Díky tomu, že jsem hrál podle návodu, podíval jsem se i do míst, kam bych se normálně nevypravil. V moři daleko od břehu úplně na jižním okraji mapy se totiž nachází vrak lodi. To jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. Vydal jsem se tedy s Tanael na plaveckou výpravu. Sice se chvíli zdálo, že vrak nenajdu, ale nakonec se na mě usmálo štěstí. Z hlediska hry, to ale žádný velký význam nemělo, bylo zde jen pár lektvarů, a nějaká zbraň, která mě ale neoslovila a nechal jsem jí na místě. Tím byla vlastně všechna zajímavá místa na jihu ostrova prozkoumána a bylo načase postoupit více na sever. Zhruba uprostřed ostrova se nacházela obrovská pevnost. V každém rohu pevnosti byla věž. Výtahem se dalo dostat do nejvyššího patra, kde se nacházel spínač. V podstatě každé patro věže bylo bráněno minimálně jednou daedrou a na nádvoří řádil další Herne. Po stisknutí všech čtyř spínačů se zvedla plošina uprostřed nádvoří pevnosti a odhalila tak další klíč a dva léčivé krystaly. Přiznám se, že dost pochybuji o tom, že bych toto bez návodu odhalil. Nejsem si vědom, že bych někde dříve nebo později získal nápovědu o tomto klíči... Pokračoval jsem dál na sever až do míst, kde vybíhal z ostrova výběžek směrem na západ. Zde jsem se setkal se skoro nesmrtelným všivákem. Ano tou poměrně neškodnou potvůrkou z prvního levelu. Zabít ho ovšem zabralo zhruba desetiminutový souboj. Naštěstí jsem zase díky návodu věděl, že to nakonec jde, jinak bych se na to vykašlal. Takhle jsem ho využil na potrénování Hand-to-Hand skillu. Nevím zda všivákova odolnost je bugem, ale dělá to na mě ten dojem. S podobným jsem se setkal ještě jednou v levelu následujícím. Obrázky: 1) Vrak lodi v jižním moři 2) Pevnost uprostřed ostrova 3) Tajný úkryt klíče a krystalů na nádvoří pevnosti 4) Souboj se všivákem (když dostanete zásah, obrazovka zčervená)

Tajný vchod, kterým se Tanael dostala do podzemí byl ovšem nyní blokován. Musela tedy postupovat dále podzemními chodbami. Ty byly znovu bráněny několika ledovými a ohnivými daedrami. Nakonec jsem podzemí opustil druhým východem blízko jakési svatyně na poloostrově severně od vesnice Trybador. Okamžitě se na Tanael vrhly zde přítomné ohnivé daedry. S jednou z nich se jí pak podařilo navázat kontakt. Tanael se jí podařilo vyvést z konceptu tím, že dala najevo, že ví o tom jak neprávem ohnivé daedry získaly lepší postavení, než ledové daedry. Ohnivák sice nejprve dělal, že ho to nezajímá, když ale Tanael naznačila, že to určitě bude zajímat šéfku lovu, tak zkrotnul. Tanael začala smlouvat, moc toho sice nezískala, nicméně se dozvěděla jak se dostat do Kaple nevinných obětí. [i](Bohužel mi uniklo, kde jsem se o této kapli dozvěděl, pravděpodobně v nějakém rozhovoru, který nemám zaznamenaný.)[/i] Kaple je chráněná deadrickými znaky. Vstupní amulety mají jen ohnivé daedry a ty ho Tanael určitě dobrovolně nedají. S tím Tanael bohužel musela souhlasit a tak si jeden hned vzala násilím. Tanael postupovala na jih až se přiblížila ke zvláštní stavbě připomínající obrovitánský kaktus. Byla to již zmíněná Kaple nevinných obětí. Vchod byl chráněn nejenom znaky, ale i několika daedrami a jedním nezranitelným Hernem. Na nic jsem nečekal a použil lektvar Etherrealness a proklouzl jsem kolem potvor dovnitř kaple. Uvnitř kaple bylo potřeba svést souboj s dalšími ohnivými daedrami. Odměna však byla velká. Za prvé jsem tu našel první klíč k chrámu. Potom tu byla bedna "Spear Case", která se zatím nedala otevřít. Díky návodu jsem věděl co je uvnitř a kdy a jak jí budu moci otevřít, ale zatím jsem jí jen vzal s sebou. Kromě toho tu byl ještě svitek nejspíše od jednoho z lovců jménem Belaherne určený ostatním lovcům. V podstatě to byla stížnost na Egahirna, že nehraje podle pravidel a že není možné, aby si nechal jeden z šesti klíčů. Pisatel sice chápe, že toto je první Egahirnův lov, a že musí uspět, ale měl by podstoupit stejnou zkoušku, jako všichni ostatní. Kromě tohoto dopisu jsem našel ještě jakýsi starý zápis popisující podrobnosti týkající se Lovu, většinu z nich ovšem už známe. Divoký Lov je název pro Rituál nevinné oběti, což je prastarý rituál pro získání magické energie ze silného proudu magie obklopující tento svět. Tvůrci rituálu byli již dávno zapomenuti, každopádně jeho přesné dodržení přináší lovci obrovskou moc a prestiž. Rituál staví nepřemožitelné lovce, a jejich lovecké chrty a nižší psy proti zubožené a odsouzené nevinné oběti, nazývané dle tradice zajíc. Symbolika rituálu tkví v tom, že bouřlivá radost ze zabití je vyvážena lovcovou konfrontací se smutkem a zoufalstvím jeho oběti. Lov začíná v Kapli nevinné oběti. V kapli se sejdou lovci, jejich chrti, a pán lovu, zatímco psi zůstanou před kaplí. Pán lovu provede rituál zasvěcení lovců i oběti. Lovci pak vyjdou z kaple třímajíc své oštěpy hořkého milosrdenství a odříkají pravidla lovu. Pravidla zahrnují povinnosti a podmínky všech čtyř fází lovu. V první fázi jsou vypuštěni nižší psi (ledové daedry) aby vyhnaly zajíce ze svého úkrytu. V druhé fázi jsou vypuštěni chrti (ohnivé daedry) aby nahnaly zajíce do pasti. Ve třetí fázi chrti obklíčí zajíce a přivolají lovce. Ve čtvrté fázi lovec zabije zajíce rituálním oštěpem hořkého milosrdenství a přivolá pána lovu zazvoněním na věžní zvon. Pán lovu odmění vítězného lovce a zároveň vyhlásí jméno nové oběti pro další lov. Toho se ovšem aktuální vítěz nesmí zúčastnit. Všichni účastníci lovu musí složit přísahu respektování pravidel. Kromě různých podrobností pravidla také uvádějí, že oběti musí být skutečně dána možnost úniku. V praxi je tato podmínka řešena šesti klíči, které pokud jsou posbírány, zpřístupní oběti Chrám daedrických rituálů a umožní teleportovat se pryč z tohoto světa. Rituál zároveň garantuje lovcům ochranu proti všem formám útoku včetně všech zbraní a kouzel. Nicméně je potřeba lovce varovat, že nejsou chráněni proti zraněním způsobeným svými oštěpy, proto je potřeba s nimi zacházet s největší obezřetností. Tyto oštěpy jsou velmi nebezpečnou zbraní a dokonce i daedričtí lordi nejsou imunní proti těmto zbraním. Proto je přísně zakázáno odnášet oštěpy z místa lovu. Tanael pokračovala v hledání klíčů a jednotlivých kousků brnění. Podle návodu měl být nejbližší kus nedaleko větrného mlýna, který se nacházel na západ od kaple. I v jeho okolí se nacházeli lovci se svými ohnivými a ledovými pejsky. Brnění tentokrát leželo na zápraží mlýna, takže Tanael na nic nečekala a do velkých soubojů se zde nepouštěla. Rychle jsem pokračoval dál až na jih, kde se nalézala jakási věž. Cestou jsem byl neustále otravován dvěma Herny. Jeden dokonce i zmizel (což je další bug ve hře) takže mě otravovala neviditelná a nesmrtelná potvora. Fakt príma... Věž byla samozřejmě obklopena dalšími daedrami. Dařilo se mi manévrovat tak, aby kouzla daeder vždy schytal Herne. Využíval jsem ho jako štít, docela to fungovalo. Daedry tak vyplácaly svá kouzla a v souboji s mečem jsem si s nimi dovedl poradit. Nicméně bylo potřeba i v souboji být neustále v pohybu. Naštěstí ve věži, kam jsem měl namířeno, se nalézaly kromě druhého klíče i oba léčivé krystaly. Takže to byla dobrá základna pro vyčištění této části od otravných daeder. Obrázky: 1) Východ z podzemí 2) Kaple nevinných obětí 3) Větrný mlýn 4) Věž s klíčem a krystaly

Aha, zas to tu tak moc nesleduju, takže jsem si nevšiml, že je to na Nexusu. Tak to potom jo, to vytvářet další profil na ModDB asi nemá cenu...

