četl, i když ne úplně celý. občas jsem se začetl do nějaké pasáže skoro jako do knížky s tím, že nepůjdu krok po kroku jak jsi to hrál, kdybych to náhodou chtěl hrát, abych z toho i něco měl. Nicméně se přiznám k jedné věci, jsem prakticky rozhodnut nepokračovat v Daggerfallu a trochu jsi mně v otm i ujistil tim sumářem, kde jsi napsal, v čem Daggerfall propadnul. Je to totiž přesně tak. Hra člověka vrací do již projitých dungeonů, které jsou ale opět nezmapovány a po prvním projití je člověk šťasten, že to má za ebou a chtěl by jít někam dále. Na tomhle přesně jsem zamrznul. Jinak má motivace jít do The elder scrolls byla hlavně u Areny, chtěl jsem se na chvíli vrátit do doby Score 5, z kterého jsem hltal obrázky měst různého počasí a mrazilo mně v zádech. Arenu jsem nadšeně dohrál jedním dechem, i když máš v podstatě pravdu, žej e to 8x to samé. Zjistit kde je další kousek hole, projít prázdný dungeon, sebrat hůl a znova. Hra mi navíc přišla po získání kouzel na paralyzování nepřátel strašně jednoduchá. Přiběhl jsem k normálně neporazitelnému golemovi, paralyzoval a pak jej mlátil magickým mečem bez jediného škrábnutí. Takže se hra ke konci topila v jakémsi stereotypu, ale tak nějak mně to pořád bralo atmosférou. Morrowind - mám koupeno, láká mně hlavně proto, že byl hodně kritizován a na druhou stranu zase jiní tvrdí, že jde o nejlepší The elder Scrolls, tak uvidím, možná někdy zkusím. Znovu jsem koupil i Oblivion, to bylo v tom původním nadšení z areny, při jejíž hraní jsem si řekl, že tuhle sérii chci dohrát celou. No, s odstupem času a vyprchání nadšení opět pochybuji a přemýšlím, jestli Oblivion podruhé někomu nestřelím:-) Když si vzpomenu, jak mně to nebavilo.... Skyrim - zatím neláká vůbec. Takže mám dilema, chtěl jsem si koupit The elder Scrolls kolekci se všemi pěti díly, ale teď si říkám, na co vlastně?:-)

nádhera, jako beze srandy, já tě za ty deníky na Bethesdovské hry obivuji. Kéž bych měl tolik času na to je taky dohrát a ještě tak detailně popisovat zážitky z hraní. Já jsem stále utopen někde v Daggerfallu a kdo ví na jak dlouho.

hmm, Arena a Daggerfall, kvůli těmto dvěma bych si to možná i koupil. Morrowind a Oblivion už origoš mám, ale jestli to někdy budu hrát, to je ve hvězdách.

Hrál jsem původní první díl. Remake prvního dílu je prý povedený, ale Hobor, který první díl dohrál říkal, že ten remake už je okleštěný o některé věci.

Tom:-) Hrál jsem demo Avernumu a nějakou chvíli jsem hrál plnou verzi Eschalonu 1 a Avernum je asi jediná hra, která se může honosit napodobením Ultim. U žádné jiné hry jsem tohleto nepocítil, byť se snažili seč mohli:-). Easchalon je takový typický izometrický duneon crawler a po příběhové stránce se s tím moc nepárali. Prostě mi to přišlo jako narychlo spichnutý svět, jen aby se to mělo kde odehrávat. Zatímco Avernum série na mně dýchla takovou tou hlubokou propracovaností plnou historie, reálií a měl jsem prostě prvotně pocit, že v tom světě žiji a teprve pak, že mám v něm něco řešit. A to je pro mně vždycky dost klíčové. Pokud někdo udělá hru tak, že z toho přímo číší - prvni jsme pracovali na systému, jak se bude hrát a pak jme na to nabalili nějaký svět a příběh, aby se to mělo kde hrát, tak to mně buďto odradí a nebo si takové hry nechávám na někdy, až nebude fakt vůbec co hrát.

Tomas Dzamko: můj názor je jasný, Avernum. tahle série mi příjde konzistentnější a více mně láká ten promakaný svět, Eschalon mi příjde více účelový.

