Zoznam príspevkov do diskusie

 
Staré hry :: DJ OldGames
Phoenix

Phoenix

Phoenix

 »
Phoenix je na OldGames.sk od: 27.02.2012
naposledy prihlásený: 09.03.2020

Príspevky v Diskusii od užívateľa Phoenix

Zoznam príspevkov (34)
Zoradené podľa
výsledkov: 30 [ 1-30/34 ]   «predchádzajúce 01 nasledujúce»
10.12.2015, 00:39 
Co se týče přísunu expů, i na nejlehčí obtížnost je jich ve hře dost na to, aby obě postavy získaly desátý level (maximum dle manuálu, i když expy získávají i potom normálně dál). Já jsem skončil s kouzelnicí někde ve 3/4 desátého levelu, protože s paladinem jsem měl 1/4 nad desátý. Je totiž třeba počítat s tím, že expy dostává ta postava, která dá nepříteli finální ránu, minimálně tedy velkou část z nich (na druhou stranu to byl nakonec menší problém, než jsem čekal, postavy se vyvíjely celkem rovnoměrně, aniž bych musel příliš uměle zasahovat).
10.12.2015, 00:34 
Neměj obavy, je to můj názor, ne zjevená pravda Boží :-) Až jej dohraješ také, porovnáme dojmy. Řekl bych, že u Crystal Dragon platí "při druhém hraní bych udělal ledacos jinak" více než je běžný průměr.
06.12.2015, 15:04 
Tak se mi podařilo po letech váhání konečně pořádně rozehrát (a dohrát) Crystal Dragon. Parta klasická Paladin + Mage, Paladin s důrazem na STR+CON+DEX (průměrná INT se ukázala jako trochu problém, ale člověk nemůže mít všechno), Mage v podstatě všechno nadprůměr krom STR (opět trochu problém kvůli nosnosti, ale nedá se nic dělat). Jak už tady padlo, CON je podstatná kvůli rychlosti, s jakou postavám ubývá ukazatel jídla a pití. Jídlo a pití na druhou stranu na obtížnost Beginner není problém, tahal jsem sebou kvanta jídla a nebylo to potřeba (je ale pravda, že jsem spal výjimečně). Ve hře je spousta zajímavých nápadů. Dýkou se dají zasekávat některé dveře, krysy je možné zabíjet hodem o zeď (po čase trochu otravné, protože je pro změnu nelze zabít IMHO nijak jinak), krom úbytku hitpointů je třeba přímo léčit zranění (které se navíc mohou po čase zanítit - disease). Nalezené jídlo může být zkažené (a způsobit po konzumaci disease) nebo otrávené (způsobí poison), voda může být taktéž otrávená. Krom plošinek přes celé jedno políčko jsou občas na zemi malá tlačítka (někdy navíc přikrytá nějakým předmětem), která se sepínají položením předmětu. O tom, že každá úroveň je v podstatě zcela samostatná a sestává z několika pater, už řeč byla, stejně jako o několikapatrovém propadání pomocí propadel (případně slézání pomocí různě dlouhých lan). Hlavní problém Crystal Dragon je podle mého přestřelená obtížnost. Beginner je tak někde na samotné hranici oldschool normal, Dungeoneer zdvojnásobuje počet hitpointů nepřátel a Experienced zdvaapůlnásobuje. Už na obtížnost Beginner jsou zejména někteří kouzelničtí bossové opravdu dost osina v zadku, s dvojnásobkem hitpointů to musí být skutečná lahůdka. Do konce hry jsem si také nezvykl na to, že se postavy při boji nacházejí na stejném políčku jako nepřátelé a obíhání tak probíhá úplně jinak, než je člověk zvyklý z ostatních dungeonů (výrazně složitěji, kde to šlo, tam jsem na obíhání rezignoval). Útočná kouzla mi přišla postupem času v porovnání se zbraněmi slabá (i ancient verze), některá nalezená jsem už nemohl zapsat do knihy (kouzelnice se dostala na maximum šesti a paladin měl malou INT) a spousta podpůrných kouzel funguje jen na postavu, která je seslala (např. Satiate, tišící hlad a žízeň). Bez vtípků typu "k nalezení nejlepší zbroje v úrovni 16 použij klíče z úrovně 3" (nejde jen o klíče, člověk tak s sebou tahá každou kravinu, kterou našel před týdnem, protože nikdy netuší, co se bude hodit za dalších deset úrovní) nebo "k projítí patra najdi dvacet skrytých tlačítek, patáct tajných chodeb a deset klíčů" bych se také obešel. Nejlepší zbraně se většinou dají najít v dost pekelných tajných chodbách (po cestě do úrovně 17 najdi někde nějak několik sošek, které v úrovni 17 někde použij a získáš zbraň, bez které trvají boje 5x tak dlouho). Celkově to na mě působí tak, že se autoři pokusili vytvořit co nejtěžší dungeon a občas je to celkem kontraproduktivní i na nejlehčí obtížnost. I když jsem se zejména ke konci (úrovně 17 a dál, tam ve své megalománii trochu polevili) výborně bavil, tak si vůbec nedovedu představit hrát hru bez návodu (ano, přímo ve hře jsou hinty, ale na některé hádanky občas nestačí ani ty a u hledání tlačítek příliš nepomůžou) a na těžší obtížnosti je rozumné si troufnout až po prvním kompletním průchodu.
