Béla Némeshegyi

1) Tak co, Bedlo, jak to vypadá doma u tvůrce nejrozšířenějšího českého diskčasáku?

Většinu života se totiž nacházím ve čtvrtém patře jednoho zvolna chátrajícího činžovního domu nedaleko centra (i když každý máme jiné představy o vzdálenosti od centra, viď Andreji?). Moje základní životní pomůcky, a to jedno nenápadné Pentium se šíleně malým a tmavým monitorem a jedna nevýhodně koupená věž, stojí na skříňce a stolu u zdi. Na tomto místě vznikají všechny výtvory, co v poslední době vypouštím do světa.
V pokoji mám dále milovanou elektrickou kytaru a kombo, telefon a šíleně dlouhého psa Portulose, s nímž si Shark, můj nejoblíbenější bývalý redaktor z Pařeniště, často hrával a hryzal mu ocas. Portulosova jediná nevýhoda je, že je strašně pasivní. Možná do něj neměli cpát ten molitan.

2) V poslední době jsme si všimli, že Pařeniště tak trochu mění svou podstatu. Začíná se více zajímat o kulturní dění v hudbě, ve filmu, atd. Copak se děje?

Už od začátku vycházení Pařeniště na Score CD, to je tedy někdy od devátého čísla, mě trápila skutečnost, že recenzujeme stejné hry jako ve Score a bohužel, musím to, ač nerad :-), přiznat, ty mají stále větší váhu. Poslední dobou se ale měním i já a moje záliby, což se samozřejmě odráží v obsahu P. a přibývá rubrik o kultuře jako takové, tedy knihy, filmy, hudba atd. Myslím, že je skutečně velmi důležité nezaměřovat se pouze na jednu věc a ostatní přehlížet, ať už záměrně nebo o nich prostě nevědět. Vidím to na svých kamarádech z počítačové branže, kteří neustále sedí doma a hrají hry, a když mluvím o Massive Attack, myslí si, že vyšel nový datadisk k C&C. Vidím to na jiných lidech, kteří poslouchají jediný druh hudby a shlukují se do nesmyslných skupin "skejťáků", "pankáčů" a dalších.
V Pařeništi se snažíme čtenáři nabídnout co nejvíce informací z co nejširšího okruhu kultury a vůbec celého dění a nabízet mu to, co si myslíme, že je dobré, kvalitní a správné.

3) Co se tedy na Pařeništi v posledních měsících konkrétně změnilo? Co přibylo a co ubylo?

Co se týče technické stránky, za posledních několik čísel zůstala téměř stejná, nepočítám-li drobné kosmetické úpravy. Od čísla devět jsme ale samozřejmě hodně pokročili. Vždyť je to také už skoro rok. V současné době náš vrchní programátor Dement už několikátý měsíc pracuje na zcela novém enginu i grafice a nebude snad trvat dlouho, kdy P. vyrazí do svojí třetí, ještě lepší éry.
Co ubylo za poslední dobu? Asi nejvíc mě mrzí zánik rubriky Konfrontace, v níž jsem srovnával jednotlivé herní časopisy, a která se těšila veliké oblibě. Bohužel jsem pak zjistil, že nejsem natolik dobrý kritik, abych je mohl hodnotit bez toho, že bych jim ukřivdil nebo je nějak poškodil, takže jsem rubriku radši zrušil.
Nejvýraznějším pařeništním přírůstkem za poslední dobu je určitě naše WWW stránka na adrese http://www.infima.cz/pareniste, o kterou se stará Wacky a kromě toho, že nabízí aktuální informace nám zprostředkovává bliší styk se čtenáři, po němž všichni tak prahneme. Před několika čísly se v našem diskmagu objevilo ještě několik nových prvků. Nejprve začal seriál o pražských podnicích, v kterém rozebíráme vždy konkrétní klub nebo diskotéku a doporučujeme nebo nedoporučujeme našim čtenářům, aby tam vyrazili. V rubrice Literární pokusy, která se díkybohu vesele rozrůstá o kvalitní povídky a úvahy, vznikla oblast Poezie, o jejímž obsahu snad ani není potřeba mluvit. V předposledním čísle jsme také svěřili celou rubriku o filmech Kinema našemu redaktorovi D0STovi a ten jí vytvořil, myslím, o d0st lepší, ucelenější, komplexnější podobu. Nesnažíme se o násilné vymýšlení různých rubrik o stejných věcech, spíše rozšiřujeme ty zaběhlé. Začali jsme mnohem více psát o hudebních cédéčkách a budeme se o to samé snažit i u Knihomola, tedy u literatury. Články z oblasti programování, hardwaru i o internetu se už v P. zabydlely v poměrně slušném rozsahu, nicméně stále je co vylepšovat. A to je vůbec myšlenka, kterou se řídíme.

4) Pařeniště nevypadá na to, že by jeho vývoj vůbec kdy stagnoval. Určitě tedy plánuješ něco do budoucna, že?

