V Kamelotu jsem dostal za tajnou zdí dopis od jedné ženy, který jsem měl donést do vězení. Stráže mě ale pokaždé vyhodili a já jsem tak tápal, místo toho procházel okolní lesy. Ale nakonec jsem se rozhodl pokračovat v příběhu místo bloudění, sbírání bylin a pobíjení žab a vlků. Narazil jsem i na jakési obry, které jsem ale ani neškrábnul. Tady jsem na sebe docela naštvaný, protože jsem zapomněl na to, že přímo v hradě byly taky shopy se zbožím a bylo tam jedno specifické, které na ty stráže ve vězení v druhém městě platí. Je to finta jak na stráže v pohádce S čerty nejsou žerty. V jednom obchodě přímo v hradě prodává vetešník totiž víno. Naštvalo mě to proto, že jsem se tohle dočetl v hintu, tedy v návodu, protože jsme fakt už nevěděl, kudy kam. Takže víno nakoupeno, odevzdáno strážcům a ve vězení jsem předal dopis Mimonovi, manželovi té ženy z Kamelotu. Za to mi prozradil sídlo Graylina, mudrce v lesích 3 míle jižně a dvě východně od města.

Ad alchymie - zatím nepoužívám, mám nasbírané byliny, ale zabírají inventář a nevím, kde je vyhodit, abych nespustil bug, který neunese tolik předmětů na jednim místě, asi bych to musel rozházet všude možně v různých sektorech. Co se týče jídla, moje postava opravdu po nějaké době sežrala vše, jedla jen opravdu v nouzi, ale tohle už mám pořešené, nesu stabilně přes 50 mrkví, co jsem nakradl. Co se týče zbraní, to už mi dávno vyřešily vidle. Jeden zásah za 24HP vše jistí kromě obrů a některých rytířů. Co se týče toho bugu, tak jsem zvědav, no, když tak to hacknu.

Zatím jsem alchymii nepoužíval vůbec, nebylo potřeba. Našel jsem jinak prsten inteligence a mám díky tomu inteligenci na 18.

Dosavadní postup, který jsem zvolil má i svá negativa. Systematické čištění okolí, kdy se zatím vyhýbám dějové linii způsobilo přetlak věcmi, bug, který se díky tomu projevil jsem popsal níže. V tom se mi komplikuje záznam vyčištěných lokací, mám je zmapované, nepřátele pobité, ale věci již nechávám ležet na svém místě, nesbírám ani byliny ani lahvičky s lektvary. Zaznamenávat ovšem do mapy, kde jsem co nechal ležet se bude vzhledem k počtu sektorů, se zdá do budoucna býti dosti zmatečným a nepřehledným, vlastně je asi jedno, co jsem kde nechal ležet, pokud to není quest item nutný k dohrání hry. Dosavadní postup dávám do přílohy a zároveň si zde odkládám seznam receptů z knih, které jsem si přepsal, abych ty knihy nemusel s sebou tahat: 1 - Voda + Rhododendron + Camelie = Drž si klobouk. 2 - Nifredil + Simbelmyne + Olej = Výbušná směs. 3 - Olej + Dýmkové koření + Kram + list? = Výbuch ohně (Wrigarův ohňostroj). 4 - Voda + Nicotiana + Camelie = Použít proti nepřátelům. 5 - Lih + Simbelmyne + Dolanské listí + Hyacinth = Pomoc proti dechu skřeta. 6 - Líh + Dolanské listí + Dýmkové koření + Camelie = Kouzelná mlhovina. 7 - Olej + Dýmkové koření + Kram + Kapradí = Lektvar který..... 8 - Heřmánek + Nifredil + Simbelmyne + Acalypha = Prudký jed. 9 - Voda + Acalyph + Rhododendron + Králův lístek (Athelas) + Leberon = Zdokonalení Těla. 10 - Voda + Dýmkové koření + Nifredil = Odpočinek. 11 - Alkohol (ne olej) + Dýmkové koření + Kram + list? = Déšť ohně je odvozen od Wrigarova ohňostroje. 12 - Líh + Athelas + Nifredil = Čarodějčina hostina. 13 - Žluč z medvěda + Dolanské listí + Cameli + Leberon? = Protoplasma. 14 - Medvědí žluč + Dýmkové koření + Camelie + Králův Lístek (Athelas) = Smrtonosný dým. 15 - Voda + Dýmkové koření + Nifredil + Athelas = Zesílení jak po věčném spánku. 16 - Alkohol + Leberon + Simbelmyne = Proti hladu. 17 - Voda + Camelie + Rhododendron = Léčení. 18 - Voda + Nifredil + Camelie = Síla. 19. íh + Nifredil + vzácné kapradí + Hyacinth = Lektvar proti Ghoulí krvi (Infůze). 20. - Čistý líh + Kram + Camelie = Proti každodením starostem (pít před jídlem). 21. Medvědí žluč + dýmkové koření + Camelie + Rhododendron = Nepoužívat v uzavřených prostorech. 22. Odvar z Heřmánku + Dolanské Listí + Simbelmyne = Léčení 23. Líh + Dolanské listí + Dýmkové koření + Nifredil = Kouzelný dým (Po použití odstup) 24. Rhododendron + Kapradí + Líh = Oživení Démona Síly 25. Heřmánek + Nifredil + Simbelmyne + Acalypha = Vyrvání ze spáru smrti 26. Alkohol + Leberon + Simbelmyne = Proti hladu 27. Voda + Dýmkové koření + Nifredil + athelas = Síla. Pozn. Athelas se nazývá i jako Králův lístek.

Systematicky procházím venkovní lokace a nic zvláštního se v podstatě neděje. Pobíjím žáby a vlky. Bohužel jsem narazil na zásadní bug. Zjistil jsem, že udělat si někde skladiště a hromadit tam věci je kravina. Hra má totiž určité limity, zřejmě množství předmětů na lokaci. Jak to přepísknete, tak věci ze země zmizí. Totéž platí pro obchody. Říkal jsem si ok, udělám skladiště z nich a rozhodl jsem se vše, co najdu, prodat, i když třeba za nulu, s tím, že si to jako uskladním u obchodníka a až to budu potřebovat, tak si to ukradu. Jedná se hlavně o byliny. Jenže jak jsem přepálil skladiště i obchodníkovi, zmizely mu z obchodu zásoby veškerého zboží a neměl nic. Takže load a na tohle si budu dávat bacha, z lesů už nesbírám tak nic, co bych nepotřeboval akutně k užití. Raději si v mapě zaznamenávám ale, co na které místě leží, kdybych se proto někdy chtěl vracet.

Dvě míle západně a dvě na jih od Kamelotu se nachází další hrad. Je zde několik místností se zamčenými dveřmi. Procházím, co se dá, je zde několik předmětů, nějaké lahvičky, zbraně. Jelikož jsem nepřišel na to, jak dveře otevřít, nechávám hrad být a vydávám se prozkoumávat dále okolní lesy.