Tak to je Valkyra výrazně rychlejší, na třetí level stačí doslova pár zásahů. Ostatními kušemi/luky jde trénovat také, ale výrazně pomaleji (podle mého závisí počet zkušeností na udíleném damage a Valkyra jej dává sakra hodně).
Přesně tak, pro tréning Rogue je nejlepší Valkyra. I tak ovšem naskakují levely oproti Fighter a Mage celkem pomalu, navíc vyšší než nějaký čtvrtý nebo pátý level nemá příliš smysl (ve hře je snad jen jedna truhla, na jejíž odemčení je třeba hodně vysoký Thief level)
Pokud by někdo další hledal komplet Computer Gaming World v pdf, tak http://www.cgwmuseum.org/galleries/index.php?year=0&pub=0&id=500
http://aukro.cz/revenant-povedene-rpg-cesky-i3047000747.html
Je dost možné, že jsem třeba něco špatně pochopil. Jenomže i ti borci z uváděných stránek, kteří vypadali celkem jako zažraní fanatici, mluvili o monstrózní délce a žádném konci. Ale zkusím zapátrat. EDIT: Tak už to začínám chápat. Dle http://www.angusm.demon.co.uk/AGDB/DBA1/Capt.html "Your ultimate objective is to guide the robots to your prison cell and get them to release you. When this happens, you have the option of declaring the game to be over, or allowing yourself to be recaptured, starting a new "galaxy". Takže jedna základna má 11 (nebo 12), pak je možné hru "restartovat" se stejnou zápletkou, ale novou základnou (s dalšími základnami přibývá vybavení a monstra). Jinak řečeno, pro nás kompletisty stačí dohrát první základnu :-)
Podle stránky http://www.snoogans.co.uk/stuff/captive/captive.htm má už jednička 65536 levelů (což mi moc nejde dohromady s tím, že každá mise má 11 levelů). Zajímavá diskuze o neexistenci konce je na http://eabmobile.abime.net/showthread.php?t=14466 Další zajímavá stránka o Captive je http://captive.atari.org/index.php Je na ní popsaný algoritmus, jakým autoři náhodně generují levely. Celé mi to přijde jako naprosto megalomanské šílenství, kdy ti nejvytvrdlejší hráči se dostanou možná do 1/50 hry, nemluvě o tom, že hra obsahuje poměrně kritické bugy, díky kterým pár pokročilejších misí prostě nejde dohrát. Dvojka má pravděpodobně něco kolem oněch 4000 levelů, kdy několik set je příběhových (dle textu Dave de Sade). To už by člověk za nějakých pár let hodně tuhé pařby dát mohl :-) Podtrženo sečteno, má smysl se do toho pustit na hoďku dvě, ale hrát roky hru, která vlastně ani nejde dohrát (jednička) je opravdu vrchol herního masochismu. To už má větší smysl se pustit do Hired Guns, to je podle všeho celkem podobná záležitost a má ještě jakž takž rozumný počet map (v Excaliburu se vešly na pouhých 14 A4 :-) ).
Nevím, jak dlouho to hrál Dave de Sade, ale vždycky o dvojce strašně básnil.
Zatím jsem byl spíše nakloněn hraní v Return to Chaos. Rozhodně nehodlám postavy nadstandardně trénovat, normální průchod hrou. Ale pokud je Amiga verze lepší (nedokážu posoudit ani na DM, hrál jsem jej vždy na PC a zatím nikdy v RTC), tak se klidně nechám přesvědčit.
