Máš pravdu... taky nestíhám, ale moc mi to nevadí. Nové hry (potažmo RPG) většinou stojí za starou belu, a co se týče atmosféry, tak se na staré RPG můžou jít zahrabat. Mně osobně se STRAŠNĚ líbí představa, kolik her bych ještě chtěl, mohl dohrát. Mám netbook, a seznam her, které bych chtěl a mohl dohrát je obrovský. A i kdybych to stihl, stále se můžu pustit do izometrických RPG (které se na desetipalcovém dipleji hrají blbě). Takže se stále mám na co těšit... Představa- mám dohráno vše, co bych chtěl, je ukrutná (asi jako když babce, důchodkyni, skončí mexická telenovela....).

Hry v sérii TES byly vždy přehypované, a třeba u Morrowindu recenzenti přiznávali, že málokdo z nich hru dohrál. Zatím se díky Bohu zdá, že Skyrim bude světlou vyjímkou. Oblivion jsem napodruhé dohrál až teď: 1. nemohl jsem se dočkat Skyrimu. 2. byl jsem zvědavý na oba datadisky (Shivering Isles mně moc nezaujaly). 3. Dávno už nemám herní počítač, a na PS3 jiné RPG nebaví (Dragons Age jsem zkoušel, Two Wordls nemám). Výhledově si ale jistě pořídím i GOTY edici na PC (časem herní NTB bude, a možnosti modifikace Skyrimu se zdají neomezené ....

Arénu ani Daggerfall jsem nikdy nehrál. Morrowind jsem sice nedohrál- ale strávil jsem u něj MNOHO času, a i dnes si ho rád rozehraji (na netbooku funguje docela dobře). Čestina funguje (narozdíl od Albionu) bezchybně, a někdy si jen tak počtu pár knih, které jsem cestou posbíral.... Oblivion jsem dohrál dvakrát, jednou na PC (můj "herní" notebook se příšerně sekal..) a pak na PS3. V Oblivionu se mi líbila otevřená krajina: rád se totiž při hraní kochám. Dalším pozitivem byly vcelku různorodé a zajímavé questy- např. vybíjení krys, záchrana malíře uvězněného ve vlastním obraze. Na druhou stranu mi vadil level scaling a stále se opakující interiéry budov a dungeonů (jako zarytý kobkař jsem nesl těžce monotónnost podzemních prostor). Zdá se mi, že Betsheda s každým dílem ubírá na velikosti, počtu questů a zjednodušuje herní systém. Na druhou stranu se z chyb učí a každá další hra má spoustu vylepšení a vychytávek. (jdou vidět i zkušenosti z Falloutu). Ochutnal jsem Skyrim (PS3 verze), a i když je na hodnocení brzy, jsem z něj unešen. Po dlouhé době mám opět pocit, že jsem tam. Že jsem to já, kdo se plíží temnou jeskyní, s šípem připraveným k výstřelu. Doufám, že svůj názor časem nezměním. Přidám jen jeden detail: když jsem vylezl z prvního dungeonu, tak stezka vinoucí se na cestu do Riverhoodu byla zpevněna úplně stejně jako u mého strýce Pepíka na chatě na Klokoočůvce- cit pro detail má Betsheda dokonalý. Moje rada zní- jestli si chcete TES vychutnat, tak hlavně nespěchejte...

Nechci vypadat jako spammer, ale dal jsem si tu práci, jukl na nejrůznější dostupné materiály, a na svých stránkách www.old-games.estranky.cz jsem rozebral úvod hry až do hratelné fáze. Tedy dál, než po opuštění úvodního dungeonu... Ale byla to šichta :D :D :D

Evil`s Doom jsem nehrál :(, ale díky za tip, určitě se do něj pustím. Jinak Crystal Dragon se asi dá dohrát, ale jak jsem již psal, tak po několika měsících jsem hraní zabalil, a pustil se do starých dílů Might&Magic (I-V). Pak mi nějaký dobrák ukradl netbook, a bylo vymalováno. Každopádně v celé hře je nejdůležitejší kouzlo confusion, která na nějakou dobu zmate nepřítele, a ten se dá (s velkými potížemi) ukydlit. Rád si hraji na herního archeologa- vyhrabu nějakou starou gamesu, zkusím ji zpracovat, přeložit manuál, pohledat, nebo napsat návod, prohrabat se jí od začátku do konce, prozkoumat každý detail....a zjistit, zda se dá hrát i v dnešní době. Do toho si občas zahraji nějakou osvědčenou kvalitu (dohranou po x-té).