Severozápadně míli od Kamelotu je hrad královny Guinevery. Služebná mi sděluje, že královna odjela do klášteru Imlad.Služebná to tedy zprvu nechtěla prozradit, královna jí přikázala nikomu to neříkat, ale po té, co jsem jí sdělil, že je král těžce nemocen, tak kápla božskou. V hradě je místnost se zavřenými dveřmi a deseti páčkami. Na kombinaci jsem nepřišel, zřejmě je to úkol na později. Mimoto jsem prošmejdil spoustu dalších venkovních lokací. Našel jsem válečné kladivo, které dává podobný damage jako mé trojzubce, tak si jej nechávám do zálohy, když se trojzubce zlomí. Tři míle na západ od hradu královny jsem narazil na dungeon, zřejmě nějaký boční mimo příběhový. Narazil jsme tam na dveře, které mají tlačítko, ale po stisknutí se stejně neotevřou. Dále jsou tam dvě totožně vypadající chodby tvarované do obdélníku a na jedné stěně mají obě tlačítko ve tvaru oka. Taky jsem nepřišel, co s tím. Co dělá páka za zamčenými dveřmi, tak na to jsem taky nepřišel. Takže nechávám na později. Je zde i chodba, která mě pořád vrací zpět. Možná ta je klíčem k řešení.

Tak ono to teprve bude přibývat, jak to budu prolézat dále. A zaznamenávám teda zatím jen lokace a neřešitelné věci, případně si tam hodím poznámky, kde jsem nechal ležet předměty, které se mi už nevlezly do inventáře.

Pro přehled, jak postupuji světem, dávám obrázek poznámek, které si vedu pod mapou světa a k jednotlivým lokacím zaznamenávám, které mám zmapované, v kterých se nachází podzemní dungeony, příběhové nebo mimopříběhové lokace, na jaké jsem narazil případně+ neřešitelné problémy, abych se pak mohl vracet zpět a nemusel znovu šmejdit po venku s tím, jestli jsem náhodou tadyhle ještě nebyl. Hra je známá svou cestovatelskou obsesí, když chodí hráč pěšky a pro mnohé hráče s málo penězi to byla jediná forma přepravy. Zatím tak cestuji taky, ale už vím, co je to vracet se někam třeba 6 mil. V každé lokaci je ale chaloupka s přepravcem (asi nějaký spešl dostavník), stojí to prachy, ale asi jej začnu využívat. Jelikož jsem se nacvičil ve zlodějství, bude to hračka to šetření :-) V hlavě se mi rodí poznámky a budoucí popis hry a nemůžu se zbavit myšlenky, že tohle je česká krokovací obdoba hry The Elder Scrolls Arena mixnutá prvky Lands of Lore :-) Jestli budu psát recenzi, napíšu proč.

Do třetice dnešních postů do deníčku se budu věnovat dalším obecným postupům ohledně peněz, jídla, vývoje postavy. 1. Postup na level 2 (po 41 Exp.), postup na level 3 (181 exp), postup na level 4 (691 exp), postup na level 5 (921 exp!!!) Tady si všimněme, že do levelu 4 byl postup na další level podmíněn cca 3,5 násobkem hodnoty expů získané pro stávající level. Postup na level 5 nepotřeboval ani dvojnásobek, logikou by bylo získat ten level na 1921 expech, tak nevím, jestli je to bug a autoři zapoměli v pravidlech dodit před tu 921 ještě jedničku a nebo chtěli vyvážit průběh hry, protože prvni dva dungony nasypou hráči hromadu expů, ale po té je opět hráč odkázán na dlouhou dobu na jedno a dvou expové vlky a žáby. Ale takovou sofistikovanost bych při celkovém systému hry od autoruů moc nečekal :-) 2. Hra je úžasná svou možností kombinatoriky ohledně toho, co jde ve hře dělat a čeho jde využít. Něco je nutno využívat ale není to zadarmo a hráč se k tomu musí dopracovat. Chcete-li exploit na jídlo, musíte se dopracovat k level upu a pořádně navalit boday do kradení na úkor všech ostatních schopností. To je asi jedna z mála her, co jsem v životě hrál a libuji si v exploitech, protože k nim vede složitá cesta, abyste jich mohli využít, byť tam najdete spoustu nelogiky a pomocí grindu i kapku nabourání zbytku ekonomického systému. Ale pořád lepší ekonomický systém, vc kterém lze kombinovat než ekonomický systém, který je zcela k ničemu (jako u Abandoned Places 2). Autoři se s logikou a vyvážeností 2x nepárali, ale vsadili na to, že když s tím půjde pracovat, bude to bavit a to se ji podařilo :-) 3. Exploit č. 1 jsem pospal, kradu jídlo a tak jej mám dostatek. 4. Naprosto zásadní postup ve hře nastal po level upu na level 4, skill kradení přes 30 umožňuje ukrást více než jen mrkev, a tak jsem začal krást prsteny, které jsme před tím prodal. Znovuprodej přinese 10 zlatých. Grindeři jako já zaplesají a klidně obětují den rýžováním peněz kradením a znovuprodejem, abyste si koupili komplet nejlepší zbroj, která je v obchodě k mání, Mythril. Nemá cenu dále zvyšovat kradení nad 50 a zkoušet vyšším skillem tu zbroj ukrást, protože ty bodíky už je lepší investovat jinam a radeji krást prsteny a získat dost peněz na to, abyste zbroj koupili. Trochu mi to připomnělo Ishar 2, kde mi bylo žinantní využít na vahách cheat na prachy a místo toho jsem asi 14 dní mlátil respawnující se loupežníky, dokud jsem neměl prachy na kompletní chaos zbroj :-) abyste si nemysleli, že je to jen klikačka ukrást, prodat, tak ani náhodou, je za tím mravenčí práce a tuny loadů, protože vás zhruba tak co třetí pokus chytí :-) 5. Nakonec tedy získávám dost peněz a kupuji komplet Mythrillovou výbavu. Trocha zklamání je u Mythril sword, stále nepřekonává sílu trojzubců :-) S Mythril zbrojí mi žáby ani vlci už neučiní ani škrábnutí. Ale abyste nemysleli, neznamená to, že projdu teď hravě s prstem v nose, protože jsem zkoušel jít tři míle na sever a tři míle na západ, kde by měl být klíč, jak jsem se dočetl na úplném začátku hry a tam jsou jakési elektronické oka, které jsem ani neškrábnul a hned mě sejmuli.

Level up mě trochu povzbudil v tom, že bych měl konečně rozseknout to nalezení syna od obchodníka z Kamelotu. Ale ten pavouk, co mě pár plivnutími sejme, co je hned u vchodu mě trochu trápil. Nicméně se mu jej povedlo udolat a tak jsem pokračoval dále bludištěm. V bludišti jsou docela příjemné puzzly - tlačítla, které odhalí řetězy ve zdech, jejichž zatažením se otevře další cesta dále. Jsou tu pak neviditelné tlačítka na zemi, některé je nutno zatížit. Zjišťuji, že je důležité hrát hru se zvukem a nenechat si jej přehlušit např. poslechem CD. Ona hudba ve hře je docela příjemná a atmosférická, tak je to dobré i z toho důvodu, nicméně důležité je praktické hledisko. Neviditelná plošinka cvakne. Přeslechnout tento zvuk může přinést nepříjemný zákys. Nicméně, nakonec jsem prolezl třípatrový dungeon s bandity, ve vězení nacházím jen kostry, evidentně všichni vězni zemřeli, v jedné cele nacházím prsten obchodníkova syna a je mi jasné, že kostra ležicí velde bude jeho. Je na mě, abych sehrál i roli posla nepěkných zpráv a vracím se do Kamelotu a informuji obchodníka Sicka. Smutný obchodník mi dává nakonec meč, který měl určen pro svého syna. Meč není špatný, ale damage cca za 11 hit pointů pořád není nic oproti trojzubci, který dává 24 :-)

V mapě, kde je karavana je jeden nepříběhový dungeon se slizy, který jsem vyčistil, tuhé nepřátelé řešil opět trojzubec, klíčem k vyřešení dungeonů jsou malinké tlačítko na zdi, po jehož stisknutí se objeví řetěz na jiném místě, za který je třeba zatáhnout. Po nalezení klíče lze v druhém levelu otevřít zamčené dveře, za nimi se nachází meč. Kromě tohoto dungeonu se cvičně vydávám vyčistit opět zase pár okolních venkovních sektorů. Kromě toho postupuji na level 4. Body plně investuji do kradení, pár jich dávám do vnímavosti, další důležitý skill na to, abyste nemuseli složitě zkoumat každou zeď, tlačítka se začnou zakreslovat v mapě samy.