Diablo je spíše arkáda s RPG prvky:-) Celý zbývající gameplay, když opominu statistiky, je znakem buďto naprostého propadákového RPG a nebo znakem jiného žánru než je RPG:-) Rozlišovat IWD a PT je jako rozlišovat Eye of the Beholdera od Lands of Lore. Přitom jsou to obojí tzv. dungeony. Míra ukecanosti v tomto směru pokud vím nijak odlišována není co se týče specifikace žánru. Navíc IWD a PT mají v podstatě stejný gameplay a počet znaků v textech není rozohdující. Kdybys do IWD vložil jednou tolik textů než tam je, to už bys jako hodil do jiné odnože žánru?

Ad Anvil - Andrew byl sice nej redaktorem a nej autorem herních časáků, ale zase když to vezmu objektivně, uměl si zgustnout na hře jen proto, že ji zrovna chytnul k recenzování a jeho zájem byl zrovna hrát něco jiného. Anvil to odnesl dost neprávem, schválně zkus a uvidíš:-) Co se týče Hack&SlASH, TAKY SE KLONÍM K mIGHTTHEmAGOVI. Hack and slash ve videohrách je skutečně prakticky akční rubanice. Nemám moc rád wiki teorie o tom co je RPG a pod., protože tam je to vzato tak nějak řekl bych politicky korektně:-) Hack and slash = action RPG, TOEE je turn based RPG. Bojuješ prakticky ve všech RPG a určitě se to nedělí dle toho, jestli v RPG kecáš málo, hodně a středně. Hack and Slash prostě udává styl souboje. Vzpomínám si, jak jsem vedl žabomyší války na RPGhry.cz o tom, co je a není RPG a vždycky mi někdo předhodil definici z wiki. Ta ovšem obvykle sedí na stolní RPG, nikoliv počítačové. Třeba podle mně je RPG hra na compu taková, kde trénuješ statistiky postav a výsledek boje je střetem těchto statistik s nepřítelem, nikoliv to, jak jsi ty schopen zručně rychle a obratně klikat na nějakou kombinaci tlačítek. Wiki tvrdí, že RPG je vše, kde hraješ roli. Jenže roli podle mně hraješ i ve hře Formula One Grand prix, hraješ tam roli závodníka:-)

Anvil na poslední místo? Proč? Podle mně je do kvality a kultovnosti hned za Lands of Lore. Anvil of Dawn jsem dohrál jedním dechem a myslím, že kvalitou se dost blíží Stonekeepu. Za mně teda po LoL jednoznačně Anvil. Až bude mít Tomas Dzamko dohrané tyto legendy, může se vrhnout na indie scénu jako Avernum a pak eschalon:-) Ale jinak je to samozřejmě každého věc. Ne každému sedne to co druhému. Nicméně pokud Tomáš Džamko nedohrál Stonekeep, tak po LoL je volba jasná, Stonekeep v každém případě, řadím jej na stejnou rovinu jako LoL, kromě grafiky teda, protože VGA kresbě dávám přeci jen větší přednost než SVGA renderu a namaskovaným hercům.

co se týče SpiderWebu, Avernum 1 - 6 od prvního dílu to vzít komplet. Pak Geneforge. Avadon už dost lidem nevoněl, tak nevím co tam je špatně. Ale Hoborg dohrál Avernum 1 - 3 a hodně si to chválil, na Hobringu vystavoval i mapy postupně jak to hrál.