Vždyť říkám, že jsem velký kritik :-) Je to opravdu oddechová pařba, ale holt ta nedodělanost je tam znát. Do Crystal Dragona se určitě pustím, ale ještě musím dohrát Dungeon Mastera (toho už jsem párkrát dal, jen kvůli přenosu postav) a Chaos Strikes Back, navíc mám teď v plánu pár non-dungeon RPG (a non-RPG, pro změnu). Krom Jagged Alliance si chci z podobných věcí zahrát Cold Zero, Incubation a Left for Dead, ale zatím jsem stále ve stádiu příprav :-)
Tak Battlespire byl v tomhle ještě o něco horší, to bych byl v klidu. Ale jak říkáš, je toho tolik ...
Tak to se Ti stalo totéž jako svého času mně ve Final Fantasy na GBA (u VisualBoy Advanced), co? Fakt nezávidím, já tam měl tehdy jen pár hodin. Od té doby, pokud to jde, tak savestate nepoužívám nebo zálohuju "normální" save. Z FF série mám dohrány pouze díly 1 (GBA), 7 (PSX) a 8 (PC), přestože vlastním remaky 1-6 na PSX, 7,8,9 na PSX a X, X-2 a XII na PS2. Není čas :-( Proto jsem teď začal dvojku, ať to nehraju na přeskáčku (i když na sebe díly většinou nenavazují, tak se nějak vyvíjí herní systém). Do Tales of Phantasia se navzdory několika pokusům nemůžu dostat, ten bojový systém mi prostě nesedí. Možná že je časem bohatší na možnosti (kouzlení a tak), ale zatím mi přišel příliš arkádní. O nelinearitě a bohatosti postav u SaGa série vím, kdysi jsem si na aukru koupil SaGa Frontier 2 a ty stěžejní principy by měly být +- stejné celou sérii. Secret of Evermore se mi hodně líbí zasazením, začátek polovina 20. století v USA, pak skok mezi dinosaury, hned zase jinam, přijde mi to originální a mile steampunkové, ale hrál jsem to jen chvíli. Star Ocean mě ještě taky čeká, snesovský chci dohrát před PSX a PS2 díly, ale ty bugy mě zatím odrazovaly. Jj, stav "Tohle si zahraju, až budu mít dohrané všechny totální pecky a nebudu vědět, co hrát" znám velice dobře. Už jsem přemýšlel i o tom, že přestanu hrát všechno krom RPG, ale ještě jsem kupříkladu nešáhl na žádné Jagged Alliance. A občas se i v jiných žánrech objeví něco, co mě přes mainstreamovost většiny tvorby hodně zaujme. Nedá se.
 
11.02.2013, 11:56 
Treasure of the Rudras jsem si chtěl časem taky zahrát, stejně jako Lufiu jedničku (dvojku jsem dohrál už před několika lety, moje první SNES věc, bavil jsem se opravdu hodně). Romancing SaGu zatím asi vynechám, stejně jako Treasure Huntera, ještě mi zbývá spousta základní klasiky. Ty nedodělky rozhodně nebyly fatální (a třeba problém s vybalancováním je častý i u do konce dotažených titulů), ale čekal jsem, že se hra před fandovským patchováním nacházela spíše ve fázi "musíme ještě odstranit pár chyb". A ona se nacházela ve fázi "chybí nám pár věci nadesignovat". A s tím holt žádný fandovský patch nic neudělá. Hrát/dohrát to lze bez větších problémů, nicméně marná sláva, pocit betaverze jsem měl valnou část hraní. Na druhou stranu je o mně známo, že jsem velký kritik, jestli se tady staví Maros S, tak mi určitě napíše "Co bys chtěl, vždyť to bylo super" :-) Třab až dohraješ Knightmare, Crystal Dragona a Captive (taky mě to čeká, minimálně první dva zmíněné tituly).