Jak jsem už řekl, chystáme výraznou změnu k lepšímu co se týče celkového designu a enginu. Například už nebude potřeba EMS paměť, protože časopis poběží v protected modu. Já bych tu nechtěl o novinkách nějak zeširoka hovořit, protože to bude překvapení pro všechny, kdo si P. koupí. Můžu jenom všechny ujistit, že vylepšení tam bude opravdu hodně. O obsahu jsem také hovořil. Stále více kultury, pokusíme se o více humoru a nebudeme samozřejmě zapomínat ani na hry, které nás pořád ještě baví.
Jsme oproštěni od jakékoliv komerce (Coca-Cola to je ono!) a veškeré články, které v P. vycházejí, pramení pouze z přesvědčení onoho konkrétního redaktora, jenž je pod nimi podepsán. V Pařeništi uveřejňujeme cokoliv, o čem si myslíme, že je správné, ať už na to bude reakce kohokoliv jakákoliv. Když se mi třeba nelíbí to, že si Mirek Mrňa zaregistroval logo Petra Vochozky, tak o tom klidně napíšu. Přestože se s oběma znám a stýkám.

5) Předpokládáme, že stejně jak roste redakce Score, roste i počet redaktorů Pařeniště. Kolik člověků přispívá do vašeho diskmagu v tomto momentě?

V Pařeništi už se objevilo hodně jmen, ale jeho základní částí je asi šest lidí, kteří se na obsahu podílejí velkou měrou. Ostatní sem tam napíšou článek nebo povídku, ale nemohu říct, že by bez nich přestalo Pařeniště vycházet.

6) Dalo by se říci, že jsi na některou z pravidelných rubrik Pařeniště nějak obzvláště hrdý?

:-) Poslední dobou se mi velmi zamlouvá Kinema (filmy) a Buzyka (hudba), protože do ní píší lidé, kteří svému tématu opravdu rozumějí a dávají si záležet. Jinak nelze mluvit o konkrétních rubrikách. Jeden měsíc napíšeme třeba obzvláště hutná a zajímavá preview, jindy se povede třeba část o internetu a zase jindy pro nás zase někdo napíše vážně skvělou hudbu na pozadí.

7) Na stanici Radio 1 se nedávno začal objevovat jakýsi Béla. Teď už víme, že jsi to ty. Má tato tvoje činnost nějaký dopad na Pařeniště? Zvládáš to ještě vůbec?

Ano, skutečně ten Béla, co na tu hroznou spoustu lidí promlouvá úterý co úterý po sedmnácté hodině, je ten Béla, co píše do Score. Pořad Třicet virtuálních minut vznikl ze dvou důvodů.
První důvod byl ten, že jsem chtěl o hrách, které zase nejsou až zas tak rozšířené, jak by se čtenáři herních časopisů mohlo zdát, informovat co nejvíce lidí a vymazat jejich jisté předsudky vůči hrám a počítačům vůbec. Radio 1 je moje nejoblíbenější stanice a jistě ji poslouchají lidé, kteří mi rozumí a jsou tedy s to přijmout to, co jim chci sdělit. Tím druhým je taková moje často i nepříjemná vlastnost, že chci stále víc a víc, dobývat stále větší a obrněnější hrady, takže jsem si myslel, že když už můžu psát do Score, tak proč bych nezvládl i rádio? Navíc každé další vysílání je pro mne obrovskou zkušeností, jejichž hromadění se stalo mým velikým koníčkem.
K mému překvapení všechny svoje aktivity úplně v pohodě stíhám. Zřejmě je to taky proto, že v současné době nestuduji, takže mám celé dny pro sebe. Dělám jen věci, které mě baví a v čase, kdy mám na ně náladu. Jsem ještě mladý a hodlám se také podle toho chovat. Až mě třeba přestanou bavit hry, půjdu ze Score.

8) A teď něco o tobě samotném. Co děláš, když zrovna nehraješ nebo nepíšeš ty svoje..ehm...svérázné články?

Abych se přiznal, recenze na hry mi vůbec nezabírají tolik času jako tobě, Andreji, a to protože jich nepíšu zase tolik a protože nedohrávám každou hloupost až do konce. Spoustu času strávím tím, že jsem přes modem na napojen na internetovské IRC nebo na naší nejlepší BBSku Infima, kde je takzvaná "telekonference" a v ní lidé, s nimiž si on-line píšu o čemkoliv na způsob známé party line, svádím tamnější uživatelky a holduji ostatním virtuálním radovánkám. Po večerech bys mě potkal buď na diskotéce v Radosti nebo v různých lepších klubech jako je například Club X, Bunkr, někdy i Roxy. Občas zajdu i K Andrejovi :-). Hraju na kytaru, skládám písničky, poslouchám hudbu (U2), hraju fotbal za KKK Bronx "A", zajímám se o UFO, miluju windsurfing a snažím se udržet si svůj optimismus.

9) Je mi jasné, že bys zaplnil klidně i další stránku, ale místa je málo, takže ti budu muset poděkovat a rozloučit se s tebou. Máš nějaký poslední vzkaz pro čtenáře Score?

Stůjte si za svými názory, ale nezapomínejte je konfrontovat s názory ostatních. Když o něčem budete přesvědčeni, že je to správné, nebojte se to udělat. Problémy řešte s nadhledem a dívejte se na ně z mnoha úhlů.
A hlavně NEPROPADEJTE PANICE!

SCORE