Jinak kdyby někdo měl zájem o SNES RPG hry v japonštině (všiml jsem si, že tu někdo má japonskou Ultimu VI na SNES), tak dávám k dispozici na prodej, rozhodnul jsem se vzdát sbírání SNES japonských originálek, je to už na mně moc náročné. Mám na prodej tyto RPG na SNES v japonštině: Estpolis 2 (Lufia2), Seiken Densetsu 2 (Secret of Mana) a Tactics Ogre. Vše velmi pěkný stav, papírová krabice, manuál, cartridge. Jedinou kterou neprodám je Romancing SaGa 3, to je pro mně moc velká raritní klasika:-)

taky mám pár restů na nafocení. Mám připravenou konečně krabicovku Dungeon Mastera 2 a krabicovku Ultimy IX, takže to konečně můžu ve své sbírce vystřídat za ty jewely, co tu mám nafocené:-)

a už ho máte na GOGu:-)

Po týdenním čekání v Paláci v Mercesteru se objevuje žena, za kterou mně poslala Barbabyth v Blackidge. Hmm, chybička se vloudí, protože žena se mi představuje jako Barbabyth, viz obrázek. ale když s ní po příběhovém rozhovoru rozjedu konverzaci, má už u jména Gwynyssa. Tak teď nevím jestli je to chyba programu a nebo je to tatáž ženská, která se mně snažila zmást pod krycím jménem:-)

tak jsem trochu znervózněl, protože se v paláci pořád neobjevoval císařský kurýr, tak jsem se rozhodnul si přečíst Crashův deník do momentu, kde se nacházím teď a je docela srandovní, jak si poznamenával poznatky z královské rodiny včetně podezření Aubk-i prakticky mnohdy stejnými slovy, ja kjsem si to teď poznamenal já:-) Samozřejmě jsem našel pár nesrovnalostí, které jsem si blbě přeložil, hodně to způsobje mohe hala bala čtení, je to můj zlozvyk, pak mi uniká některý smysl vět a vypíchnu z toho to, co na první pohled vidím a mám pocit, že jsem pochopil. Takže služka dopis Aubk-i předávala, ne že jej u Aubk-i jen viděla. Aubk-i potvrdila, že dopis měla, nikoliv že jej neviděla, ale byl jí ukraden. No a nakone důvod mého čekání na kurýra - ne že tam bude týden, ale až za týden:-) Co je zajímavé, že kromně toho, že hlavní příběhové questy jsou situovány do nághodně vygenerovaných lokací náhodně vygenerované struktury chodeb, tak ijména questových postav jsou náhodně generovány, takže já pátrám jmenovitě po jiných lidech než pátral Crash:-)

Takže se mi podařilo dát hraní konečně spád, který mně po delší pauze zase nakonec vtáhnul, takže původní plán to vzdát odkládám a pokračuji ve hře. Upozorňuji, že budu vyloženě ohledně příběhu spoilovat házet sem obrázky klíčových rozhovorů pro posun v příběhu, abych udržel nit a běhm případného delšího bloudění nezapoměl, co je třeba dělat dál, jako se mi to stalo na začátku. Budu si zde poznamenávat i nějaké stručné výtahy z rozhovorů a ujasňovat si souvislosti. Pokud by to četl někdo, kdo hru už dohrál, třeba Crash, uvítám případné opravy, pokud se budu v některých souvislostech mýlit. Služka bývalé královny chtěla, abych zabil weewolfa, což jsem učinil, ukázalo se, že to byl její prokletý bratr. Za tuto službu mi sdělila informace o dopisu pro Myniseru, který doručen Myniseře nebyl ale ztratil se. Služka prozradila, že se neztratil, že jej zahlédla, jak jej otevírá nová královna Aubk-i, čímž se stává velmi podezřelou a vypadá to na nějaký komplot v královské rodině v Daggerfallu. Vydávám se za královnou Aubk-i, která mi stroze sdělí, že kdyby dopis viděla, bylo by jí potěšením jej neprodleně Myniseře doručit. Vcházím konečně do pravé komnaty pod trůnním sálem, kde je Mynisera, pro kterou je záhadou, proč Aubk-i, manželka jejího syna - současného krále, dopis zadržela a zabavila či zničila. Posílá mně najít Gwynyssu Hawkston (člena guildy Knights of the Dragon), císařského posla, který by mohl znát tajemství dopisu. Kde jej najdu by mohla vědět Barbabyth Yomsly ve vesnici Blackidge. Tam se vypravuji, nacházím ji a ta mi sděluje, že zhruba týden by měla být v Paláci ve městě Mercester. Tam jsem tedy nyní a čekám, kdy se v paláci objeví Gwynyssa Hawkston. Doplňující info ohledně královské rodiny. Nová královna Daggerfallu Aubk-i je dcera posledního krále Hammerfellu Camerona vládnoucího z citadely - Sentinel. Starý král Daggerfallu Lysandus, manžel Mynisery zemžel v Cryngaine stejně jako král Cameron. Stará královna Mynisera začíná mít pochybnosti o loajalitě královny Aubk-i k císaři kvůli těmto podezřelým souvislostem a také ztráty dopisu.

