Zoznam príspevkov do diskusie

 
Staré hry :: DJ OldGames
Ringo

Ringo

Ringo

 »
Ringo je na OldGames.sk od: 18.08.2011
naposledy prihlásený: 25.03.2024

Príspevky v Diskusii od užívateľa Ringo

Zoznam príspevkov (1301)
Zoradené podľa
výsledkov: 30 [ 301-330/1301 ]   «predchádzajúce 0123456789101112131415161718192021222324 nasledujúce»
Střelné zbraně jsem používal, jenže má to háček, vystřelený šíp prostě ztrácíš a nenajdeš jich tu mnoho po zemi, musel bych je nakupovat a tady zase narážím na problém peněz. Není to, že by luk chrlil nekonečný počet šípů. Hra tímto nastavuje laťku obtížnosti až někde nad Crystal Dragon s tím, že vsází na nedostatek všeho. A nejen nad Crystal Dragon, ale asi nad vše, co jsem z dungeoů hrál (pravda, Knightmare, který jsem kdysi zkušel byl podobně bestiální, tam nešlo bojovat face to face a většinu potvor jsem musel zabít přivřením do dveří). Svým způsobem je to ale právě to zajímavé, člověk fakt pečlivě váží, co použít, co ne, neplýtvá, protože by věděl, že to někde nagrinduje. Grind tady není, zabité potvory mizí navždy, nové se v dané oblasti nerodí. Z potvor nepadá (zatím) ani jídlo ani peníze. Ale jsem stále na začátku, možná je třeba překonat úvodní těžkosti a pak hra zmírní náročnost. Uvidím. Zatím je to fakt prokousávání se lesními sektory jen proto, že doufám, že po level upu na 3. level bude možnost prolézt ten první příběhový dungeon.
Dvě míle východně od Kamelotu spatřuji vydrancovanou karavanu a za ní dungeon, kde první střetnutí s jakýmsi plivajícím pavoukem nacházím finální součet svých dní. Loadnu a je jasné, že tudy ne. Tudy to prostě na první zkušenostní úrovni nepůjde a tak prohledávám lesy okolo a pobíjím žáby a vlky. Po zisku 41 bodů zkušeností, což je asi 35 žab a tři vlci získávám vytoužený level up a zisk 30 bodů skill pointů, jelikož netuším ,jak body rozdat, dávám 10 do meče, 10 do sekery, 5 do vnímání a 5 do herb - bilinkářství. Ani skok na druhou úroveň však neznamená, že se něco zásadně změnilo. Pavouci v dungeonu za karavanou mi dají kill na dvě rány, na jednu, pokud na mě plivnou dostatečně silně jedovatou slinu. OK, tak zkusím získat ještě jeden level a vydávám se pobíjet potvory v lesích okolo. Nutno navštívit Kamelot, prodat zbytečné věci a dokoupit jídlo, začalo docházet. Po vyčištění 5 sektorů už teď vím, že skill body jsme rozdal blbě. Měl jsem navalit 20 bodů do jedné zbraně. Ale co už, loadovat už to nebudu a budu se úmorně snažit ubíjet žáby a vlky, abych získal další level a bodíky rozdělil chytřeji.
 
25.04.2019, 12:55 
Rytíři mají fest tuhé souboje, ani ustupování moc nepomáhá, vždycky člověk chytně nějakou tu ránu. Vymlátil jsem asi 5 venkovních sektorů, žáby, vlci. Co mi trochu nejde do hlavy, jak se to vlastně dá zvládnout, protože velmi brzy mi dojdou peníze a jídlo, pokud tady není nějaké perpetum mobile na jídlo, případně peníze, tak jsem nahraný. Po každém fightu doléčuji a obvykle po každém fightu mi tak tak zbudou poslední hit pointy. Do prvního příběhového podzemí zatím vézt nemohu, jsou tam pavouci, kteří něco plivou a sejme mě to, než se k nim přiblížím. Takže tak nějak asi půjde ze startu o to, vymlátit několik venkovních sektorů a posunout se o několik levelu výše, zatím jsem na druhém levelu a moc mi to v postupu dále nepomáhá. Ale to jído, to mě fakt trápí, už jem nějaké dokupoval, ale prachy tu z potvor nepadají, tak jsem závislý jen na tom, co najdu na zemi (semo tamo 3 zlaté v nějakém baráku ve městě, to už jsem vysbíral a nebo pak můžu prodávat nalezené předměty, ale ani těch není mnoho. Čas se mi ve hrách stopuje fakt blbě, někdy jsem schpen u toho sedět 2 hod. nonstop, jindy to mám spuštěné a udělám vždycky pár kroků a pak odskočím k jiné činnosti třeba na 20 min. a pak se ke hře na chvíli vrátím. Prostě jak je čas a prostor. Takže já nakonec vždycky absolutně ztratím pojem o tom, kolik času jsem hře, když jsem ji měl spuštěnou, doopravdy věnoval a kolik z toho jsem prozevloval úplně něčím jiným :-) Vzhledem k tomu, že se nemapuje vlastoručně, jde jedna lokace proběhnout docela rychle, pokud v ním nejsou souboje. Města jsem prolétl během půl hodinky. Lesy trvají díky soubojům a neustálému doléčování o mnoho déle. Hru hraji několik dní lehkého hraní (nepočítám velikonoce, to jsem výletil po přírodě a hry šly stranou) a defakto jsem se nikam pořádně od zadání prvního questu nedostal.
Malý posun, v druhém městě na východ od Kamelotu jsem po prolézání baráku a sběru jídla (lidi jsou zde fakt štědří, vždycky mi něco nachystají na zemi) a pár dukátů jsem našel obchodníka Sicka Toadyho. Autoři protkali hru různými humornými hláškami, už dle jmen, obchodník se hned jako bránil, že má daně zaplacené, tak si z něj utahuji a chvíli si hraji na kontrolora EET, pak jej ale uklidním a řeknu mu, že hledám syna obchodníka z Kamelotu. Ten se ovšem s karavanou nevrátil a Sick má podezření, že karavana se stala obětí přepadení lupiči. Tentokráte jdu na západní stezku a pobíjení žab mě přece jen asi nemine, musím v lesích na západní stezce najít ztracenou karavanu. Souboje jsou opravdu hard.