Tanael opatrně postupovala dovnitř vesnice Trybador. První souboj s ohnivou daedrou poskytl Tanael vstupní amulet a dopis. Byly to rozkazy určené ohnivým daedrám. Jejich úkolem v Lovu je být honícími psy. Mají mě pronásledovat ale ne zabít. To je dovoleno jen nějakému Egahirnovi. Kromě ohnivých a ledových daeder zde Tanael narazila na novou postavičku ve hře. Byl jím jakýsi humanoidní jelen, mixlý nějakým démonem. Jmenoval se Herne a <a href="http://youtu.be/-_3kQLiMTpY?t=6m28s">byl docela komunikativní,</a> dokonce se Tanael zeptal, jak se jí Lov líbí. Tanael tak zjistila, že Herne a jeho kumpáni jsou lovci. Lov bude trvat tak dlouho dokud svatý oštěp (Spear of Bitter Mercy) nevezme kořisti život. Tanael se tedy zeptala, proč jí Herne dosud nezabil, na to paroháč odvětil, že jen jejich mladý pán Egahirn bude mít tu čest zabít kořist, takže si na lov nevzali své oštěpy. Nicméně dal Tanael najevo, aby na to nespoléhala, protože se klidně může stát, že v zápalu lovu svou dohodu nedodrží. Celý lov se podniká kvůli získání energie z bohatých magických proudů obklopujících ostrov. K tomu je zapotřebí tento rituál. Asi nejvýznamnějším faktem ale bylo to, co již naznačoval dopis od dremory. Herne byl naprosto imunní vůči zbraním, Tanael ho nedokázala zranit, natož zabít. To nevypadalo vůbec dobře. V rámci shánění informací se vzápětí dala do řeči s jednou ledovou daedrou. Od ní se dozvěděla, že ledové daedry zde slouží jako psíci co mají za úkol vypudit kořist z úkrytu. Mrazík rozhodně nebyl se svým postavením spokojen a dával to za vinu Tanael, protože to prý byla ona, kdo na ně seslal trest za obsazení Shade Perilous, trest o to horší, že byly degradovány ještě více, než jejich příbuzní ohnivé daedry. Tanael začala lehce daedru provokovat, načež se dozvěděla, že se nikdy nedostane do Chrámu daedrických obřadů, kde je portál vedoucí odsuď, protože se ani nikdy nedostane do opevněného města Granvellusa, zvlášť když je padací most zvednutý a navíc by ještě musela mít těch šest klíčů. Tanael ovšem blafovala, že moc dobře ví, kde ty klíče jsou, protože jí to ukecané ohnivé daedry prozradily. Mrazík byl očividně tak zaskočený, že nakonec sám vyžvanil, že šestý klíč má právě Egahirn u sebe, i když je to proti pravidlům Lovu. Tanael prozkoumala několik budov. Uvnitř se sice musela vypořádat s dalšími daedrami, ale zároveň byla odměněna zajímavými kouzlenými předměty a různými lektvary. <a href="http://youtu.be/-_3kQLiMTpY?t=7m48s">Ještě jednou se dala do řeči s jinou ledovou daedrou.</a> Tahle byla ještě více znechucena jejich ponížením a Tanael jí urputně přitakávala, v tom, že za všechno mohou vlastně ohnivé daedry a Faydra Shardai, a přitom byli potrestány méně. Ledová daedra nakonec v zápalu debaty požádala Tanael, aby dosvědčila šéfovi Lovu, jak to vlastně v Shade Perilous bylo, protože dotyčný Dark Seducer je vlastně Dagonovým špiónem. Vrátil jsem se tedy na začátek levelu promluvit si s okřídlenou daedrou. Ale vlastně žádný efekt to nemělo. Nejprve se babizna Tanael vysmála, že něco takového Dagona vůbec nezajímá. Poté připustila, že záležitost prověří, načež zmizela. Nevím zda tento rozhovor měl na něco nějaký vliv, žádný jsem nezpozoroval. Nicméně toto získávání informací bylo trochu nad plán, vzhledem k tomu, že jsem hrál podle návodu, moc dobře jsem věděl co mám dělat. Podél jižního pobřeží jsem se dostal k hrobce. Uvnitř hrobky, byl pod jednou rakví ukrytý tajný vchod do podzemí. Dungeon pod hrobkou nebyl zas úplně malinkatý, ale hlavně se tu nacházely rukavice z hledaného brnění. U nich jsem nalezl svitek, který informoval o tom, že brnění Savior's Hide, je právě to brnění, které dotyčný pisatel měl na sobě, když porazil Dagona! Není to totiž obyčejné brnění, ale je zasvěcené Malacath. Bohužel má asi i negativní účinky, neboť se z textu dovídáme, že pisatele kvůli němu posedlo šílenství a přál by si, aby ho nikdy neoblékl... Kromě rukavic jsem zde našel léčivý krystal, vítanou pomoc v boji a nepodepsaný dopis. Nicméně se určitě znovu jedná o toho muže z chaty v bažinách. Z dopisu se již poněkolikáté dozvídám informace o Lovu, lovcích, jejich psech (daedrách), východu v chrámu ve městě Granvellusa, a poschovávaných klíčích. Neznámý muž je prý zde navždy uvězněn. Jedinou novou informací, která je sdělena jakoby mimochodem, je to, že jeho staré brnění by mělo být odolné proti útokům loveckých oštěpů. Obrázky: 1) Vesnice Trybador 2) Typičtí obyvatelé pátého levelu - Herne a daedry 3) Tajný vchod do podzemí 4) Dungeon pod hrobkou

DJ: Tak mě tak napadlo, pokud hledám na netu nějaký mod, tak první stránky kam mířím je <a href="http://www.moddb.com/">ModDB.</a> Možná by nebylo od věci, udělat tam na tvůj mod profil, rozhodně tomu uděláš větší reklamu, než tady...

Obtížné souboje s Dark Seducery ve čtvrtém levelu a jejich schopnost seslat velké množství kouzel, mě dovedly k přehodnocení rozdělení bodů při dalším level-upu před vstupem do pátého levelu. Vykašlal jsem se tedy na zvyšování síly a body rozdělil do "Endurance" kvůli zvýšení počtu životů, "Willpower" kvůli zvýšení odolnosti vůči kouzlům a "Speed" abych se mohl lépe kouzlům vyhýbat. Nicméně ani tato změna vývoje postavy mě nenaplňovala nějakým optimismem, čekal mě totiž mnohem větší problém. Pátý level totiž obsahuje kritický bug, který bohužel může vést až k nemožnosti hru dohrát. Tento level je totiž první, který se odehrává v exteriérech a obsahuje spoustu budov do kterých se dá vstoupit. To je pravděpodobně příčinou toho, že po každém uložení a znovunahrání, hra vytváří jakési objekty, které pozvolna zvyšují soubor "savetree.dat". Když tento soubor dosáhne kritické velikosti (dle UESP stránek je to někde mezi 2563- 3723 kB, což představuje 30-50 uložení), hra není schopná se nahrát a spadne do DOSu při jakémkoli pokusu o použití takto poškozeného sejvu. Problém ovšem je, že k restartu hry dochází i po každé smrti postavy. Proti tomuto bugu není v podstatě jiné obrany, než ukládat hru v pátém levelu co nejméně a sledovat velikost zmiňovaného souboru. Každopádně je dobré si zazálohovat save na začátku levelu, aby se v případě problému mohl opakovat jen tento level a ne celá hra! Jediným pozitivem je snad fakt, že se tento bug vyskytuje jen v tomto levelu. Co si budeme povídat omezení ukládání ve hře, kde každý souboj smrdí smrtí, zvyšuje obtížnost o 100%. Takže jsem moc o ničem nepřemýšlel a rozhodl jsem se tento level projít s návodem, protože jsem nechtěl riskovat, že to kvůli bugu nedohraji. Pojďme se tedy podívat, jak to nakonec dopadlo... Celý level je jeden obrovský ostrov (viz přiložená mapa). Na něm se ovšem nachází spousta budov, případně jeskyní a dalších prostor a kam se dá vstoupit. Pohybujeme se tu tedy jak v exteriérech tak interiérech. Bohužel jsem s překvapením zjistil, že pohyb v exteriérech začíná být nebezpečně trhaný. Problémem to začalo být hlavně v soubojích, kdy jsem nedokázal dostatečně rychle reagovat a uhýbání kouzlům bylo v podstatě nemožné. To samozřejmě vzhledem k popsanému bugu byl problém poměrně značný. Nakonec jsem v nastavení snížil rozlišení na "low" což sice grafickou podobu hry výrazně zpixlovatělo, ale cukání to nadobro odstranilo. Tanael se tedy ocitla na jihozápadním cípu ostrova na jakémsi molu. Před ní na zemi ležely dva svitky. Kousek na břehu pak číhala okřídlená babizna. Nicméně se zdálo, že útočit nehodlá. První svitek byl od našich přátel z klanu Dremora. Tanael se dozvěděla, že dremorám je sem vstup zapovězen, takže od nich moc velkou pomoc čekat nemůže. Nyní se nachází na místě Lovu. Aby se odsud dostala, musí vstoupit do portálu, který se nachází ve velkém chrámu v opevněném městě na východě. Ke vstupu do chrámu potřebuje šest klíčů. Pokud by byl Lov férový našla by ty klíče ukryté někde uvnitř ostrova. Lov ale férový není. Lovec jeden klíč sebral, aby jí zabránil utéct. Zásah jeho oštěpu je smrtelný, ale přitom žádná zbraň smrtelníka ho nemůže zranit. Situace Tanael je tedy více než zoufalá. Nicméně určitá šance tu přece je. Starý muž v opuštěné chatě ví prý vše co potřebujeme. Bude sice prý zkoušet naší trpělivost, ale pokud vytrváme odměna bude stát za to. Druhý dopis je určitě od tohoto starého muže určený všem kdo se stanou pronásledovanými v Lovu. Prý nejsme sami. Jeho stará chata uprostřed močálů daleko na severu je v bezpečí před lovci, nabízí mi tak úkryt a odpočinek, ale mám si pospíšit, každým dnem mu ubývá sil. Podpisem je jen písmeno "C." Tanael si tedy šla promluvit s okřídlenkyní. <a href="http://youtu.be/-_3kQLiMTpY?t=8s">Ta tentokrát odpověděla ve verších.</a> Z nich jsem pochopil že ona je šéfem Lovu, který právě začíná a Tanael je kořist. Dále jsem se vlastně dozvěděl to samé, co mi sdělily dremory v dopise. Každopádně až mě uloví, tak lovec musí zavolat jí, a ona vyhlásí vítěze lovu. Ještě jsem se dozvěděl, že uvnitř ostrova jsou vývěsky, kde si mohu přečíst pravidla lovu. Jak už jsem uvedl pátý level jsem hrál podle návodu, a upřímně řečeno, nevím jestli bych ho bez návodu zvládl, i bez toho bugu. Z návodu jsem se totiž dozvěděl, že kromě těch šesti klíčů, potřebuji ještě kompletní brnění "Savior's Hide". Jehož první díl kyrys, se nachází ve vodě přímo pod molem, na kterém Tanael stála. Obávám se, že toto bych bez návodu nenašel i kdybych tu bloudil léta... Když Tanael vylezla po svahu od moře nahoru, narazila na vesnici Trybador. Vesnice ale nebyla opuštěná. Potulovala se tu spousta ohnivých a ledových daeder. Musel jsem si dát pozor na jejich kouzla. Ne do všech domů se dalo vstoupit, na některých viselo upozornění, že tyto domy jsou zamořeny a vstup je sem zakázán, ale do některých se vstoupit dalo. Nicméně bezpečný úkryt před daedrami to nebyl, většinou totiž byly i uvnitř... Obrázky: 1) Mapa pátého levelu 2) Startovní molo s šéfkou lovu 3) Kyrys "Savior's Hide" ukrytý pod molem 4) Cedule se jménem vesnice