No já myslel, že ta hra na tom staví a ono asi jo, ale nabízí fintičky, jak se tomu vyhnout. Nenajít trojzubec, tak se trápím dále. Jenže to trápení je asi takové, jak kdybys v Beholderovi otevřel ty první dveře a ten Kobold tě rozsekal na maděru po dvou ranách. Takže vlastně trojzubec otevírá gameplay tak, že jsem schopen začít plnit první quest. Docela si neumím představit, že by to nešlo, to bych asi před prvním questem obehnul celou venkovní oblast, tedy jen tu, kde jsou jen vlci a žáby a nevím, co bych dělal pak. Zákonitě by v takovém případě, že by to nebylo takto zabugované, museli autoři sáhnout buď po zpřístupnění peněz a nebo po zjednodušení soubojů. Aby teda udrželi tu myšlenku udělat to ve styu boje o přežití. Zvláštní je, že jinou třeba takto nevyváženou hru bych zahodil po hodině hraní, ale tahle hra mě neskutečně láká a baví. Co je opravdu povedené, tak grafika a hudba.

Souboje jsou realtime, problém je, že nepřátelé mají smrtící rychlost, v podstatě neodpočítáš sekundy na pohyb, otočení atd. Útok prakticky probíhá souběžně s jejich pohybem. Což znamená, že jakmilek tobě přikročí, máš okamžitě zásah. Jediná možnost, jak se vyhnou ´uderu je postavit se za roh a čekat, jak půjdou bokem, to jim chvilinku trvá, než se otočí. ale takových míst moc není, kde by se dalo nějak extrémně kličkovat. Takže v podstatě spoléhám na to, že první úder nebude pro mě smrtící. Bugy defakto zachraňuji hru od totální tryzny. Tedy to obchodování nevím, jestli nazvat jako bug nebo úmysl, přijal jsem to jako pravidlo hry. Jde v podstatě o mimosoubojový grind. To, že kovář nestrhává peníze je sice úlet, ale vyrovnává to jednu věc, on ti defakto opraví zbraň za dráž, než ji pak můžeš prodat. Absolutně by ztratilo význam opravovat a prodávat nalezené zbraně, většina jich je poškozených a kdyby ti kovář strhnul 19 zlatek za opravu meče a ty bys jej šel prodat do zbrojírny, kde ti za něj dají 16 zlatých, tak by to taky bylo celkem na prd. Jednoduše řečeno, hra je tak trochu broken, ale zábavným způsobem :-)

Koupil jsem si tu trpasličí sekyru, která mi tu byla doporučena. Ale nepřekonává teda trojzubec ani náhodou, dává o polovinu méně damage, ale na druhou stranu trojzubec neplatil na šneka, toho jsem musel sejmout tou sekyrou. Takže poznatky jsou takové: 1. najít na začátku hry, případně koupit, trojzubec. Je účelná na základní potvory jako žáby, vlci, slizy a červi. Dává až 24 damage, někdy zabije vlka jednou ranou. Trojzubec je klíčový v tom, zda bude hra na začátku hratelná nebo se člověk doslova bude trápit. Je fakt rozdíl zabít vlka na 4 rány nebo na jednu, ostatně když vydržíte 2 hryznutí vlka a pak umíráte. 2. Spoléhat se na naskillování zbraně a používat zbraň s bodíky ve skillu po prvním level upu je naprostá chyba. Postava umí lépe zacházet se zbraněmi, na které není skill (právě ten trojzubec) než se zbraněmi, na které má skill, ale má v něm málo bodů. 3. Pro všechny případy si v inventáři ponechat jednu sekyru, jeden meč a jeden palcát (pro případ, že potkáte něco, na co trojzubec nefunguje, projevuje se to tak, že ani za boha se prostě netrefíte třeba ani na 6 pokus. 4. body po prvnich dvou level upech zásadně neházet do zbraní, ale zainvestovat do kradení, třeba i 50 bodů. NAšel sjem totiž perpetum mobile na zisk jídla zdarma - poradil mi jej vlastně níže Honza. Když prodáte totiž 1 chleba, tak se obchodníkovi v zásobě objeví chleby 3. Když nakupujete, tak kupujete po třech kusech, když kradete, tak rovněž. Čili prodáte jeden kus a obratem ukradete 3. Důležité je nechat komoditu chleba ve hře, tudíž aby měl vždy prodejce jednu zásobu tří chlebů na skladě a vy aspoň jeden v inventáři. Ať je možnost obnovovat zásobu jídla v portfoliu zboží obchodníka s jídlem :-) Zajímavý neotřelý, i když ne zrovna logický nápad. ale funguje. Hra je oproti jiným dungeonům jiná v tom, že působí survival dojmem, je to boj o přežití, což jsem ale už psal níže. V pravidlech nabízí neotřelé nápady, které hru stěžují a některé věci vás vlastně jen nenapadnou proto, že ony moc někdy nedávají logiku. Proč po prodání chleba se namnoží u obchodníka o další dva kusy? Proč kovář nechce za opravu zbraně nechat zaplatit, byť vám cenu opravy sdělit? 90210 mi na DH tvrdil, že on tenhle bug ve hře neměl, hrál disketovou verzi, tak je otázka, jestli se bug nenachází jen v CD verzi. I přes tyhle nelogičnosti zůstává hra ale strašně zábavnou, protože rozseknout zde nějaký problém a dosáhnou vytouženého posunu byť jen o krůček prostě strašně baví a je to výzva.

Další dění lze popsat asi takto - boje s žábami, boje s vlky, vyčištění několika venkovních sektorů. Zkoušel jsem vlézt do jakéhosi dungeonu, kde jsem zabil 3 slizy, které přidávaly ne 1 nebo 2 expy jako žáby a vlci, ale 20 exp. bodů! Začátek hry a první level up jsem trochu prokoučoval, teď budu s level upem nakládat tak, že jdu experimentovat. Kdybych hned věděl, že trojzubec je klíčová zbraň do startu a netřeba jí ani věnovat skilly, tak bych už byl asi někde hodně jinde. Začátek hry je velice důležitý, jak jej člověk pojme. Tentokráte jsem všechny body přidělil do kradení, protože peněz je málo, jídla taky a jedinou naději vidím v otm, že budu okrádat obchodníky ve městě, protože žádný zdroj peněz ani jídla zde není. Jen z prodeje toho, co člověk najde a toho není moc.

Ad expy, šlo samozřejmě o popis zisku expů na level 2. Ten mi naskočil při 41 expech. na další level nevím, kolik potřebuji, mám 88 Expů a stále level 2. Jinak s tím trojzubcem dávám rány za 24. Takže by to značně teď mělo ulehčit postup.