Tak nakonec jsem zaplatil 33 zlatých a nechal se převézt do druhého města. Pochopil jsem, že klíčem není se probít tunami nepřátel, které mi dají 1 exp bodík, že tady asi půjde o to plnit questy, tak jdu splnit ten první, co jsem dostal zadaný. Jdu najít obchodníka Sicka.
Z města Kamelot jsem vyšel východní bránou. Narazil jsem na první zádrhel. V podstatě asi příjemný, protože po všech těch odehraných dungeon hrách, kdy jsem čekal, že pobiji prvních pár brouků a naleveluji se na level aspoň 5 přišlo vystřízlivění z takovéhoto snu. Potkal jsem první žábu, která po třech skocích a hryznutích mou postavu usmrtila. Určitě ji potom polknula, ale to už jsem neviděl, hra nechce dostat pokutu od rady pro vysílání, tak jsem se smířil jen s pohledem na smrtku, která mi oznámila, že takhle jako ne a že by mě chtěla ještě vidět se nějakou dobu trápit. Takže mě loadem posílá zpět na svět. Takže znovu, jdu ven a tentokráte pozorně našlapuji a už ji vidím, žábu jednu pitomou, takže bojový postoj a jde se na to, znovu. Tentokráte žábě zasazuji dříve tři údery než ona mě, takže padá mrtvá k zemi a já ji následně polykám...teda nemusím tu na sebe vykecat všechno. Takže teď beze srandy, získávám jeden bod zkušenosti. Celý v euforii běžím zpět do města, abych se prospal a doplnil zdraví, protože co si budeme vykládat, i v tomto souboji s žábou jsem tak tak div nechcípnul. A teď je mi jasné, že tohle nebude žádná zívačka, jestli souboj s další žábou proběhne podobně, tak nejen, že už nemám chuť ji polknout, takže bych skoro až přivítal, aby polkla ona mě, ale hlavně, po takovém souboji na život a na smrt dostanu zase jen jeden bod zkušenosti. Takže po kolika bodech zkušenosti získám další level a naději, že další setkání s žábou nebude smrtící? Tak na to zatím satále hledám odpověď. Takže jdu do dalších fightů, vypadá to, že první venkovní level budu mít za chvíli prozkoumaný celý. Mimochodem stejně jako ve městě, tak zde se v jedné chatrči nacházel přepravce, který mi nabídl převoz kamkoliv za 33 zlatých. Tak mu říkám, tůdle, si myslíš, že z těch 55 zlatek, o které jsem poctivě obral měšťany při kontrole vodoměrů mu více než polovinu nechám? Ani náhodou. Takže raději se nechám rozežrat žábami až na kost. A jsem strašně zvědav na level up, tak mi držte palce. Jinak venkovní prostory na mě působí skoro až Wizardry VII feelingem, takže fajn, jako....zatím se mi to fakt líbí. Edit: omlouvám se za duplicitní screenshot, měl tam být jeden s takovou pěknou chaloupkou v lese, takže ten až příště :-)
Tak šmejdění po městě, sbírání odhozených drobných v příbytcích měšťanů a pojídání zbytků, co odhodili na zem na horší časy, jsem se dostal k obchodníkovi, který mi dal hned kartáč, co že to my rytíři v čele s králem děláme, všude samý zmar, banditi a hladomor. No to bych nebyl já, abych nedostal kartáč hned jak někam vlezu, aniž bych se ještě stačil pořádně představit. Nicméně bez diskuse jsem musel přijmout quest, byť mám důležitější poslání, obchodník byl nekompromisní, mám něco zjistit o jeho synovi. Údajně by o něm měl vědět obchodník Sick ve městě, kam společně s jeho synem putovali s obchodní karavanou. Jinak syna bych měl poznat dle zlatého prstenu.
Příběh v manuálu je vyprávěn z hlediska Percivala, panoše rytíře Lancelota, kterého Artuš nakonec pasoval na rytíře, protože se Lancelot nedostavil včas k boji za čest Artušovy manželky Guinevery. Lancelot nakonec přijel a byť zraněn svedl úspěšně souboj o čest manželky s rytířem ,který ji pomluvil, že s Lancelotem něco má. Příbeh dále v manuálu kapku liší s intrem, ale to je detail, podobně se liší historie různými výklady různých historiků, takže vlastně žádné překvapení :-) A teď už k dalším událostem: Pro své dobrodružství si vybírám rytíře Likora. Měl největší sílu a po letech kobkaření hlavně za kouzelnické charaktery jsem tady vsadil opravdu na sílu, ve hře není ani mana ani nějaké školy kouzel, které byste postavu mohli učit, veškeré kouzlení zjevně bude spočívat v alchymii. Prozkoumal jsem dvě patra hradu, v kterých kromě pár kusů jídla a receptů na lektvary nebylo nic moc zvláštního. Vlastně našel jsem tu klíč. Lze navštívit trůnní sál se skomírajícím Artušem. Podzemní část hradu má bludiště, jehož vstup je zamčen - samozřejmě na ten klíč. Na konci bludiště za průchozí zdí jsou dveře zamčeny na další klíč, u dveří se nachází hint, kde by se klíč k této místnosti měl nacházet: 3 mile na sever a 3 míle na západ ok hradu Kamelot. Vzkaz ponechal Gwaith. Po té se tedy vydávám zpět do hradu a z něj ven do města. Město je docela velké, je zde spousta domů, které jde prozkoumat, ale není v nich nic zásadního kromě pár dýk, sem tam leží nějaké mince, jídlo a zase několik knih s recepty na lektvary. V žádném dungeonu neprovozovávám alchymii, protože mě to moc nebere plevelit inventář láhvičkami a bylinami na to, abych udělal lektvar a ten si šetřil na horší časy až do konce hry. ale tady to vypadá, že půjdeo první hru, která mě k alchymii donutí. No neva, pokud v tom není samoúčelnost a stane se to nezbytností, proč ne. Jak tak procházím městem, chytla mě i pěkná bouřka, z nebe se snesly kapky deště a sem tam zahřmelo a blýsklo se. Bouřek se nebojím ,mám je rád, tak jsem si to docela užíval. Jinak postava má ukazatel zdraví a také únavy, každá činnost ji unavuje, jakmile dojde ukazatel únavy na minimum, je třeba se vyspat. Ovšem ukazatel se doplní jen natolik, nakolik je postava nasycena, nesmí mít hlad, čím větší hlad, tím méně naplněný ukazatel únavy po spánku. Takže kde najdu žvanec, tak jej hned beru na horší časy do batohu. No nic, ještě se budu chvíli poflakovat po městě, rozhodl jsem se navštívit každého, kdo mi otevře a zkolaudovat mu příbytek. Vždycky to ukecám na to, že jdu odepsat spotřebu vody.