Miluji ten klaustrofobní pocit z temných kobek, obavy z toho, co se objeví za dveřmi, jaká příšera na mě čeká v dalším patře, jaký boss a jaká odměna na konci. Miluji krokovací dungeony, zvuk otevíraných dveří (AMIGA= stereo), nejrůznější pasti, pití z fontánek, starosti o své postavičky, a jejich výzbroj, kouzla. Co se týče Crystal Dragonu- někde jsem četl, že je to nástupce Black Crypt... nejsem žádné RPG ořezávátko, ale skutečně mě odradila vysoká obtížnost hry. Zpočátku se mi líbil level desigmn úrovní (v prvním patře WC pro posádku :D) automaping, různé vychytávky (níže zmiňované blokování dveří) a podobně, ale třeba managenment kouzel je špatný, v partě jsou jen dvě postavy místo klasických čtyř.... I přesto jsem u hry vytrval asi 3-4 měsíce, přelouskal jsem manuál, a na svých stránkách www.old-games.estranky.cz jsem sepsal vše, co jsem o hře pozjišťoval...

AP jednička se mi líbila, úvodní dunegon byl velice pěkný, jak jsem vylezl ven, tak jsem byl zděšen.... Chce to trošku trpělivosti, a pak se na to dá zvyknout. Nedohrál jsem ji, ale časem se k ní (a k druhému dílu určitě vrátím). Na druhém dílu je fajn, že v Excalibru vyšly mapy. Možná, že jsou to hry průměrné (na tehdejší dobu), ale pokud máš rád Dungeon crawlery jako já, pak je to jasná volba. A zdá se, že autoři odvedli docela slušnou práci. Narozdíl od takového Crystal Dragona ...ale ten se nedal dohrát (obtížnost, podpásovky v herním systému)- po 3 měsících a opak restartech jsem to nakonec zabalil.

Díky za tuhle informaci...Když jsem hrál Ishar 1, tak po zabití kouzelníka (sesílajícího slepotu) se začali bojovníci mlátit mezi sebou, a tak jsem hru dohrál jen sesíláním kouzel...(míchání lektvarů za účelem získání many bylo nekonečné, a zásoby se nebezpečně tenčily- docela adrenalin :D ). A kvůli něčemu podobnému jsem nikdy nedohrál dvojku....

Trošku namyšleně a nadutě si nmyslím, že to bude stačit... Každopádně pokud budeš mít potíže, tak se ozvi... Buď na mejl sstrider@seznam.cz.... nebo přes moje skromné stránky www.oldgames-estranky.cz

Realms of Arkania vycházejí z německého systému Das Swarze Auge (velice komplexní obdoby AD&D). Hra má tak zcela jiný systém, než v klasických gamesách, či dungeonech. Proto také PC lze brát spíše za Pána Doupěte, mnoho akcí je tímto způsobem komentováno, a odpovídá tomu zcela odlišný systém akcí, činností, předmětů, komplexita světa, nemocí, kouzla apod. Proto je také tvorba postavy zcela odlišná a složitější než je obvyklé. Princip je takový: Hra naháže kostkou nějaké vlastnosti, a teprve potom si volíš povolání (pokud se hra trefí ...) Moje rada? 1. Pečlivě nastuduj manuál. 2. z www.arkania.cz si stáhni kouzla, včetně popisů Vyplatí se to...