Souboje jsou fakt trápení a pižlat to sekyrou, s kterou moc asi neumím zacházet, když tam mám jen 10 bodů do dovednosti se mi zdálo úmorné Ale tahám sebou nějaký rozbitý trojzubec a tak jdu ke kováři a zkusím jej opravit. Jdu tedy na vlky znovu a co se nestane, vlk, kterého pižlám sekyrou na 4 - 5 ran udolávám trojzubcem na dvě rány. To je obrovský posun ve hře. Nevím, jestli spadá trojzubec do ddovednosti kopí a nebo je mimo dovednost a tak na něj není žádná třeba a tím pádem nemám handiocap malé dovednosti. V tomhle hra kapku postrádá logiku, proč trojzubcem udeřím za 24 a sekyrou, které jsem po levelupu přidal bodíky jen za 5 - 8. Ale ono toho asi bude nelogického více :-) Díky Honzovi jsem zjistil, že kovář opravuje zbraně zdarma, já všechny rozbité dosud vyhazoval, protože jsem si říkal, nebudu utrácet za opravy, obchodník mi totiž nabízel méně peněz za prodání opravené zbraně než požadoval okovář za opravu. Jenže požadoval, ale nevzal si, což jsme nevěděl, protože jsem si útratu nezkontroloval. Popravdě tento bug dělá hru o kapánek přístupnější a potěší to, protože i tak je dost obtížná, peněz málo, jídla málo, natož, aby se mi ještě rozbíjely zbraně, za jejichž opravu bude kovář chtít další prachy. Celé mě to naplnilo optimismem, protože už jsem začal být frustrován, že na level up 3 budu pobíhat po lesích a z poza buka sekat do vlků snad ještě tři týdny :-) Aby to nevyznělo negativně, hra má zvláštní tendenci tou obtížností a frustracemi neodradit, protože člověk přijme fakt, že je to tak trochu survival a vlastně vnímá pozitivně, že každý zabitý vlk je drobným krůčkem v postupu, že to není rub, rub, zabiju 5 žab a mám level dva, rub, rub, zabiju 3 vlky a mám level 3. Nic takového. Od každé žáby vydržíte 3 údery a na level up jich musíte pobít 41 :-)

Aha, tak to abych tu sekyru šel najít, já ji někde vyhodil a už nevím kde :-) Tak už jsem našel sekyru, co jsem našel v prvním městě (pohodil jsem ji v jednom lese :-) a jmenuje se normálně, sekyra. Tak nevím, jestli je to ona, údery dává stejné jako ta, co už mám.

V Kamelotu jsem narazil na quest číslo 2. Mám doručit do druhého města dopis vězni - muži ženy, která se schovávala za zdí s tajným tlačítkem v jedné z budov. V náhledu je špatný obrázek, protože má asi číslo stejné jako některý z obrázků, co už jsem tady dal, po rozkliknutí se zobrazí správný. Budu muset tedy obrázky číslovat nějak jedinečně. Koukám, že jsem ho tím vlastně přepsal i ve starším postu.

Střelné zbraně jsem používal, jenže má to háček, vystřelený šíp prostě ztrácíš a nenajdeš jich tu mnoho po zemi, musel bych je nakupovat a tady zase narážím na problém peněz. Není to, že by luk chrlil nekonečný počet šípů. Hra tímto nastavuje laťku obtížnosti až někde nad Crystal Dragon s tím, že vsází na nedostatek všeho. A nejen nad Crystal Dragon, ale asi nad vše, co jsem z dungeoů hrál (pravda, Knightmare, který jsem kdysi zkušel byl podobně bestiální, tam nešlo bojovat face to face a většinu potvor jsem musel zabít přivřením do dveří). Svým způsobem je to ale právě to zajímavé, člověk fakt pečlivě váží, co použít, co ne, neplýtvá, protože by věděl, že to někde nagrinduje. Grind tady není, zabité potvory mizí navždy, nové se v dané oblasti nerodí. Z potvor nepadá (zatím) ani jídlo ani peníze. Ale jsem stále na začátku, možná je třeba překonat úvodní těžkosti a pak hra zmírní náročnost. Uvidím. Zatím je to fakt prokousávání se lesními sektory jen proto, že doufám, že po level upu na 3. level bude možnost prolézt ten první příběhový dungeon.

Dvě míle východně od Kamelotu spatřuji vydrancovanou karavanu a za ní dungeon, kde první střetnutí s jakýmsi plivajícím pavoukem nacházím finální součet svých dní. Loadnu a je jasné, že tudy ne. Tudy to prostě na první zkušenostní úrovni nepůjde a tak prohledávám lesy okolo a pobíjím žáby a vlky. Po zisku 41 bodů zkušeností, což je asi 35 žab a tři vlci získávám vytoužený level up a zisk 30 bodů skill pointů, jelikož netuším ,jak body rozdat, dávám 10 do meče, 10 do sekery, 5 do vnímání a 5 do herb - bilinkářství. Ani skok na druhou úroveň však neznamená, že se něco zásadně změnilo. Pavouci v dungeonu za karavanou mi dají kill na dvě rány, na jednu, pokud na mě plivnou dostatečně silně jedovatou slinu. OK, tak zkusím získat ještě jeden level a vydávám se pobíjet potvory v lesích okolo. Nutno navštívit Kamelot, prodat zbytečné věci a dokoupit jídlo, začalo docházet. Po vyčištění 5 sektorů už teď vím, že skill body jsme rozdal blbě. Měl jsem navalit 20 bodů do jedné zbraně. Ale co už, loadovat už to nebudu a budu se úmorně snažit ubíjet žáby a vlky, abych získal další level a bodíky rozdělil chytřeji.

Rytíři mají fest tuhé souboje, ani ustupování moc nepomáhá, vždycky člověk chytně nějakou tu ránu. Vymlátil jsem asi 5 venkovních sektorů, žáby, vlci. Co mi trochu nejde do hlavy, jak se to vlastně dá zvládnout, protože velmi brzy mi dojdou peníze a jídlo, pokud tady není nějaké perpetum mobile na jídlo, případně peníze, tak jsem nahraný. Po každém fightu doléčuji a obvykle po každém fightu mi tak tak zbudou poslední hit pointy. Do prvního příběhového podzemí zatím vézt nemohu, jsou tam pavouci, kteří něco plivou a sejme mě to, než se k nim přiblížím. Takže tak nějak asi půjde ze startu o to, vymlátit několik venkovních sektorů a posunout se o několik levelu výše, zatím jsem na druhém levelu a moc mi to v postupu dále nepomáhá. Ale to jído, to mě fakt trápí, už jem nějaké dokupoval, ale prachy tu z potvor nepadají, tak jsem závislý jen na tom, co najdu na zemi (semo tamo 3 zlaté v nějakém baráku ve městě, to už jsem vysbíral a nebo pak můžu prodávat nalezené předměty, ale ani těch není mnoho. Čas se mi ve hrách stopuje fakt blbě, někdy jsem schpen u toho sedět 2 hod. nonstop, jindy to mám spuštěné a udělám vždycky pár kroků a pak odskočím k jiné činnosti třeba na 20 min. a pak se ke hře na chvíli vrátím. Prostě jak je čas a prostor. Takže já nakonec vždycky absolutně ztratím pojem o tom, kolik času jsem hře, když jsem ji měl spuštěnou, doopravdy věnoval a kolik z toho jsem prozevloval úplně něčím jiným :-) Vzhledem k tomu, že se nemapuje vlastoručně, jde jedna lokace proběhnout docela rychle, pokud v ním nejsou souboje. Města jsem prolétl během půl hodinky. Lesy trvají díky soubojům a neustálému doléčování o mnoho déle. Hru hraji několik dní lehkého hraní (nepočítám velikonoce, to jsem výletil po přírodě a hry šly stranou) a defakto jsem se nikam pořádně od zadání prvního questu nedostal.

