Do tohoto  čísla našeho elektronické  časopisu Kelt

    jsme pro  vás udělali interview s  dnes již kultovní

    skupinou Doors  (znáte knihu Doors  jejich vlastními

    slovy?).



    1.Jak  jste si  vybírali texty,  které jste následně

    dávali na své desky?



    John:  Vždycky jsme  točili album  jako album. Nikdy

    jsme  se snažili  dělat singly.  Když jsme dotočili,

    a bylo  možné na  všechno nahlížet  už objektivněji,

    sedli jsme  si a uvažovali:  OK, tak co  z toho může

    být   rádiově  úspěšné?   Trochu  jsme   dali  i  na

    stanovisko   firmy,  protože   mít  hodně  vysílanou

    písničku, to pomáhá celé desce a vždycky chcete, aby

    ji lidi poslouchali.



    2.Proč vlastně natáčíte tolik desek?



    Jim: Mám pocit, že desky nahradili knížky...i filmy.

    Film  můžete  vidět  jednou,  možná dvakrát, později

    třeba v televizi. Ale deska vás může ovlivnit mnohem

    výrazněji než ostatní současné umělecké formy. Každý

    je    bere,   některé    můžete   poslouchat   třeba

    padesátkrát.  Podle  desek  můžete  poslouchat třeba

    padesátkrát. Podle desek  můžete posuzovat i vlastní

    duševní vývoj.



    3.Jak jste se dostali k první natočené desce?



    Ray:   První  album   bylo  vlastně   svým  způsobem

    existenční.   Byli  tu   čtyři  mimořádně   nadržení

    mladíci, usilující vší silou o natočení desky, dobré

    desky, lišící se od obecného vkusu a zároveň touženě

    obecně oblíbené.  Myslím, že každý  umělec chce, aby

    se líbilo jeho dílo,  jeho deska. Myslím, že všichni

    umělci tvoří  z nějaké vnitřní  potřeby - ale  je tu

    také  velmi důležitý  vnější tlak  - a  to je úspěch

    u jiných lidí, někde, nějaký. Protože když vám někdo

    řekne: Líbí se mi to, cos udělal, - tak to je důvod,

    proč  kumštýř vůbec  existuje. Proto  bylo album The

    Doors tak podivuhodným i existenčním debutem. - Tady

    jsou,  poprvé  ke   slyšení,  čerství,  zbrusu  noví

    a perfektně nabití nápady.



    4.Jaký význam pro vás mělo natočení vaší první desky

    The Doors?



    Paul:  The Doors  je důležitá  deska. Díky nenápadné

    suverénitě  kapely, producentovi  a firmě  tu nejsou

    žádné vady. Doors  jsou předkládáni veřejnosti zcela

    hotoví  (podle dnešních  měřítek) a  šanci dále růst

    (při  změně měřítek).  Těhotenství mohlo  být dlouhé

    a obtížné, ale to teď není vůbec podstatné. Zrozením

    kapely  je deska  -  stejně  dobrá jako  to nejlepší

    v dnešním rocku. Úctu vzbuzující skutečností u Doors

    je  fakt, že  se budou  určitě dál  zlepšovat. Tohle

    album je příliš dobré na to, aby bylo "vysvětlováno"

    notu  po notě,  píseň po  písni. To  by mohlo jedině

    nudit...



    5.Je  pro  vás  lepší  točit  desky,  nebo  hrát  na

    koncertech?



    Jim: Nemůže  být nic lepšího, než  hrát muziku přímo

    pro  publikum.  Je  v  tom  nádherné napětí. Spousta

    svobody a zároveň i povinnost hrát dobře. Líbí se mi

    na  pódiu tvořit  asi tak,  jako atleti  milují běh.

    Nejlepší koncerty vůbec jsme  měli zřejmě v klubech.

    Tam  se  nedají  hrát  blbosti.  Když  se to nevede,

    každej to pozná.



    John: Naše  koncerty se velice liší  od desek. Je to

    spíš divadlo. Musíte nás prostě vidět naživo - je to

    úplně něco jiného než na deskách.



    6.Co si myslíte o Doors?



    Robbie: Tahle  kapela to myslí opravdu  vážně. Je to

    nejpodstatnější kapela, co kdy byla i co kdy bude.



    Ray: Jsou  věci známé a  věci neznámé -  a mezi nimi

    jsou dveře.  To jsme my. Připomínáme  vám, že nejste

    jen duše, ale také tělesná,  smyslná bytost, a že na

    tom  není nic  zlého. Je  to naopak  nádherné. Peklo

    vůbec  vypadá  mnohem  přitažlivěji  a bizarněji než

    nebe.  Musíte  se  prostě  "prorvat  tím  vším až na

    druhou stranu", abyste byli kompletení osobnosti.



    7.Co si myslíš o našem novém časopise KELT?



    Jim:  Je   to  jeden  z   nejlepších  elektronických

    časopisů, který jsem kdy viděl.



    John: Je to vodvaz.



    Ray: SUPER.



    Robbie: Doors mezi elektronickými časopisy.



    Díky za rozhovor.



                                                za

    redaci Lobin XXV.