já teda hack and slash 2x nemusím, jen vyjímečně a musí být hodně dobře propracovaný. Baldurs Gate mi přišel břídilský, IWD1 mně bavil hodně, ten byl docela už vyšperkovaný a hratelný, i když i tam se postavy občas zaplantaly a souboj kvůli tomu dopadnul fatálně. Temple of elemntal evil není hack and slash. Jeví se jako ideál promně, má totiž kompletně tahové souboje. Jenže byl prý prolezlý bugama, což byla první věc, která mně odradila, druhá věc byla, že šlo o dalši tuctove AD&D, kterého jsem kapku už přejezen a pořád raději sáhnu v tomto směru po Dark Sun nebo stařičkém Beholderovi:-) Avernum proto, že je komplexnější a promakanější, má 6 dílů, dějově to navazuje, ale zase až tak nevadí, když nějaký díl vynecháš. Je to asi jako zahrát si třeba Ultimu 7 a ignorova Ultimy 4 - 6. Takže nic fatálního, co by ti zkazilo hru, když si zahraješ rovnou šestku, i když by tě teda vnitřně mělo trápit, že nedojedeš tu sérii celou a od začátku:-) Na druhou stranu eschalon je takový přímočařejší, takže ti sedne možná více, pokud vyhledáváš tda jako hack and slash. Ale zase pozor, jak eschalon, tak Avernum jsou tahové. Tím hack and slash předpokládám teda myslíš akční RPG:-)

1. Lands o Lore 1 2. Anvil of Dawn 3. Eschalon 1, 2 4. Temple of Elemental Evil (ale ten když vynecháš, nic se nestane, raději ten Eschalon a ještě před ním bych sáhnul po sérii Avernum)

aha, díky za vysvětléní:-)

jenom takový dotaz. Koukal jsem na seznam zveřejněných svých příspěvků a ne že by mi šlo nějak o body, jenom by mně zajímalo, proč za obrázek 20 bodů a za popis a recenzi 1 bod. Teda pokud to není třeba žalostnou kvalitou popisku či recenze. Jako je to jedno, pro mně je potěšením, že je to vůbec zveřejněno a o body nejde, jenom mně prostě zaujal ten systém hodnocení:-)

mně vrátilo zpět časem a připadal jsem si jako při čtení starých Excaliburů:-) O to více lituji, že jsem se nezapojil taky, ale čas mi to prostě nedovolil.

no, tak já tam našel asi 6 kousků které bych bral hned všemi deseti, ale vypadá to, že asi nezasílá do našich končin. Možná snad na dotaz. Docela jsem zvědav, jestli mi někdy třeba taky struhne v bedně a začnu takhle rozprodávat svou sbírku:-)

příznám se upřímně, že neskutečně závidím MickTheMagovi krabicové originálky Areny a Daggerfallu.

když jsem to hrál pod tím Virtual PC, tak jsem šteloval, šteloval, až jsem to vyšteloval tak, že to jelo v pohodě. Nevím, jestli DJ balíček je klasický DosBoxovský, ještě jsem nezkoušel, ale v tom Virtual PC jsem měl nastavenou nějakou 486, zatímco Dosbox jede tuším jenjako 386, tak jestli to není tím. Jak bude čas, tak to ještě testnu.

Prosím o přidání hry Star Ocean na SNES, mám popisek a obrázky.

Před rokem jsem RedGuarda zkoušel, ještě tu nebyl DJ balíček, tak jsem to složitě rozběhával přes virtual PC s nainstalovanými win 98. Pod XP se mi to nepovedlo rozchodit. Hrál jsem chvíli a hrami přišla jako předchůdce Sea Dogs a Pirátů z Karibiku (rovněž od Bethesdy). Zbožňuji hry s pirátskou tématikou, moc jich není a RedGuard se mi jeví jako ideál. Dokonce se mi líbil i grafický styl, byť hranaté 3d nemusím. Z toho chvilkového hraní jsem měl dokonce pocit, že po Areně je to Bethesdovský titul, který mně zaujal nejvíce. Takže až bude nějaký ten čas, tak se do Redguardu taky ponořím a užiji si dobrodružný svět z dob pirátů:-)

no já to právě cítil ve vzduchu, že je to jako na spadnutí, proto jsem řekl, že ještě deník Redguarda...:-)

Cituji tvůj příspěvek z 3.7., kterým jsi reagoval na mou zmínku o deníku k RedGuardovi, kde ses mně ptal :"On někdo bude psát deník k Redguardovi? To se těším... ;D" :-D Vyloženě ses nemohl dočkat, koukám:-D

no nevím, ti Dracové co mně jedním dechem zkamení a druhám zabijí se mi zdají být přes čáru. Každých pár kroků, které tam přežiji jsou pro mně svátek, když mně napadne velká skupina, zbaběle loadnu a vyzkouším, jestli příště nebude menší. Taktéž hodně záleží na iniciativě. Když začínám, dám to, když ne, prohraji, loada doufám, že budu tentokráte souboj začínatjá. Prostě frustrující.