Malý posun, v druhém městě na východ od Kamelotu jsem po prolézání baráku a sběru jídla (lidi jsou zde fakt štědří, vždycky mi něco nachystají na zemi) a pár dukátů jsem našel obchodníka Sicka Toadyho. Autoři protkali hru různými humornými hláškami, už dle jmen, obchodník se hned jako bránil, že má daně zaplacené, tak si z něj utahuji a chvíli si hraji na kontrolora EET, pak jej ale uklidním a řeknu mu, že hledám syna obchodníka z Kamelotu. Ten se ovšem s karavanou nevrátil a Sick má podezření, že karavana se stala obětí přepadení lupiči. Tentokráte jdu na západní stezku a pobíjení žab mě přece jen asi nemine, musím v lesích na západní stezce najít ztracenou karavanu. Souboje jsou opravdu hard.

Tak nakonec jsem zaplatil 33 zlatých a nechal se převézt do druhého města. Pochopil jsem, že klíčem není se probít tunami nepřátel, které mi dají 1 exp bodík, že tady asi půjde o to plnit questy, tak jdu splnit ten první, co jsem dostal zadaný. Jdu najít obchodníka Sicka.

Z města Kamelot jsem vyšel východní bránou. Narazil jsem na první zádrhel. V podstatě asi příjemný, protože po všech těch odehraných dungeon hrách, kdy jsem čekal, že pobiji prvních pár brouků a naleveluji se na level aspoň 5 přišlo vystřízlivění z takovéhoto snu. Potkal jsem první žábu, která po třech skocích a hryznutích mou postavu usmrtila. Určitě ji potom polknula, ale to už jsem neviděl, hra nechce dostat pokutu od rady pro vysílání, tak jsem se smířil jen s pohledem na smrtku, která mi oznámila, že takhle jako ne a že by mě chtěla ještě vidět se nějakou dobu trápit. Takže mě loadem posílá zpět na svět. Takže znovu, jdu ven a tentokráte pozorně našlapuji a už ji vidím, žábu jednu pitomou, takže bojový postoj a jde se na to, znovu. Tentokráte žábě zasazuji dříve tři údery než ona mě, takže padá mrtvá k zemi a já ji následně polykám...teda nemusím tu na sebe vykecat všechno. Takže teď beze srandy, získávám jeden bod zkušenosti. Celý v euforii běžím zpět do města, abych se prospal a doplnil zdraví, protože co si budeme vykládat, i v tomto souboji s žábou jsem tak tak div nechcípnul. A teď je mi jasné, že tohle nebude žádná zívačka, jestli souboj s další žábou proběhne podobně, tak nejen, že už nemám chuť ji polknout, takže bych skoro až přivítal, aby polkla ona mě, ale hlavně, po takovém souboji na život a na smrt dostanu zase jen jeden bod zkušenosti. Takže po kolika bodech zkušenosti získám další level a naději, že další setkání s žábou nebude smrtící? Tak na to zatím satále hledám odpověď. Takže jdu do dalších fightů, vypadá to, že první venkovní level budu mít za chvíli prozkoumaný celý. Mimochodem stejně jako ve městě, tak zde se v jedné chatrči nacházel přepravce, který mi nabídl převoz kamkoliv za 33 zlatých. Tak mu říkám, tůdle, si myslíš, že z těch 55 zlatek, o které jsem poctivě obral měšťany při kontrole vodoměrů mu více než polovinu nechám? Ani náhodou. Takže raději se nechám rozežrat žábami až na kost. A jsem strašně zvědav na level up, tak mi držte palce. Jinak venkovní prostory na mě působí skoro až Wizardry VII feelingem, takže fajn, jako....zatím se mi to fakt líbí. Edit: omlouvám se za duplicitní screenshot, měl tam být jeden s takovou pěknou chaloupkou v lese, takže ten až příště :-)

Tak šmejdění po městě, sbírání odhozených drobných v příbytcích měšťanů a pojídání zbytků, co odhodili na zem na horší časy, jsem se dostal k obchodníkovi, který mi dal hned kartáč, co že to my rytíři v čele s králem děláme, všude samý zmar, banditi a hladomor. No to bych nebyl já, abych nedostal kartáč hned jak někam vlezu, aniž bych se ještě stačil pořádně představit. Nicméně bez diskuse jsem musel přijmout quest, byť mám důležitější poslání, obchodník byl nekompromisní, mám něco zjistit o jeho synovi. Údajně by o něm měl vědět obchodník Sick ve městě, kam společně s jeho synem putovali s obchodní karavanou. Jinak syna bych měl poznat dle zlatého prstenu.

Příběh v manuálu je vyprávěn z hlediska Percivala, panoše rytíře Lancelota, kterého Artuš nakonec pasoval na rytíře, protože se Lancelot nedostavil včas k boji za čest Artušovy manželky Guinevery. Lancelot nakonec přijel a byť zraněn svedl úspěšně souboj o čest manželky s rytířem ,který ji pomluvil, že s Lancelotem něco má. Příbeh dále v manuálu kapku liší s intrem, ale to je detail, podobně se liší historie různými výklady různých historiků, takže vlastně žádné překvapení :-) A teď už k dalším událostem: Pro své dobrodružství si vybírám rytíře Likora. Měl největší sílu a po letech kobkaření hlavně za kouzelnické charaktery jsem tady vsadil opravdu na sílu, ve hře není ani mana ani nějaké školy kouzel, které byste postavu mohli učit, veškeré kouzlení zjevně bude spočívat v alchymii. Prozkoumal jsem dvě patra hradu, v kterých kromě pár kusů jídla a receptů na lektvary nebylo nic moc zvláštního. Vlastně našel jsem tu klíč. Lze navštívit trůnní sál se skomírajícím Artušem. Podzemní část hradu má bludiště, jehož vstup je zamčen - samozřejmě na ten klíč. Na konci bludiště za průchozí zdí jsou dveře zamčeny na další klíč, u dveří se nachází hint, kde by se klíč k této místnosti měl nacházet: 3 mile na sever a 3 míle na západ ok hradu Kamelot. Vzkaz ponechal Gwaith. Po té se tedy vydávám zpět do hradu a z něj ven do města. Město je docela velké, je zde spousta domů, které jde prozkoumat, ale není v nich nic zásadního kromě pár dýk, sem tam leží nějaké mince, jídlo a zase několik knih s recepty na lektvary. V žádném dungeonu neprovozovávám alchymii, protože mě to moc nebere plevelit inventář láhvičkami a bylinami na to, abych udělal lektvar a ten si šetřil na horší časy až do konce hry. ale tady to vypadá, že půjdeo první hru, která mě k alchymii donutí. No neva, pokud v tom není samoúčelnost a stane se to nezbytností, proč ne. Jak tak procházím městem, chytla mě i pěkná bouřka, z nebe se snesly kapky deště a sem tam zahřmelo a blýsklo se. Bouřek se nebojím ,mám je rád, tak jsem si to docela užíval. Jinak postava má ukazatel zdraví a také únavy, každá činnost ji unavuje, jakmile dojde ukazatel únavy na minimum, je třeba se vyspat. Ovšem ukazatel se doplní jen natolik, nakolik je postava nasycena, nesmí mít hlad, čím větší hlad, tím méně naplněný ukazatel únavy po spánku. Takže kde najdu žvanec, tak jej hned beru na horší časy do batohu. No nic, ještě se budu chvíli poflakovat po městě, rozhodl jsem se navštívit každého, kdo mi otevře a zkolaudovat mu příbytek. Vždycky to ukecám na to, že jdu odepsat spotřebu vody.