No, tak můj hrubý odhad je kolem 90 hodin. Ale fakt těžko říct, někdy jsem hrál pozvolna ,nakreslil třeba 10x10 čtverců, pak jsem šel s rodinou ven, dokreslil dalších 10x10 a s takovým kouskováním jsem někdy jeden level mapoval i tři dny. Kdybych se to pokusil shrnout do čistého času, tak v průměru bych řekl, že jeden level 3 - 4 hodiny. Asi by to šlo i rychleji, kdybych se tolik nepižlal s detaily v mapách jako barvičky a podobně.
Díky. Je to tak, proto jsem snížil hodnocení z 80% na 75%, protože jsou ve hře zbytečnosti. Možná mají navodit dojem živého venkovního světa, ale psíše to navodilo dojem, že tohle není propracované. Vzpomínám si sice, jak jsem v EoB1 toužil dostat se i na povrch, ale s odstupem času jsem rád, že zůstal celý v podzemí a myslím, že se autoři Abandoned Places II neměli snažit o nějaký soft Might and Magic, když absolutně neměli šanci propracovanost outdooru a obchodního systému M&M obsáhnout ani z 1%. Mapovat ten venek pro mě představovalo zbytečné zdržení, jinak bych hru dohrál asi o nějaký ten týden, možná dva dříve. na druhou stranu podzemní prostory fakt dost dobré, v tomhle mám tak trochu pocit, že řešení některých kobek co se týče tlačítek, plošinek, klíčů atd. je o něco sofistikovanější než v EoB 1. A výcvik postav, byť je to snad asi to nejzákladnější, co může být, tak mi asi sedl taky více než v Beholderovi svázaného striktními AD&D pravidly, protože se s tím dalo více pracovat (grindovat :-)
Hru jsem kompletně zmapoval, takže pokud mé mapy někomu pomohou, budu jen rád. Hra není vůbec špatná, koho bavil Eye of the Beholder, bude jej bavit i Abandoned Places 2 a to tak, že hodně. Kdo je zvyklý mapovat, asi si stejně hru zmapuje sám, kdo není a nechce se tím zdržovat, tak se připravte na mírně ochuzený zážitek ze zpracované mapy, protože podle map se hra bude hrát jako z rychlíku, chodby, kde nic není, logicky s mapou nebudete prohledávat a část gameplaye je rázem pryč. Na druhou stranu, kdo se pustí i do mapování, vystavuje se naopak riziku, že hru zahodí po osmé mapě, protože mapování téhle hry je tak úmorné, jako snad nic. Zdá se mi, že ani u Might and Magicu 1, který má map více, jsem takovou šichtu s mapami nepociťoval. Teď něco k systému ve hře: 1. Parta - při výběru hry prakticky nemá cenu nic moc vymýšlet, je třeba vzít dva válečníky a dva mágy, ale pozor, abyste vybrali dva různé, je třeba mít mága ve sféře necro, ten dostane hned na druhém levelu možnost kouzlit jídlo. Postavy totiž žerou strašně rychle a abyste neumřeli hlady hned v prvním levelu, tak nalevelujte kouzlením hned na začátku tohoto mága, aby dosáhl druhého stupně kouzel. Pak už si nakouzlíte jídla do nekonečna. Jinak stačí v pohodě vybrat navolenou partu počítačem, sami nevymyslíte nic lepšího. 2. průchodnost zdí se zkoumá nárazem do ní. Náraz nezraňuje. Na co je třeba ale dávat bacha, hra má v sobě takový nepříjemný bug, dá se na to ale zvyknout, někdy ale potečou nervy. Někdy má hra totiž tendenci nezareagovat na pohyb, když se pohybujete mačkáním šipek na klávesnici. Proto se vždy ujistěte, že po nárazu do zdi naskočí hláška, že tudy nelze projít. Párkrát jsem takto nesmyslně minul průchozí zeď, zmáčknu a neprojdu, šel jsem dále, jenže nešlo o neprojití, jen o nazareagování hry na směrovou šipku. 3. Tajná tlačítka se nehledají poklikem, ale ježděním kurzoru po stěně. Když tam je nějaký aktivní prvek, kurzor se změní v ruku. Bacha na nenápadné tlačítka v podobě malinkatého kamínku ve vzorku zdi. A ještě větší bacha na absolutně neviditelné tlačítka, které najdete jen poctivým zkoumáním. Tyhle tlačítka fakt nejdou vidět. Další interaktivní prvky jsou nášlapné plošinky. Některé splní svůj účel po sešlápnutí, pár jich je tady i na zatížení, na což je třeba většinou použít těžkou zbroj, některé plošinky jsou teleporty a některé jsou jen spinnery. Pokud chcete účinek nějaké plošinky neaktivovat, chcete ji jen přeskočit, což je někdy nutnost u teleportů, stačí zakouzlit levitaci a plošinku přeletět. Stejně tak se chodí po vodních plochách a u ohnivých ploch levitace snižuje o polovinu damage z ohně. Bacha, kouzlo levitace funguje pár sekund. 4. Souboje - ve většině soubojů není třeba dělat úkroky, nejsou těžké, jen občas při nějaké přesile mlžete dsostat na frak. Pečlivě hlídejte ukazatele zdraví a to, jestli nějaká postava náhodou nemá mírně zatmavený portrét, to je totiž mrtvá. U kouzelníku mějte připravené heal kouzla. Z počátku hry se snažte fakt bojovat jen bojovníky ve předu, aby získávali expy, jinak je totiž nezískají ,než bojem. Kouzelníkům je možno nahnat expy kouzlením i do prázdna, tak by bylo škoda, kdyby ubírali expy ze souboje válečníkům tím, že jim budou vypomáhat útočnými kouzly. Kouzelníky zapojte do boje až v poslední třetině hry. 5. Zbraně a zbroj - jakmile najdete lepší zbroj, vyzkoušejte, jaký má na postavu efekt, zbroj určená pro válečníky totiž mágům nepřidá nic a stejně tak zbroj nebo artefakty určené mágům nedají žádný bonus válečníkům. 