TEMELÍN





V tomto  čísle  si  budeme  povídat  o  velice  sporné otázce

(ne)spuštění jaderné elektrárny Temelín:



Lobin:  Začneme  zásadní   otázkou.  Souhlasíš  se  spuštěním

Temelína nebo NE?



Twinsen: Se spuštěním Temelína  v zásadě nesouhlasím, protože

u nás není nebezpečí energetické krize a stavba Temelína byla

zahájena jen kvůli penězům, protože již nyní vyrábíme dvakrát

více  energie  než  je  vůbec  potřeba.  Zbytek  se vyváží za

poměrně směšnou sumu.



L: Podle mne Temelín nebyl stavěn jen pro peníze. Uvážíme-li,

že nebyl  důvod ke stavbě, musíme  si povšimnout faktu, který

mluví  sám za  sebe. Střední  Evropu dříve  ovládala tehdejší

SSSR. Z  toho důvodu se  musíme zamyslet nad  skutečností, že

Temelín  je postaven  přesně  ve  středu Evropy.  Kdyby došlo

k nejhoršímu, mohl by se tedy použít jako jaderná zbraň.



T: Nepochopil jsem, co myslíš termínem jaderná zbraň, když se

jedná  o  elektrárnu.  Jestli  tím  myslíš  nebezpečí jaderné

katastrofy,  myslím  si  že  toto  nebezpečí  je zanedbatelné

i když je možné. Téměř vždy však za to může lidský faktor.



L:  Podle původního  ruského  projektu,  měl chlazení  v této

elektrárně na  starosti pouze jeden jediný  člověk. Nebylo by

zas až  tak těžké, sehnat dobrovolníka,  který by byl schopen

tento  systém zastavit.  Tím  by  samozřejmě po  jedné minutě

nečinosti chlazení  došlo k jadernému  výbuchu, který by  byl

schopen zničit celou střední Evropu.



T:  Je   fakt,  že  neznám  tento   projekt,  ale  přijde  mi

nepravděpobné,  že  by  toto  vše  obstarával  jediný  člověk

a navíc teď  se již Temelín  nestaví podle původního  ruského

projektu a je navíc vybaven několika ochranými systémy. Co se

týká  zastavení  chlazení,  neznamená  to,  že  by došlo hned

k výbuchu, může dojít pouze k úniku radioaktivity. Chtěl bych

se  tě zeptat  na tvůj  názor o  stavbě jaderné elektrárny ve

státě, který je postižen energetickou krizí.



L:  Jestli jsem  tě dobře  pochopil, chceš  tím naznačit,  že

člověk, který  je dostatečně inteligentní  a vzdělaný na  to,

aby  se o  takové důležité  zařízení mohl  starat, by asi nic

takového  neprovedl.  K  tomu  bych  snad  dodal  jen  tolik.

V historii   je  mnoho   lidí,  kteří   jsou  velice   chytří

a inteligentní a přesto zabili  mnoho lidí. Jako příklad bych

uvedl například fašistického vůdce Adolfa Hitlera. Elektrárna

je  sice vybavena  mnoha systémy,  které by  případné havárii

lehce zabránily. Avšak vzpomenu-li  si na Černobyl, kde jeden

z vysoce postavených pracovníků všechna bezpečnostní zařízení

odpojil jen proto,  aby si ověřil co to  udělá, když se vypne

chlazení,  vyvrátím ti  tvůj názor,  že bezpečnostní  systémy

případné havárii zabrání, ať  se děje cokoliv. Dále. Jestliže

by se vypnulo chlazení,  začnou se jaderné reaktory přehřívat

a pokud by  se chlazení znovu  neobnovilo, je na  sto procent

jisté,  že dojde  k jadernému  výbuchu a  to několik  desítek

vteřin po vypnutí chlazení.  Teď zodpovím tvou otázku. Myslím

si, že je  vždy způsob této krizi předejít.  Ale kdyby k této

situaci  přecijen  došlo,  stejně  by  jaderná elektrárna nic

nevyřešila.  Její  postavení  trvá   více  než  půl  století.