No, tak můj hrubý odhad je kolem 90 hodin. Ale fakt těžko říct, někdy jsem hrál pozvolna ,nakreslil třeba 10x10 čtverců, pak jsem šel s rodinou ven, dokreslil dalších 10x10 a s takovým kouskováním jsem někdy jeden level mapoval i tři dny. Kdybych se to pokusil shrnout do čistého času, tak v průměru bych řekl, že jeden level 3 - 4 hodiny. Asi by to šlo i rychleji, kdybych se tolik nepižlal s detaily v mapách jako barvičky a podobně.

Díky. Je to tak, proto jsem snížil hodnocení z 80% na 75%, protože jsou ve hře zbytečnosti. Možná mají navodit dojem živého venkovního světa, ale psíše to navodilo dojem, že tohle není propracované. Vzpomínám si sice, jak jsem v EoB1 toužil dostat se i na povrch, ale s odstupem času jsem rád, že zůstal celý v podzemí a myslím, že se autoři Abandoned Places II neměli snažit o nějaký soft Might and Magic, když absolutně neměli šanci propracovanost outdooru a obchodního systému M&M obsáhnout ani z 1%. Mapovat ten venek pro mě představovalo zbytečné zdržení, jinak bych hru dohrál asi o nějaký ten týden, možná dva dříve. na druhou stranu podzemní prostory fakt dost dobré, v tomhle mám tak trochu pocit, že řešení některých kobek co se týče tlačítek, plošinek, klíčů atd. je o něco sofistikovanější než v EoB 1. A výcvik postav, byť je to snad asi to nejzákladnější, co může být, tak mi asi sedl taky více než v Beholderovi svázaného striktními AD&D pravidly, protože se s tím dalo více pracovat (grindovat :-)

Hru jsem kompletně zmapoval, takže pokud mé mapy někomu pomohou, budu jen rád. Hra není vůbec špatná, koho bavil Eye of the Beholder, bude jej bavit i Abandoned Places 2 a to tak, že hodně. Kdo je zvyklý mapovat, asi si stejně hru zmapuje sám, kdo není a nechce se tím zdržovat, tak se připravte na mírně ochuzený zážitek ze zpracované mapy, protože podle map se hra bude hrát jako z rychlíku, chodby, kde nic není, logicky s mapou nebudete prohledávat a část gameplaye je rázem pryč. Na druhou stranu, kdo se pustí i do mapování, vystavuje se naopak riziku, že hru zahodí po osmé mapě, protože mapování téhle hry je tak úmorné, jako snad nic. Zdá se mi, že ani u Might and Magicu 1, který má map více, jsem takovou šichtu s mapami nepociťoval. Teď něco k systému ve hře: 1. Parta - při výběru hry prakticky nemá cenu nic moc vymýšlet, je třeba vzít dva válečníky a dva mágy, ale pozor, abyste vybrali dva různé, je třeba mít mága ve sféře necro, ten dostane hned na druhém levelu možnost kouzlit jídlo. Postavy totiž žerou strašně rychle a abyste neumřeli hlady hned v prvním levelu, tak nalevelujte kouzlením hned na začátku tohoto mága, aby dosáhl druhého stupně kouzel. Pak už si nakouzlíte jídla do nekonečna. Jinak stačí v pohodě vybrat navolenou partu počítačem, sami nevymyslíte nic lepšího. 2. průchodnost zdí se zkoumá nárazem do ní. Náraz nezraňuje. Na co je třeba ale dávat bacha, hra má v sobě takový nepříjemný bug, dá se na to ale zvyknout, někdy ale potečou nervy. Někdy má hra totiž tendenci nezareagovat na pohyb, když se pohybujete mačkáním šipek na klávesnici. Proto se vždy ujistěte, že po nárazu do zdi naskočí hláška, že tudy nelze projít. Párkrát jsem takto nesmyslně minul průchozí zeď, zmáčknu a neprojdu, šel jsem dále, jenže nešlo o neprojití, jen o nazareagování hry na směrovou šipku. 3. Tajná tlačítka se nehledají poklikem, ale ježděním kurzoru po stěně. Když tam je nějaký aktivní prvek, kurzor se změní v ruku. Bacha na nenápadné tlačítka v podobě malinkatého kamínku ve vzorku zdi. A ještě větší bacha na absolutně neviditelné tlačítka, které najdete jen poctivým zkoumáním. Tyhle tlačítka fakt nejdou vidět. Další interaktivní prvky jsou nášlapné plošinky. Některé splní svůj účel po sešlápnutí, pár jich je tady i na zatížení, na což je třeba většinou použít těžkou zbroj, některé plošinky jsou teleporty a některé jsou jen spinnery. Pokud chcete účinek nějaké plošinky neaktivovat, chcete ji jen přeskočit, což je někdy nutnost u teleportů, stačí zakouzlit levitaci a plošinku přeletět. Stejně tak se chodí po vodních plochách a u ohnivých ploch levitace snižuje o polovinu damage z ohně. Bacha, kouzlo levitace funguje pár sekund. 4. Souboje - ve většině soubojů není třeba dělat úkroky, nejsou těžké, jen občas při nějaké přesile mlžete dsostat na frak. Pečlivě hlídejte ukazatele zdraví a to, jestli nějaká postava náhodou nemá mírně zatmavený portrét, to je totiž mrtvá. U kouzelníku mějte připravené heal kouzla. Z počátku hry se snažte fakt bojovat jen bojovníky ve předu, aby získávali expy, jinak je totiž nezískají ,než bojem. Kouzelníkům je možno nahnat expy kouzlením i do prázdna, tak by bylo škoda, kdyby ubírali expy ze souboje válečníkům tím, že jim budou vypomáhat útočnými kouzly. Kouzelníky zapojte do boje až v poslední třetině hry. 5. Zbraně a zbroj - jakmile najdete lepší zbroj, vyzkoušejte, jaký má na postavu efekt, zbroj určená pro válečníky totiž mágům nepřidá nic a stejně tak zbroj nebo artefakty určené mágům nedají žádný bonus válečníkům. 6. Ekonomika, město, obchod - Tohle je ve hře naprosto k ničemu, do začátku lze prodat nějaké drahokamy a pomoct si nákupem long swordů válečníkům. Ale dále jakékoliv shopy ve městě můžete pak ignorovat, protože najdete v dungeonech vždy lepší zbroj než ve městech, kde je jen naprosto ta základní. Nemá cenu nakupovat ani jídlo, to nakouzlíte, nenakupujte louče, mají životnost pár sekund, zatímco ty nalezene v dungeonech vydrží několik minut. Jednoduše po lehké výpomoci na startu jako je longsword a nějaká ta plátová zbroj už pak nenakupujte ve městech vůbec nic. K tomu se vztahuje další věc, ve hře jsou tuny drahokamů, klidně je nechte ležet, když nic nebudete nakupovat, nemusíte je tahat a pak prodávat, peníze vám budou na nic. Ušetříte spousta stresů s inventářem, kdy jednak přetížené postavy jsou pomalejší (přitom hra nemá ukazatel přetížení) a místa v inventáři není nikdy dost. 7. Struktura dungeonů - vždy 32x32 včetně okrajových zdí. Schody nahoru a dolů jsou sestupem do dalšího levelu jen když naskočí čekací hláška Please wait. Když nenaskočí, znamená to, že vás schody dovedly jen do jiného místa daného levelu, v podstatě to funguje stejně, jako by to byl obousměrný teleport. Stejně tak fungují i některé díry. Do děr lze slézt pomocí provazu, můžete do nich spadnout. Vylézt lze taky pomocí provazu nebo pomocí kouzla levitace. 8. Hra má ve struktuře i pár nelogických prvků, v pár levelech se mi stalo, že mají prostory, do kterých nelze vstoupit. Víte, žetam za sloupem je hala, ale nevede do ní cesta, můžete jen nahlédnout skrze ten sloup. Dále se mi v jednom levelu stalo, že celá jeho třetina zůstala neodkryta. Nikde nevedla cesta, ale bylo slyšet kroky za zdí. Takže se tam promenádovaly potvory. V jednom levelu jsem nenašel nic k otevření jedněch dveří, napadá mě jedině, že jsem nenašel neviditelné tlačítko, ale dle zpětné konzultace s mapami od druhých (existují 2 dohledatelné návody, jeden polský, druhý zde v Excaliburu) nenašel vstup nikdo, nicméně dle toho, že si nakreslili shodně ty prostory, tak ještě odněkud museli opisovat :-) Já si je teda nedokreslil, nevstoupil jsem tam, nevím co tam je, nebudu to kreslit do mapy. 9. Pečlivě přemýšlejte, kdy uložíte hru a zda uložíte bezpečně před tím, než se rozhodnete spouštět nějaký mechanismus tlačítky nebo plošinkami. Narazil jsem ve hřa asi na 3 dead endy, kdy jsem zůstal uvíznutý v pasti mezi stěnami a nebylo cesty ven. 10. Ještě se vrátím k věcem. Netahejte zbytečně artefakty spouštějící útočné kouzla. Všechny ty burning oily, ball of flames, Flask of spider poison jednoduše někde povyhazujte, plevelí to inventář a nikdy nenarazíte na souboj, kde by to bylo nezbytně nutné použít. Co si schovávejte, tak to kouzelné hůlky, ty mají vícero použití a budou se hodit v místech, kde budete vystaveni přesile a nepůjde tam třeba kouzlit. To by bylo k radám tak zhruba vše. Co se týče hodnocení (více se rozepíšu v recenzi), lavíruji někde mezi 75% - 80%. Hra není vůbec špatná, graficky je moc hezká (i když bych možná vytknul až moc titěrné potvůrky), hra opravdu působí atmosférou zapomenutých zapadlých míst, skoro bych řekl, že z atmošky jde mráz v zádech jako když jsem poprvé na počátku 90. let hrál hru typu dungeon (Eye of the Beholder). Některé technické neduhy a nedomyšlenosti sice potrápí, ale lze je hodit za hlavu, vždyť i slavný beholder měl v 5. levelu trochu nesmysly v designu v sekci s teleporty a nebo totálně nesmyslně sestavený 12 level. Abandoned Places 2 naopak na závěr přitvrdí jak v puzzlech, tak i soubojích a levely jsou ke konci designově prorpacovanější, což je super odměna za hodiny a hodiny námahy. Hra je na poměry dungeon crawleru opravdu rozsáhlá, je to jakoby měl Eye of the Beholder ne 12, ale 28 pater. NAvíc se mi mnohé zapuzzlované levely zdály promyšlenější než ty z Beholdera jedničky.