6. Ekonomika, město, obchod - Tohle je ve hře naprosto k ničemu, do začátku lze prodat nějaké drahokamy a pomoct si nákupem long swordů válečníkům. Ale dále jakékoliv shopy ve městě můžete pak ignorovat, protože najdete v dungeonech vždy lepší zbroj než ve městech, kde je jen naprosto ta základní. Nemá cenu nakupovat ani jídlo, to nakouzlíte, nenakupujte louče, mají životnost pár sekund, zatímco ty nalezene v dungeonech vydrží několik minut. Jednoduše po lehké výpomoci na startu jako je longsword a nějaká ta plátová zbroj už pak nenakupujte ve městech vůbec nic. K tomu se vztahuje další věc, ve hře jsou tuny drahokamů, klidně je nechte ležet, když nic nebudete nakupovat, nemusíte je tahat a pak prodávat, peníze vám budou na nic. Ušetříte spousta stresů s inventářem, kdy jednak přetížené postavy jsou pomalejší (přitom hra nemá ukazatel přetížení) a místa v inventáři není nikdy dost. 7. Struktura dungeonů - vždy 32x32 včetně okrajových zdí. Schody nahoru a dolů jsou sestupem do dalšího levelu jen když naskočí čekací hláška Please wait. Když nenaskočí, znamená to, že vás schody dovedly jen do jiného místa daného levelu, v podstatě to funguje stejně, jako by to byl obousměrný teleport. Stejně tak fungují i některé díry. Do děr lze slézt pomocí provazu, můžete do nich spadnout. Vylézt lze taky pomocí provazu nebo pomocí kouzla levitace. 8. Hra má ve struktuře i pár nelogických prvků, v pár levelech se mi stalo, že mají prostory, do kterých nelze vstoupit. Víte, žetam za sloupem je hala, ale nevede do ní cesta, můžete jen nahlédnout skrze ten sloup. Dále se mi v jednom levelu stalo, že celá jeho třetina zůstala neodkryta. Nikde nevedla cesta, ale bylo slyšet kroky za zdí. Takže se tam promenádovaly potvory. V jednom levelu jsem nenašel nic k otevření jedněch dveří, napadá mě jedině, že jsem nenašel neviditelné tlačítko, ale dle zpětné konzultace s mapami od druhých (existují 2 dohledatelné návody, jeden polský, druhý zde v Excaliburu) nenašel vstup nikdo, nicméně dle toho, že si nakreslili shodně ty prostory, tak ještě odněkud museli opisovat :-) Já si je teda nedokreslil, nevstoupil jsem tam, nevím co tam je, nebudu to kreslit do mapy. 9. Pečlivě přemýšlejte, kdy uložíte hru a zda uložíte bezpečně před tím, než se rozhodnete spouštět nějaký mechanismus tlačítky nebo plošinkami. Narazil jsem ve hřa asi na 3 dead endy, kdy jsem zůstal uvíznutý v pasti mezi stěnami a nebylo cesty ven. 10. Ještě se vrátím k věcem. Netahejte zbytečně artefakty spouštějící útočné kouzla. Všechny ty burning oily, ball of flames, Flask of spider poison jednoduše někde povyhazujte, plevelí to inventář a nikdy nenarazíte na souboj, kde by to bylo nezbytně nutné použít. Co si schovávejte, tak to kouzelné hůlky, ty mají vícero použití a budou se hodit v místech, kde budete vystaveni přesile a nepůjde tam třeba kouzlit. To by bylo k radám tak zhruba vše. Co se týče hodnocení (více se rozepíšu v recenzi), lavíruji někde mezi 75% - 80%. Hra není vůbec špatná, graficky je moc hezká (i když bych možná vytknul až moc titěrné potvůrky), hra opravdu působí atmosférou zapomenutých zapadlých míst, skoro bych řekl, že z atmošky jde mráz v zádech jako když jsem poprvé na počátku 90. let hrál hru typu dungeon (Eye of the Beholder). Některé technické neduhy a nedomyšlenosti sice potrápí, ale lze je hodit za hlavu, vždyť i slavný beholder měl v 5. levelu trochu nesmysly v designu v sekci s teleporty a nebo totálně nesmyslně sestavený 12 level. Abandoned Places 2 naopak na závěr přitvrdí jak v puzzlech, tak i soubojích a levely jsou ke konci designově prorpacovanější, což je super odměna za hodiny a hodiny námahy. Hra je na poměry dungeon crawleru opravdu rozsáhlá, je to jakoby měl Eye of the Beholder ne 12, ale 28 pater. NAvíc se mi mnohé zapuzzlované levely zdály promyšlenější než ty z Beholdera jedničky.
Od outra jsem moc nečekal. Pár obrázků a docela působivá amigácká hudba. Takový klasický závěr dungeonu z první poloviny 90. let. Eye of the Beholder měl outro mnohem odflinknutější.
Mojí nabušení borci se spoustou artefaktových zbraní a zbrojí. Hra je v podstatě postavena tak ,aby vaše parta končila hru na 20. levelu úrovně zkušeností. Některé artefakty jsou schopny postavě level přidat, pokud je equipnut.