Jestliže Temelín  bude podle odhadů  stát něco kolem  100 000

000 000 !!! korun, pak země, která by se do energetické krize

dostala, by  stejně neměla peníze na  vybudování nové jaderné

elektrárny.



T: Je pravda, že v  historii byli chytří a inteligentní lidé,

kteří  zabili hodně  lidí,  ale  inteligentní člověk  při tom

nespáchá  sebevraždu,  protože   by  při  jaderné  katastrofě

zahynul také on. Abych se  vyjádřil k Černobylu: Nezdá se mi,

že by jeden člověk  měl možnost odpojit bezpečnostní systémy,

které byly  navíc testovány před  spuštěním, a je  nesmysl je

ověřovat "za chodu". Ale teď k tvé odpovědi na otázku ohledně

energetické krize:  Nevím jak si představuješ,  že by se dalo

této  krizi předejít  a je  pravda, že  se energetická  krize

neobjeví z ničeho  nic, takže by bylo dost  času na postavení

této elektrárny.  Nechci říct, že  bych se stavbou  za těchto

podmínek souhlasil, ale bohužel  nic jiného by asi nezbývalo.

A to  že  stojí  elektrárna  okolo  200  miliard  korun  není

v celostátním měřítku  až tak velká  suma a navíc  se jaderná

elektrárna nestaví přece "každý den".



L:  Tak  zaprvé.  Nepochybuji  o  tom,  že  v  Rusku je mnoho

inteligentních  lidí,  kteří  již  nemají  pro  co žít. Ruští

pohlavárové  jim samozřejmě  vysvětlí, že  taková situace  je

krajně nepravděpodobná.  Navíc člověk, který  se tohoto úkolu

zhostí, si zde bude žít lépe  než kdokoliv v této zemi. Dále.

Skutečnost, že chlazení v Černobylu

     bylo "testováno" za běhu,  je všeobecně známá. Dočteš se

o tom v podstatě v jakékoliv knize, věnované této katastrofě.

Jinak s  tebou souhlasím, že testovat  zařízení za chodu bylo

nesmyslné. K  energetické krizi. Této situaci  se dá zabránit

zařízením, která  má snad každá země  na světě. Toto zařízení

funguje  tak, že  je-li přebytek  energie, začne  se z  jedné

obrovské  nádrže  přečerpávat  voda  do  jiné obrovské nádrže

elektrickou energií. Jedna nádrž je samozřejmě položená výše,

než  ta,   z  které  se   voda  přečerpává.  Jestliže   dojde

k energetické krizi, začne se voda z horní nádrže přečerpávat

do té  dolní a za pomoci  vody se vyrábí energie.  Funguje to

tedy  podobně  jako  vodní  elektrárny.  Je  jasné,  že  tyto

náhradní  zdroje  neudrží  nějaké  město  pod  proudem příliš

dlouhou  dobu,  ale  nejdříve  si  však  musíme vysvětlit, za

jakých podmínek  může krize nastat. Je  zde jen pár možností,

jak  vznikne.  Zaprvé,  vzniknou-li  v  nějakém  energetickém

zdroji  nějaké  nepředvídatelné   události,  které  by  vedly

k pozastavení činosti. V tom případě se dá porucha opravit do

té doby, než se přečerpají  nádrže. Když se to však nestihne,

zůstane město několik dní bez proudu. Ne však tak dlouho, aby

se dala postavit jaderná elektrárna.  Druhá možnost je ta, že

lidé začnout  plýtvat elektřinou o několik  set procent více,

než je obvyklé.  A to je přeci jen teorie.  Ještě bych ti rád

připomněl,  že za  tuto "směšnou"  částku se  u nás řídí celé

školství v několika ročních obdobích.



T: Nevím,  kolik je lidí  v RUSKU ochotných  toto udělat, ale

myslím že se tento problém  Ruska netýká. Člověk, který by se

tohoto úkolu zhostil by si  nežil lépe, nežil by totiž VŮBEC,

pokud  by odpojil  chlazení reaktoru.  Myslím, že  jsi špatně

pochopil mou  otázku ohledně energetické  krize, nemyslím tím

krizi  dočasnou, ale  trvalou.  Je  jasné, že  s přibývajícím

počtem  lidí je  potřeba  více  elektrické energie.  Ale zpět

k Temelínu.  Zajímalo by  mě, co  si myslíš  o jeho spuštění.