přesně tak, kdyby nebylo co hrát, tak se v Daggerfallovi rochním. ale takhle mi to přišlo jako umělé natahování herní doby a asi raději dojedu 10 her co mám v plánu než zastejnou dobu Daggerfall. Jako definitivně jsem to nevzdal, hodně taky hrálo roli to, že jsem to rozjel hned po Areně. Jinak mám dvě takové zapauzované mrtvoly, kromně Daggerfallu je to ještě Fate, který mně umořil v 5. levelu Grottos, je to prostě dřina a to dokonce i s vytištěnými mapami. Musel jsem dát pauzu, protože jsem začal mít pocit, že nad zábavou začíná převládat trápení.

tak ten deník je docela dost podrobný na to, že prakticky není co dodat:-) Proto feedback nula, což ale neznamená, že by to nikdo nečetl. Jinak jak jsi zmínil Daggerfall a prefabrikáty dungeonu, tak jsem si vzpomněl na to, že jsem tu hru před rokem rozehrál, hodně se do ní zakousnul ,ale po dvou měsících jsem odpadl právě kvůli těm dungeonovským prefabrikátům a navíc mně dorazilo to, že dungy, co už jsem prolezl jsem musel mapovat znova. A jelikož některé questy vyžadovaly návrat do již prolezeých dungů, znamenalo to tam znova bloudit a mapovat to. Jako štve mně to, protže se mi strašně líbí grafika Daggerfallu. Bohužel u The Elder Scrolls nejsem chopen překročit práh Areny, kterou jsem dohrál do konc a hodně se mi líbila. Takže Arena super, Daggerfall bych chtěl jako dojet, ale štve mně ta nanicovatost dungeonů a docela nejasnost u některých klíčových questů, které by mněly příběh posouvat dále. Morrowind - u něj jsem podlehl přesvědčení na základě recenzí, že je to naprostý odpad. Ale když jsem dohrál Arenu propadl jsem pro mně typické mánii - chci z této série mít a ohrát všechno. Koupil jsem Morrowind, cvičně jej vyzkoušel a musím říci, že se mi to docela líbilo. Oblivion je první kámen úrazu. Grafika je až příliš realistická, ale pal to čert, jenže herně jsem zjistil, že nehraji, že hlavně moduji a donahrávám do hryp ořád nějaké udělátka, což mně nakonec dost otrávilo. Koupenou hru jsem rpodal, abych si ji po dohrání Areny koupil znova a dal jí šanci, ale teď mám zase pocit, že tochci znova prodat:-) Skyrim - zkoušel jsemto hrát, ale jako bluee, u této hry vím, že si ji nikdy nekoupím, Oblivioén byl na hraně, Sykrim už je hodně za hranou a představuje pro mně čistokrevnou esenci nudy. Díky tomuto deníku vím jedno - četlo se to fajn jako příběh, ale hrát bych to nechtěl. Tento Spin off, který jsem rozehrál, ale záhy skončil, protože to bylo na mně moc akční, pro mně fakt není. Spíše mně láká Red Guard z pirátského prostředí. Je to pravda spíše adventura než RPG, ale doufám, že si brzy od někoho přečtu deník z hraní:-)

počkal jsem si teda, až to dohrajete, dle screenů musím říct, že se mi to jako líbí, ne že ne, já mám totiž rád tu klasickou kresbu v krokovacích dungeonech. ale hodnocení hry se pohybuje max. do 30%, tak by mně teda zajímalo, jestli vás to hraní fakt jako bavilo a nebo jste to hráli jen z hecu:-)