Od outra jsem moc nečekal. Pár obrázků a docela působivá amigácká hudba. Takový klasický závěr dungeonu z první poloviny 90. let. Eye of the Beholder měl outro mnohem odflinknutější.

Mojí nabušení borci se spoustou artefaktových zbraní a zbrojí. Hra je v podstatě postavena tak ,aby vaše parta končila hru na 20. levelu úrovně zkušeností. Některé artefakty jsou schopny postavě level přidat, pokud je equipnut.

Konec se neobešel bez nějakých těch finálních keců, takže tady jsou :-)

Tento level skrývá už jen pár fint, podstatné je mít 3 Glass key. Jeden šel najít v levelu 2, další dva se skrývají v chodbičce hned u vstupu do levelu, která se ale otevře později a porpavdě přesně nevím, co to otevření spustí. Po poražení uvítacího výboru a nalezení tajného tlačítka ,které otevře dveře, se jde dlouhou chodbou, hned ze startu té chodby je místnost (zamčeno na glass key), kde má jedna z potvor Kuhalkův meč, velmi silná zbraň. Dále chodba vede dlouhatánskou pasáží na sever, pak na západ, zde se na konci chodby skrývá pravděpodobně dead end v případě, že byste sem došli bez jediného glass key, protože se zde uzavře chodba nazpět, když stisknete tlačítko u nášlapné plošinky. Zde je třeba ovšem vstoupit do průchozí zdi směrem na jih a odemknout další dveře (glass key). Otevře se před vámi obrovská hala, ohnivé políčka po zmapování vykreslí obrazec hlavy krále s korunou. Podstatný je jihovýchodní roh místnosti, ke kterému se dopracujete po sérii dlouhých bitek s nepřáteli, kteří na vás čekají schovaní mezi sloupy, které obklopují celou místnost. V rohu se skrývá Pendugmahle, úhlavní nepřítel, boss. Je třeba jej porazit, vypadne z něj glass key (důležitý, pokud jste si nezašli pro dva glass key do chodbičky u vstupu do levelu. Teď by vám chyběl. Boss to nebyl těžká, v místnosti sice nelze kouzlit, jde to jen v místě úplně na západě místnosti mezi výklenky. Není problém tam doběhnout seslat léčivé kouzla, kdyby boss moc zatápěl. Ale já jej porazil na jeden zátah, tentokrát jsem udělal i pár ústupů a úkroků před jeho kouzly. Po porážce bosse se zmizel na jižní stěně jeden ze sloupů, za ním byla průchozí zeď a já si mohl vychutnat sladké finále....

Uvítací delegace po vstupu do levelu (viz obr., btw screenshot pořadové číslo 76) Tady už není opravdu prostor na nějaké srandičkování s šetřením kouzly nebo snahou cíleně sbírat expy s tím, že některé postavy úmyslně vynechám z boje. Tady je třeba vrhnout veškeré síly.