Nevím, jestli je v pořádku, že po tomto klíčovém rozhovoru s bývalou královnou - viz poslední 2 obrázky, na mně zaútočí stráže v hradě. Naštěstí jde rychle z hradu utéci a při dalším vstupu jsou už stráže v klidu.

Quest s Werewolfem splněn, ale teda bylo to s menší peripetií, nenašel jsem jej v dungeonu, kde mně poslali, tak jsem loadnul a nechal jsem se poslat k werewolfovi jinam a jelikož se to náhodně generuje, poslali mně na jiné místo do jiného dungeonu. Tam jsem jej po chvíli bloudění našel a zabil.

ad Daggerfall - jo, to je ten vlkodlak, moment, kdy se mi konečně po asi měsící pachtění se za ničím povedlo navázat na hlavní dějovou linii (vlastně jsi mi to poradil kdysi, že si tam mám zajít do těch dveří na levo pod trůnem. Mimochodem tady je docela sviňárna na hráče, protože mně tam třeba vůbec nenapadlo lézt do těch dveří, protože když jsem vlezl před tím do těch na pravo, zaútočila na mně hradní stráž. Tak jsem si tehdy řekl - aha, lezu, kam nemám. Totéž jsem očekával tedy i při vstupu do těch levýcha proto bych bez rady nikdy na příběh nenavázal. Ten dung jsem podle všeho prošel křížem krážem celý, tak nějak nechápu, kde se ten vlkodlak tam mohl skrývat. A tady je další sviňárna na hráče. Příběový quest ono je to umístěno do náhodně vygenerované lokace. Protože nejprve mně poslala do templu, nějaké citadely. Tam jsem došel, ale něco mně tam nečekaně zabilo a neměl jsem uloženo. Navázal jsem na rozhovor v hradě znovu a najednou jsem byl poslán vlkodlaka zabít do nějakého Dungeonu, nikoliv templu. Čili hra místa náhodně generuje i v momentech, kde bych čekal pevně stanovené místo a pevně stanovené prostory, kde se to bude odehrávat, jako to bylo u příběhových dungeonů v Areně. Tohle byla opravdu poslední kapka, kdy jsem si řekl, že nemá cenu se trápit, mám tuny dalších her, které chci hrát a nemám na ně čas. Představa, že by mně podobné typy trápení čekaly jesště v nekonečných Morrowind, Oblivionu a Skyrimu jsem se rozhodl pověsit opravdu definitivně hlavní hry série The elder Scrolls na hřebík. Pro mně zůstává nejlepší Arena, kterou jsem dohrál s chutí, ta mně navnadila na to, žeté sérii dám šanci, ale nabyl jsem dojmu, že se další díly ubírají ještě horší cestou, než se částečně špatně vydala už Arena. Dávám tak 80 ku 20, že ten Morrowind psát budeš. U Redguarda ses taky nenápadně vykrucoval, když jsem ti psal, že hraní té hry a ten deník určitě chystáš:-)