Ukončení rozhovotu: Fuck- to je tak, když se vám popletou písmenka :-)- holt na slova typu bay, buy , goodbay nikdo ukončením rozhovoru reagoval... Fuck účinkovalo, většinou jsem každého naštval, až na překupníka, které mi v pohodě odvětil: Běž taky do řiti :-)

Mám takový skromný (a možná blbý) dotaz? Jak se ukončují rozhovory? Jediné, na co NPC spolehlivě reagovaly bylo fuck :)

Hudba k Turricanu patří mezi nejlepší které znám. Všem fandům doporučuji http://www.amigaremix.com/... mám spoustu mp3 stažených do mobilu, a poslouchám je v autě cestou do práce....

Turrican považuji za jednu z nejlepších plošinovek všech dob. Na rozdíl od výborných GODS se ale téměř nedá hrát na klasické klávesnici, a proto jsem byl rád, když mi DJ poradil- doporučil digitální joystik. Nakonec jsem si koupil Competition Pro USB Joystick Game Coll. na stránkách www.supergamer.cz....doporučuji.

W VIII jsem si koupil jako odměnu po atestaci, ale tak nějak jsem se v ní přestal orientovat. Myslím, že byla (ve své době) ZNAČNĚ přehypovaná. Jsem navíc člověk kterému poněkud vadí kolový systém soubojů (Ambermoon, Albion, Realms of Arkania apod), které značně ubírají na dynamice hry.

Svého času mě bavilo koukat na Laru Croft jak svižně běhá v nejrůznějších labyrintech a bludištích. Stáhl jsem si dokonce i mod na to, aby běhala nahá, ale byl to hrozný šok :)

Superfrog je skvělá plošinovka s naprosto dokonalou hudbou (podobně jako u Turricanu). Mám staženu většinu skladeb v MP3, a poslouchám je (spolu s jinými peckami a remixy) cestou do práce.

Jedna z her, které jsem si na www.gog.com koupil. Nelituji, i když na netbooku se hra docela kouše. (jako jedna z mála dosových her). Humor téhle hře rozhodně nechybí, léčit zdraví alkoholem je originální ( i když ty následky :) ), a pak bych taky zmínil realistické chování samopalu (kope), což se v mnoha střlečkách taky nevidí.

Supaplex t.č. hraji se svými dětmi (zejména s Barunkou- 4 roky). Sice se dostanama maximálně do 4. levelu, ale to v podstatě vůbec nevadí. Když jsme jednoho odpoledne hráli, tak Barunka svým dětským, roztomilým hláskem povídá: A jsem v pldeli. A já říkám: Barunko, to se neříká. A její odpověď? A co mám žíkat, když jsem v pldeli?

ISHAR 2 je můj milášek, i když jsem ji nikdy nedohrál. Tuhle hru jsem bratranci nepokrytě záviděl, pamatuji si živě na to, jak na prvním ostrově kvákaly žáby (ne nejsem žádný úchyl :-) ). Hráli jsme francouzskopu verzi, dialogům jsme nerozuměli ani zbla, podle polovičatého návodu v Excalibru.... Vždy jsem hru dohrál tak do půlky (a pak jsem musel jet domů, nebo do školy). Pamatuji si, rád jsem využíval známého bugu ve hře, abych svému temnému rytíži Unknownovi nakoupil brnění chaosu, i na úžasný zvuk obouruční sekyry. Bratranec mi také navěšel pár bulíků na nos, třeba to, že v prvním městě se nesmím v jedné z uliček zastavit, jinak mě čeká jasná smrt (pravda, časem jsem zjistil, že se jedná jen o páreček slabých lupičů, ale ten adrenalin, kdy jsem tou uličkou běžel jak o život :) )

Ishar je jednou z her, které jsem velice toužil hrát a dohrát. Souhrou osudu se mi podařilo první díl dohrát až po letech. Na svých stránkách jsem se pokusil (poněkud neumětelsky) o návod a překlad manuálu, takže pokud by někdo měl zájem, může se na ně juknout (www.old-games.estranky.cz).

Hoborg je génius. Díky této utilitě mám pocit, že se můj netbook změnil na laptop s oper. systémem AMIGY. Na zprovoznění emulace je potřeba troška trpělivosti. Se spouštěním her mi (blahé paměti) pomáhal i sám autor. Jako satisfakci jsem mu nabídl, že pokud by cestoval po Severní Moravě a u Oder dostal infakt, tak mu nabídnu tu nejlepší lékařskou péči. (jsem totiž internista).