Tomuto levelu dominovala jedna velká hala. Hlavní bylo najít dva klíče, jeden odemykal dveře k hale, druhý k sekci vedoucí ke schodišti do levelu 3. V této sekci se také nacházi Glass key, ke kterým zde nejsou dveře, takže je určen zjevně k odemčení něčeho v levelu 3. Obrovská hala byla plná otáčedel, teleportů a tlačítek k sešlápnutí, i zatížení pro trvalý efekt. Dále je zde několik tlačítek na zdi, jedno opět chytře schované a neviditelné (respektive dvě, jedno je ještě před halou). Hala se mapovala chvílemi v pohodě rychle, jindy se čkověk zaplantal v tom velkém prostoru, který byl rozdělen několika zdmi, které byly rozmístěny ale pravidelně systematicky. Halu se spoustou puzzlů jsem nicméně zvládnul, jakožto i celý level. Kamarád Kulhak, který má být v tomto labyrintu někde uvězněn mi před vstupem do levelu 3 seslal zprávu, že si má pospíšit, že nejsem již daleko. Takže nyní, sestup k finále, labyrinth level 3, mapa číslo 28....kdybyste věděli, v jakém jsem napětí, co bude o level níže, při myšlence, že jde o finále, v hlavě mi probíhají události cca 3 měsíců, které u této hry trávím, hromada map (zde v dokumentech) o docela velké rozloze, které mi daly kupu práce, frustrace, naštvání, ale nakonec krásného pocitu, že jsem to zvládl zmapovat. Spousta dojmů ze samotné hry, které se značně střídaly, to nejlepší si autoři nechali na konec, předchozí cesty se skládaly střídavě velmi příjemné atmosféry a grafiky s pocitem semo tamo prázdnoty, neúčelnosti, případně na druhé straně samoúčelnosti. Při porovnávání s jinými dungeony jsem před usnutím rozjímal, co vlastně hře chybí nebo nechybí, jak si s stojí v porovnání s jinými hrami, které mám za modly a zda drobné chyby jsou opravdu tak zásadní, nebo je jen více vidím s ohledem na hromady zkušeností s hrami tohoto typu. No, finální resumé, případně recenzi, si nechám až na moment, kdy budu mít hru pokořenou, bude to zajímavé dát do kupy.

Toto je ve hře dosud nejkomplikovanější level. Série tlačítek, které zavírají třeba dvě stěny a jiné dvě otevřou jsou oku matoucí a vůbec nevíte, jestli jste se někam jinam teleportovaly nebo se jen ty zdi pozavíraly. Takže můj kix číslo 1. První zavření stěn a otevření jiné jsem považoval za teleportaci jinam a rozkreslil jsem nový list. Šlo jen o chodbu s nepřáteli, vlezl jsem v té chodbě na tlačítko a byl jsem zpět. Později jsem pochopil, že šlo o tutéž chodbu. Druhý kix byl, že jsem hned na startu levelu protáhl jednu chodbu o čtvereček navíc, což znamenalo, že se mi prakticky zhroutila možnost mapu dobře zapasovat, od počátku byla ujeta. Třetí kix, oboustranný teleport, parta lítala sem a zpět a vypadalo to jen jakoby procházela průchozí chodbou sem a tam, tudíž jsem špatně navázal a začal přikreslovat mapu dále, jakoby šlo jen o posuvník. Ve skutečnosti šlo o teleport úplně jinam. Paradoxně ale vše zapadlo, jako bych to kreslil dobře :-) Šlo o to najít klíč, ten sjem našel a mohl jsem se vrátit oboustranným teleportem, o kterém jsem se domníval, že je to jen ten posuvník. Došel jsem k zamčeným dveřím a ty vedly do levelu 2. Jenže co s mapou? Poznal jsem dvě okrajové části, ty jsem přilepil tedy na kraj, ale zbytek mi vůbec nepasoval, nešlo to z těch 4 listů dát dohromady a tak se přiznám, že jsem rozklikl návod a jal se mapu prostě zkonzultovat. A tady jsem pochopil ty chyby, a poskládal jednotlivé části mapy dohromady. Jako normálně bych se posunul dále o level níže, level 1 jsem si splnil, jen prostě ta mapa. To, že to tu chci dokonale zmapovat a zkompletovat mě prostě donutilo do toho návodu a mapy mrknout. Největší chybou byl ten obousměrný teleport, ten mě fakt zmátl v tom, jak ty chodby na sebe vlastně navazují. Teď už hurá do Labyrintku levelu 2 (mapa 27) Na obrázcích zdejší fauna.

Peklo, tenhle level nelze nazvat jinak než peklo. Taky se zde kapku projevil jeden neduh hry, tím nechci nikoho odradit, kdo je buldok a chce projít každou kobku, tak tohle je fakt sice obtěžující, ale marginalita. Stisk pohybové šipky totiž nezareaguje vždy na první dobrou, občas se mi stane, že musím stisknout 2x, aby se parta dala do pohybu. A proč jsem kvůli toho nakouknul do mapy v jednom polském návodu? V tomto patře je nutno proskočit do teleportu, který vás hodí do totálně ohnivé zapálené oblasti, každý čtvereček hoří. Proto střídavě pořád kouzlíte ,heal all, heal all, levitace, heal all a do toho děláte kroky, zkoumáte zdi a neustále dostáváte zásahy ohněm. Ve velké zapálené hale je třeba stisknout jednu páku a pak v ní vlézt na každičký čtvereček, na jednom se totiž pod plameny skrývá nášlapná plošinka. Otevřou se dvě zavřené zdi, a tedy průchod pryč. Do průchodu se vlévá oheň (asi tedy láva) a je třeba pelášit, protože v této chodbě nelze kouzlit. Takže žádný heal, žádná levitace. Tak jsem pelášil, ale chodba byla slepá a má parta potupně umírá. Druhý pokus, nacházím dveře, za nimi prostupnou zeď, na zemi nějaké věci, ale opět umírám jako Jan Hus. Zkouším v té chodbě všechny zdi, na několikátý pokus nacházím prostupný drobný výklenek, kde mě nezraňuje oheň a jde i kouzlit, Doléčuji, ale pak usuzuji, že chodba nikam nevede, dochází trpělivost, kouknu na polské mapy a hle, ona je tu jedna ze zdí prostupná. Jenže se mi neodhalila. a proč? No protože prostě v tom úprku ohněm se mi v daném místě neprojevil stisk šipky a parta zdí neprošla a já usoudil, že zeď není průchozí. Tak trochu technický klacek pod nohy, který je třeba mít na paměti. Dokud si nejste jisti, že vám hra napsala text, že touto zdí nejde projít, tak je možné, že jste prostě přehlédli nereakci pohybové šipky. Jako zní to hnusně, ale i přes tohle všechno je to super hra :-) Jinak 3/4 levelu zmapované, takže brzy sestoupím do předposledního 27. levelu. Po tom všem bych už přijal jednoduchou procházečku k hlavnímu bossovi, protože posledních pár levelů bylo zapuzzlovaných více než celý Eye of the Beholder 1. A to jsme měl pocit po prvních 16 levelech, že je hra na puzzly nějak skoupá :-)

Tento level byl na mapování peklo díky velké hale plné pojízdných chodníčků. Ale nakonec jsem to nějak splácal,mapa hotová, level projitý, cílem bylo najít pár klíčů, opět se tu nacházejí dvě neviditelné tlačítka, ale už jsem si na to dal bacha. Sestupuji do sekce Labyrintu, opět změna grafiky. Grafika, to je to, co se Abandoned Places 2 opravdu povedlo a s ní parádní atmosféra. A taky je čas na rekapitulaci party. Postavy už postoupily nad 18. level, kouzelníci umí vesměs všechna kouzla, některé jsou opravdu megasilná. V bojích už nerozlišuji, koho zapojím do útoku, abych mu nahnal expy a koho z boje vynechám, protože má expů dost. V soboujích totiž dost přituhlo a narazil jsem již na několik momentů, kdy bylo třeba do boje vrhnout již všechno. Postavy viz obrázky.