 
11.02.2013, 09:42 
Dohráno. Nejsilnějším tahákem je podle mého neotřelá kombinace klasického dungeonu a téměř adventurního chození po (pár) místech venku spolu s fikaným způsobem tvorby družiny (na každé NPC platí něco jiného). Inspirace Conanem (v případě hudby rovnou těžká vykrádačka) je zjevná. Hra má také úchvatnou vizuální stylizaci a v neposlední řadě runový systém kouzlení jako v Dungeon Masterovi. Zajímavé bylo používání zbraní, které mohly bez jakékoli penalizace útočit magicky, jen chvíli trvalo, než se zbraň znovu nabyla, v mezičase šlo útočit normálně (nicméně se tím restartoval timer pro magický útok). Klíče šly často používat vícekrát. Magická mapa odhalovala stěny, na kterých se nacházejí tlačítka, což působí ze začátku jako vodění za ručičku, časem budete velmi rádi, protože Evil's Doom v pokročilých úrovních disponuje nejhůře viditelnými tlačítky, co jsem kdy v jakémkoli dungeonu viděl. A ač to tak z počátku nevypadá, tak boje jsou poměrně tuhé, někteří protivníci smetou partu pomocí kouzel doslova za pár vteřin. Téměř všechny problémy, které hra v dnešní (dodatečně opatchované) podobě má, vycházejí z toho, že se nejednalo o hotový produkt: - jak už bylo uvedeno, jediné řešení při poison/disease statutu postavy je load (ledaže bych si něčeho nevšiml) - jídlo a pochodně postrádají díky kouzlům Feast/Magical Light smysl (a proto jich je v dungeonu tak málo, že bez uvedených kouzel se člověk stejně neobejde) - obtížnost je poměrně nevyvážená, od poloviny prvního dungeonu do jeho konce jsem díky slabému vybavení loadoval každou chvíli, další dva byly z hlediska bojů procházka růžovým sadem, na druhou stranu v nich až na výjimky nebylo žádné lepší vybavení, než to, které jsem měl z dřívějška - celkově jsou dungeony poměrně prázdné, boje, tlačítka, klíče, ale nová zbraň nebo brnění tak jeden kus na dvě a více pater (případně vůbec, viz výše) - neexistuje způsob, jak zjistit celkové AC postavy (krom prohlídnutí každého kusu zbroje zvlášť) - většina náhrdelníků je v ničemu (jeden typ zvedá celké AC postavy, druhý typ umožňuje dýchání po vodou, zbytek nic) - u nemagických postav není nikde vidět jejich level, u mágů pouze mimo dungeon - při útočení zbraněmi získávají fighter levely i neútočící mágové - inventář při prodávání a nakupování zbraní se obsluhuje hůře než textový v prvních Might and Magic - Úplně mi nesedlo, jak autoři mixují vážně míněné fantasy s parodickými vložkami. Mám na mysli některé rozhovory, [spoil]nebo niveu a hasičák[/spoil] Helm of Beren není nezbytně nutné k dohrání hry, jedná se pouze o jeden ze tří předmětů, nutných ke splnění subquestu, na jehož plnění jsem díky své skleróze zapomněl, takže až při druhém hraní :-) Celkově se jedná o slušný kus, který sice má své mouchy (takový Black Crypt je kvalitativně o třídu až dvě výše), ale nejen díky vysoké originalitě rozhodně stojí za zahrání. 43 podzemních levelů sice vypadá jako zábava na dlouhé zimní večery, ale ty jednodušší (kterých je většina) není problém projít za deset patnáct minut (tím chci navnadit zejména Ringa ;-), protože já jdu pro změnu dorazit Final Fantasy 2, kterému jsem konečně přišel celkem na chuť).
31.10.2012, 20:51 
Hrál jsem FF8 na PC. Ačkoli má FF7 výrazně naivnější grafické zpracování, tak příběh mi přišel výrazně dospělejší než u FF8. Nicméně nejsem odborník na FF sérii. Battle system a s ním související vývoj postav mi přišel dost nedomyšlený. Naprostou většinu základních bojů jsem vyhrál jednoduše pomocí velmi silných summonů, bylo to totiž jednodušší a rychlejší než základní nepřátele pižlat běžným útokem nebo magií. V těžších soubojích byly naopak summony využitelné méně podle hesla čím těžší souboj tím méně využitelný summon. Jeden blíže nespecifikovaný boj poměrně daleko ve hře se mi podařilo vyhrát pouze tak, že jsem používal do té doby naprosto zbytečné speciální útoky. Další háček spočíval ve využití magie, pomocí Junction si postava spojí nějaký magický element s danou vlastností, která se tím posílí, aby se následně tato vlastnost zase pomalu oslabovala tím, že na základě daného elementu postava kouzlí. Celé mi to přišlo zbytečně překombinované a současně nedotažené. Možná bych se na to dnes ale díval jinak, bylo to mé první FF.
