CHRONICLES OF THE SWORD



Ani nevím, jak bych začal. Tato  hra vás zavede do časů dávno

minulých, do časů, kdy se u Kulatého stolu scházel král ARTUŠ

se svými  rytíři, vyprávěli si  příběhy o různých  hrdinských

činech,  které  vykonaly.  Vy  jste  zde  jako  nováček rytíř

GAWAIN. V intru, které je jako celá hra dělané ve 3D grafice,

se  dozvíte,  co  byste   měli  udělat.  Poznámka  pro  hráče

odchované na horrorech, v intru si krve trochu užijete. To by

byl začátek a já bych  si kvůli přehlednosti rozdělil recenzi

do několika částí.



                             I. GRAFIKA



Grafika musí  na první pohled zaujmout  úplně každého. Lokace

a všechny  postavy  jsou   plně  renderované,  vykreslené  do

nejmenších detailů.  Je prostě vidět,  že si s  tím někdo dal

velikou práci. Trochu mi vadí, že všichni muži a všechny ženy

v této  hře jsou  generováni jedním  programem. Mám  na mysli

zhruba  toto. Vaše  postava je  ryríř, hora  svalů, ale to je

logické  protože  v  boji  se  k  nějakému tomu svalstvu vždy

přijde. Ale  například kouzelník MERLIN,  ten který nebojuje,

používá magii, působí jako lékař a dělá ještě spoustu jiných,

s posilováním  nesouvisejících  věcí   (myslím  že  to  psali

v jedné knize,  nemohu si vzpomenout ve  které), vypadá, jako

kdybyste  ho zavřeli  na 20  let do  posilovny pod  neustálým

dozorem některého kulturisty. No  nic. Když budete s některou

postavou mluvit, ona bude  hýbat pusou, všelijak se pohybovat

a to je právě podle mého  názoru to hezké. Nestojí jako tvrdé

Y, což  se postavičkám v  některých adventurách stává  (že by

nějaká  menší epidemie  ???). Také  mě zaujalo,  že skoro  ve

všech lokacích hoří realisticky vytvořené  ohně a voda v míse

se chová  tak jak má.  V jednotlivých pokojích  hradu jsou po

zdech  rozvěšeny různé  gobelíny, okna  mají ro  rámů vsazena

různobarevná skla, po podlaze  jsou rozvinuty koberce, lesklé

předměty odrážejí  světlo atd. Tím  vším jsem chtěl  říci, že

grafika je  prostě vynikající, i když  někdy trochu moc umělá

a neživá.



                       II. HUDBA A ZVUKY



Po  celou  hru  vás  bude  provázet  taková tichá nepodbízivá

hudba,  která vám  ale pomůže  dostat se  pořádně do děje. Je

uklidňující,  optimistická,  na   některých  lokacích  (např.

podzemí aj.)  se hudba změní na  temnou a strašidelnou (nechť

se  můj  rudý  bratr  VINETTOU  nebojí  a  nechť schová svoji

kouzelnou  pušku  a  vyleze  z  toho železobetonového bunkru,

který jeho kmen postavil, anóbrž je to jenom hra). Hudba není

sice tak  dobrá jako u  LOST EDENu, ale  je vyhovující. Zvuky

jsou kapitola  sama pro sebe. Když  vyjdete ven, slyšíte zpěv

ptáků,  ve  stáji  slyšíte  ržání  koní,  u  kováře  je  zvuk

praskajícího  ohně  a  údery   kladiva,  u  úlů  bzučí  včely

a u jezírka víří a bublá voda. No prostě super.



                             III. ZÁVĚR



Tato hra má dobrý děj, předměty, které naleznete se používají

opravdu na  ty věci, ke kterým  jsou určeny, a ne  na to, aby

např. meč jste použili jste použili na podlahu a po něm někdo

uklouzne, ale opravdu na to,  že to je bojová zbraň lokálního

rozsahu s  velkými následky u  postiženého. Tuto hru  bych na

stupnici v  rozsahu od 1  do 10 ohodnotil  číslem 7,89. Takže

kdo máte rádi adventury, vřele doporučuji.



                                   TAURUS Z NEMEDIE