GODS - moje srdcová záležitost 2D plošinovky jsou prakticky mrtvé. Doba , kdy odcházely joystiky jeden za druhým při hraní takových pecek jako byla Galaga, nebo Turrican je nenávratně pryč, a hrát tyto hry na klávesnici- to snad ani nejde. Ale není třeba truchlit, je zde hra u které jsem nikdy joystik nepotřeboval a přesto dál zůstává na svém zlatém piedestalu . A asi i ti, co sedí hlavně tam vpravo, už tuší, že se jedná o hru Gods. Tvůrcem hry není nikdo menší než Bitmap Bothers, společnost jenž má na svém kontě hry jako Xenon 2, Speedball, nebo strategii Z. Hra původně vydaná na Atari ST a Amigu, později předělána i na Sega Mega Drive a další platformy, se zasloužila ve své době o oprávněnou pozornost. Myšlenka hry je vcelku prostá- dle staré legendy se jednou za tisíc let narodí smrtelník, který objeví a projde ztracené Město Legend a vstane před tváří Bohů, aby tak získal místo po jejich boku a stal se jedním z nich. Cestou se musí, kromě obvyklých nepřátel, utkat se čtyřmi strážci Citadely, kteří jsou vždy na konci jednotlivých levelů. Alespoň zatím by se mohlo zdát, že se jedná o vcelku tuctovou plošinovku, ale nenechte se mýlit. Gods je skutečně obdivuhodná hra, která i po letech dokáže okouzlit. Skvěle vyvážená hratelnost, přehlednost jednotlivých světů (každý level jich obsahuje hned několik), barevná a výtvarná stylizace. Výborný cit pro detaily, propracovaná grafika, včetně pohybů hlavní postavy a nepřátel. Skvělá hudba, která patří mezi ty nejlepší na AMIZE (podobně jako u skvělého Cannon Foddera). Zvuky zbraní, pohybu hrdiny, nepřátel, nebo tlačítek a padajících předmětů mi v mnohém připomínají péči jakou věnuje svým hrám Blizzard. Motivující systém sbírání krystalů, peněz, a následné nakupování a vylepšování zbraní u obchodníka. Hledání bonusových místností a předmětů (i po letech jsem s překvapením zjistil, že neznám všechny kombinace tlačítek a páček :) ). Po zabití strážce Citadely obdržíte kód, takže není nutno hrát pokaždé od začátku. Každou úroveň je možno projít několika způsoby, a je velmi zábavné zkoušet jednotlivé postupy, a kombinace tlačítek ( a nebojte, zabloudit se rozhodně nedá :) ) . Co dodat na závěr? Hledáte-li jednu z nejlepších her vydaných kdy na počítači, už nemusíte. Dovolím si ještě dodat několik informací: Já osobně preferuji emulaci na AMIGU , kde ale nefungují (alespoň u mne) kódy do jednotlivých úrovní. Přes DOS box by asi potíž být neměla. Hrál jsem i emulaci Mega Drive, tady jde ukládat libovolně (výborná věc pro zkoušení jednotlivých kombinací páček, trénink a podobně), avšak po zabití finálního bosse a získání nesmrtelnosti se nelze vrátit do Ztraceného města a hru zopakovat (s bonusem 10 životů navíc, ale na mnohem vyšší obtížnost). A na úplný závěr odkazy na net : Moje skromné stránky http://www.old-games.estranky.cz A LongPlay na http://www.youtube.com/watch?v=SBgt7XkLxvQ&feature=related Hoborg- (zde je verze i na Linux) http://hobring.esero.net/games.htm Každý má hru, kterou hrál alespoň 50x, já můžu s klidným svědomím říct, že jsem ji i 50x dohrál. Na Gods mám bezva vzpomínky, poprvé jsem si ji zamiloval na 286 v počítačové účebně v Mariánských Lázních. (Tady jsme s několika kamarády pařili 16 hodin v kuse tehdejší pecky- GODs, F15 strike eagle a F1 GP, žádné jídlo, jen voda z vodovodu a ještě teď si vzpomínám, jak mi před spaním lítal obzor před očima) Při zálohování počítače (32 GB dat) jsem našel Gods v emulaci SEGY- pokud by někdo chtěl, mohu poslat...