od odby, kdy jsem kdysi nainstalil tuto hru do compu pod Virtual PC s Win 95 to tam mám stále v záloze, tehdy mně to docela nadchlo atmosférou. Pak jsem na to nějak neměl čas a teď ten deník mně teda přesvědčil, že se k tomu určitě někdy vrátím. Každopádně přiznávám otevřeně, že Daggerfall jsem po dnešku definitivně vzdal, protože byť se mi líbí grafika, atmosféra i ten RPG systém, tak na náhodně generované dungeony v několika předdefinovaných schématech nemám fakt nervy. Když jsem se ocitnul už po třetí v naprosto stejně strukturovaném dungu nacházajícím se v jiné provincii, došlo mi, že to takhle asi bude až do konce hry. Prostě si budu muse odpustit ty pěkné procházky krásnými městy. Naštvaně jsem s tím seknul, když jsem prošel dle mého každičký kout příběhového dungeonu a přes to jsem nenašel Werewolfa, kterého jsem měl zabít. V mapě jsem se nezorientoval, abych našel njaké místo, které jsem třeba minul. Takžy uninstall, smazání save pozic a bye bye. Z Elder Scrolls půjdu už jen do toho RedGuarda. Co se týče Morrowindu, na deník se těším, vkládal jsem do té hry velké naděje, že by to mohl být nejlepší z těch moderních dílů, ale už jsem prostě takový, prošel jsem si tuny recenzí a co se člověk nedočte - RPG systém údajně nemá moc vliv na souboje, prostě je úkolem to umlátit a člověk moc nepozná, že má vylepšenou schopnost meče nebo zvýšenou sílu po levelupu. To by mně asi taky iritovalo. Mně v těch The Elder Scrolls navic v těch moderních dílech celkově ty souboje tak nějak nesedí. Trochu si v těch hrách připadám jako Call of Duty ve fantasy prostředí:-)

četl, i když ne úplně celý. občas jsem se začetl do nějaké pasáže skoro jako do knížky s tím, že nepůjdu krok po kroku jak jsi to hrál, kdybych to náhodou chtěl hrát, abych z toho i něco měl. Nicméně se přiznám k jedné věci, jsem prakticky rozhodnut nepokračovat v Daggerfallu a trochu jsi mně v otm i ujistil tim sumářem, kde jsi napsal, v čem Daggerfall propadnul. Je to totiž přesně tak. Hra člověka vrací do již projitých dungeonů, které jsou ale opět nezmapovány a po prvním projití je člověk šťasten, že to má za ebou a chtěl by jít někam dále. Na tomhle přesně jsem zamrznul. Jinak má motivace jít do The elder scrolls byla hlavně u Areny, chtěl jsem se na chvíli vrátit do doby Score 5, z kterého jsem hltal obrázky měst různého počasí a mrazilo mně v zádech. Arenu jsem nadšeně dohrál jedním dechem, i když máš v podstatě pravdu, žej e to 8x to samé. Zjistit kde je další kousek hole, projít prázdný dungeon, sebrat hůl a znova. Hra mi navíc přišla po získání kouzel na paralyzování nepřátel strašně jednoduchá. Přiběhl jsem k normálně neporazitelnému golemovi, paralyzoval a pak jej mlátil magickým mečem bez jediného škrábnutí. Takže se hra ke konci topila v jakémsi stereotypu, ale tak nějak mně to pořád bralo atmosférou. Morrowind - mám koupeno, láká mně hlavně proto, že byl hodně kritizován a na druhou stranu zase jiní tvrdí, že jde o nejlepší The elder Scrolls, tak uvidím, možná někdy zkusím. Znovu jsem koupil i Oblivion, to bylo v tom původním nadšení z areny, při jejíž hraní jsem si řekl, že tuhle sérii chci dohrát celou. No, s odstupem času a vyprchání nadšení opět pochybuji a přemýšlím, jestli Oblivion podruhé někomu nestřelím:-) Když si vzpomenu, jak mně to nebavilo.... Skyrim - zatím neláká vůbec. Takže mám dilema, chtěl jsem si koupit The elder Scrolls kolekci se všemi pěti díly, ale teď si říkám, na co vlastně?:-)

nádhera, jako beze srandy, já tě za ty deníky na Bethesdovské hry obivuji. Kéž bych měl tolik času na to je taky dohrát a ještě tak detailně popisovat zážitky z hraní. Já jsem stále utopen někde v Daggerfallu a kdo ví na jak dlouho.

hmm, Arena a Daggerfall, kvůli těmto dvěma bych si to možná i koupil. Morrowind a Oblivion už origoš mám, ale jestli to někdy budu hrát, to je ve hvězdách.

Hrál jsem původní první díl. Remake prvního dílu je prý povedený, ale Hobor, který první díl dohrál říkal, že ten remake už je okleštěný o některé věci.