Konec se neobešel bez nějakých těch finálních keců, takže tady jsou :-)
Tento level skrývá už jen pár fint, podstatné je mít 3 Glass key. Jeden šel najít v levelu 2, další dva se skrývají v chodbičce hned u vstupu do levelu, která se ale otevře později a porpavdě přesně nevím, co to otevření spustí. Po poražení uvítacího výboru a nalezení tajného tlačítka ,které otevře dveře, se jde dlouhou chodbou, hned ze startu té chodby je místnost (zamčeno na glass key), kde má jedna z potvor Kuhalkův meč, velmi silná zbraň. Dále chodba vede dlouhatánskou pasáží na sever, pak na západ, zde se na konci chodby skrývá pravděpodobně dead end v případě, že byste sem došli bez jediného glass key, protože se zde uzavře chodba nazpět, když stisknete tlačítko u nášlapné plošinky. Zde je třeba ovšem vstoupit do průchozí zdi směrem na jih a odemknout další dveře (glass key). Otevře se před vámi obrovská hala, ohnivé políčka po zmapování vykreslí obrazec hlavy krále s korunou. Podstatný je jihovýchodní roh místnosti, ke kterému se dopracujete po sérii dlouhých bitek s nepřáteli, kteří na vás čekají schovaní mezi sloupy, které obklopují celou místnost. V rohu se skrývá Pendugmahle, úhlavní nepřítel, boss. Je třeba jej porazit, vypadne z něj glass key (důležitý, pokud jste si nezašli pro dva glass key do chodbičky u vstupu do levelu. Teď by vám chyběl. Boss to nebyl těžká, v místnosti sice nelze kouzlit, jde to jen v místě úplně na západě místnosti mezi výklenky. Není problém tam doběhnout seslat léčivé kouzla, kdyby boss moc zatápěl. Ale já jej porazil na jeden zátah, tentokrát jsem udělal i pár ústupů a úkroků před jeho kouzly. Po porážce bosse se zmizel na jižní stěně jeden ze sloupů, za ním byla průchozí zeď a já si mohl vychutnat sladké finále....
Uvítací delegace po vstupu do levelu (viz obr., btw screenshot pořadové číslo 76) Tady už není opravdu prostor na nějaké srandičkování s šetřením kouzly nebo snahou cíleně sbírat expy s tím, že některé postavy úmyslně vynechám z boje. Tady je třeba vrhnout veškeré síly.
Tomuto levelu dominovala jedna velká hala. Hlavní bylo najít dva klíče, jeden odemykal dveře k hale, druhý k sekci vedoucí ke schodišti do levelu 3. V této sekci se také nacházi Glass key, ke kterým zde nejsou dveře, takže je určen zjevně k odemčení něčeho v levelu 3. Obrovská hala byla plná otáčedel, teleportů a tlačítek k sešlápnutí, i zatížení pro trvalý efekt. Dále je zde několik tlačítek na zdi, jedno opět chytře schované a neviditelné (respektive dvě, jedno je ještě před halou). Hala se mapovala chvílemi v pohodě rychle, jindy se čkověk zaplantal v tom velkém prostoru, který byl rozdělen několika zdmi, které byly rozmístěny ale pravidelně systematicky. Halu se spoustou puzzlů jsem nicméně zvládnul, jakožto i celý level. Kamarád Kulhak, který má být v tomto labyrintu někde uvězněn mi před vstupem do levelu 3 seslal zprávu, že si má pospíšit, že nejsem již daleko. Takže nyní, sestup k finále, labyrinth level 3, mapa číslo 28....kdybyste věděli, v jakém jsem napětí, co bude o level níže, při myšlence, že jde o finále, v hlavě mi probíhají události cca 3 měsíců, které u této hry trávím, hromada map (zde v dokumentech) o docela velké rozloze, které mi daly kupu práce, frustrace, naštvání, ale nakonec krásného pocitu, že jsem to zvládl zmapovat. Spousta dojmů ze samotné hry, které se značně střídaly, to nejlepší si autoři nechali na konec, předchozí cesty se skládaly střídavě velmi příjemné atmosféry a grafiky s pocitem semo tamo prázdnoty, neúčelnosti, případně na druhé straně samoúčelnosti. Při porovnávání s jinými dungeony jsem před usnutím rozjímal, co vlastně hře chybí nebo nechybí, jak si s stojí v porovnání s jinými hrami, které mám za modly a zda drobné chyby jsou opravdu tak zásadní, nebo je jen více vidím s ohledem na hromady zkušeností s hrami tohoto typu. No, finální resumé, případně recenzi, si nechám až na moment, kdy budu mít hru pokořenou, bude to zajímavé dát do kupy.
Toto je ve hře dosud nejkomplikovanější level. Série tlačítek, které zavírají třeba dvě stěny a jiné dvě otevřou jsou oku matoucí a vůbec nevíte, jestli jste se někam jinam teleportovaly nebo se jen ty zdi pozavíraly. Takže můj kix číslo 1. První zavření stěn a otevření jiné jsem považoval za teleportaci jinam a rozkreslil jsem nový list. Šlo jen o chodbu s nepřáteli, vlezl jsem v té chodbě na tlačítko a byl jsem zpět. Později jsem pochopil, že šlo o tutéž chodbu. Druhý kix byl, že jsem hned na startu levelu protáhl jednu chodbu o čtvereček navíc, což znamenalo, že se mi prakticky zhroutila možnost mapu dobře zapasovat, od počátku byla ujeta. Třetí kix, oboustranný teleport, parta lítala sem a zpět a vypadalo to jen jakoby procházela průchozí chodbou sem a tam, tudíž jsem špatně navázal a začal přikreslovat mapu dále, jakoby šlo jen o posuvník. Ve skutečnosti šlo o teleport úplně jinam. Paradoxně ale vše zapadlo, jako bych to kreslil dobře :-) Šlo o to najít klíč, ten sjem našel a mohl jsem se vrátit oboustranným teleportem, o kterém jsem se domníval, že je to jen ten posuvník. Došel jsem k zamčeným dveřím a ty vedly do levelu 2. Jenže co s mapou? Poznal jsem dvě okrajové části, ty jsem přilepil tedy na kraj, ale zbytek mi vůbec nepasoval, nešlo to z těch 4 listů dát dohromady a tak se přiznám, že jsem rozklikl návod a jal se mapu prostě zkonzultovat. A tady jsem pochopil ty chyby, a poskládal jednotlivé části mapy dohromady. Jako normálně bych se posunul dále o level níže, level 1 jsem si splnil, jen prostě ta mapa. To, že to tu chci dokonale zmapovat a zkompletovat mě prostě donutilo do toho návodu a mapy mrknout. Největší chybou byl ten obousměrný teleport, ten mě fakt zmátl v tom, jak ty chodby na sebe vlastně navazují. Teď už hurá do Labyrintku levelu 2 (mapa 27) Na obrázcích zdejší fauna.
