ale na druhou stranu, zde jsem ještě na svých cestách nebyl. Třeba osud chce, abych se zatoulal. Nabídku jsem přijal.
|
[ viac ]
[ viac ]
partneri
|