Podzemní tunel ukrytý za mříží mě dovedl ke spící daedře. Byla to spící Jaciel Morgen. Od Deyaniry jsem věděl, že zaklínadlo, které Jaciel probudí z tvrdého spánku zní: "Ve jménu Nocturnals". Jaciel jsem sice probudil, ale moc radosti jsem z toho neměl. <a href="http://youtu.be/vBIEAZf2sbU?t=11m3s">Nejprve mumlala jakási zoufalá prohlášení,</a> ze kterých jsem vyrozuměl že zůstane zde, dokud jí Nocturnals nenajdou. Prý jí sice potrestají, ale Dagona ztrestají ještě více. Bude Nebeská válka, nebe se propadne, země se zlomí na dva kusy a všechny smrtelné věci budou zahubeny v této bouři. Pokoušel jsem se jí odradit od takové pošetilosti, ale neměla slitování. Ani prosba aby pamatovala na nešťastnou Deyaniru nevedla k úspěchu, o tom, že by Tanael pomohla se dostat k Dagonovi nemohla být ani řeč. Rozhovor skončil aniž by dal jakékoliv vodítko co dál. Samozřejmě poměrně logické je vrátit s k Deyaniře, která mě vlastně za Jaciel poslala. A pokud náhodou máte zatmění mysli, a znovu se pokusíte navázat rozhovor s Jaciel, tak tentokrát už vám to hra samotná poradí. Nicméně dřív než jsem se vydal na zpáteční cestu, rozhodl jsem se prozkoumat zbytek těchto podzemních prostor. Tunel mě dovedl k úzkým mostům klenoucím se nad obrovským podzemním jezerem. V několika místech byly mosty přerušené a muselo se přeskakovat, navíc setu na pár místech skrývaly i ohnivé a ledové daedry, takže jsem musel podstoupit souboje na velmi omezeném prostoru. Mosty mě nakonec dovedly k hořícímu sloupu. Sloup se po doteku zasunul a byl slyšet zvuk nějakého pohybu. Vlastně jistě nevím co se tímto sloupem ovládalo. Nicméně jsem se nakonec dostal do místa, kde se z jezera vysunuly plošiny, přes které se dalo dostat na druhý břeh. Předpokládám tedy, že sloup aktivoval právě tyto plošiny. Za nimi jsem nalezl magické dveře zamčené hádankou, na níž jsem neznal odpověď. Vrátil jsem se tedy zpět, v podstatě až skoro na začátek levelu, do místnosti kde jsem se setkal s Deyanirou. <a href="http://youtu.be/vBIEAZf2sbU?t=14m6s">Popsal jsem Deyaniře svůj rozhovor s Jaciel.</a> Zdálo se, že jí to nepřekvapuje, že to je typické chování pro Nocturnals. Z tohoto stavu jí prý dostane jen nějaký velký šok, ztráta, která bude větší než ponížení, které jí působí ztráta Shade Perilous. Deyanira tvrdila, že neví co by jí mohlo takový šok způsobit, ale Tanael věděla. Deyanira je přece Jaciel nejbližší přítelkyně! Deyanira po chvilce připustila, že Tanael má možná pravdu, ale nic menšího než její pád do Oblivionu, by asi Jaciel neprobralo z jejího melancholického stavu. Nakonec se tedy rozhodla, že takovou oběť přinese. Požádala Tanael aby jí probodla kouzelnou dýkou, do které ukryla své naděje a touhy. Tu pak Tanael musí donést Jaciel, aby poznala, co pro ní Deyanira učinila. Znovu jsem tedy prošel celý level až k Jaciel. <a href="http://youtu.be/vBIEAZf2sbU?t=17m3s">Deyanirin odchod Jaciel těžce zasáhl.</a> Zprvu chtěla Tanael zničit za to co udělala, ale pak se Tanael podařilo jí vysvětlit proč to Deyanira udělala. Nakonec to Jaciel pochopila a rozhodla se Tanael pomoct. Všechny portály byly zapečetěny, ale jeden průchod tu je. Nicméně je ovládán Dagonem, takže vede tam kam Dagon určil. Jaciel mi prozradila heslo k magickým dveřím. Jaciel nakonec prohlásila, že je možné, že Tanael něco dluží. Až bude stát před Dagonem má jí zavolat, použije jí jako spojení, a je možné že právě její schopnosti budou tím malým překvapením, které Dagon nečeká... Znovu jsem se tedy vydal přes úzké mosty k vysouvacím plošinám, ovšem tentokrát se plošiny z jezera nevysunuly. Nevím jestli to byl nějaký bug, ale ať jsem dělal co jsem dělal, plošiny se nevysunuly. Nakonec mi nezbylo, než nahrát save, těsně po prvním setkání s Jaciel, a kromě průzkumu mostů, jsem musel vlastně celou tuhle poslední část zopakovat. Docela jsme trnul, ale tentokrát se plošiny vysunuly a já se dostal na druhou stranu. Prošel přes magické dveře a setkal se s dalším dremorou. <a href="http://youtu.be/vBIEAZf2sbU?t=24m55s">Dremora byl trochu překvapen,</a> že se mi podařilo najít Jaciel a ještě získat její důvěru. Bylo jasné, že mě chtěli jen využít k likvidaci ohnivých a ledových daeder. Dremora mi mojí domněnku nevyvracel. Nicméně se rozhodli mě varovat co mě dál čeká. Dagon drží Josiana ve své lovecké chatě. Dremory jsou ochotny mi pomoct ho osvobodit, ale zatím mi neřeknou jak, abych byl ochoten spolupracovat. Další zprávou bylo, že mě čeká lov uvnitř světa Chimera of Desolation, a já mám být kořistí. Nicméně lov má svá pravidla,která mohu využít pro svůj prospěch. Navíc mám hledat pomoc, mám hledat někoho, kdo kdysi býval člověkem, ten mi prý pomůže, pokud budu dostatečně trpělivý. To bylo v podstatě vše co mi dremora sdělil. Pak už jsem se jen dostal k portálu o kterém mluvila Jaciel a opustil čtvrtý level... Obrázky: 1) Podzemní tunel 2) Jaciel Morgen, vládkyně Nocturnals 3) Hořící sloup 4) Portál do Chimera of Desolation

Problém s číhajícími Dark Seducery jsem nakonec vyřešil znovu za pomoci herní chybky. Při několikátém pokusu se mi podařilo jednoho z nepřátel zaseknout ve schodech vedoucích dolů z ochozu. Tak mě napadlo, že se tam pokusím namanévrovat i ostatní potvory. Jak to dopadlo můžete vidět na přiloženém obrázku. Tři křídlatky a jedna ohnivá daedra byly přeci jen těžké sousto. I zaseklé pod schody mi svými kouzly daly ještě pořádně zabrat. Ve finále to dopadlo tak, že mi po boji z celkových 135 zbyly celé 3 hitpointy, které dělily Tanael od další smrti. Poté co jsem se zbavil skupiny otravných pronásledovatelů, vydal jsem se na průzkum obrovitánského sálu. Uvnitř jsem narazil na jednoho dremoru a dozvěděl se spoustu zajímavých informací. Uhodil jsem na něj rovnou s tím, že z několika setkání s jeho bratry se zdá, že nejsme tak úplně nepřátelé, a vypadá to, jako by hráli ještě nějakou jinou hru. Dremora potvrdil, že nejsem tak hloupý jak vypadám a možná bychom si mohli býti navzájem nápomocni. Začal jsem tedy z něj tahat další informace. Dremora mi potvrdil, že pokud chci zachránit Josiana musím se ze Shade Perilous dostat skrz Chimera of Desolation a Havok Wellhead až do samotného Dagonova sídla. Pryč ze Shade Perilous mě může dostat pouze Jaciel Morgen vládkyně Nocturnals, nicméně se někde ukrývá. To jsem vlastně už v podstatě věděl, ale zajímavé informace teprve následovaly. Lord Dagon totiž sice považoval průchod skrz Nocturnals za nezbytný při dobytí Battlespiru, ale rozhodně nenařídil ničení a obsazení tohoto světa. To mají na svědomí jeho chráněnci Faydra Shardai a Xivilai Moath, kteří více než horlivě plní jeho rozkazy. Zdá se, že Dagon nebude potěšen, až zjistí, že ohnivé a ledové daedry se prohánějí po Nocturnals jakoby jim patřil. Dremory a jejich klan se ovšem od takového překročení pravomocí distancuje. Battlespire byl dobyt a Nocturnals by měl být opuštěn a navrácen Jaciel Morgen, aby byla nastolena rovnováha. Zdá se, že Dagonovi stoupenci rozhodně nejsou jednotní. Já ale každopádně musím najít Jaciel abych se mohl dostat dál. Kousek odsud jsem konečně narazil na neprozkoumanou chodbu. Ta sice vedla jen do další místnosti, ale zde se nacházely léčivé krystaly, což bylo příjemné zjištění. Navíc jsem zde znovu našel kopii Knihy Nebeských kol, myslel jsem že už ji nebudu potřebovat, ale vlastně jsem se mýlil. Vrátil jsem se do obrovského sálu a po chvíli jsem narazil na dveře zamčené kouzelnou hádankou. Nejprve jsem si s ní nevěděl rady. Procházel jsem své poznámky, až mi ulpěl zrak na záznamu z Knihy Nebeských kol. Tajný kód nebyl jen náhodný shluk čtyř písmen v daedrické abecedě, ale zároveň tvořil i slovo, které bylo správnou odpovědí na tuto hádanku. Chodba za těmito dveřmi mě dovedla do několika menších sálů. V jednom z nich se nalézal průchod někam do podzemí uzavřený těžkou mříží. Poslední sál bylo skladiště! Ne že bych to poznal podle vnitřního vybavení, ale našel jsem zde čtvrtou a poslední páku otevírající přístup k Nočnímu portálu, a ta jak známo, měla být ve skladišti. Tím přístupem samozřejmě nebylo nic jiného než průchod uzavřený mříží, kolem kterého jsem nedávno prošel. Mříž teď samozřejmě byla otevřená... Obrázek: 1) Někdy je potřeba využít i chyby hry 2) Jen 3 bodíky - život Tanael visel skutečně na vlásku 3) Magické dveře s hádankou 4) Průchod k Nočnímu portálu

Vítej mezi sledovači promarněného času, poslal jsem ti na Raptru nabídku freundšaftu ;-)

Wolf: Taky mě to napadli Heroes... DJ: Náhodu mám taky 4letýho kluka, ten sice maluje taky rád, ale auta, domečky a šneky co si zapomněli domeček doma. :-) Co se týká hraní mi ještě nenamaloval nic, ale musel jsem pořídit druhej gamepad, protože ten můj mi bral z ruky. Říkal jsem si dobrý, já mu ho nezapojím, on si bude mačkat čudlíky. Jo prdlajs, okamžitě zjistil, že mě tlačítka svítí a jemu ne, a že chce aby mu tak svítily. No a nedejbože abych vytáhl volant nebo joystick, to můžu jedině až ho uspím. Standardní jeho otázka je: Tatí budem zas hrát ty vopičáky? Což je jakákoliv hra, kde jsou nějaký panáčkové. Pomalu sezačínám připravovat na to, že budu pořizovat další PC...