Na Dunu mám (také) několik krásných vzpomínek. Vzpomenu snad jen jednu: Na koleji jsem si AMIGU napojil na pořádný zesilovač, a tak jsem měl u hraní absolutně perfektní atmosféru. Jen Petr (můj spolubydlící) z hlášky YES, Sir! doslova šílel :)

Descent, další hra z kategorie NOSTALGIE. Pamatuji, jak jsem si koupil disketu s touhle hrou, a spolu s bratrancem jsme se vloudili na 486 jeho bratra. Pěkně jsme si rozdělili role, on řídil, já střílel. Jen nám stále nešlo na rozum, jakto, že se hra ve třetím levelu vždy kousne... Až po letech jsem pochopil význam slova shareware. Krásná doba....

Battle Chess jsem hrál, a i když se mi vcelku líbily, tak mě hraní šachů na PC nikdy moc nebralo. Nicméně jsem na tento titul narazil na www.gog.com, což je docela zajímavá možnost pro někoho, kdo by se chtěl k této hře vrátit.

Jsem na tom podobně, některé vzpomínky by měly zůstat jen v blahé paměti. Pamatuji si na ni.. v době kdy v PC učebně frčela F15, GODS a F1 GP, a na jednu super pařbu - nechali jsme se zamknout ve škole, a vydrželi jsme u těchto her (a o vodě z vodovodu) až do rána.

U Mortal Kombatu nostalgicky vzpomínám na AMIGU. Na to, jak první, co jsme dělali při návštěvě u bratránka bylo, že jsme vyrazili do města nakoupit pár (levných) jyostiků, které se většinou nedožily našeho odjezdu. Každopádně se docela těším na MK 9, které vyjde cca za měsíc (duben 2011) na PS3, mělo by se jednat o "remake" dvojky, uvidíme...

Tento díl je můj nejoblíbenější .... Všem fajnšmekkrům doporučuji Elemirovy (naprosto dokonalé) stránky www.svetmightandmagic. A navíc: celé herní série - tzn první až osmý díl se již dá koupit na www.gog.com. (s tím, že čeština samozřejmě zapasovat jde) BOMBA !!!!!!!!!!!

Dle Pavla Dobrovského (téma časopisu Level, č. 136): O rok později ( pozn.:1992) přišla Might&Magic IV: Clouds of Xeen, kdy nová parta dobrodruhů musela porazit lorda Xeena, Sheltemova pobočníka. Čtyřka výborně dokumentuje vývoj počítačového hardwaru a vývojářských trendů- ostatně když se podíváte na jednotlivé fíčury předešlých dílů, můžete si harwarovou revoluci představit sami. Stejně jako Isles of Terra vyšla čtyřka v CD-ROM verzi a předvedla hutnější animační obsah ve vypravěčských mostech. Roku 1993 vyšel pátý díl s podtitulem Darkside of Xeen. Pakliže máte na disku nainstalovaný čtvrtý a pátý díl dohromady, vznikne kombinací obou World of Xeen s kompletním obsahem obou her a řadou nadstandardních lokací, úkolů a soubojů- Caneghem tak lišácky podpořil zpětnou koupi čtyřky. Trend se neuchytil, ovšem naznačoval, že NWC koketuje s možností MMORPG V principu se dá říci, že herní mechanismy, zpracování, tvorba družiny apod. vychází z MM III. MM IV jsem dohrát také ... po mnoha měsících kdy jsem se věnoval dílu prvnímum, druhému a posléze i třetímu. (na dohrání pátého dílu už jaksi nemám sil... snad někdy později :-) ) A podobně jako u předchozích i následujícíh dílů lze validní informace nalézt na stránkách Elemirových (www.svetmightandmagic.cz) a zakoupit na www.gog.com (můj milášek)