Peklo, tenhle level nelze nazvat jinak než peklo. Taky se zde kapku projevil jeden neduh hry, tím nechci nikoho odradit, kdo je buldok a chce projít každou kobku, tak tohle je fakt sice obtěžující, ale marginalita. Stisk pohybové šipky totiž nezareaguje vždy na první dobrou, občas se mi stane, že musím stisknout 2x, aby se parta dala do pohybu. A proč jsem kvůli toho nakouknul do mapy v jednom polském návodu? V tomto patře je nutno proskočit do teleportu, který vás hodí do totálně ohnivé zapálené oblasti, každý čtvereček hoří. Proto střídavě pořád kouzlíte ,heal all, heal all, levitace, heal all a do toho děláte kroky, zkoumáte zdi a neustále dostáváte zásahy ohněm. Ve velké zapálené hale je třeba stisknout jednu páku a pak v ní vlézt na každičký čtvereček, na jednom se totiž pod plameny skrývá nášlapná plošinka. Otevřou se dvě zavřené zdi, a tedy průchod pryč. Do průchodu se vlévá oheň (asi tedy láva) a je třeba pelášit, protože v této chodbě nelze kouzlit. Takže žádný heal, žádná levitace. Tak jsem pelášil, ale chodba byla slepá a má parta potupně umírá. Druhý pokus, nacházím dveře, za nimi prostupnou zeď, na zemi nějaké věci, ale opět umírám jako Jan Hus. Zkouším v té chodbě všechny zdi, na několikátý pokus nacházím prostupný drobný výklenek, kde mě nezraňuje oheň a jde i kouzlit, Doléčuji, ale pak usuzuji, že chodba nikam nevede, dochází trpělivost, kouknu na polské mapy a hle, ona je tu jedna ze zdí prostupná. Jenže se mi neodhalila. a proč? No protože prostě v tom úprku ohněm se mi v daném místě neprojevil stisk šipky a parta zdí neprošla a já usoudil, že zeď není průchozí. Tak trochu technický klacek pod nohy, který je třeba mít na paměti. Dokud si nejste jisti, že vám hra napsala text, že touto zdí nejde projít, tak je možné, že jste prostě přehlédli nereakci pohybové šipky. Jako zní to hnusně, ale i přes tohle všechno je to super hra :-) Jinak 3/4 levelu zmapované, takže brzy sestoupím do předposledního 27. levelu. Po tom všem bych už přijal jednoduchou procházečku k hlavnímu bossovi, protože posledních pár levelů bylo zapuzzlovaných více než celý Eye of the Beholder 1. A to jsme měl pocit po prvních 16 levelech, že je hra na puzzly nějak skoupá :-)
Tento level byl na mapování peklo díky velké hale plné pojízdných chodníčků. Ale nakonec jsem to nějak splácal,mapa hotová, level projitý, cílem bylo najít pár klíčů, opět se tu nacházejí dvě neviditelné tlačítka, ale už jsem si na to dal bacha. Sestupuji do sekce Labyrintu, opět změna grafiky. Grafika, to je to, co se Abandoned Places 2 opravdu povedlo a s ní parádní atmosféra. A taky je čas na rekapitulaci party. Postavy už postoupily nad 18. level, kouzelníci umí vesměs všechna kouzla, některé jsou opravdu megasilná. V bojích už nerozlišuji, koho zapojím do útoku, abych mu nahnal expy a koho z boje vynechám, protože má expů dost. V soboujích totiž dost přituhlo a narazil jsem již na několik momentů, kdy bylo třeba do boje vrhnout již všechno. Postavy viz obrázky.
Endless Deep, takhle jsem následnou pasáž pojmenoval, jelikož u schodů do této pasáže bylo tohle napsáno. S tím, jak pojmenovávat některé lokace tady je trochu problém, protože někdy hra neřekne. Věž se najednou přetaví z kulatých levelů do čtvercových, tak jsem to původně pojmenovával Ancient tower, ale pak jsem si vzpoměl, že jeden text říkal, že pod věří jsou ruiny a labyrint. Tak jsem usoudil, že předchozí pasáž jsou už ruiny a ne věž a následnou pasáž pojmenuji Endless Deep. Labyrint bude asi až finále. Takže první level Endless Deep teda má defakto strukturu labyrintu, cílem je ale v podstatě se jen dostat ke dveřím, zamčeným na feather key z Ruin levelu 2. Je to vlastně asi první takový meziúrovňový puzzle této hry, dosud se prakticky držela pravidla, že se žádné quest itemy nepřenášely do jiných pasáží hry, že by tma měly někde něco otevřít. (pokud mě už teda paměť neklame). Endless Deep má zelený nádech a jsou zde jacísi červení dráčci a hodně tuzí rytíři. Poprvé ve hře do boje posílám vše, co jde, včetně nejsilnějších kouzel a stejně mi občas nepřátelé zatopí. Nejhorší jsou místa, kde nejde kouzla sesílat, tam jsem vzal za vděk kouzelné hůlky, které už mi notnou část hry blokují inventář a teď jsem je konečně použil. V levelu je jinak schovaný Stone Key, který otevírá dveře ke schodišti nahoru do Ruin level 3, kdyby měl náhodou někdo potřebu se tam vracet.