Můžu říct, že jsem JA vůbec nikdy nehrál??? AUUU :-)

Poté co jsem se zbavil nepřátel ve velkém sále, zjistil jsem že odsud vede jedna volná chodba, druhá chodba je chráněna daedrickým znakem a pak tu byl ještě jeden teleport. Vydal jsem se tedy volnou chodbou. Prošel jsem přes dvě místnosti, svedl pár soubojů s ledovými a ohnivými daedrami a dostal se nakonec do slepé chodby. Na jejím konci číhal dremora a u něj jsem nalezl amulet, který mi zpřístupnil druhou chodbu z velkého sálu. Vrátil jsem se tedy zpět a vydal se do chráněné chodby. Tamě dovedla do obrovského sálu, mnohem většího, než byl ten poslední ve kterém jsem svedl těžký boj s Dark Seducery. Bohužel i zde se jich pár vyskytovalo. Naštěstí jsem brzy objevil schody, které vedly někam vzhůru. Kolem dokola tohoto obrovského sálu vedl totiž ochoz. Ani ten sice nebyl úplně bezpečný, ale většinou se tu vyskytovali jen obyčejní Seduceři a s těmi jsem si už uměl poradit. Obávané okřídlené svůdnice naštěstí zůstaly dole a prozatím jsem byl před nimi v bezpečí. Ochoz měl ale ještě jiný mnohem důležitější význam. Ochoz totiž spojoval čtyři plošiny, v každém rohu tohoto sálu. A na těchto plošinách byla vždy sada tlačítek, každé označené daedrickou runou. Bylo jasné, že zde nejspíš musím zadat kód k ovládání Nebeských kol. Je potřeba uvést, že v každé sadě odpovídalo kódu jen jedno tlačítko, všechny ostatní způsobovaly velmi nepříjemná zranění. Navíc se vždy na plošině nacházelo několik obyčejných stoliček, ale žádný zvláštní význam neměly, prostě tu jen byly. Poté co jsem oběhl sál kolem dokola a v každém rohu stiskl správné tlačítko, ozvaly se zvuky něčeho pohybujícího se. Nicméně při obrovské rozloze sálu a dohlednosti postavy jsem nic neviděl. Až po krátkém průzkumu jsem zjistil, že tlačítka zvedla 4 mosty vedoucí k centrálnímu pilíři ve středu sálu. Na tomto pilíři pak byla ona Nebeská kola. S jejich pomocí jsem spustil obrovitánské 4 magické proudy, nejspíše to, co Deyanira nazývala [i]magickými tourbilliony[/i]. Zbývalo tedy najít čtvrtou páku. Problém se ale jmenoval Dark Seducer resp.několik lačně čekajících na to, až slezu dolů k nim... Obrázky: 1) Zadávání kódu k ovládání Nebeských kol 2) Stoličky 3) Nebeská kola 4) Magické tourbilliony

V minulém příspěvku jsem popisoval, jak jsem našel první páku ze čtyř, které by měly otevřít Noční portál, za nímž se skrývá Jaciel, vládkyně světa Nocturnals. Ve skutečnosti to ale byla již druhá páka. Úplně jsem totiž zapomněl na to, že první páku jsem našel v tom samém sále, kde jsem se setkal s Deyanirou. Páka byla schovaná pod velkým stolem. Stůl se dal odsunout, pomocí obrovského meče na zdi, ale ve skutečnosti to nebylo potřeba, páka se dala ovládat i bez odsunutí stolu. Ještě mi tedy zbývaly dvě páky, jedna blízko nějakého pódia a jedna v nějakém skladišti. Pokoušel jsem se vydat dále podzemní řekou, našel jsem ještě jednu jeskyni, ale zde nic zajímavého nebylo, kromě útočících ohnivých daeder. Pak můj postup ovšem zastavili obyvatelé jednoho ostrova. Jakmile jsem se k němu jen trochu přiblížil, sesypalo se na mě smrtelné množství kouzel. Přes několik pokusů se mi dál nepodařilo dostat. Při prozkoumávaní mapy, jsem ovšem zjistil, že na začátku levelu je ještě jedna neprozkoumaná chodba. Vydal jsem se tedy zpět na úplný začátek. Chodba mě dovedla znovu k podzemní řece akorát na jiné místo, kde mě u malého mola čekala loďka. Vyrazil jsem tedy loďkou na vodu ale po chvíli jsem se dostal znovu k tomu problematickému ostrůvku a ani tentokrát se mi nepodařilo proplout. V zoufalství jsem začal prohledávat dno řeky a kupodivu jsem měl štěstí. Našel jsem totiž pod vodou tunel, který nakonec vyústil u mostu vedoucího právě na osudový ostrov. Ostrov byl obydlen několika Seducery a jejich temnou variantou okřídlenými Dark Seducery. Ty se ukázaly jako ještě mnohem nebezpečnější nepřítel. Ano byly to ony, kdo mě v řece častoval smrtelnými salvami kouzel. A v první chvíli se zdálo, že ani tudy nemám šanci projít. Pak jsem ale zjistil, že pokud na mě vyšlou kouzlo a já malinko poodstoupím zpět do chodby, kouzlo se zarazí o terénní zlom a neohrozí mě. Obrnil jsme se tedy trpělivostí a dlouhé minuty jsem si s nimi hrál na kočku a myš, kde já byl tou myší. Nakonec se ale podařil můj záměr, a okřídlené potvory si vyplýtvaly své spellpointy. Ale ani souboj s mečem v ruce nebyl pro Tanael žádná výhra a většinou skončil smrtí. Skutečně se zde pro mě lámal chleba a dlouho se zdálo, že zde má cesta končí. Nakonec jsem je ale zdolal hlavně lukem, kouzly a neustálým sejvováním po každém úspěšném zásahu. A přitom to bylo tak jednoduché, <a href="http://youtu.be/iFo2rUpHIqE?t=22m8s">stačilo použít kouzlo nehmotnosti (etherealness), vykašlat se na jejich útoky a proběhnout kolem nich na druhý most.</a> To jsem ale zjistil až mnohem později, když jsem si prohlížel Vazzův gameplay na Youtube. Můžu být sice na sebe hrdý, že jsem se tímto místem probojoval, nicméně se přeci jen nemůžu zbavit pocitu, že jsem úplný blb... :-) Jak už jsem naznačil, přes další most jsem se dostal konečně dál. Chodba mě dovedla do velkého sálu. Zde jsem se sice musel utkat s dalšími daedrami a seducery ale naštěstí se tu nacházelo spousta lektvarů takže se to dalo ustát. Na kanci sálu se pak nacházelo pódium a za ním třetí páka k Nočnímu portálu. Z jedné daedry jsem také získal další ochranný amulet. Byl to přesně ten, který jsem potřeboval, abych se dostal do místnosti s portálem. Musel jsem se tedy vracet zase zpět dlouhými chodbami. Amulet mi skutečně zpřístupnil magický portál a Tanael byla teleportována do západní části tohoto levelu, která byla pro ní zatím naprosto neznámou. Teleport mě přenesl do obrovského sálu, ve kterém na mě čekalo znovu několik okřídlených seducerů. Znovu jsem si začal trochu zoufat, ale na rozdíl od situace na ostrově, zde bylo dosti prostoru na manévrování. Taktika se tedy skládala z vymanévrování dlouhé sady nepřátelských kouzel. Zde bylo důležité nedostat se do sféry další potvory a svádět souboj jen s jednou. Jakmile byla létací babizna bez kouzel, pustil jsem si jí k tělu. Mečem to ale moc nešlo, nasadil jsem tedy taktiku použitou již proti pavoučím daedrám ve druhém levelu, tedy přitisknutí protivníka ke zdi a jeho umlácení vlastním tělem. Jde sice o taktiku mírně podlou, protože tahle finta rozhodně zavání bugem resp., neodchytanou chybkou ve hře, ale na druhou stranu, obtížnost soubojů v tomto levelu mi taky přišla hodně nevychytaná, takže to bylo fifty-fifty. Nicméně kdybych místo meče používal více hlavu, mohl jsem i tyto prostory projít bez soubojů nějakým stealth způsobem za pomoci lektvarů nehmotnosti nebo neviditelnosti... Obrázky: 1) Kritický souboj s obyvateli ostrova 2) Sál s lektvary a pódiem kde byla třetí páka 3) Magický portál do druhé části levelu 4) Souboj s Dark Seducer

Gratuluji k dohrání. Mě si narozdíl od Ringa, docela svým popisem nalákal, vzhledem k mému zápolení s Battlespirem se občas taky cítím jako v pokročilé v betě, ale přesto mě to baví a myslím, že tohle by mě bavilo taky. Ale když vono toho je tolik, že na tom nakonec budu asi podobně jako Ringo...

Vydal jsem se tedy znovu do dlouhé chodby a pokračoval dál. Po chvíli jsem narazil na další odbočku. Na jejím konci jsem nalezl místnost s léčivými krystaly. Kromě tohoto významného objevu, jsem učinil ještě jeden. V koutě totiž byla jakási klec, v ní mrtvola a u ní ležel dopis. Byl to vzkaz od Josiana. Zaslechl totiž heslo: "The Gerent of Dagon Rules Here", ovšem nemá tušení, k čemu by mohlo sloužit. Já jakoby náhodou mám zase bránu chráněnou neznámým heslem. Mazal jsem tedy zpět k bráně. Heslo kupodivu fungovalo a Tanael se tak dostala do velké oválné místnosti chráněné několika daedrami a dremorou. Když jsem se těchto otravných potvor zbavil, nalezl jsem úplně vzadu nešťastnou daedru. Jmenovala se Deyanira Katrece a v tuto chvíli byla vězněm Dagonových poskoků, neboť patřila k Nocturnal. <a href="http://youtu.be/dD00P9lm6cQ?t=17m19s">Byla vyděšená a prosila abych jí ušetřil.</a> Když se trochu uklidnila, začal jsem z ní tahat informace o tom, co se tu vlastně stalo. Deyanira se neustále obviňovala, že je to její chyba, a kvůli ní její paní Jaciel přišla o svůj svět. Pokud jsem to správně pochopil Deyanira přivedla Seducery do Nocturalu, domnívajíc se, že by mohli být loajální k Jaciel, až poznají její upřímnou a čestnou duši. Jenže Seduceři jsou bojovnice bez pána, sami si vybírají komu budou sloužit a navíc se Dagonovi podařilo jich několik přetáhnout na svou stranu a obsadit Noctural. Paní Jaciel se ukryla za Nočním portálem a uvrhla svou duši do jakéhosi Snového rukávu. Bohužel Dagonovy jednotky zastavily proud many a tím napevno uzavřely Noční portál a všechny ostatní portály, co vedou ze Shade Perilous. Abych obnovil proudění many, musím znovu roztočit jakési magické tourbilliony, k tomu ale potřebuji kód k ovládání Nebeských kol. Deyanira bohužel přesně neví co musím udělat, jen od Jaciel slyšela, jak mluví o nějaké Knize Nebeských kol, stoličkách a tourbillionech, které zajišťují magické proudění. Poslední věc co jsem se od ní dozvěděl, bylo to, že Noční portál je zamčen čtyřmi skrytými pákami, jedna je prý blízko pódia, druhá pod vodou v tajné jeskyni, třetí pod stolem a čtvrtá někde ve skladišti. Až otevřu portál a setkám se z Jaciel musím zlomit její kouzlo větou "Ve jménu Nocturnal". Hlavně musím najít tu knihu, tam bych se mohl dozvědět víc! Měl jsem z toho v hlavě pořádný zmatek, ale doufal jsem, že se to postupně vysvětlí. Zanechal jsem tedy Deyaniru jejímu osudu a vydal se dál. Prošel jsem kolem dvou odboček chráněných daedrickými znaky. V první byl určitě nějaký portál, i druhá skrývala něco zajímavého, i když jsem zatím nevěděl co. Ochranné amulety jsem ovšem neměl, takže jsem musel pokračovat dál. Chodba mě dovedla až k podzemní řece. Použil jsem lektvar "Water breathing" a vydal jsem se tedy hledat tajnou jeskyni pod vodou. Tu se mi skutečně po chvíli podařilo najít. Jeskyně byla chráněna ohnivými daedrami. Pokusil jsem se znovu o kontakt, a tentokrát jsem se dozvěděl i něco zajímavého. Ohnivé daedry byly v dobré náladě, neboť oslavovaly zisk tohoto světa. Vládcem ohnivých daeder je lord Faydra Shardai a jen jemu prý bude patřit tento svět. Malinko jsem si rýpnul, ve smyslu, že i ledové daedry oslavují zisk tohoto světa. Ohnivák se na mě ale obořil, s tím, že Xivilai Moath (dozvěděl jsem se tak jméno šéfa ledových daeder) je moc hloupý na to, aby porozuměl síle tohoto světa. Faydra Shardai, největší z Dagonových dětí, prý naplánoval tento útok a jen on tedy může užívat tuto odměnu. Znovu jsem upozornil na to, že i ledové daedry užívají tuto odměnu a ohnivák uznal, že mám pravdu. Nic se s tím ale prý nedá dělat. Faydra a Xivilai uzavřeli dohodu, která zakazuje vzájemné útoky. Nabídl jsem se tedy, že když mi pomohou, udělám tu špinavou práci za ně, a ohnivák kupodivu souhlasil, dokonce mi nabídl jakousi helmu, která mě měla ochránit před ledovým dechem daeder. Byl to velmi zajímavý rozhovor, který vypadal, že by mohl mít zajímavé důsledky. Bohužel důsledky neměl žádné. Žádnou helmu jsem nedostal a spojenectví s ohnivými daedrami bylo jen na oko. Sám ohnivák mě upozornil, ať se nedivím, že na mě budou dál útočit, protože nemohou porušit své rozkazy. Škoda, kdybych tímto způsobem získal skutečně spojenectví ohnivých daeder, byla by to z hlediska hratelnosti, velmi zajímavá věc. <a href="http://youtu.be/vBIEAZf2sbU?t=33s">Navíc obdobný rozhovor se dal vést i s ledovými daedrami,</a> jako bych si mohl vybrat, s kým spojím své síly. Možná to tak i Bethesda původně zamýšlela, ale do konce to bohužel dotaženo nebylo. Nicméně důvod proč jsem sem přišel byl vlastně úplně jiný. Hledal jsem přece páku, kterou bych otevřel Noční portál a tu jsem nalezl. Kromě ní, jsem také získal jeden z amuletů shodný s ochranným znakem na jedné místnosti, kolem které jsem šel dolů k podzemní řece. Vrátil jsem se tedy zpět. V místnosti jsem se dostal do souboje se Seducerem, ale když jsem jí řekl, že se snažím pomoct Jaciel, přestala s útoky a nabídla mi kopii Knihy nebeských kol. V ní je kód, který hledám, je to série čtyř písmen daedrické abecedy. Když jsem odvětil, že daedrickou abecedu neznám, řekla mi ať se podívám na Ruku vlídnosti, tam je zobrazen dnešní kód. A skutečně ze zdi trčela obrovská kamenná ruka a nad ní levitovaly čtyři daedrické znaky. Kód jsem tedy znal. Zeptal jsem se ještě, zda neví něco o stoličkách, protože v knize o nich nic nebylo, ale svůdkyně na mě koukala velmi nechápavě. O stoličkách nevěděla nic... Obrázky: 1) Mrtvola s Josianovým vzkazem 2) Deyanira Katrece 3) Jedna ze čtyř pák odemykajících Noční portál 4) Tajný kód v Ruce vlídnosti