Tom:-) Hrál jsem demo Avernumu a nějakou chvíli jsem hrál plnou verzi Eschalonu 1 a Avernum je asi jediná hra, která se může honosit napodobením Ultim. U žádné jiné hry jsem tohleto nepocítil, byť se snažili seč mohli:-). Easchalon je takový typický izometrický duneon crawler a po příběhové stránce se s tím moc nepárali. Prostě mi to přišlo jako narychlo spichnutý svět, jen aby se to mělo kde odehrávat. Zatímco Avernum série na mně dýchla takovou tou hlubokou propracovaností plnou historie, reálií a měl jsem prostě prvotně pocit, že v tom světě žiji a teprve pak, že mám v něm něco řešit. A to je pro mně vždycky dost klíčové. Pokud někdo udělá hru tak, že z toho přímo číší - prvni jsme pracovali na systému, jak se bude hrát a pak jme na to nabalili nějaký svět a příběh, aby se to mělo kde hrát, tak to mně buďto odradí a nebo si takové hry nechávám na někdy, až nebude fakt vůbec co hrát.

Tomas Dzamko: můj názor je jasný, Avernum. tahle série mi příjde konzistentnější a více mně láká ten promakaný svět, Eschalon mi příjde více účelový.

Diablo je spíše arkáda s RPG prvky:-) Celý zbývající gameplay, když opominu statistiky, je znakem buďto naprostého propadákového RPG a nebo znakem jiného žánru než je RPG:-) Rozlišovat IWD a PT je jako rozlišovat Eye of the Beholdera od Lands of Lore. Přitom jsou to obojí tzv. dungeony. Míra ukecanosti v tomto směru pokud vím nijak odlišována není co se týče specifikace žánru. Navíc IWD a PT mají v podstatě stejný gameplay a počet znaků v textech není rozohdující. Kdybys do IWD vložil jednou tolik textů než tam je, to už bys jako hodil do jiné odnože žánru?

Ad Anvil - Andrew byl sice nej redaktorem a nej autorem herních časáků, ale zase když to vezmu objektivně, uměl si zgustnout na hře jen proto, že ji zrovna chytnul k recenzování a jeho zájem byl zrovna hrát něco jiného. Anvil to odnesl dost neprávem, schválně zkus a uvidíš:-) Co se týče Hack&SlASH, TAKY SE KLONÍM K mIGHTTHEmAGOVI. Hack and slash ve videohrách je skutečně prakticky akční rubanice. Nemám moc rád wiki teorie o tom co je RPG a pod., protože tam je to vzato tak nějak řekl bych politicky korektně:-) Hack and slash = action RPG, TOEE je turn based RPG. Bojuješ prakticky ve všech RPG a určitě se to nedělí dle toho, jestli v RPG kecáš málo, hodně a středně. Hack and Slash prostě udává styl souboje. Vzpomínám si, jak jsem vedl žabomyší války na RPGhry.cz o tom, co je a není RPG a vždycky mi někdo předhodil definici z wiki. Ta ovšem obvykle sedí na stolní RPG, nikoliv počítačové. Třeba podle mně je RPG hra na compu taková, kde trénuješ statistiky postav a výsledek boje je střetem těchto statistik s nepřítelem, nikoliv to, jak jsi ty schopen zručně rychle a obratně klikat na nějakou kombinaci tlačítek. Wiki tvrdí, že RPG je vše, kde hraješ roli. Jenže roli podle mně hraješ i ve hře Formula One Grand prix, hraješ tam roli závodníka:-)

Anvil na poslední místo? Proč? Podle mně je do kvality a kultovnosti hned za Lands of Lore. Anvil of Dawn jsem dohrál jedním dechem a myslím, že kvalitou se dost blíží Stonekeepu. Za mně teda po LoL jednoznačně Anvil. Až bude mít Tomas Dzamko dohrané tyto legendy, může se vrhnout na indie scénu jako Avernum a pak eschalon:-) Ale jinak je to samozřejmě každého věc. Ne každému sedne to co druhému. Nicméně pokud Tomáš Džamko nedohrál Stonekeep, tak po LoL je volba jasná, Stonekeep v každém případě, řadím jej na stejnou rovinu jako LoL, kromě grafiky teda, protože VGA kresbě dávám přeci jen větší přednost než SVGA renderu a namaskovaným hercům.