30.10.2012, 07:59 
Saga Frontier: Dvojku mám na PSX (byť NTSC, ale ePSXe to nevadí). Graficky mi přišla úžasná, recenze byly rozporuplné, ale asi se do toho někdy pustím. Wild Arms: Úplně mi nesedí kombinace divokého západu a RPG, nicméně trojku mám (opět v NTSC) na PS2 už dlouho. Ale jestli je to opravdu tak dobré, tak to dám asi taky. Nejvíce mě lákaly právě pozdější díly (4, Alter Code F, 5) Legend od Mana: To je snad nejhezčí RPG (možná i hra obecně) na PSX, recenze opět lehce rozporuplné, na mě je zatím Mana série pořád příliš akční, ale až dohraju méně akční klasiky, určitě tomu dám ještě šanci. Valkyrie Profile: Dvojku mám, jedničku jsem zatím nepořizoval. Jsem na vážkách, na kolik je to RPG, ale to severské prostředí nemá chybu. Já jsem dohrál Final Fantasy 1, výborná záležitost. Od dvojky mě trochu odrazuje prapodivný vývoj postav, který borci pro velký úspěch už raději do pozdějších dílů necpali. Ale určitě ji dám časem také, nechci hrát FF sérii na přeskáčku (kvůli vývoji herních principů, vím, že příběhová návaznost není). Spíše jsem teď doháněl jiné resty (Elvira 2 a Waxworks na Amize nebo právě rozehraný Torchlight 2 a Risen 2). Jinak na PSX mám ještě Shadow Madness, Alundru a Legacy of Kain. Prvně jmenovaná je podle všeho takový lehoučký nadprůměr, takže to vidím tak na důchod. Alundra má fantastická hodnocení, vypadá úchvatně, jen to není RPG, spíše taková Zeldovina (stejně jako první Legacy of Kain).
Já jsem Dark Earth dohrál poměrně nedávno pod Windows Virtual Machine s Win 95. Jediný problém byl v tom, že nešla videa. Předpokládám problém s Quicktime, nebyla to jediná hra, která měla podobný problém, nechytaly se také Blackstone Chronicles nebo Bad Mojo. Pokud jsi to ještě nezkoušel, tak zkus nainstalovat patch 1.1 Obávám se ale, že to nepomůže, viz http://www.gamespot.com/forums/topic/25454034
Každopádně díky, dohraju Grimrock a znovu se pustím do Final Fantasy, dokud to mám v živé paměti.
Díky za ochotu, bohužel už jsem obojí smazal a obnova speciálním softwarem vyplivla dva poškozené soubory, takže smůla. Ale pro zajímavost, co Tě k tomu napadlo?
Tak bohužel experimentálně ověřeno. Nová hra, vytvoření SaveState, uložení hry přes menu do prvního slotu ze tří, load SaveStatu, první slot ze tří je prázdný.
Já to chápu tak, že SaveState ukládá stav celého zařízení (stejně jako v případě třeba virtuálního PC), tudíž i savu "uvnitř" virtuálního GBA (třebaže se jedná reálně o samostatný soubor). Když člověk naloaduje SaveState, tak dochází k přepsání herního savu (u příslušného souboru se krom jiného mění čas, takže je to celkem nabeton). Pošťárat se v tom ještě zkusím, ale obávám se, že se mé obavy potvrdí.
Právě mě výborně vypekl emulátor GBA jménem VBA. Nechtíc jsem loadnul Savestate ze začátku hry nevěda, že takto VBA sesynchronizuje reálné savy ze hry (při loadnutí savestate dochází k přepisu reálných savů těmi, co jsou v savestate jako aktuální), takže jsem si přemazal pozice z poloviny Final Fantasy těmi ze začátku. Znovu to budu hrát tak za rok, teď na to nemám nervy.
Mě právě na Treasure of Rudras zaujal příběh, ale temný je hodně, o tom žádná. Na SNESu vyšlo těch alespoň 7/10 opravdu mraky. Právě již zmíněná trilogie Gaia (Soul Blazer, Illusions of Gaia, Terranigma), Treasure Hunter G, zajímavě vypadala také Arcana nebo Shadowrun, nemluvě o dalších neoficiálně z japonštiny přeložených hrách. Když je navíc člověk primárně PC hráč, který se ale snaží z hlediska RPG zabrousit i do konzolových vod, tak se nedá dělat nic jiného než hrát opravdovou špičku a zbytek nechat být. Protože jen na Amize bych si chtěl zahrát minimálně osm věcí, na PSX dalších asi šest, ne PS2 mám desítky originálek, nemluvě o dalších méně známých konzolích a sériích (Panzer Dragoon Saga na Sega Saturn, Skies of Arcadia na Gamecube nebo dvojdílná Oasis na Genesis a Sega Saturn, plus obskurnosti typu Order of the Griffon na TurboGrafx-16).