Shade Perilous, čtvrtý level naznačil, že Battlespire rozhodně nebude hrou lehkou. Byl to level častého vracení se zpět, teleportování, ale hlavně level plný soubojů s nepřáteli, se kterými jsem se zatím ještě v této hře nesetkal. Ale vezměme to popořádku... Na přiložené mapě vidíme, že level se skládá ze dvou samostatných částí mezi nimi funguje obousměrný teleport. Začínáme v té pravé části, v místnosti zhruba uprostřed. Hned v první místnosti jsem měl tu čest se poprvé setkat s ledovou daedrou. Netrvalo to dlouho a potkal jsem i její sestřičku ohnivou daedru. Obě daedry na vás nejprve zaútočí svými nepříjemnými kouzly, teprve pak se pustí do boje mečem. Je dobré se kouzlům pokud možno vyhnout, ale ani pak není vyhráno. Pokud jsem měl smůlu a dostal jsem rychle za sebou několik zásahů, bylo zle. Ale zase trochu předbíhám, protože úplně první co jsem v Shade Perilous našel, byl vzkaz od Josiana. Bohužel to nevypadá dobře, jeho přítomnost byla prozrazena a ze vzkazu bylo znát, že na tom není dobře. Obává se, že to asi nezvládne... S daedrami jsem se samozřejmě <a href="http://youtu.be/dD00P9lm6cQ?t=36s">pokusil navázat kontakt</a>, ale ačkoliv byly velmi sdílné, k žádnému úspěchu to nevedlo. V podstatě jsem se jen dozvěděl, že Shade Perilous byl obsazen a věnován Daedrám a toto je tedy jejich nový svět a já jsem tu nezvaný návštěvník. Poté co jsem to vyřídil s deadrama, vydal jsem se po mostech přes rameno podzemní řeky do jižních chodeb této části. Zde jsem narazil na další novou obyvatelku levelu. <a href="http://youtu.be/dD00P9lm6cQ?t=6m13s">Svůdná kráska Seducer</a> byla dosti nebezpečnou potvorou. Nejprve zasypala Tanael dávkou několika různých kouzel. Pokud to nestačilo, vydala se na souboj. Nedisponovala sice žádnými zbraněmi, ale i holýma rukama dokázala mé Tanael dost zatopit. A jako perličku nakonec si schovala kouzlo neviditelnosti a použila ho ve chvíli, kdy jsem zase zle zatápěl já jí svým mečem... Zajímavé ovšem bylo, že tyto drsné krásky nejspíše nepatřily do Dagonovy armády, neboť mi nadávaly do Dagonovských psů. Že by tedy skutečně proběhla nějaká válka mezi Dagonovými jednotkami a obyvateli Noctural? No každopádně to zatím vypadalo, že já jsem nepřítel všech. Procházel jsem jakousi dlouhou hlavní chodbou. První odbočka, byla zavřená těžkou kovovou mříží. Nicméně o kus dále jsem nalezl visící lano, jehož horní konec pravděpodobně mizel v nějakém skrytém mechanismu. Za lano jsem tedy zatáhl a ozval se skřípavý zvuk. Vrátil jsem se tedy zpět, abych zjistil, že mříž je skutečně pryč. Daleko jsem se ale nedostal. Po stranách této chodby, byly jakési vězeňské cely. Na konci pak chodba byla uzavřena další bránou, která tentokráte byla chráněna heslem. Heslo jsem samozřejmě neznal. Obrázky: 1) Mapa levelu 2) První setkání s ledovou daedrou 3) Seducer byla pěkně vostrá svůdnice 4) Otvírací mechanismus

Ze hřbitova se skrz pár dalších místností Tanael dostala do další hrobky, tentokrát ještě o něco honosnější než byla ta předchozí. Zde byl jen jediný hrob. Po jeho otevření našla uvnitř znovu mluvící krystal Ideal Master. <a href="http://youtu.be/TvrzD9WD13Q?t=27m58s">Zpočátku konverzace probíhala podobně</a> jako s předchozími krystaly a zdálo se, že bude i podobně neúspěšná, ale situace se nakonec vyvinula jinak. Ideal Master pochopil, že invaze daedrických bestií ničí i jeho svět a rozhodl se Tanael pomoci. Musím pozorně prozkoumat pilíře podpírající tyto sály. Určitá část těchto pilířů je tvořena čtyřmi pruty. Ovšem existují pilíře, na kterých je jeden z prutů výjimečný a dá se vyndat, a tyto pilíře musím najít. Jeden se nachází v Kapli rakví, jeden v místnosti s rotujícím diskem a jeden v předsálí Kaple lásky. Tyto tři pruty jsou ve skutečnosti ovládací páky ke zdroji many v kapli lásky. Kaple lásky se nachází nedaleko směrem na jihozápad. Zde musím nejprve zažehnout dva Prsty života, poté musím vstoupit do kouzelného jezírka a budu teleportován na střechu krypty, kde se nachází ovládací mechanismus. Sem musím umístit ty tři pruty, tím aktivuji portál. Pak musím dojít ke smaragdové bráně a vyslovit jméno světa, do kterého se chci dostat. Pokud vše udělám správně budu do tohoto světa teleportován. Zdálo se to dosti složité, ale v podstatě nebylo. Umístění třech pilířů bylo popsáno dobře. Hledané pruty byly jasně odlišitelné (jakoby dřevěné) od zbytku pilířů, takže nebyl problém je najít. V kapli lásky jsem se sice musel vypořádat s několika Morphoidy, ale to mi nečinilo problém. Prsty života byly také rozpoznatelné na první pohled, vypadaly jak nějaké obrovské elektrody mířící na střechu krypty. U jejich paty měly pak spínače, pomocí kterých je Tanael zažehla. Pak se skrz jezírko teleportovala na střechu. Zde byl uprostřed jakýsi kruhový panel, kam se nastrkaly pruty a tím by měl být portál aktivován. Zbývalo jediné, seskočit k bráně a vyslovit jméno světa. Tady jsem chvíli zaváhal, musel jsem si projít své poznámky, ale brzy jsem našel co jsem hledal. Byl to Josianův vzkaz nalezený na druhém břehu jezera, který mi sdělil to správné jméno: Shade Perilous. Třetí level byl zdolán! Obrázky: 1) Hrob s krystalem Ideal Master 2) Pilíř s jedním ze zvláštních prutů 3) Kaple lásky 4) Zažehnuté Prsty života, uprostřed ovládací mechanismus, kam se vkládaly pruty

Protože přes ochranné znaky se Tanael dostat nemohla, nebylo jiné cesty než loďkou přes jezero. Na druhém břehu jsem narazil na velmi zajímavého ducha. Byl to duch Paxti Bittora. To jméno jsme už několikrát zaslechli. Poprvé ho Tanael spatřila na seznamu u vstupní brány Battlespiru. Mnohem důležitější zmínka o něm byla ovšem v jednom Josianově vzkazu. Podle něj to byl totiž právě Paxti Bittor, kdo zradil Battlespire... Ačkoliv byl velmi agresivní, Tanael se nakonec podařilo s ním <a href="http://youtu.be/TvrzD9WD13Q?t=5m54s">navázat rozhovor.</a> Ano byl to skutečně on kdo vpustil Dagonovy jednotky do Battlespiru, ovšem nebyl to on, kdo to vymyslel. S tímto návrhem za ním přišel Sirran Angada jakýsi mastičkář Jagara Tharna. Celé to mělo proběhnout tak, že Paxti Bittor otevře bránu, poté jakoby jediný uprchne a jako hrdina oznámí císaři co se v Battlespiru stalo a dostane se mu odměny. Odměny se mu skutečně dostalo, ale smrtelné a jako duch straší na tomto bohem zapomenutém místě... Dále jsem seuž jen dozvěděl, že Angada disponuje silným přeměňovacím kouzlem, takže může vypadat jako kdokoliv jiný... Další zajímavou věcí, kterou jsem zde nalezl, byl další vzkaz od Josiana, kterého málem chytili, ale zatím se mu stále daří unikat. Našel nějakou bránu, ale nepodařilo se mu zjistit jak funguje. Prý se pokusí projít dál s nějakým kurýrem. Josian mi tu zanechal amulet, který právě Tanael chyběl k dalšímu postupu. Brána by měla vést do Shade Perilous, což souhlasí s informací od Morphoida. Josian se ovšem nad tím pozastavuje, protože Shade Perilous nepatří Dagonovi, ale do sféry vlivu Noctural a Dagon a Noctural by měli být nepřátelé... V jezeře se mi pak podařilo nalézt tajnou místnost a v ní pergamen s popisem rituálu, který by měl osvobodit duchy. A skutečně se pak při rozhovoru s duchy objevila nová nabídka, po jejíž aplikaci duch zmizel. Bohužel to fungovalo zas jen na jednu kategorii duchů... Díky nalezenému amuletu jsem mohl nejenom pokračovat dál, ale také se vrátit zpět do místností s bazény. Za prvé jsem chtěl prozkoumat chodby, které sem vedly a také jsem tu nechal spousty výbavy, abych mohl proplavat podzemním kanálem. V neprozkoumaných chodbách se nacházely dvě místnosti s několika tajnými skrýšemi, byla tu různá kouzelná výbava, pár kousků jsem vzal s sebou, nebylo to ale nic podstatného. Pak už jsem se vydal dál do neprozkoumaných části levelu. Nejprve jsem prošel přes místnost s jakýmsi zvláštním rotujícím mechanismem. Pak jsem se dostal na rozlehlý hřbitov. Na každém náhrobku byl čitelný text. Urputně jsem pořizoval screenshoty všech textů doufajíc, že k někde je nějaká indicie. Bohužel, jak jsem později zjistil, bylo to úplně zbytečné... Obrázky: 1) Rozhovor s Paxti Bittorem 2) Rituál osvobození duchů 3) Tajné skrýše 4) Hřbitov