Vzhledem k počtu her jsem rád za každou minutku, kdy můžu s nějakou hrou pohnout, takže gameplay videa druhých nesleduji, ale tady jsem udělal výjimku a na chvíli mrknul :-)
V tomto levelu se nedělo prakticky nic dramatického, cílem bylo spadnout sem dírou z předchozího levelu, ale jen o jeden stupeň, díra totiž vede až o dva levely níže. Je tedy třeba zakouzlit nad dírou levitaci a slézt jen o jeden stupeň níže provazem. Ono je to docela logická finta, ale musím se přiznat, že jsem nějak na ní nebyl schopen přijít sám :-) Buď jsem spadnul až dolů a ono vyšplhat výše už nejde, protože se díra nad vámi v patře o dva levely níže uzavře. Původně jsem myslel, že jde o úmysl a do levelu Ruin 3 se vrátím jinudy, ale není tomu tak. Takže mi pomohl malý hint na internetu. No nebýt těch internetů, tak nevím nevím, asi bych tu hru neměl projitou až tak detailně. Jestli by minutí Ruin levelu 3 bylo fatální pro dohrání hryse dozvím íže. Z levelu Ruin 3 je totiž zásadní dostat se schodištěm zpátky do malé pasáže Ruin level 2, kde je skrytý další Feather key. Jiný smysl tento level prakticky nemá. Je zde mimo jiné obrovská místnost s hromadou tlačítek a nášlapných plošinek a je třeba to nějak pomačkat a pošlapat, aby se otevřela cesta dále touto velkou místností, ale nějaké zásadní útoky na kvalitu intelektu zde nečekejte, v podstatějde o to pomačkat, co se dá a ono se cesta dále prostě otevře :-)
Bylo by to zajímavé, ale taky asi časově strašně náročné, to by nešlo letmo shrnout jako dungeon, kdy projdeš bludiště a popíšeš pár specifických věcí, které tě potkaly. U8 je i ukecaná a nevím, jestli by psaní deníku na takovouto hru nekladlo docela požadavky a přepis příbehu, kdo mi co řekl a takový deník by byl pravda epický, ale momentálně pro mě časově asi nemožný :-) A ještě více než U8 mě láká U5. Ta mě z těch starých Ultim se schématickou grafikou láká nejvíce.
Tak za mě rozhodně tohle: Cllahan's Cross time Saloon Hoboken je taky zajímavý, ale ten jsem dojel snad někde do poloviny a popravdě dodnes nevím, proč jsem přestal, možná to bylo na mě až moc humorně a nadsazeně pojaté a vytratilo se pak kouzlo napínavosti. Docela bych možná byl zvědavý i na The Dig. Te jsem hrál s velkými očekáváními a totálně mě unudil, že jsem jej dojel snad jen do 1/3 a dále to nešlo, takže by mě zaujalo to asi spíše číst z druhé ruky od někoho :-) Jinak já sám docela uvažuji, co po Abandoned Places 2, chylícímu se pomalu ke konci. A překvapivě mám nutkání pro deník rozjet něco právě béčkového, ne tak profláklého, co už musel snad hrát buď každý nebo to má v plánu. Samozřejmě se hodlám nadále věnovat dungeonům nebo RPG. Takže já mám varianty tyto. Pokud budu chcít hrát něco béčkovějšího, jsem odhodlán sáhnout dokonce po českém titulu a to je Rytíři Grálu, zatím největší favorit. Druhá možnost je řekl bych skoro áčkové Brány Skeldalu. Třetí možnost je znovu si zahrát Eye of the Beholder 3, zmapovat jej tu, protože tahle hra jestrašně podceňovaná a přitom je dost dobrá. Čtvrtá možnost je konečně rozseknout neskutečné resty v sérii Ultima, dosud jsem dohrál jen fantastický 7. díl a stále patří do kategorie jedna z nej RPG co jsem hrál. Tady by v úvahu připadalo dohrání samostatného datadisku Serpent Isle, nebo sáhnutí po 5., 6. nebo 8. díle.
K tomu tlačítku ještě, kromě toho, že stojím v průchozí zdi, takže jde o to jí zbrkle jen neprojít, ale otočit se ještě ke stěně té chodby průchozí zdi, tak na obrázcích je vidět, jak je nutno být přesný při tom pixelhuntingu, aby se kurzor změnil v ruku. Ve dvou případech je změněn na pohybový kurzor. V těchto místech jsem díky tomu ani nehledal na zdi aktivní prvek, vždy hledám vesměs horní polovině stěny. Mimochodem, vyhořel jsem i na další věci. Když jsem zjistil, že jsou zde další zamčené dveře a nemám k nim klíč a už fakt není kde hledat, tak jsem si říkal, to snad ne, opakovaný vtip přece není vtipem,ale nebude beztak v ohni, ale ve vodě, jenže v zápalu ztráty trpělivosti, než abych tam kráčel, tak jsem mrknul už teda na ten otevřený návod a říkám si, schválně, tak kde. No a on opakovaný vtip vtipem fakt byl, klíč nebyl ve vodní ploše, ale opět v ohni a spíše mě na tom teda teď štve, proč jsem prostě si nedal práci a neprošel ty ohnivé a vodní plochy sám, sám bych si to krásně našel a nemusel jsem jít cíleně s tím, že vím teda, kde je a o to více naštve, že jak jsem tam procházel tím ohněm poprvé, tak bych dal ruku do ohně, že jsem to tam proklikával a nic jsem tam nenašel. Asi jsem proklikával málo pečlivě.. Kdybych to našel sám, tak by to byla daleko větší radost, ale těch jobovek je v tomhle levelu už na mě až moc :-)
Tak při prolézání Ruins level 2 vypadalo vše na pohodu až do momentu, kdy jsem měl před sebou dvoje dveře bez zámku, tlačítka i páky na otevření a bylo jasné, že je někde tajné tlačítko. Po hodinách bloudění jsem to fakt jako vzdal a kouknul jsem do návodu a jak se dalo čekat, jeětě větší svinstvo jak nenápadné tlačítko ve žlutém levelu. Tentokráte je skryto zcela, není vidět ani malilinkatý detail odlišnosti a šlo jen o to, zda pečlivě projedete jistou zeď kurzorem a šipka se zmení v jednom místě v ruku. Tohle is autoři opravdu mohli odpustit, hra není sice na puzzly těžká a asi chtěli trochu hráčům na několika místech zatopit, ale pixel hunting na každé zdi v dungeonu s 28 levely o 30x30 čtvercích fakt nehodlám. To jako sorry. Teda po pravdě, každou tu zeď projíždím kurzorem a zkouším ji projít, tohle fakt dělám poctivě, ale projíždím kurzorem letmo a prohlížím, zda tam není nějaká odlišnost oproti jiným zdem, ale opravdu kurzorem nejedu kamínek po kamínku. Viz obrázek, na tomto jednom kamínku se změní kurzor v ruku. Ten kamínek není ničím odlišný, je na každé stěně. Ještě podotknu,že dosud se tajné tlačítka skrývaly vždy někde spíše ke kraji zdi, nikdy takto uprostřed, takto uprostřed se kurzor obvykle mění ve směrovou šipku k pohybu. Proto jsem stěny spíše projížděl kurzorem po okrajích, málokdy přímo ve středu zdi.