To co píšete o novém Levelu je lákavé, nicméně já bych potřeboval 2 věci, abych si v dnešní době herní časák koupil. Jinou redakci, která mi nebude proti srsti a aby vycházely v dnešní době i nějaké hry, na které bych se těšil a těšil se tak na chvíle, kdy otevřu časák a něco si o nich přečtu. Prvních 20 čísel Excaliburu a prvních 30 čísel Score zůstane navždy nepřekonáno prakticky momentem doby, kdy nebyly ty internety a člověk hltal každou novinku z časáku jako boží dar a zároveň s redakcí sdílel takové to pařanské nadšení a ať už byla hra dobrá nebo ne, tak se člověk ačetl i do propadáku jen proto, aby se pobavil nad tím, co to tam ten Andrej zase napsal:-) To jsou atributy, které žádný dnešní časák už nemůže splňovat i kdyby 100x chtěl.

jinak co se týče zahrání si abandonware, to až takový problém zase není, zahraji a hotovo, smáznu. Spíše řeším sběratelský problém, když se mi hra líbí moc a nejde sehnat origoš, zda abandonware zálohovat či nikoliv:-) Pokud se mi líbí extrémně, že bych ji prostě chtěl mít ve sbírce, tak sahám k extrémním řešením a kupuji třeba japonské kusy s cartridgemi, které nemám a nikdy nebudu mít kam narvat a i kdybych měl, tak jim nebudu rozumět, protože to bude Japonksy:-) Takže pak mám chuť se na to takto vykašlat a koupit si ty remaky, pokud je daná hra má, které si můžu i zahrát z originálu v originál přístroji. Mám prostě takovou tu mánii - jé, tohle se mi líbilo, určitě si to budu chtít někdy zahrát znova, takže koupit origoš a když nejde koupit, tak řeším problém, zda si to vypálit na záložní cedlo:-) No a pak vyvstane otázka, proč to tak rovnou neudělat se vším, proč vyhazovat takové nehorázné sumy za originály:-)

Výborně, a jelikož s tím souhlasím, tak k tomu jen podotknu, že co já si neveřejně pro svou potřebu udělám s hrou rovněž není zásah do díla. Klidně si můžu namodifikovat ve hře co chci a nebude to zásah do díla, pokud takovouto hru pak nešířím či dokonce neprodávám dále. Ono vlastně zásahem do díla by byla celá mod scéna kolem Oblivionu, Civilization a pod.Když bude jedním z modu třeba čeština, tak by to taky neměl být problém.

jj, přesně, taky si připadám teď jak andílek s hromadami originálek a když si mám zahrát něco staženého, tak se kroutím a říkám si, nemám koupeno, nehraji, aspoň mám čas na to hrát to, co mám originál. Sám jsem si nastavil jakési principy a teď s nimi bojuji:-)

abych poštenkroval tvou trpělivost - poškodím nosič - knihu tím, že vytrhnu stránku. Nosič poškozen, ovšem dílo už pak není také kompletní, protože z něj zmizí text, co byl na jedné stránce. Jaký je principiélní rozdíl v tom, když si z nosiče nainstaluji hru, z netu stáhnu soubor, kterým přepíšu soubor v mé instalaci na mém počítači a hra bude mít pozměněný nějaký parametr? Například existuje u hry Secret of Mana fandovská Enchanced verze, takže když si patchneš tu hru, tak tam máš košatější rozhovory oproti originálu. Tak, jako autor knihy ví, že jeho dílo má i ten text, který v mé kopii zmizne vytržením stránky, tak autor hry ví, a nic se na tom nezmění, že ty texty v jeho hře byly takové a ne jako ty v enchanced verzi. Poškozením díla autora hry bych mohl považovat to, že bych seděl ve výrobně chipů a vcpal tam místo nich ty s tou enchanced verzi. Čímž bych to dílo poškodil, protože by to takto poškozené měli všichni. Abych to s tou knihou upřesnil, pokud nby to stačilo takto, co kdyby kniha vyšla s černobílými obrázky a já si je všechny vybarvil. Tady už snad teda chápeš, že nejde o poškození jen nosiče tím, že na něj nanesu barvu, ale že měním parametr obrázku jako díla.