Díky za výborné shrnutí, už hraji Final Fantasy :-) Star Ocean 1,2 nakonec zkusím v SNES a PSX verzi, emulátor PSP ještě nefunguje podle mých představ. Na http://fantasyanime.com jsem narazil ještě na jednu věc jménem Treasure of the Rudras, borec ji vychvaloval do nebes. Máš s ní zkušenosti?
Mám dost guláš v kvalitách jednotlivých verzích JRPG: Star Ocean: Původně SNES, fandovský překlad, údajně plný bugů. Nebyla by tedy lepší PSP verze (First Departure), jak jsi mi ostatně radil v předchozím příspěvku? Ptám se proto, že dnes by už mohl být překlad vychytaný a netuším, jak je na tom kvalitativně PSP verze proti SNES verzi. A co druhý díl, mám jej na PSX, ale PSP verze by mohla být opět lepší. Final Fantasy: Jedničku a dvojku jsem původně chtěl hrát na PSX, ale přesvědčil jsi mě ohledně remake na GBA. Trojka a čtverka totéž pro NDS. Co pětka a šestka, porovnání PSX a Advanced verze na GBA? Tales of Phantasia: Rozmýšlím se mezi SNES a GBA verzí. Co radíš? Breath of Fire: Jednička a dvojka je lepší na GBA nebo na SNESu?
Já jsem spoustu JRPG zkoušel, ale máloco dohrál. Třeba na PS2 vlastním okolo čtyřiceti JRPG, co nevyšly na PC, ale nedohrál jsem ještě ani jedno, nejdéle jsem zatím hrál Summonera 2 a to bylo sotva pár hodin. Klidně to může dopadnout tak, že se do nich pořádně pustím až v důchodu :-) Kolem roku 97 asi začala nabývat na důležitosti technologie, ať už v souvislosti s přechodem do 3D či masovostí zábavy, určené původně pro pár nerdů (protože ne-nerdy člověk přitáhne audiovizuálem, ne hratelností). Na SNESu jsem zatím dohrál jen Lufii 2, tu jsem si užil hodně. Zbytek výborně hodnocené SNES produkce mám na PSX (Chronotrigger, Final Fantasy), jen mě určitě nemine Star Ocean, možná Shadowrun a třeba se někdy ještě dokopu k Seiken Densetsu nebo podobnému Secrets of Evermore (tam mi učarovala atmosféra). Pravdou je, že na SNESu jsou holt JRPG 2D (až na nepodstatné výjimky typu některých animaček v Tales of Phantasia), kdežto PSX opět triumfovala technologicky a tím se to zase celé asi posunulo. Na Shadowhearts se mi líbí originální zasazení (i když mám trochu obavy z náhodnosti "wheel"). Také mě napadá, že tu ještě nepadlo ani slovo o Koudelce. Vím, že vývoj Final Fantasy kritizuje spousta lidí, já jsem dohrál zatím jen VII a VIII, takže do toho tolik nevidím. Grandiu II jsem dohrál na PC, rozhodně není klasická v tom slova smyslu, že by kladla takový důraz na postavy, jako bývá zvykem, ale příšerná mi nepřišla (uznávám, jedničku jsem ještě nehrál, i když ji mám), soubojový systém mi sedl víc než ATB. Na Xenosagu a Rogue Galaxy se těším hodně, protože sci-fi JRPG oproti fantasy JRPG zase tolik není. U Chronocrossu si pamatuju, jak jsi na rpghry.cz kritizoval, že to není RPG. Ze Shin Megami Tensei mě zaujala právě jen Digital Devil Saga (díky filozofickému pozadí), Persony i Lucifer šly mimo mě (i když Personu 4 mám). Breath of Fire IV jsem hrál chvíli na PC a přišlo mi to celkem dobré. Wild Arms jsem na chuť moc nepřišel, protože western můžu jen ve filmu (i když se možná někdy pustím do čtyřky nebo Alter Code F). Od Breath of Fire V mě totálně odrazují už herní mechanismy, přijde mi frustrující pořád dokola zahazovat vývoj postavy a začínat znovu. Dark Cloud je opravdu hodně Zelda (Zelda série je na mě taktéž příliš akční, dohrál jsem jen jedničku ze "studijních" důvodů a stačilo), proto jsem si pořídil jen Dark Chronicle, rozdíl by měl být poměrně markantní. S těmi konverzemi SNES věcí mě trochu děsíš, ale holt to vždycky můžu dohrát v emulátoru. Díky za spousty podnětů, hlavně stran kvality verzí stejných her na různých platformách, v tom se nechytám vůbec. Časem se do JRPG chci pustit pořádně, ale je třeba si vybírat, času je málo.