Už je to skoro dva měsíce co jsem napsal poslední zápis do deníku, a vzhledem k tomu, že už tehdy jsem ho psal se zpožděním, tak je to ve skutečnosti už tři měsíce od doby, kdy jsem hrál to, o čem budu dnes psát. Nebude to úplně lehké a spousta detailů se mi z hlavy určitě vykouřila, nicméně mám poznámky a hromadu screenshotů, takže to důležité se mi určitě podaří zrekonstruovat. Každopádně existence deníku je v tuto chvíli pro mě samotného velmi cenná z toho důvodu, že bez něj by návrat a dohrání Battlespiru bylo řekněme problematické. Takhle jsem si vše znovu přečetl od začátku a dá se říct, že jsem se rychle dostal zpět do hry... Tanael jsme tedy zanechali v bazénu, kde hledala podvodní cestu kterou by se dostala dále. Pod vodou se skutečně nacházel tunel, kterým se dostala do jezírka v obrovském sále. V jezírku na ní zaútočil Morphoid a Duch. Tanael obrátila ducha proti Morphoidovi a vydala se na průzkum. Jezírko bylo jinak nezajímavé ovšem druhý konec sálu byl už mnohem zajímavější. Na několika sloupech zde byla vystavěna plošina s dvěma ovládacími koly, která hlídal další Morphoid. Poté co se Tanael přiblížila, našla výtah, který jí vyvezl nahoru. Morphoidovi sice do řeči moc nebylo ale nakonec se rozpovídal. Dozvěděl jsem se tedy, že až mě zajme, odvede mě do Shade Perilous, poté do Chimery a pak konečně domů do Wellhead. Známe tak názvy dalších levelů. Pak už Tanael nezbylo nic jiného, než se Morphoida zbavit. Ovládací kola vyzdvihla několik plošinek napříč celým sálem. Přes ně se dalo přeskákat k ústí chodby, které bylo doposud nedosažitelné. Chodba mě dovedla k obrovskému jezeru na jehož břehu bylo molo a loďka. Protože jsem si nebyl jistý, zda se budu moci vrátit, zatím jsem do loďky nevstupoval a pokračoval další chodbou. Tou jsem se dostal k oválnému sálu. Severní chodba byla chráněna znaky pro které jsem neměl příslušný amulet. Pokračoval jsem tedy chodbou jižní a ta Tanael dovedla do jakési hrobky. V hrobech ovšem nebyla ukryta těla, ale jen krystaly. Zvláštní ovšem bylo, že se s nimi dalo hovořit. Ačkoliv se ze začátku zdálo, že by mi mohli býti nápomocni, ukázalo se, že tomu tak není. Prý mi pomohou jen tehdy, pokud se stanu jedním z nich. Dokonce mi popsaly i zvláštní rituál, který bych musel podstoupit někde v Kapli lásky (ne ten rituál s láskou nic společného neměl...), ale ve finále šlo v podstatě o to zemřít, vzdát se tělesného bytí, a zůstat tu jako mluvící krystal. To nebyly dobrá vyhlídka... Obrázky: 1) Proplavání tunelem 2) Plošina s ovládacími koly 3) Molo s loďkou 4) Hrobka s mluvícími krystaly.

OK, večer vyzkouším a klidně obrázkové přílohy omezím, i když kolikrát jsou zajímavější, než ty moje kecy... ;-)

Chjo zrovna když se konečně dokopu napsat další příspěvek do Battlespirského deníku, tak ho nejsem schopný odeslat - 500 internal server error EDIT: Tak bez obrázků se mi to nakonec povedlo,a le odeslat ten příspěvek s obrázkama ani náhodou. Akorát nevím, jestli je problém na straně mé nebo oldgames

Chudák Battlespire... Původně jsem si myslel, jak to o vánocích dohraji a dopíšu deník, všechno nakonec dopadlo úplně jinak. Základní příčinou přerušení mého hraní je problematický pátý level. Tento level totiž obsahuje kritický bug, hra totiž vždy po opuštění do DOSu a znovunahrání sejvu vytvoří jakési objekty, které postupně zvyšují velikost souboru "SAVETREE.DAT". Problém ovšem je, že hra se restartuje i po každé "smrti" postavy. Ve chvíli kdy velikost souboru "SAVETREE.DAT" dosáhne kritické hodnoty, což představuje cca 30-50 nahrání, hra není schopna se nahrát a spadne do DOSu při každém pokusu o použití takto poškozeného sejvu. Proti tomuto bugu v podstatě není jiné obrany než během 5. levelu ukládat hru co nejméně. A v tom je právě ta potíž, ukládat co nejméně znamená najít si dost času na hraní. Pokud jsem tedy měl jen nějakou půlhodinku, radši jsem si pustil něco jiného a Battlespire odložil na dobu, kdy budu mít minimálně dvě hodiny čas. To "něco jiného" byl většinou závodní simulátor TOCA Race Driver 3, jenže do toho přišel Ježíšek s velkou krabicí v níž se nacházel volant!!! A bylo vymalováno, svět se zúžil na volant, pedály a monitor a po nějakým Battlespiru neštěkl ani pes... V mezičase jsem na Databázi her zabředl do debaty o fungování digitálního prodejce GamersGate, kdy jsem se k mému překvapení dozvěděl, že s pomocí malého a velmi jednoduchého triku se dá obejít jejich vlastní instalátor a získat tak standardní instalačky zakoupených her, takže je lze pak zazálohovat a používat i kdyby GamersGate přestal fungovat. TO jsem samozřejmě musel vyzkoušet a jedna z her, kterou jsem kdysi u nich koupil byl Bioshock, který právě posloužil k tomuto pokusu (kupodivu úspěšnému). Čímž ovšem nastal další odklad Battlespiru. Bioshock se ovšem blíží k závěru a já tímto komentářem nejenom vysvětluji svou nepřítomnost v Battlespiru ale snažím se sám sebe motivovat k tomu, abych ho dohrál. Battlespire si to určitě zaslouží...

Hmm zajímavé, my máme kočku a kocoura a teda vyvádějí různý voloviny, ale kabelů si naštěstí nevšímají. Teda aspoň myslím. Asi to půjdu zkontrolovat... :-)

Veselé vánoce všem retro hráčům, no a ať na vás Ježíšek nezapomene s nějakou pořádnou pařbou. ;-)

No musím říct, že když jsem toho Zaklínače viděl, hned jsem si na tebe vzpomněl. Ale bylo mi tě tak líto, že jsem radši ani nerejpal, a sem to nedával... :-)

Do další části vedla široká chodba, která měla na zdech po obou stranách řadu destiček s textem. Na každé z asi 30 destiček byly informace o jednom z Mistrových následovníků, který přišel do Soul Cairn aby zde zemřel a poté byl vzkříšen aby mohl zastat Věčnou službu. Zatím jsem z toho nebyl moc moudrý, ale brzy se to mělo vysvětlit. V reálu tedy byly všechny destičky stejné až na jednu. Na ní bylo vyobrazeno pět rakví a u každé nějaké heslo. Bylo jasné, že hesla se budou hodit. Další část levelu vypadá na mapě jako tři bazény vedle sebe. Dvě krajní místnosti skutečně bazény obsahovaly, nicméně Tanael se nejprve ocitla v prostřední místnosti, která uprostřed neměla bazén, ale jakési travnaté hřiště nebo park. Kromě běžných potvůrek se zde Tanael setkala i s duchem <a href="http://youtu.be/IYCWAuHK3nY?t=13m17s">Kirela Amana.</a> Kirel Aman byl preceptorem v Battlespiru, kterého chytily daedry, paralyzovaly a očarovaly, takže jim sdělil o Battlespiru vše co potřebovaly vědět. A nyní je odsouzen k tomu, aby navždy strašil a zabíjel v těchto místech vše živé. Zbytek původní Kirelovy mysli se sice ještě držel při životě, ale byl zoufalý. Tanael se mu proto rozhodla pomoci. Kirel z posledních sil naučil Tanael tajný nekromancerský rituál, s jehož pomocí přenesla Kirelovu duši do krystalu, který potom mohla využít jako nástroj pomsty. Ve skutečnosti ovšem Tanael získala pomocí tohoto rituálu Gem of the Hero, jehož efektem bylo léčivé kouzlo. To se sice také hodí, ale že by to byl nástroj pomsty... Tanael poté pokračovala do východní místnosti. Zde byl již avizovaný bazén. Cestu dál ovšem blokovaly nebezpečné znaky, ke kterým Tanael neměla amulet. Naskýtala se ovšem možnost, že cesta dál vede pod vodou. Nejprve ovšem bylo potřeba se zbavit všech nepotřebných věcí, protože inventář byl skoro plný, a tím pádem nebyla Tanael schopna plavat. Na břehu tedy zanechala vše co se dalo obětovat a skočila do vody. Plavání funguje jako v jiných TES hrách. Pod vodou se objeví ukazatel "kyslíku" který postupně ubývá a když zmizí, začne se postava topit. Kromě toho se dá využít lektvar/kouzlo [i]Water breathing[/i], které umožní dýchání pod vodou po celou dobu trvání kouzla. Na související kouzlo [i]Water walking[/i] známé z Daggerfallu, jsem zatím nenarazil. Obrázky: 1) Chodba s destičkami 2) Místnost s parkem 3) Gem of the Hero 4) Místnost s bazénem