Zákon naprř. také říká toto: § 30 Volná užití (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla. (3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby. Čili to, že si zahraješ abandonware by prakticky mělo být volné užití fyzické osoby, jelikož ses na tom nijak neobohatil a pokud by obohacení mělo být považováno to, že jsi nezaplatil, tak já bych třeba rád, ale není kde a komu. Čili je mi to znemožněno:-) Dle tohoto paragrafu bych dokonce považoval za možné si anglickou hru počeštit, bude to napodobenina díla v jiném jazyce. Pokud to nebudu prodávat a obohacovat se na tom, tak bych ten zákon asi neporušil. Otázkou je, zda to nerozporuje bod 3, ktrerý se týká konkrétně počítačových programů. ale máš pravdu vtom, že je to stejně tak nejasné, že se v tom málokdo vyzná a proto to asi málokdo u nás řeší. Jinak co se týče toho - prodává se, neprodává, to je jeden z důvodů, proč jsem tu diskusi tady načnul. Hraji Star Ocean na SNESu, abandonware,na SNESu se neprodává, ale prakticky totéž dílo s jinou grafikou je v prodeji na PSP. Proto mně prostě na samotném počátku této diskuse zajímal názor na to, zda je košr si tu SNES origošku pokrýt PSP originálem. OK, názor jsem se dozvěděl, ale protoru k diskusi moc nebylo, protože názor zněl "jde o odlišné díla, čili nárok na SNES verzi koupí originálu na PSP nemáš, tečka":-) Začínám mít problém, že hodně věcí ze SNESu je prakticky v prodeji v různých remake, takže asi házím SNES hry na hřebík a pořídím si ty remaky na různých platformách dle toho, jak mi to peněženka dovolí:-)

Nechce se mi zabředávat do nějakých sporů, ale to je přesně to, co jsem psal níže, že dle tohoto zákona bys nesměl v knize vytrhnout ani stránku, protože bys snížil hodnotu díla:-) Celé je to postavené prostě na nesmyslu a to proto, že jde o nehmotnou věc. Kdysi se to bralo tak, že sis koupil hru, pak přišla OSA a je to tak, že si kupuješ práva na to užít hru a to dle velmi přísných podmínek, které se dodržují asi tak, jako padesátka v obci. Kdybysme šli hodně do detailů toho zákona, tak tam jsou pak různé články stanovující různá pravidla pro různá díla. Tedy filmy, knihy, software a pod.

tak zase tohle mi vysvětlovat nemusíš, to já jen tak rýpnul. Jinak já jako zase nepotřebuji vše vysvětlovat, chtěl jsem jen znát jiný pohled na věc, nenarodil jsem se dneska;-)

Tak když to někdo podepíše za tebe...:-)

no, ono je stejně zavádějící, co je smlouva, protožejá nic vlastně nepodepsal, takže nějaké smluvní podmínky popsáne v manuálu u hry jsou jen prázdné plky:-)

Tady si asi nerozumíme. když si připíšu do knihy jiný závěr, měním tím v mé "instalaci" toho produktu dílo asi tak, jako když si počeštím hru nainstalovanou na disku. Ja se nebavím o pozměnění formy nosiče, ale o pozměnění díla samotného. Doplním-li knihu o text, tak měním obsah. Nejde jen o to, že počmárám ten papír, jako můžu počmárat CD. Ale jak už jsem psal níže, tady už slovíčkaříme a jsou to takové zbytečné plky, které nikam nevedou a nic neřeší. Stejně je to všechno tak imaginární, že ať se zachovám tak či onak, vždycky to bude konfrontováno maximálně s mým svědomím, mými zásadami a mými nastaveními do doby, než by mi třeba sotwarovka prošmejdila byt. Což nevím proč by dělala, takže se možná zbytečně stresuji nějakými zásadami, zatímco jiní mají doma stovky giga warezu a hlavu si s tím nedělají a taky na ně nikdo nepříjde.