Projekt za miliardy  korun je již téměř hotov  a eletrárna je

prakticky  nezničitelná. Stačí  říct jednoduše:  "Nespustit"?

Dalším, a to hlavním problémem je jaderný odpad, protože, jak

jsem již uvedl výše nebezpečí katastrofy není takový problém,

jako to, co s jaderným odpadem.



L: Podle mne trvalá energetická krize nastat nemůže. Zatím se

to  nikdy  nestalo  a  podle  mne  ani  nestane. Jako příklad

vezměme Čínu. Je zde největší přelidnění na světě a nikdy zde

trvalou energetickou  krizi neměli. Je ale  fakt, že tam mají

možnost  stavět elektrárny  vodní,  kdežto  u nás  na hlavním

Evropském  rozvodí  řek  je  toto  nemožné,  jelikož řeky zde

nemají  dostatečný spád.  Zatím je  trvalá energetická  krize

pouze teoretickou záležitostí.  Jestli takovou zůstane, ukáže

čas.

   Kdyby záleželo na mne,  řekl bych NESPUSTIT. Tento projekt

ještě  zdaleka není  dokončen a  jestliže má  Česká republika

roční  spotřebu 2000MW  elektrické energie  a naše elektrárny

nám  dodávají  4300MW  ročně,  je  nesmysl  dávat do Temelína

dalších 40 000 000 000 Kč.  Jeho výstavba do teď stála 60 000

000  000  Kč.  Tato  jaderná  elektrárna  by  měla produkovat

dalších   2000MW  ročně.   Postavení  Temelína   se  většinou

ospravedlňuje tím, že se se zavřou ostatní tepelné elektrárny

v severních Čechách a tím se tato oblast zachrání. Nikdo, kdo

s výstavbou Temelína  souhlasí, však již neuvede,  že již teď

můžeme zastavit  více než padesát čtyři  procent všech našich

elektráren.  Avšak já  se s  kýmkoliv vsadím,  že jestliže se

Temelín  rozjede,  tepelné  elektrárny  na  severu  se stejně

neuzavřou. Přebytek  naší energie se  vyváží za směšnou  sumu

několika desítek milionů korun.  Máš pravdu, že jaderný odpad

je  snad  největším  problémem  všech  jaderných  elektráren.

Spočívá v tom, že se  nedá skladovat. Někdo může říct:"Hodíme

to do  ňákýho sudu ze  super materiálu a  hodíme to do  moře,

nebo  zahrabeme hluboko  pod zem."  Tím se  však tato  otázka

nevyřeší, protože  člověk zatím nezná  materiál, který by  se

nerozpadl po několika stovkách  let. Průměrný poločas rozpadu

jaderného odpadu, který by  produkoval Temelín, je zhruba 250

000 000 let.



T: Energetická  krize nastat opravdu nemůže,  právě proto, že

se  stavějí  další  a  další  elektrárny.  S  tvým názorem na

spuštění Temelína  souhlasím, jak jsem  již uvedl na  začatku

debaty. Co  se týká zrušení tepelných  elektráren, myslím si,

že kdyby  je chtěl někdo zrušit,  udělalo by se to  již nyní,

protože výrábíme nadbytek  energie, kterou ani nespotřebujeme

a vyvážíme ji za hranice. Co  se týká tvé "směšné" sumy okolo

desítek milionů korun, musím uznat, že tato suma nemůže nikdy

zaplatit zničené životní prostředí.



L: Je věc názoru, kvůli  čemu trvalá energetická krize nemůže

nastat.





                                         TWINSEN, LOBIN XXV.



Jestliže budete mít připomínky a názory k naší debatě, můžete

nám  je  zaslat  na   adresu  redakce.  (adresu  se  dozvíte,

kliknete-li na nápis KELT v hlavním menu)