Předeslal bych, že co se týče JRPG, nejsem žádný velký odborník, dohrál jsem jich jen pár (okolo patnácti) a navíc za nejlepší JRPG považuji zatím Anachronox, takže se možná budu trochu vymykat. ad rok zániku) Na PC hry do kopru rozhodně v roce 1997 nešly, protože System Shock 2 vyšel v roce 1999 a Deus Ex až v roce 2000 :-) Když se ale ze zábavy pro pár nerdů stane zábava pro masy, kvalita jde dolů. Stalo se to muzice, knihám, filmu a nakonec i hrám, je to logický vývoj (neříkám, že se mi líbí, jen je svým způsobem nevyhnutelný). ad PSX/PS2/PS3) Jsem sběratel, ale na druhou stranu odmítám mít doma více než jedno železo. ePSXe už je nějakou dobu bez vážných problémů, na PCSX2 už se až na výjimky dá rozjet velká část produkce. Nejvíce opravdu kvalitních JRPG bylo podle mého na PS2, PS3 se s ní vůbec nemůže měřit. Početním rozsahem RPG, které nebyly portovány na PC (a tím jsou pro mě jako pro PC hráče zajímavé) se nemůže PS3 měřit ani s PSX. SNES: Geniální Chronotrigger vyšel i na PSX. Všechny FF ze SNESu krom III také (a ta zase stejně jako IV vyšla na DS, které je dnes emulačně bez problémů). Na Star Ocean se chystám už kvůli tomu abych nehrál sérii zprostřed, stejný případ je Tales of Phantasia nebo Breath of Fire. Lufia 2 byla super, Seiken Densetsu už je na můj vkus příliš akční. GBA: Tady se chystám zejména na Golden Sun s datadiskem. Nicméně doporučil bych Mazes of Fate, argentinské studio zkombinovalo JRPG a dungeony, výsledek se hraje překvapivě dobře. Dvojka bohužel nikdy nevyšla. Gamecube: Skies of Arcadia Legends jako překopaná Skies of Arcadia z Dreamcastu, steampunk jako vyšitý. Nintendo DS: Trojdílná Etrian Oddysey je dungeonům hodně blízko, pohyb po čtverečcích, dokonce obsahuje automaping. PSX: O všem podstatném krom jedné výjimky tady řeč byla. Doporučil bych na rozjezd Parasite Eve (jedničku, dvojka nemá s RPG nic společného), není nijak dlouhá, boje probíhají podobně jako ve Vagrant Story (tj. značně odlišně od zbytku produkce), příběh a zasazení je vysoce originální a hlavně by hra měla vyhovovat i těm, kteří dostávají z klasických manga/anime srandiček kopřivku. PS2: Další hodně kvalitní záležitost je Dark Cloud 2 (Dark Chronicle). Přestože je jednička v zásadě akce, dvojka už je RPG se vším všudy. Série Kingdom Hearts už je hodně akční, ale mraky lidí si ji nemohou vynachválit (ovšem je třeba říci, že vymyslet RPG říznuté postavičkami od Dysney chce kvalitní matroš). Komu vadí manga/anime naivita, toho by mohla uspokojit dvoudílná Digital Devil Saga nebo Rogue Galaxy, případně Baldur's Gate/Champions/Fallout (ty už jsou hodně akční) nebo Summoner 2 či Wizadry: Tales of the Forsaken Lands. From Software: Ano, tvůrci Daemon's Souls / Dark Souls, jedni z mála Japonců, kteří vyrábějí v zásadě WRPG. Na PSX zejména série King's Field, jednička vyšla pouze v Japonsku (nicméně časem ji fanoušci přeložili do angličtiny, takže možnost tady je), dvojka už vyšla (ovšem jako King's Field I, pozor na to) i na západě, stejně jako trojka (jako King's Field II). Čtverka už je PS2 záležitost. Kromě King's Field vyrobili další podobné záležitosti, PSX Shadow Tower, PS2 Shadow Tower 2 (opět pouze JP, díky fanouškům posléze i EN) a Ethernal Ring (plus další dvě méně podstatné záležitosti). ad WRPG/JRPG) Chci-li hromadu statistik, rozhodování ohledně provedení questů a podobně, hraji WRPG. Mám-li chuť na košatý příběh, emoce a sžití se s postavami (a jsem-li za to ochoten zaplatit určitou herní svázaností, která mi například u adventur neskutečně vadí), sáhnu po JRPG. Výjimky se samozřejmě najdou, Planescape Torment mluví za vše. Chápu, že grafické zpracování a všudypřítomná naivita mohou leckoho od JRPG odradit, nicméně jednak je třeba konstatovat, že to je holt anime a druhak existují početné výjimky. Byla by určitě škoda JRPG zavrhnout jako celek. Co se týče Albionu, ten je v zásadě hodně podobný běžné starší JRPG produkci, koho bavil, ten nebude mít s klasickými JRPG podle mého problém.