Opět velmi hezky zapuzzlovaný level, vypadá to, že to nejlepší si hra schovává nakonec. Spousta tlačítek, 3 teleporty přenášející do tří různých sekcí, pěkně schované některé chodbičky s tlačítky, otevírajícími něco někde. První polovina hry se nesla vesměs v jednoduchých puzzlech a dokázala zatopit jen nechutně schovanými tlačítky ve zdi. V druhé polovině puzzly docela využívají celou kapacitu levelu a rozsah levelu tak nepůsobí samoúčelně, že jde jen o chodbu, kterou je třeba prostě jen projít. Hře jsem nejprve hodil hodnocení kolem 70%, postupem hraní jsem jí za atmosféru a grafiku zvedl na 80%, po ujištění naprosto nefunkční ekonomiky a lacinností některých puzzlů a struktury úrovní jsem hodnocení zase srazil na 75%, teď bych za poslední dva levely, co jsem prošel zase nejraději hodnocení zvedl na těch 80%, ale zůstanu při zemi na 75%, 80% je přeci jen asi pro o kapánek legendárnější kousky. Tohle je fakt vyloženě rare pro fanoušky žánru :-)
Tento level se vyznačuje několika zajímavými puzzly, kde je třeba použít nějaké kouzla v určitých místech, aby se otevřela na jiném místě cesta dále. Jsou tu drobné textové hinty. Nejzajímavější je hint na skrytý klíč, takový ten příjemný, kdy to dává logiku a člověka potěší, že na to přišel. V tomto směru jde určitě o jeden z nejzajímavějších levelů hry, kdy nejde jen o to projít, zmapovat, vymydlit nepřátelé a hurá po schodech dolů do dalšího levelu. Je třeba tady i řešit, což je fajn. Po 5 kruhových mapách věže jsem našel opět další schody dolů, věž je evidentně v podzemí a kromě jednoho nadzemního patra je každé patro situováno dolů. Sestupuji tedy do dalšího levelu věže, překvapivě architektura je shodná s Ancient Dwarven Mines, proto jsem tento level nazval jako Ancient Tower a budu ji číslovat opět od levelu 1, vypadá to, že by mohlo jít o další odlišnou pasáž hry. Zajímavé je, že autoři takto hru rozkouskovali docela chabě na jednu dvoupatrovou startovní lokaci, druhou lokaci jsou trpasličí doly, mají pak se stokami a ancient částí 9 pater a třetí část věž, které mapuji už 6 level. Aby hra nabyla na opravdové epičnosti, tak to mohli autoři rozsekat v těch 4 venkovních lokacích třeba aspoň na 5 - 6 lokací podzemních s výlety do města. Protože jak slezete 5 levelů pod zem, tak se na návraty do města s tím, že prodáte drahokamy, můžete z vysoka vykašlat. Do toho máte nervy s inventářem, kam to vše nastrkat a nyní jsem ve fázi, kdy přebytečné zbraně a také drahokamy regulérně vyhazuji na zem. Hra má totiž stejně naprosto nefunkční ekonomiku a je zde jen iluzí, aby to hře vdechlo trochu života navíc, ale není to k ničemu. Nyní to tedy vypadá, že se tak nějak pomalu blížím k závěru hry a věž bude lokací poslední, vícepatrovou, více, než by bylo z hlediska úmornosti příjemné. Takové vylezení ven z věže po 5 patrech, nadechnutí se čerstvého vzduchu a doputování třeba do nějakého finálního hradu jinde na mapě by tomu nahrálo více bodů z hlediska atmosféry. Hra dost působí jako dva Dungeon Mastery slepené k sobě.
Gratuluji k dohrání, super deníček.
výsledkov: 30 [ 301-330/1301 ]   «predchádzajúce 0123456789101112131415161718192021222324 nasledujúce»


Retrogaming merch - HV 1701.cz
 možnosti podpory
🍺 Buy me a beer
 hľadaj v časopisoch
 hľadaj všade
 posledne pridané hry
Tomb Raider II, 22.02.2024
Joust, 24.11.2023
Fortress of Dr. Radiaki, The, 01.10.2023
Rampage, 23.09.2023
Lost Vikings 2: Norse by Norsewest, 03.07.2023
Falcon, 03.05.2023
Metal Gear, 18.10.2022
Clock Tower, 26.09.2022
RoboCop 2, 09.05.2022
Ztracený ostrov, 01.05.2022
[ viac ]
 diskmagy
 Narsil
 Pařeniště
 KLAN
 PC Engine
 Bonus
 follow / sharing
 štatistiky
 Hry :: 1271
 Prílohy :: 8235
 Komentáre :: 7766
[ viac ]
Copyright © 2018 DJ, design & code by DJ
| OldGames | Online Hry | Časopisy | Diskmagy | Zberateľstvo | Diskusné fórum | Galérie obrázkov | Prílohy | PC hry | Mapa stránok | Odkazy | Kontakty |
| RSS-všetko | RSS-hry | RSS České hry | RSS-komentáre | RSS-diskusia | RSS-časopisy | RSS-prílohy | Facebook | Twitter |
 | Divinity: Original Sin | The Bard's Tale | Might & Magic X: Legacy | Legend of Grimrock II | King's Bounty: The Legend | Dune 2000 | Fix-It Felix Jr. online | DOSBox