co se týče SpiderWebu, Avernum 1 - 6 od prvního dílu to vzít komplet. Pak Geneforge. Avadon už dost lidem nevoněl, tak nevím co tam je špatně. Ale Hoborg dohrál Avernum 1 - 3 a hodně si to chválil, na Hobringu vystavoval i mapy postupně jak to hrál.

já teda hack and slash 2x nemusím, jen vyjímečně a musí být hodně dobře propracovaný. Baldurs Gate mi přišel břídilský, IWD1 mně bavil hodně, ten byl docela už vyšperkovaný a hratelný, i když i tam se postavy občas zaplantaly a souboj kvůli tomu dopadnul fatálně. Temple of elemntal evil není hack and slash. Jeví se jako ideál promně, má totiž kompletně tahové souboje. Jenže byl prý prolezlý bugama, což byla první věc, která mně odradila, druhá věc byla, že šlo o dalši tuctove AD&D, kterého jsem kapku už přejezen a pořád raději sáhnu v tomto směru po Dark Sun nebo stařičkém Beholderovi:-) Avernum proto, že je komplexnější a promakanější, má 6 dílů, dějově to navazuje, ale zase až tak nevadí, když nějaký díl vynecháš. Je to asi jako zahrát si třeba Ultimu 7 a ignorova Ultimy 4 - 6. Takže nic fatálního, co by ti zkazilo hru, když si zahraješ rovnou šestku, i když by tě teda vnitřně mělo trápit, že nedojedeš tu sérii celou a od začátku:-) Na druhou stranu eschalon je takový přímočařejší, takže ti sedne možná více, pokud vyhledáváš tda jako hack and slash. Ale zase pozor, jak eschalon, tak Avernum jsou tahové. Tím hack and slash předpokládám teda myslíš akční RPG:-)

1. Lands o Lore 1 2. Anvil of Dawn 3. Eschalon 1, 2 4. Temple of Elemental Evil (ale ten když vynecháš, nic se nestane, raději ten Eschalon a ještě před ním bych sáhnul po sérii Avernum)

aha, díky za vysvětléní:-)

jenom takový dotaz. Koukal jsem na seznam zveřejněných svých příspěvků a ne že by mi šlo nějak o body, jenom by mně zajímalo, proč za obrázek 20 bodů a za popis a recenzi 1 bod. Teda pokud to není třeba žalostnou kvalitou popisku či recenze. Jako je to jedno, pro mně je potěšením, že je to vůbec zveřejněno a o body nejde, jenom mně prostě zaujal ten systém hodnocení:-)

mně vrátilo zpět časem a připadal jsem si jako při čtení starých Excaliburů:-) O to více lituji, že jsem se nezapojil taky, ale čas mi to prostě nedovolil.

no, tak já tam našel asi 6 kousků které bych bral hned všemi deseti, ale vypadá to, že asi nezasílá do našich končin. Možná snad na dotaz. Docela jsem zvědav, jestli mi někdy třeba taky struhne v bedně a začnu takhle rozprodávat svou sbírku:-)

příznám se upřímně, že neskutečně závidím MickTheMagovi krabicové originálky Areny a Daggerfallu.

když jsem to hrál pod tím Virtual PC, tak jsem šteloval, šteloval, až jsem to vyšteloval tak, že to jelo v pohodě. Nevím, jestli DJ balíček je klasický DosBoxovský, ještě jsem nezkoušel, ale v tom Virtual PC jsem měl nastavenou nějakou 486, zatímco Dosbox jede tuším jenjako 386, tak jestli to není tím. Jak bude čas, tak to ještě testnu.

Prosím o přidání hry Star Ocean na SNES, mám popisek a obrázky.

Před rokem jsem RedGuarda zkoušel, ještě tu nebyl DJ balíček, tak jsem to složitě rozběhával přes virtual PC s nainstalovanými win 98. Pod XP se mi to nepovedlo rozchodit. Hrál jsem chvíli a hrami přišla jako předchůdce Sea Dogs a Pirátů z Karibiku (rovněž od Bethesdy). Zbožňuji hry s pirátskou tématikou, moc jich není a RedGuard se mi jeví jako ideál. Dokonce se mi líbil i grafický styl, byť hranaté 3d nemusím. Z toho chvilkového hraní jsem měl dokonce pocit, že po Areně je to Bethesdovský titul, který mně zaujal nejvíce. Takže až bude nějaký ten čas, tak se do Redguardu taky ponořím a užiji si dobrodružný svět z dob pirátů:-)