Tak dnešní "daily sale" zahrnuje 75% slevu na balík her od Sierry (King's Quest, Quest for Glory, Police Quest a Space Quest). 75% platí jen při koupi celého balíku her, pokud chcete jen něco tak je to 50% což je ale stejná sleva, která platí po celou dobu vánočního výprodeje, takže se mi to zrovna dneska moc výhodné nezdá. Každopádně to sem přidávám, aby zase Laco Wolf nebulil, že ho nikdo neupozornil. ;-)

No pokud vím, tak Warsow byla vždycky zdarma nejenom na GOGu, neboť je to <a href="http://www.warsow.net/about">freeware</a> :-)

Úvod levelu se skládal z několika navazujících menších sálů. Poté co se Tanael podařilo přemluvit jednoho z duchů ke spolupráci, vydala se na obhlídku druhého sálu. V něm se nacházel obávaný Mistman, proto jsem zvolil výstup do prvního patra aby se mu Tanael vyhla. Zezhora pak s údivem pozorovala jak se pod ní rozhořel souboj mezi jejím novým "přítelem" a Mistmanem. Radši na nic nečekala a věnovala se průzkumu. Ten přinesl ovoce v podobě několika lektvarů, pár kousků oblečení a výstroje ale hlavně dalšího Josianova dopisu. Josian putuje stále v přestrojení s nějakou skupinou Daeder. Jejich další zastávkou je místo zvané Shade Perilous. Co se ovšem týká tohoto levelu, dal mi Josian jedinou radu [i]"Nezahrávej si s duchy! Nelze je totiž ani zabít ani zničit."[/i] My už víme, že to jde, ale trvá to věčnost. Ve třetím sále Tanael poprvé narazila na Morphoida. Když se s ním vypořádala, šla si prohlédnout zvláštní skleněná okna. Na prvním z nich byli zobrazeni těžce pracující lidé obtěžkáni obrovskými břemeny a trpící pod válečnou agónií. Na druhém obrazu bylo znázorněno jak se lidé zbavují svého břemene a jsou proměňováni planoucím zeleným paprskem, který je zbaví oblečení a ponechá je v dokonalé kráse těla i ducha. (BTW okna ve skutečnosti nic takového nezobrazovala, vše bylo mi sděleno na popisku u oken.) Pod oknem se pak nacházel zvláštní nápis: [i]"MOHYLA DUŠÍ - Kdysi bojovali, pulzovali, plakali. Válčili kvůli spravedlnosti, cti i pýše. Nyní, vytrženi z proudu času, chrání a slouží v pokojném míru."[/i] Tanael tomu zatím moc nerozuměla ale to se mělo brzy změnit. Další chodba ze třetího sálu byla ale chráněna nebezpečným znakem a Tanael neměla potřebný amulet, aby mohla projít. V sále se ale nalézal výtah do patra. V patře jsem kromě několika duchů narazil i na jednoho Morphoida. K jeho likvidaci Tanael využila skryté propadliště v nedaleké chodbě. Tanael ho skokem překonala, ale Morphoid se nebyl schopný přes něj dostat. Na řadu tak přišel luk a šípy. Hledaný amulet byl v držení právě tohoto Morphoida. Tím se otevřela cesta do další části. Obrázky: 1) Mapa 3. levelu 2) Souboj duchů 3) Skleněná okna 4) Výtah

Kdybych měl charakterizovat třetí level Battlespiru jedním slovem, bude to jednoznačně slovo [i]"Duchové"[/i]. A věřte mi nebyly to žádný ořezávátka, jako v Aréně nebo Daggerfallu. Při jednom z pokusů trvalo Tanael zabití ducha zhruba [b]15 minut[/b] kontinuálních zásahů mečem. Možná se ptáte, jak je možné mlátit čtvrthodiny ducha, aniž bych byl třicetkrát na smrtelné posteli? Řešení tohoto rébusu se skrývalo v rozhovorech. Jedna z <a href="http://youtu.be/IYCWAuHK3nY?t=4m4s">větví rozhovoru</a> nakonec vedla k tomu, že duch se stal na dlouhou dobu neškodným a dokonce se nechal i mlátit. Na tuto fintu jsem náhodou přišel hned při kontaktu s prvním duchem. Problém byl ale v tom, že toto fungovalo jen na jednu kategorii duchů, kteří vizuálně vypadali jako kostlivci. Jejich typickým představitelem byl [i]Wrathman[/i]. Pokud ovšem duch vypadal jako muž v kápi, tedy třeba jako [i]Mistman[/i] rozhovory probíhaly jinak a tato taktika byla k ničemu. Navíc se mi zdá, že tato druhá kategorie duchů byla ještě více odolnější než ta první. Takže pokud jsem potkal Mistmana šlo do tuhého, protože bojovat s ním nemělo smysl. Nicméně pár způsobů jak se s ním vypořádat se nakonec našlo. V první řadě se dalo využít právě "spolupracujících" Wrathmanů. Pokud jste je totiž přemluvili, jak jsem výše popisoval, duchové nejenom, že se stali pro Tanael neškodní, ale dokonce se stali jejími spojenci. Takže pokud se v dohledu objevila jiná nepřátelská potvora, duch si to s ní šel hned ručně vyříkat, a Tanael se zatím mohla věnovat svým záležitostem. Další možností jak se zbavit Mistmana bylo využití [i]"stealth"[/i] postupu a pokusit se projít kolem něj co nejnápadněji. Nicméně úspěšnost této metody moc velká nebyla. Nakonec tak přišla na řadu taktika všech taktik nazývaná [i]"Kdo uteče, vyhraje!"[/i]. Takže pokud Tanael zdrhala dost daleko, duch po chvíli své pronásledování vzdal a vrátil se do své původní lokace. Když už jsem načal tento level popisováním příšer, měl bych zmínit další dvě nově se objevující potvůrky. Vůbec první s kým jsem se v tomto levelu setkal byl kostlivec. Tentokrát to nebyl duch, ale pěkně hmotný chrastící [i]"Boneman"[/i]. Nic zvláštního se ale o něm říct nedá. Nebyl úplně snadným soupeřem, ale taky ne nijak zákeřným. Poslední příšerkou o které jsem se zatím ještě nezmínil byl Morphoid. Je to takový čert, ne úplně ten roztomilý čertík z Troškových pohádek, tenhle je trochu víc démonický, ale rohy, ocas i kopyta to má. Morphoid také nebyl nepřekonatelným soupeřem. Sice se s ním dalo trochu <a href="http://youtu.be/IYCWAuHK3nY?t=4m41s">konverzovat</a>, ale vždy to stejně skončilo soubojem. Trochu i kouzlil, ale Tanael si s ním většinou věděla rady. Obrázky: 1) Wrathman 2) Mistman 3) Kostlivec 4) Morphoid

No člověče jako jeden z pisatelů herních deníků musím přiznat, že to je metoda, která má něco do sebe... :-)

Pozvolna jsem se probíjel přes další pavoučí daedry, což byly nejčastější potvůrky tohoto levelu. Až jsem se dostal do velké místnosti, která byla zajímavá dvěma věcmi. Za prvé jsem tu našel kouzelné modré krystaly doplňující zdraví a manu. Za druhé jsem se tu setkal s pohlednou daedrou jménem Wonshala Keriayn. Wonshala mi nabídla obchod, dá mi další Voidguide pokud jí přinesu zbraň nazývanou "[i]Scourge"[/i] a heslo k jejímu použití. Už víme, že [i]"Scourge, Blessed of Malacath"[/i] měla Tanael u sebe a díky rozhovoru v knihovně znala i heslo. Pustil jsem se tedy do <a href="http://youtu.be/0nk3ReyCK7w?t=31m13s">obchodování s Wonshalou</a>. Pyšná daedra samozřejmě chtěla zbraň zneužít ve svůj prospěch, ale stalo se nejspíš přesně to, co bylo popsáno ve svitcích o tomto artefaktu. Wonshala tak zmizela v prázdnotách Oblivionu a mě zbyl po ní jen další Voidguide do zatím neznámé skládačky. Poslední neprozkoumaná chodba zavedla Tanael k druhé zajímavé osobě tohoto levelu. Byl to Sumeer Jabran. Pokud si vzpomínáte o Sumeerovi se poprvé zmínila Rishaal a právě pro něj sháněla Voidguide. Brzy jsem pochopil proč. Už se to stává místním koloritem, že si daedry pletou Tanael s Josianem Kaidem, ani <a href="http://youtu.be/0nk3ReyCK7w?t=35m23s">Sumeer nebyl výjimkou</a> a už se chtěl shánět po nějakých strážích, které by jí sprovodily ze světa. Když mu ovšem ukázala svou sbírkou Voidguidů, zpozorněl. Tanael chtěla po Sumeerovi, aby jí otevřel východ z Battlespiru, ale dozvěděla se, že vstupní bránu chrání znak samotného Dagona a nikdo bez jeho vědomí nemůže Battlespire opustit. Nakonec se tedy nechala na oko najmout do Sumeerových služeb. Voidguidy byly ve skutečnosti vlastně klíče k obrovskému teleportu. Tanael tak vyskládala všechny Voidguidy do určeného prostoru. Chybějící poslední dílek našla v nedaleké místnosti a aktivovala teleport. Vstupem do teleportu byl konečně ukončen tento dlouhý level. Obrázky: 1) Wonshala Keriayn 2) Sumeer Jabran 3) Chybí poslední voidguide do skládačky 4) Obří teleport

To je sice pravda, ale ten zveřejněný odkaz alespoň vede sem, takže by se to dalo brát jako polehčující okolnost. :-) Možná by se ten mod mohl jmenovat "Eye of the DJ", pak by DJovo jméno bylo hned v nadpise. Bude to chtít nějakou PR agenturu! :-)

Zde to máš. :-)

Koukám že se tomuhle modu dostalo i pozornosti v aktuálním čísle Score (str. 81). Tož gratuluji i k tomuto miniúspěchu. :-)