Arena byla na svou dobu hodně dobrá, i dnes bych se do ní (nemít ji dohranou) klidně pustil (atmosféra na jedničku, zvuky a hudbu si vybavím bez problému i po patnácti letech od dohrání). Ovšem rozhodně se nejednalo o nejlepší PRG podobného typu v dané době, protože takový Krondor nebyl náhodně generovaný (a měl dost dobré souboje) a nejen proto jej považuji za lepší RPG. Jistě, měl menší rozsah, ale osobně dávám přednost menšímu rozsahu, kdy každý předmět a osoba má ve hře své místo, před obrovským náhodně generovaným světem (nesmí se to samozřejmě přehnat, aby se ze hry nestal koridor). Morrowind byl ve své době velmi dobrý, přes to, že mi úplně nesedl vývoj postavy, jsem jej s chutí dohrál s oběma datadisky. Jde možná také o to, že třeba i v EOB nebo v Baldurech jsem opakoval level up nebo samotné nahazování postavy, aby měla co nejlepší životy/staty (o nahazování postav ve Wizardry samozřejmě nemluvě). Díky tomu, jak je udělaný vývoj postavy v Morrowindu/Oblivionu, jsem příliš často přemýšlel nad tím, jaký skill použít, místo toho, abych hrál dle svého uvážení. Protože díky multiplikátorům je rozdíl mezi dobře rozmyšleným tréningem a hraním "samospádem" při levelupu postavy propastný. Jako válečník například dosáhnu dalšího levelu pomocí primární zbraňové vlastnosti svázané se silou, dostanu k síle bonus x5 a k ostatním vlastnostem kulové (zatímco při maximalistickém tréningu dostanu bonus x5 ke třem různým vlastnostem). O levelcapu, způsobeném maximálním vytrénováním major/minor skillů, nemluvě. Daleko více mi sedne vývoj postav třeba ve Wizardry, kde fungují paralelně zkušenosti/levely a schopnosti, které se zlepšují jejich užíváním (mnohdy nezávisle na boji). Samozřejmě uznávám, že je to celé otázka vkusu. Oblivion už jsem zkritizoval dostatečně, sračka to rozhodně není, ale za mě 6/10 (Morrowind i Arena jsou 8/10). Na Daggerfall se těším velice, originálka se mi doma válí delší dobu. Trochu mě děsí rozsah, ale určitě se do něj v nejbližší době pustím, z nových věcí hraji stejně máloco. Mulťáky a online věci nehraji vůbec, nějak mě to nebere (nejen kvůli nutnosti 100% naskilování).
výsledkov: 30 [ 1-30/34 ]   «predchádzajúce 01 nasledujúce»


Baldur's Gate: Enhanced Edition
Mortal Kombat 4
 hľadaj v časopisoch
 hľadaj všade
 posledne pridané hry
Mafia: The City of Lost Heaven, 26.05.2020
Ogre King, The, 07.05.2020
Blue Ice, 26.03.2020
Plan 9 From Outer Space, 25.02.2020
Blade Runner, 17.12.2019
Computer Bismarck, 06.12.2019
Monster Bash, 10.09.2019
Yendorian Tales: Book I, 09.08.2019
Excalibur: Sword of Kings, 10.05.2019
Home Alone 2: Lost in New York, 05.02.2019
[ viac ]
 diskmagy
 Narsil
 Pařeniště
 KLAN
 PC Engine
 Bonus
 follow / sharing
 štatistiky
 Hry :: 1163
 Prílohy :: 7845
 Komentáre :: 7422
[ viac ]
Copyright © 2018 DJ, design & code by DJ
| OldGames | Online Hry | Časopisy | Diskmagy | Zberateľstvo | Diskusné fórum | Galérie obrázkov | Prílohy | PC hry | Mapa stránok | Odkazy | Kontakty |
| RSS-všetko | RSS-hry | RSS České hry | RSS-komentáre | RSS-diskusia | RSS-časopisy | RSS-prílohy | Facebook | Twitter |
 | Divinity: Original Sin | The Bard's Tale | Might & Magic X: Legacy | Legend of Grimrock II | King's Bounty: The Legend | Dune 2000 | Wizardry | DOSBox