Když si na konci knihy dopíšeš nějaké věty, bude to podobné narušení obsahu jako když si pozměním nějakým způsobem software na nosiči. Klíčové podle mně je to, zda to takto potom šíříš jako produkt, čili pozměněný produkt, jak jej autoři nezamýšleli. Aspoň tak si vysvětluji zásah do díla já a knihu beru ne jako záměnu, ale jako přirovnání. Ale to je jedno, je to spíše slovíčkaření. Co se týče toho hraní v USA a nikde jinde, je tam napsáno i "use". Co si pod tím představit jiného než hraní? Ale je to už taková zbytečná buzerace, mám například i NDS z Hong Kongu a tam je napsáno, že se to může prodávat a používat jen v Hong Kongu:-)

Tak kniha je přeci taky dílo chráněno autorským zákonem:-) Proto jsem přirovnal jakékoliv narušení programu, který si zakoupím a nainstaluji za "poškození" díla podobně, jako bych si třeba v černobílé knize vybarvil obrázek:-) Bude to mít na autory asi stejný vliv. ale to není předmětem toho, co jsem řešil, jen jsem chtěl poukázat na to, jak daleko jsou někteří argumentátoři, s kterýma jsem se po různu názorově střetával, zajít při výkladu zákona. Jinak koukm teda do manuálu u Final Fantasy 4 DS a tam se píše, že hra z daneého nosiče nesmí být kopírována a dokonce ani zálohována. Takže nákup handheldových remaků jako legalizaci hraní SNES verze na emulátoru na PC skutečně použít nelze. Takže je to jak jsi psal. Jinak jsem se dočetl další takový extrém na své Final Fantasy 4 zakoupenou v USA: "For Sale, Rental and use only in USA, Canada, Mexico and Latin America". Což je úlet jak prase, koupím si originálku a tím že ji hraji v EU již vlastně porušuji autorská práva:-) Tuhle formu fašismu hodlám skutečně ignorovat. Zaplatil jsem, tak ať si trhnou:-)

je to otázka výkladu, názoru a abych pravdu řekl, tak jde někdy o na hlavu postavené dedukce. Co se týče patche, jsem toho názoru, že producentům hry může být fuk, jestli si svou originálku cracknu, patchnu a prostě udělám něco, co by třeba autor knihy mohl považovat za vytržení stránky z knihy a tudíž poškození díla, ale jelikož tu knihu mám zakoupenou, tak mu může být putna, jestli ji prohodím pak krbem:-) Setkal jsem se s jedinci, kteří mi tvrdili, že i když si koupenou hru počeštím, dopouštím se porušení práv, protože autor díla nedovoluje žádný zásah do něj. Což mi příjde už jako velká pitomost, podle mně bych práva porušil, kdybych takto upravený produkt bez jeho svolení šířil. Takže taky si myslím, že pathce není problém, ani ten překladatelský. Problém je stažení ROMky z internetu, protože z cartridge ji dostat neumím, ale na to se snad nikdo ptát nikdy nebude:-) Co se týče hraní přes emulátor, hraní na NES, SNES, PS1, PS2 atd. emulátorech je porušením práv, protože jde o nelegální použití biosu dané konzole. Stejně je to myslím i s WinUAE bez zakoupeného klíče. Ale tohle už fakt neřeším. Prostě to beru, že mám hru koupenou, tak ji hraji:-) Když jsem se teď podíval do mé sbírky jiných verzí her, které si kryji originálkou remaku, tak mám FF 4 SNES vykrytý FF4 NDS. SNES verzi asi oželím, ta graficky ještě neexcelovala, byť byla nakreslena pěkně. Pak mám FF 5 a 6 SNES, kterou mám vykrytou PS1 FF antology (FF5+6), to bych taky mohl oželet, protože grafika obou portů je stejná, snad jen ta rychlost PS verzí nebude tak katastrofální jako u PS1 portu Chronotriggera. Pak mám SNES Chronotrigger, který jsem si vykryl NDS remakem a SNES verzi klidně oželím, protože NDS verze vypadá naštěstí stejně a má navíc automaping. Chtěl jsem si vykrýt Star Ocean origoškou na PSP a to asi kašlu teda. takže prakticky ty dublované hry otrrigoš - remake můžu ze SNES sbírky vyčistit, budou stačit remaky a je klid:-) Co mně ovšem nejvíce trápí je Tales of Phantasia, mám GBA remake a ten není tak pěkný jako SNES verze, tam se se SNES verzi budu loučit velice těžko:-) To jsou dilemata, co? Někdy závidím těm, kdo to neřeší, nekupují, jen stahují a hrají:-)