I další dvě místnosti měly svá tajemství. V první se skrývala další tajná chodba pod postelí, a zde Tanael nalezla další Voidguide. Čtvrtá chodba vedla do knihovny. Zde na mě čekal <a href="http://youtu.be/0nk3ReyCK7w?t=28m49s">Dremora Tanchelm</a>. Nejprve si mě spletl s Josianem, ale pak řekl, že ho vlastně mé jméno nezajímá, ovšem měl pro mě zprávu. Prý je moje počínání docela baví a občas se rozhodnou mi i trochu pomoci, ale nemám se nato moc spoléhat. Každopádně mi Tanchelm předal zajímavý svitek. Byl to encyklopedický přehled lordů Daedrického světa. S některými jsem měl už tu čest se setkat v Daggerfallu. Například jsem vyvolal Hermaeuse Moru, nebo v závěru jsem se setkal ze Sheogorathem. Nicméně k Battlespiru se váží jiná jména. V první řadě je to Mehrunes Dagon, jehož sférami jsou destrukce, změna, revoluce, energie a ambice. Z prvního levelu víme, že to byly právě Dagonovy vojska, která přepadla Battlespire. Aktuálně mě ale zaujalo jiné jméno: Malacath! Vzpomínáte? V jedné tajné místnosti jsem přece našel "Scourge, Blessed of Malacath". Malacath je ochránkyně (jméno na mě dělá dívčí dojem...) odvržených a vyobcovaných. Nicméně právě u hesla Malacath byla doplněna poznámka o zmíněném artefaktu, která uváděla, že každá daedra, která se pokusí vyvolat sílu tohoto artefaktu bude vypovězena do prázdnoty Oblivionu. Ač se tedy zdálo, že Tanael vlastní mocnou zbraň v boji proti daedrám, ve skutečnosti se ukázalo, že žádný speciální efekt zbraň nemá. Další svitek popisoval také Malacathin artefakt, až teprve později jsem zjistil, že obsahuje i heslo, které je potřeba k použití zbraně. Nicméně nepředbíhejme. Mimo jiné jsem tu našel ještě další dva díly Kodexu Arcana, tedy knihy kouzel, popisujících jednotlivé efekty kouzel. Než se ovšem dostaneme dál, rád bych zmínil jednu zajímavost. Začátek tohoto levelu jsem totiž procházel dvakrát, protože při prvním průchodu jsem dostal tak na budku a vyplýtval si všechny možnosti uzdravování, že to dál prostě nešlo. Při druhém průchodu proběhlo v knihovně vše stejně, kromě toho, že jsem objevil ještě jeden svitek. Nevím, jestli jsem ho při prvním průchodu přehlídl, nebo tam nebyl. Každopádně to byl svitek docela zajímavý. Obsahoval totiž jakýsi popis jak vlastně mám chápat život potvůrek, se kterými se tu setkávám, jak zase oni vidí lidské plemeno. Celý text si můžete přečíst na stránkách <a href="http://www.imperial-library.info/content/spirit-daedra">Imperial Library</a>. Každopádně mě Battlespire začíná, podobně jako Daggerfall, okouzlovat způsobem, jak pozvolna a jakoby mimochodem dávkuje svůj příběh... Už jsem naznačil, že následující místnosti byly dosti krutým očistcem. Ve velkém sále na mě čekaly tři dremory sesílající salvy svých vražedných kouzel. A poté na mě v okolních chodbách čekaly pavoučí daedry. V jednu chvíli jsem pochyboval o tom, že se mi to tu podaří projít. Ale nakonec se to podařilo, i díky tomu, že jsem nalezl několik opravovacích bedýnek, které dokázaly opravit mou nejcennější výstroj, kterou jsou rukavice s kontinuální regenerací zdraví! Obrázky: 1) Knihovna 2) Úryvek z daedrické encyklopedie 3) Ani taková spousta lektvarů nezaručovala bezproblémový průchod

Na první pohled se zdá, že jsme se dostali do dalšího levelu. Cesta zpět není možná, je tu úplně nová mapa, nicméně je tu jeden podstatný rozdíl. Nedošlo totiž k levelování! I podle <a href="http://www.uesp.net/wiki/Battlespire:Quest_Walkthrough">UESP stránek</a> není tato část považována za samostatný level, ale jako level 2a. Ale nebyl moc čas na rozjímání, protože Tanael byla ihned napadena skupinou Všiváků, Vermejů a jedním Dremorou. Po těžkém boji si konečně mohla prohlédnout místo kam byla teleportována. Šlo o nějakou ubytovnu pro Všiváky, z chodby vedly čtvery dveře do jednotlivých ubikací. Na první pohled se zdálo, že tu nic zajímavého nebude, ale zdání klame. Hned v první místnosti totiž Tanael zaujal palcát pověšený nade dveřmi. Když ho ovšem chtěla sundat, zjistila že se otevřely tajné dveře do místnosti se lví sochou. Zde byl pak ukryt zvláštní palcát nazývaný [i]"Scourge, Blessed of Malacath"[/i]. Teprve později se Tanael dozvěděla, že se jedná o vzácný artefakt... Další místnosti už Tanael prohledávala s velkou pečlivostí a přinášelo to své ovoce. Ve druhé místnosti byl tajný vchod ukryt na podlaze pod kobercem. Vchod vedl do podzemní chodby, kde Tanael našla další Voidguide. Fakt, že jsem našel další kus, mě utvrzoval v dojmu, že půjde o nějakou skládačku. Zatím ovšem nevím, k čemu budou tyto dílky dobré... Obrázky: 1) Mapa levelu 2) Všivácká ubytovna 3) Tajná místnost se lví sochou 4) Tajný vchod pod kobercem

Poté co Tanael opustila Rishaal pokračovala okružní chodbou do severovýchodního rohu. Zde se v jednom sále setkala se zvláštní postavou. Byla to daedra ženského pohlaví jménem Zenaida Nacarra. Se Zenaidy sa Tanael <a href="http://youtu.be/ttwWB2r4wGk?t=13m34s">pokusila dostat nějaké informace</a> o Voidguidu. Prý má jeden kus nějaký Gatanas, abych se tam dostal potřebuji ale Meht amulet, abych prošel obranným znakem. Ten má u sebe jakýsi Vorn. Zenaida si Tanael posléze spletla s Josianem Kaidem a chtěla jí zatknout, nicméně se mi jí podařilo vysvětlit rozdíl mezi mužem a ženou. Poté Zenaida zmizela. Ještě je potřeba uvést, že ve stejném sále se také nacházely dva léčivé drahokamy, takže od této chvíle byly zase všechny souboje mnohem jednodušší. Kousek odsud jsem pod schody našel mrtvolu nejspíše některého z Battlemágů. Měl u sebe svitek a v něm žádal o pomstu toho kdo najde jeho mrtvolu. Tomu také věnuje magickou zbraň jeho předků. V mém případě se jednalo o nějakou dýku, nic moc zajímavého. Tanael pokračovala do jihovýchodního rohu, kde se za pomocí znaku od Zenaidy dostala do sálu který hlídal pavoučí daedra Perthan Vorn. Dostat se sem ale dá i díky tajnému vchodu z boční chodby. Konverzace k ničemu nevedla a tak nastal čas na souboj. Po jeho zabití se mi podařilo získat další amulet. Amulet otvíral cestu do severozápadních sálů a zde jsem se dostal ke Gatanasovi - další pavoučí daedře. Sice jsem z něj vymámil další amulet, ale potřeboval jsem Voidguide. <a href="http://youtu.be/ttwWB2r4wGk?t=25m51s">Konverzace dál nikam nevedla</a> a nakonec došlo k souboji. Teprve poté jsem objevil na zdi páku, její stisknutí mě sice málem stálo život, díky kouzlu které jsem tím na sebe seslal, ale zároveň jsem otevřel tajnou místnost a v ní se nacházel konečně hledaný Voidguide, což byl jakýsi kousek skládačky. Pospíchal jsem za Rishaal, abych jí předal Voidguide. Rishaal měla radost a ještě větší radost prý bude mít jakýsi Sumeer. To jméno zmiňoval Josian Kaid ve svém posledním vzkazu. Tím tajemným překvapením, které mi Rishaal slibovala, byl další amulet, který mě pustí do nějaké tajné části.Ale z Rishaalina projevu bylo poznat, že mě tam nejspíš nečeká nic dobrého... Obrázky: 1) Zenaida Nacarra 2) Tajný vchod 3) Gatanas 4) Teleport do další části

Pokud náhodou někdo v posledních dvou týdnech netrpělivě očekával další příspěvek, tak se omlouvám. Týden jsem se ke hraní nedostal vůbec a pak se stala zvláštní věc. Místo abych byl na hraní nadržený jak sviňa, tak jsem naopak vůbec do toho neměl chuť. A to nejenom do Battlespiru, ale na žádnou hru. Na tyto herní deprese mám už osvědčenou léčbu a tou jsou na myšlení nenáročné akční střílečky. No a vzhledem k tomu, že jsem měl nainstalovaný a nějakou dobu i rozehraný Sniper: Ghost Warrior, věnoval jsem druhý týden přestávky této ne zrovna dvakrát povedené, ale stále ještě hratelné střílečce. Včera jsem konečně shlédl obrazovku s nápisem "THE END" a dnes se zase vracím k tomu pravému ořechovému hraní, tedy Battlespiru. :-)

Vyrazil jsem okružní chodbou do jihozápadního rohu. Zde byl velký sál a v jeho zadní polovině mezanin na kterém sídlil dremora. Mnohem zajímavější ale byly dva svitky nacházející se pod mezaninem. První z nich byl další díl knihy kouzel. Druhý svitek byl ale o hodně zajímavější, byla to totiž Kendhallova kniha hádanek, včetně jejich řešení,a brzy jsem poznal její užitečnost. Hned další dveře byly totiž hádankou chráněny. Popravdě řečeno, jsem tyhle dveře objevil dřív, než tu knihu a musím se vychloubačně pochlubit, že tu hádanku jsem kupodivu uhádl na první pokus. Ona sice byla dost lehká, ale u hádanek v angličtině si nikdy nejsem jistý, zda tomu vůbec dobře rozumím... Za dveřmi se nacházela malá místnost s několika předměty a tajnou skrýší. V ní jsem nalezl svitek "Arcana Restored Handbook", snad manuál na opravu kouzelných předmětů. Ale moc moudrý z něj nejsem, mluví se tu furt o nějakých magických fontánách a já zatím žádnou neviděl. Tak nevím jestli to má pro mě nějaký význam. Chodba mě dále zavedla k propasti. Na druhém straně sice dál chodba pokračovala, ale nebylo se jak tam dostat. Na dně propasti navíc číhali tři vermejové a jedna pavoučí daedra. Zavřel jsem oči a skočil dolů! Naštěstí tu bylo několik beden a rakví, které mi poskytovaly ochranu ze stran a tak mě potvory nemohly obklopit. Když jsem se s nimi vypořádal, nalezl jsem páku, ovšem chráněnou další hádankou. Tentokrát jsem si už musel nechat poradit. Pákou se mi nejenom otevřel východ z propasti zpět nahoru, ale hlavně se vysunul most, který překlenul propast a umožnil mi tak pokračovat v průzkumu. Tak jsem se dostal do severozápadního rohu. Zdejší sály byly ovšem chráněny kromě pavoučích daeder dalším daedrickým znakem, a já neměl příslušný amulet, který by mě vpustil dovnitř. Pokračoval jsem tedy dál okružní chodbou a nedaleko jsem narazil na velmi zvláštní, docela roztomilou bytost. Byla to taková holčička, vypadala trochu jak Tarzanova dcerka a jmenovala se Rishaal Tamir. Rishaal se se mnou <a href="http://youtu.be/ttwWB2r4wGk?t=28m26s">pustila hned do rozhovoru</a>. Prý ji nějaký zlý človíček ukradl věcičku nazývanou Voidguide (nevím jak to přesně přeložit - "Průvodce prázdnotou"???). Nicméně Rishaal suverénně pokračovala, že já jsem hodný človíček,protože jí ten Voidguide přinesu! Musím říct, že jsem si tenhle rozhovor náramně užil. Přesně vidím tu malou neohroženou holčičku přesvědčenou o své pravdě, kterak hodlá režírovat celé své okolí. Samozřejmě , že jsem souhlasil, že jí pomohu! Navíc mi za to slíbila tajný dárek. Malým holčičkám se přece neodmlouvá... Obrázky: 1) První hádanka 2) Propast 3) Vysunovací most 4) Rishaal Tamir